Novinky Mediální výstupy

Příležitosti pro naše školy a školky

(www.renatazajickova.cz) Hned na počátku své pedagogické praxe jsem si stanovila profesní krédo, které jsem se vždy snažila naplňovat. Tím krédem bylo a je, aby se děti do školy těšily. Protože je škola jejich první zkušeností s formálním prostředím, systémem, pravidly, povinnostmi, srovnáváním a hodnocením, ale třeba také se sebepoznáváním a se sociálním začleněním do skupiny, neměli bychom jim tuto zkušenost dělat negativní.

Nesmíme děti zklamat 
Bohužel se velmi často stává, že natěšené předškolní dítě po půl roce docházení do školy je zklamané a otrávené. To považuji za promarněnou šanci vytvořit dětem kladný vztah k vědění, učení, seberozvoji nebo k týmové práci. Z tohoto důvodu bych ráda pomohla tomu, aby se malí i velcí školáci Prahy 5 do našich škol těšili.

Proč do některých škol děti chodí rády a do jiných ne 
Co považuji v tomto směru za klíčové je klima školy. To totiž významně ovlivňuje výše zmíněné, tedy to, zda se dítě do školy těší či nikoliv. Kdyby tomu tak nebylo, neexistovaly by školy, do kterých chodí děti rády a do kterých ne. Učivo i učebnice jsou pro dané ročníky víceméně stejné, liší se pouze způsob výuky a klima, ve kterém se dítě vzdělává. Za rozhodující pro klima (vlastně čehokoliv) považuji nastavení funkčních pravidel a jejich dodržování, efektivní komunikaci, respekt, podnětné prostředí a velkou míru empatie, pochopení a tolerance. V důsledku toho se pak dítě ve škole cítí bezpečně, nebojí se na cokoliv zeptat, udělat chybu či něco nevědět.

Děti musíme motivovat pozitivně
Škola, tedy především učitelé, ale například i kuchařky ve školní jídelně, musí vnímat dítě jako jedinečnou osobnost, neustále ho nesrovnávat s ostatními, neponižovat a nevytvářet mu negativní představy o sobě samém. Věty typu: „Ty nikdy nebudeš malířem či matematikem.“, nebo „Kotrmelec nikdy neuděláš.“, nebo „Jsi nevychovaná a hloupá.“ by se ve škole vůbec neměly vyskytovat. O tom, proč je klima školy klíčové, svědčí i fakt, že právě atmosféra školy pozitivně či negativně ovlivňuje osobnostní vývoj dítěte. I v tomto ohledu nedostatečný důraz na tuto úlohu školy vnímám jako jistý dluh vůči rodičům a společnosti.

Komunikace s rodiči 
Klima škol je tedy pro vývoj mladého člověka zásadní a určující. Budu-li mít po komunálních volbách příležitost věnovat se oblasti školství, nejdříve ráda poznám klima školek a škol v naší městské části. Bude mě zajímat, jak tuto oblast vnímají žáci, rodiče, ale i učitelé a ředitelé. V případě nějakého nesouladu budu připravena pomoci, a to i za pomoci psychologů, kteří by ve školách měli působit. Důležitou součástí klima je komunikace, a to jak uvnitř, tak i vně. I zde se otevírá mnoho možností, jak komunikaci školy vylepšovat. Existuje mnoho nástrojů, jak nastavit funkční pravidla a principy nebo jak rodičům poskytovat pravidelné a úplné informace o průběhu vzdělávání jejich dítěte. Samozřejmě také záleží na tom, jakým způsobem jsou informace poskytovány a sdělovány. Na vlastní kůži jsem zažila tu nesprávnou a neosobní komunikaci ze strany školy a bylo mi to velmi nepříjemné.

