Události, komentáře:
24. března 2022

Alexandr Vondra: Události, komentáře: EU chystá další sankce

(ČT 24 ) Hostem diskusního pořadu Události, komentáře ČT24 byl europoslanec a místopředseda ODS Alexandr Vondra.

Celou debatu s Alexandrem Vondrou můžete zhlédnout na ČT.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Lídři aliance, včetně amerického prezidenta Bidena, schválili výrazné posílení jednotek na východním křídle NATO. Do čtyř zemí zamíří dalších 40 000 vojáků. Státníci na mimořádném summitu v Bruselu zároveň odsoudili agresi a vyzvali k potrestání ruských válečných zločinů. Podle prezidenta Bidena je nejdůležitější, aby západ zůstal sjednocen v postupu proti ruské invazi na Ukrajinu.

Joe BIDEN, prezident USA:
Putin spoléhal na to, že Aliance bude rozdělená. Z rozhovorů, které jsem s ním vedl v prosinci a na začátku ledna, podle mě jasně vyplývá, že si nemyslel, že udržíme takovou soudržnost. NATO nebylo nikdy v historii tak jednotné jako dnes. Putin docílil přesného opaku toho, čeho chtěl svou invazí na Ukrajinu dosáhnout.

Jens STOLTENBERG, generální tajemník NATO:
Jsme odhodlaní udělat vše, co můžeme, abychom podpořili Ukrajinu. Vítám konkrétní nabídky podpory, které dnes spojenci učinili. Zároveň neseme odpovědnost za zajištění toho, aby konflikt dál neeskaloval, protože to by bylo ještě více nebezpečné a devastující.


Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
O plánu Polska na vyslání mírové mise NATO na Ukrajinu, tedy o plánu, o kterém se mluvilo v posledních dnech hodně, překvapivě dnes nepadlo ani slovo. Místo toho se sálem nesl varování, že Ukrajina nemusí být posledním ruským cílem. Moskva následně obvinila NATO, že hledá jakékoliv argumenty k posilování svého východního křídla.


Petr FIALA, premiér ČR /ODS/:
Pokud agresivní imperiální stát nezastavíte a nedáte mu jasně najevo, že tady jsou hranice, tak jde prostě dál.

Martin ŘEZNÍČEK, zpravodaj:
Dobrý večer i ode mě tady z Bruselu, ze světového hlavního města diplomacie. V tuto chvíli se tady konaly, jak už Jakub naznačil, tři vrcholné schůzky. Ta poslední stále ještě probíhá a bude probíhat dlouho do noci. Možná do ranních hodin a pak se bude pokračovat ještě zítra. Mám na mysli summit Severoatlantické aliance. G7, nezapomínejme na tuto skupinu velice důležitou, která se tady také dnes sešla. A samozřejmě summit lídrů Evropské unie, tzn. sedmadvacítky a zcela mimořádně za přítomnosti amerického prezidenta Joea Bidena. Tato schůzka poslední stále ještě běží v té budově za mnou. Vítám teď v Událostech, komentářích dva hosty, s nimiž jsme hovořili během dne odsud z Bruselu fyzicky, teď už na dálku jenom do Štrasburku. Zdravím Ditu Charanzovou, místopředsedkyní Evropského parlamentu za hnutí ANO a zároveň také do Litoměřic v Praze
Alexandra Vondru, europoslance. Dobrý večer oběma.

Dita CHARANZOVÁ, europoslankyně a místopředsedkyně Evropského parlamentu /ANO/:
Dobrý večer.


Alexandr VONDRA, poslanec Evropského parlamentu a místopředseda strany /ODS/:
Pěkný, dobrý večer.

Martin ŘEZNÍČEK, zpravodaj:
Paní Charanzová, začněme u vás. Tenhle ten den D pro diplomacii, hledání východisek z téhle krize, sankce, posílení zásilek zbraní, na kterých se dohodla Severoatlantická aliance, posílení tho východního křídla. Co zatím podle vás přinesl? Nastal nějaký zásadnější posun podle vás?

Dita CHARANZOVÁ, europoslankyně a místopředsedkyně Evropského parlamentu /ANO/:
Já ty výsledky zasedání Severoatlantické aliance kvituji. Myslím si, že je to přesně to, co bylo teď potřeba udělat, vyslat jasný signál o tom, že jsme jednotní, že posílíme východní křídlo Severoatlantické aliance a že jsme připraveni reagovat dál, tak jak bude ten vývoj na Ukrajině dál se vyvíjet. Takže za mě zatím ten výsledek je správný. Teď čekám spíš na to, co se odehraje na summitu Evropské unie, kde přijdou na řadu otázka sankcí, otázka toho, jak více pomáhat konkrétně Ukrajině.

