Vzkaz z Hradu - Tady je Zemanovo
27. června 2013

Ivo Strejček: Vzkaz z Hradu - Tady je Zemanovo

Způsob, jakým jmenoval prezident Zeman Jiřího Rusnoka premiérem a pověřil jej sestavením vlády, byl shůry Hradu vzkazem poslancům, senátorům a českým médiím: ovládl jsem prostor, který jste mi – vámi navrženou a vámi schválenou – přímou volbou prezidenta na zlatém podnose nabídli. Jakýkoliv pláč, hysterie či antizemanovské apriorismy jsou zbytečné.

 

Plody příklonu k přímé demokracii jsou tady. Do té doby, do kdy v české politice platilo pravidlo, že prezident je volen zástupci obou komor Parlamentu (a byl také Parlamentu přímo odpovědný), mohlo platit pravidlo "101". Kdo má ve sněmovně většinu, vládne, i kdyby se to prezidentovi bůhvíjak zajídalo. 
To přímá volba, jak je zjevné, zcela změnila. Podpořeno osobností Miloše Zemana i jeho výslovnou radostí jít proti českým médiím za každou cenu jiná než "Zemanova úřednická" varianta snad ani nepadala v úvahu. 

To, že politické subjekty hrály podle starých pravidel na starém hřišti, aniž by si uvědomily, že Miloš Zeman už není Václav Klaus, vykazovalo jejich chování v průběhu víkendových konzultací s prezidentem na zámku v Lánech. S jakým pobavením asi musel prezident sledovat, jak političtí hráči nepochopili, že on má za sebou sílu 2,7 milionů voličů, z nichž mnohým naplnila divoká voda jejich příbytky a poslední, co je dnes zajímá, je přetahování koalice s opozicí a Hradem o politickou moc. 

Stejně groteskně působilo volání Zemanovi pár desítek minut před jmenováním Rusnoka, že koalice má "101". V aréně přímé volby to už mohlo znít jako volání z dávno překonaného politického záhrobí. 
Zemanovo ovládnutí prostoru výkonu parlamentní demokracie bylo o to jednodušší, o co rozvrácenější sám Parlament byl. V prostředí, ve kterém nikdo nemluví s nikým, každý podezírá každého a všichni jsou proti všem, nebyl za celá léta (jak vidno ve vlastním zájmu) schopen přijmout racionální změnu volebního zákona, který po dobu své existence plodil vlády slabé a křehké, odkázané na zoufalství přeběhlíků. Nakonec kdo jiný než sami poslanci to dnes a denně na vlastní kůži zažívají. 

Je nespravedlivé útočit dnes na prezidenta Zemana za to, že plně využil svého mandátu a v praxi "zemanovským bičem" předvádí koridu přímé demokracie. Volení zástupci a s nimi na jedné lodi česká média by měli zpytovat vlastní svědomí dřív, než budou obviňovat prezidenta málem z uchvácení moci. 
Zemanovi se podařilo rozhodným tahem obsadit významnou rozlohu politického prostoru hned zpočátku svého mandátu. Dobývat jej zpět, pouze po drobných krůčcích a za cenu politických ztrát, je povinností politických stran na dlouhou dobu dopředu. 

Například tím, že i ony budou schopny manévrovat nečekaně a odvážně. Třeba tak, že překvapivě rychle odblokují cesty k předčasným volbám (znovu zdůrazňuji i s rizikem vlastních výrazných ztrát), zkrátí život zemanovským prezidentským vládám a prostřednictvím "volebního razítka" se pokusí vrátit kontrolovatelnou politiku do rukou voliči kontrolovatelných politiků. 

PaedDr. Ivo Strejček

PaedDr. Ivo Strejček

poslanec EP

Více o autorovi