Učit děti myslet kriticky a v souvislostech 
Z pohledu dítěte jsou rezervy i v důrazu na jeho rozvoj komplexního myšlení včetně kritického, které je pro správnou orientaci v dnešním globalizovaném světě nezbytné. Aby tohoto rozvoje byly školy schopné, musí mít tímto směrem nastavené školní vzdělávací programy a profily pedagogů. Školní vzdělávací programy musí respektovat veškeré souvislosti začleněného učiva, proto by předměty neměly být striktně oddělovány, ale spíše naopak. Propojování, srovnávání, analýzy, vyhodnocování, aplikace, hledání společného a rozdílného, to jsou činnosti, které musí žáci ve škole dělat. Samozřejmě učitel, od kterého se očekává, že bude takové myšlenkové operace rozvíjet, musí sám tyto schopnosti mít. Naše sborovny by měly být v tomto ohledu systematicky vzdělávány a rozvíjeny. Za důležité proto považuji zaměřit se na kontinuální podporu ředitelům a učitelům. I oni by se měli pohybovat v příjemném, tvůrčím a bezpečném prostředí. Taková pracoviště vytvořit je úkolem vedení škol a zřizovatelů. Podpora by se měla týkat i dalšího vzdělávání. Nabídek je dnes nespočet, v této oblasti ale leckdy vnímám nahodilost, chaos a nedostatečnou a nepromyšlenou koncepci. Učitelé se nepochybně vzdělávají, jestli ale nové informace a zkušenosti uplatňují ve výuce, tak jisté není, stejně tak jako smysluplnost a kvalita leckterých školení či seminářů.

Další příležitostí pro zkvalitnění našich škol jsou tzv. místní akční plány (MAP), jejichž cílem bylo vytvořit na lokální úrovni vize budoucího rozvoje vzdělávání. Tyto plány by měly být v souladu s místními podmínkami a musí reagovat na potřeby obyvatel. Takové plány již existují. Nyní jde o to, aby nebyly pouze papírem, ale aby docházelo k jejich smysluplnému naplňování, pravidelnému vyhodnocování a aktualizaci.

Pestřejší nabídka mateřských školek 
Samostatnou kapitolou jsou mateřské školky. Do nich se děti zpravidla těší a navíc jim tato radost vydrží po celou dobu docházení. Kvalita našich mateřských školek je vysoká, přesto je i tady co vylepšovat. Školky dnes trpí nedostatkem míst a situace se bude navíc zhoršovat, proto je potřeba nová místa vytvářet. To je úkolem městské části, která má v tomto směru vypracovanou koncepci i strategický plán již ve zmíněném MAPu. Ve školkách se budou vytvářet nové pavilony, čímž se počet míst navýší. V plánu jsou i venkovní učebny, tělocvičny či polytechnické herny. Pro zdravý a všestranný vývoj dítěte školky potřebují kromě zázemí i kvalifikovaný personál. Ani tady není situace ideální. Nedostává se jak učitelek, tak pomocného personálu. I tady může městská část mateřské školky podpořit například vyšší finanční injekcí. Stejně tak může městská část postupně snižovat nároky na administrativu, která mateřské školky velmi zatěžuje. Příležitostí pro zvyšování pestré nabídky školních zařízení je i podpora vzniku alternativních škol nebo školek, kterých v naší městské části není mnoho.

Vím, že cíle to jsou smělé, ale má mnoholetá praxe a osobní zkušenost s vedením školy mě utvrzují v tom, že změny možné jsou. Musí se jenom promyšleně naplánovat, dobře a citlivě komunikovat a pak je odpracovat. A na to se těším.

Co budu zdůrazňovat v oblasti našeho pětkového školství:

• podporu osobnostního rozvoje dětí se zaměřením na kritické a kreativní myšlení
• značku „empatická škola“
• působení psychologů jako podporu žákům, pedagogům a rodičům
• rozvoj pedagogů – např. vybudováním centra pedagogické podpory
• klíčovou roli ředitelů
• dostatek míst v ZŠ a MŠ (i alternativních)
• rozvoj polytechnického vzdělávání 
• modernizaci školních objektů