Martin ŘEZNÍČEK, zpravodaj:
Pane Vondro, stejný komentář úplně úvodní jenom začátek ohledně závěrů summitu NATO a G7.


Alexandr VONDRA, poslanec Evropského parlamentu a místopředseda strany /ODS/:
Určitě to nebudu rozporovat to, co bylo řečeno, protože klíčem k tomu, aby NATO uspělo je za prvé jednota. Tam myslím, se drží. Za druhé skutečně má-li se dostát tomu závazku, který byl mnohokrát řečen a platí i ve smlouvě totiž, že pokud by Vladimír Putin postupoval dál na území členských států Severoatlantické aliance, tak budeme bránit každý inch té půdy. A k tomu je samozřejmě naprosto klíčové posilování toho východního křídla. To, co se tam dohodlo, je dobré. Já si myslím, že se bude muset ještě pokračovat. Baltské státy říkaly, že koneckonců by potřebovaly zhruba jednu divizi, to znamená 3 brigády, nejenom 3 úkolová seskupení. Ale to je, myslím, prostě postupný proces. No a hvězdou byl opět ukrajinský prezident, který zcela správně řekl, že Ukrajina už nikomu nemusí dokazovat, že plní alianční standardy, protože skutečně se obdivuhodným způsobem brání a patří nejenom velká čest, ale i naše pomoc v dalších dodávkách zbraní.

Martin ŘEZNÍČEK, zpravodaj:
On to řekl dokonce tak, že už nikdy nechce slyšet to, že by Ukrajina a její armáda neplnila standardy NATO. Ale pojďme se teď podívat, odhlédnout od NATO, protože za chvilku tady budeme mít velvyslance při Severoatlantické alianci Jakuba Landovského. S ním rozebereme ty vojenské záležitosti. Pojďme se podívat teď na ten právě probíhající summit Evropské unie i s účastí amerického prezidenta. Ursula von der Leyenové jako šéfka komise řekla, že už se Unie nikdy nenechá vydírat Ruskem, co se energií týče. Paní poslankyně, má pravdu? Skutečně se Unie už nenechá vydírat?

Dita CHARANZOVÁ, europoslankyně a místopředsedkyně Evropského parlamentu /ANO/:
Je smutné spíš se dívat na to, že jsme se dostali do té situace, že je Evropa teď vydíratelná, že jsme natolik závislí na dodávkách ruské ropy a plynu, že pro některé státy je to nepřekročitelná hranice. Je to něco, kdy nechtějí vlastně tuto otázku dát do toho balíku sankcí. Já jsem společně s dalšími kolegy podepsala dopis, výzvu premiérům, abychom reagovali na to, co se na Ukrajině děje, na to, že každý den tam umírají civilisté, děti, ženy a abychom dali stopku přísunu ruského plynu a ruské ropy do Evropy. A jsem moc zvědavá, jaký bude výsledek jednání lídrů.

Martin ŘEZNÍČEK, zpravodaj:
Pane Vondro, jak vy vidíte tenhle, nechci říkat nutně rozkol, ale rozhodně jsou to rozdílné pohledy na to, jakým způsobem obchodovat s Ruskem, co se ropy, a hlavně plynu týče v tom krátkodobém horizontu, střednědobém minimálně horizontu. Tedy část států, které říkají, že je potřeba, tak jak naznačila paní poslankyně, potřeba zastavit tenhle ten obchod nebo minimálně, což je jedna taková ta vedlejší kolej, dát ty peníze, které by patřily Rusku, na vedlejší kolej, dát to třetí straně a až po skončení konfliktu potom tyhle ty peníze uvolnit pro Rusko. A druhá strana, která říká: „Ne, teď si to nemůžeme dovolit.“, viz Německo, částečně Maďarsko samozřejmě, které se s ním také svezlo, Nizozemsko, které tvrdí, že zákaz v tuto chvíli obchodování nepřichází v úvahu?


