12. května 2015
Skotské střiky Miloše Zemana v Moskvě
Cesta Miloše Zemana do Moskvy naplnila nejčernější očekávání. Potvrdilo se, že hlava státu České republiky je v Kremlu považována v současné zostřené situaci Rusko – Západ za klíčového evropského spojence.
Zemanovy kroky jsou stále nevypočitatelnější. Stačí si připomenout jeho slova v Pressklubu (29. března), kde obhajoval svoji účast na vojenské přehlídce. Kritizoval přístup německé kancléřky Merkelové, která se odmítla přehlídky zúčastnit a s ruským prezidentem položila kytici u hrobu Neznámého vojína. Tehdy ji označil za chytrou horákyni a dodal: „Domnívám se, že tam možná jede až den poté právě proto, aby měla časový prostor na jednání s ruským prezidentem, protože vás mohu ujistit, že toho devátého května nikdo z nás, kdo tam budeme, s Vladimirem Putinem jednat nebudeme.“
Miloš Zeman nakonec oznámil, že se vojenské přehlídky nezúčastní, a naopak s Vladimirem Putinem jednat bude. Doprovázel ho Martin Nejedlý (Lukoil). To opět otevírá pochybnosti o sponzorování Zemanovy prezidentské kampaně. Obrovský otazník je nad tím, proč se Miloš Zeman setkal také s Putinovým oligarchou Vladimirem Jakuninem. Tento muž je na sankčním seznamu USA a hlavně: okupaci Československa v roce 1968 stále považuje za bratrskou pomoc. A český prezident se s ním v Moskvě objímá! Řeči o ekonomických důvodech setkání uvádí Kreml na pravou míru.
Miloš Zeman v centru ruské propagandy
Ruská propaganda dává jasně najevo, jak si Zemanova přístupu cení. Vypichuje jeho slova, že sankce proti Rusku jsou krátkodobým opatřením a veřejně proti nim vystupoval. „My o tom víme,“ cituje kremelský server Sputnik slova Vladimira Putina, který na adresu Miloše Zemana uvádí: „Nebyli jsme iniciátory ochlazení vztahů s Evropou, doufám ale, že díky takovým politikům jako vy se podaří obnovit vztahy nejen v původní podobě, ale že budeme pokračovat dál. Těší mě, že v Evropě jsou ještě politici, kteří jsou schopni otevřeně vyjádřit svůj názor, hájit a prosazovat nezávislou politiku.“
Rozdílný postoj od servilního přístupu české hlavy státu pojala Angela Merkelová, která po setkání s Vladimirem Putinem prohlásila: „Zločinnou a protiprávní anexí Krymu utrpěla spolupráce mezi Ruskem a Německem těžkou ránu. Zabrání Krymu ohrožuje evropský pořádek.“
Doslova ubohá je v této věci role vlády. V podstatě dala prezidentovi bianco šek. Premiér nejprve nic proti cestě neměl. Posléze chtěl přesný program návštěvy. Ten prý vláda dostala, proto nakonec souhlasila. Stačilo jí ujištění, že prezident nepůjde na vojenskou přehlídku. Za tuto oficiální návštěvu vláda převzala plnou odpovědnost. Proto se musíme premiéra ptát, zda s touto „nezávislou“ politikou prezidenta souhlasí, zda vláda schválila program cesty v této podobě včetně složení delegace. Pokud ano, hrála by skandální hru s veřejností, kdy předseda ČSSD stále nadřazuje vnitrostranické zájmy nad zájmy České republiky. Působí to tak, že přes veškeré proklamace vláda znovu selhává v komunikaci s prezidentem, který nám dělá medvědí službu u západních spojenců.
Česko nabouralo jednotu západních spojenců
Potvrdily se i další závažné důvody, proč Miloš Zeman v dané situaci do Moskvy cestovat neměl. Nejvyšší západní státníci oslavy v drtivé většině bojkotovali kvůli ruské anexi Krymu a porušování mezinárodního práva. Kromě Zemana se jich zúčastnil pouze kyperský prezident Anastasiadis, který Moskvě nabídl přístavy a letiště k využití její armády. Z unijních předsedů vlád dorazil pouze dlouhodobý kritik protiruských sankcí Robert Fico. Je tedy zjevné, že pozvání Kremlu přijali z Evropské unie jen ti nejvěrnější.
Vojenská přehlídka na Rudém náměstí byla skutečně více než uctěním památky padlých vojáků megalomanskou a propagandistickou demonstrací vojenské síly s cílem potvrdit velmocenské ambice Ruska, které se dosud nesmířilo s rozpadem SSSR.
Ti, kdo projevovali uspokojení nad „kompromisním“ rozhodnutím českého prezidenta neúčastnit se přehlídky, které si přijetím u Putina dostatečně vynahradil, vzali současně na vědomí, že se Česká republika řadí mezi několik málo evropských zemí, které nabouraly jednotu Západu v principiálním postupu proti agresivní politice Ruska.
Pokud už hledat důvody cesty do Moskvy, mohl je Miloš Zeman najít jinde. Mohl vyzvat prezidenta Putina, ať ukončí přímé vojenské angažmá na Ukrajině, když nejen jeho ještě donedávna uváděl v omyl, že nic takového neexistuje. Mohl podpořit ruské politické vězně a perzekvované opoziční síly. Mohl odsoudit zpřísněnou ruskou cenzuru, která zablokovala 45 tisíc internetových adres a stovky opozičních blogů. Nic z toho však neudělal.
Shrňme to
Je zjevné, že Miloš Zeman chtěl jet do Moskvy za každou cenu. Hlavní postavou mise však byl pouze pro kremelskou propagandu. Využila jej k podpoře vojenských ambicí Ruska a k posílení kultu Vladimira Putina, který bezostyšně obhajuje pakt Hitlera a Stalina vedoucí k napadení Polska.
Jinak platí, že pod záminkou uctění památky padlých jel Miloš Zeman otevřít dveře Kremlu Martinu Nejedlému a obhájit ekonomické zájmy pana plukovníka Zbytka, který je dle veřejných zdrojů v hledáčku BIS. Jestliže přitom pohovořil s prezidentem Putinem o ochlazování a oteplování počasí i politiky, připomíná to skotské střiky. Naší zemi připadla fáze ledová. Miloš Zeman posouvá Českou republiku na Východ a vláda tomu neumí čelit.
Miroslava Němcová
předsedkyně mandátového a imunitního výboru PS PČR
poslankyně PČR