Alexandr VONDRA, poslanec Evropského parlamentu a místopředseda strany /ODS/:
Můj názor je, já už to říkám delší dobu v Evropském parlamentu, naposledy jsem to zmiňoval dneska na plenárním zasedání, že skutečně ta situace je bohužel taková, dotáhlo nás tam především Německo. 10 let jsme na to upozorňovali, co ten Nord Stream, jak jednička, tak dvojka, budou znamenat. Poláci mluvili dokonce o jakémsi pomyslném paktu Molotov Ribbentrop. Němci vždycky říkali, že to je oboustranná závislost, a tudíž to nehrozí žádným nebezpečím, ale teď jako vidíme přesně, co se jako děje. Čili já se domnívám, že tu závislost je nutné utnout co nejdříve.
A bohužel prostě Německo k tomu zatím není připraveno, ani pokud jde o tu ropu, což mě teda zklamalo obzvlášť. Já jsem si myslel, že aspoň v té ropě by mohla být dohoda, když ne o tom plynu, že bychom skřípli to financování. A samozřejmě cestou, na kterou já také už několik týdnů upozorňuji, je, že nejde o to, abychom zastavovali dodávky plynu, jde o to, abychom zastavili ty platby, respektive je nasměrovali na ten Ascrue Account čili takový zvláštní účet. Čili vlastně Rusko by nedostávalo ty dolary nebo eura na ten svůj zbrojní program, ale byly by prostě někde stranou a tu otázku, jestli zastaví plyn nebo ropu, tomu by musel čelit Vladimir Putin sám. Pokud jde o ten plyn, tak to není tak jednoduché, on ho nemá kam přesměrovat, není potrubí do Číny a tu těžbu zastavit nejde, musel by to pouštět pánubohu do oken. To znamená vlastně ty vrty na Sibiři zapálit. Tak to myslím také není řešení.


Martin ŘEZNÍČEK, zpravodaj:
Paní poslankyně, když Rusko tvrdí, že Západ má za dodávky energií platit rubly, což je věc, která logicky očekávatelně byla odmítnuta ze strany několika států, byl to jen nějaký testovací balonek, jak na to Unie zareaguje a Rusové mají připraveno několik dalších kroků, nebo jak tohle to hodnotíte?

Dita CHARANZOVÁ, europoslankyně a místopředsedkyně Evropského parlamentu /ANO/:
Je to přesně to, že jsme vydíratelní a Rusové přesně tímto nám ukazují a smějí se tomu, že my jsme v této oblasti strašně zranitelní. Pro mě je hrozné vidět ta čísla a že vlastně financujeme prostřednictvím těchto nákupů Putinovu válku na civilistech v Ukrajině. To, že nás, Evropskou unii denně nákupy ropy a plynu stojí přes miliardu dolarů, je fakt. A já si myslím, že prostě, jestli chceme jasně pomoci Ukrajině, jestli chceme se jasně v tuto chvíli vymezit, tak to jediné, co v tuto chvíli můžeme udělat, je právě se odříznout minimálně od té ropy. A tady opravdu já nechápu, co je vlastně za strategii, proč především Německo nemůže přistoupit na tento krok. Já jsem se o tom bavila s kolegy ze strany FDP, což je vládní politická strana v Německu, kteří tomu byli nakloněni, ale evidentně prostě veřejné mínění v Německu, politická scéna ještě k tomuto závěru nedospěla.

Martin ŘEZNÍČEK, zpravodaj:
Pane Vondro, když vidíme, jaká část Evropské unie, členských států není nakloněna tomu, o čem oba dva hovoříte, dokážete si představit, že tenhle ten summit konkrétní skončí nějakým pro Česko a pro vás možná osobně přijatelným úspěchem?


Alexandr VONDRA, poslanec Evropského parlamentu a místopředseda strany /ODS/:
Ne, já si myslím, že asi k nějakému průlomovému rozhodnutí, pokud jde o zpřísnění těch sankcí, tam asi ještě nedojde, bylo by to pro mě velké překvapení. Já jsem mluvil s německými kolegy v Evropském parlamentu. Oni samozřejmě říkali, že pokud německá média budou dál přenášet ty obrázky rozbombardovaného Mariupolu, pokud Rusko v té agresi bude dál pokračovat, tak bude německá vláda a německý byznys pod tlakem veřejného mínění, a i oni už vlastně diskutovali tu otázku toho zaslepeného odděleného účtu, kam by se shromažďovaly peníze, pak by třeba mohly být použity na válečné reparace ve vztahu k Ukrajině. Ale prostě doposud zejména teda SPD vládní a kancléř Scholz se tomu zatím bránili. Myslím si, že CDU pod vedením Friedricha Merze dost poslední dny přitvrdila, ale vládne samozřejmě SPD v té koalici a samotná SPD zatím myslím, není na tohle připravena. Bylo by to pro mě velké překvapení, kdybychom se dozvěděli zítra něco jiného.

Martin ŘEZNÍČEK, zpravodaj:
Paní poslankyně, Joe Biden, americký prezident na tiskové konferenci v podvečer oznámil to, co se čekalo, to znamená nové sankce, které se týkají 400 různých osobností, entit, organizací ve vztahu k Rusku. I spoustu dalších kroků. Když zůstaneme u těch sankcí po těch čtyřech balících, které byly tedy na úrovni Evropské unie přijaty v celku v bezprecedentní době, stejného počtu týdnů tzn. čtyř týdnů. Očekáváte nějaký, řekněme, výraznější krok ze strany lídrů Evropské unie, co se dalších sankcí, ať už na kohokoliv v Rusku týče?

Dita CHARANZOVÁ, europoslankyně a místopředsedkyně Evropského parlamentu /ANO/:
Já bych to možná obrátila. Já budu hrozně zklamaná, pokud tento summit nepřinese nic konkrétního. A bohužel tak, jak zatím z těch kuloárních informací, z toho, jak premiéři mluvili s novináři, vyplývá, že je tady velká jako nejednota za prvé vůči Rusku, jaké sankce. Bavili jsme se o ropě. Bavili jsme se o plynu. Je tady otázka zahrnutí dalších bank, vlastně zahrnutí, spíš vyjmutí dalších bank ze SWIFTu. To si myslím, že k tomu taky není úplná jednota v tuto chvíli. Pro mě to, co je hrozně důležité, je pomoci Ukrajině i tím, že jí udělíme kandidátský status, že jí otevřeme dveře do Evropské unie něco, po čem dlouhodobě volá. A myslím si, že to Ukrajině my v tuto chvíli dlužíme. Takže já bych byla ráda, aby třeba i tato otázka se v těch závěrech summitu objevila. Viděla jsem, že Slováci přišli s nějakým zajímavým návrhem v těchto hodinách, že tam za to bojují. Doufám, že Česká republika to také podpoří. A tohle by pro mě třeba bylo něco pozitivního. U těch sankcí, obávám se, že nebudeme svědky ničeho přelomového a myslím si, že je to chyba, myslím si, že je to chyba, že v tuto chvíli a byl to i apel ze strany amerického prezidenta, aby Evropa byla důraznější v sankcích vůči Rusku a obávám se, že toho svědky na tomto summitu nebudeme.

Martin ŘEZNÍČEK, zpravodaj:
Pane Vondro, jak moc otevřít dveře Ukrajině, co se vstupu do Evropské unie týče?


Alexandr VONDRA, poslanec Evropského parlamentu a místopředseda strany /ODS/:
Na jedné straně samozřejmě vyjednávat teď technicky o členství není možné. Ta země je ve válce, bojuje o vlastní přežití, o svobodu, o to, aby si mohla vládnout nad svým územím sama. A naší povinností je především jí v této těžké hodině skutečně všestranně pomoci, jak určitými gesty, tak znovu říkám, především dodávkami zbraní, humanitární pomocí, péčí o ty uprchlíky. Ale pokud jde o budoucí členství Ukrajiny v Evropské unii, tak já si myslím, ona v tom živém přenosu teď jaksi předvádí, že skutečně o u svobodu je schopna bojovat, a to jaksi na úrovni celého národa. Když tam prostě vidíme i ty zemědělce, sedláky s těmi traktory, jak se zapojí do toho, tak to si myslím, že je prostě příklad země, která v jakémkoliv budoucím společenství nebude přítěží, ale spíše přínosem. Takže určitě jí tu naději v rovině nějaké politické deklarace teď dát. My jsme to odhlasovali v Evropském parlamentu a tady si myslím, že to jako by měla udělat určitě i Evropská rada zítra.

Martin ŘEZNÍČEK, zpravodaj:

Alexandr Vondra, Dita Charanzová, Litoměřice a Štrasburk. Dámo a pane, děkuju mnohokrát za to, že jste byli hosty Událostí, komentářů. Děkuju mnohokrát za vaše komentáře a přesouváme se teď sem do Bruselu přímo fyzicky. Jakub Landovský, český velvyslanec při NATO. Dobrý večer.

Alexandr Vondra

Alexandr Vondra

místopředseda strany
europoslanec


Více o autorovi