Novinky Mediální výstupy

Psí parky radost udělají pejskům, pejskařům i nám ostatním

(www.renatazajickova.cz) V našich domácnostech je pes obzvláště oblíbeným zvířátkem. Svého psího miláčka má více jak dva miliony rodin (asi 50%) a zdá se, že jejich počet stoupá. Všechno by bylo v pořádku, kdyby naši pejskové neměli potřeby a nemuseli se vyprazdňovat. Jenže jsou to živí tvorové, a tak v jakoukoliv denní dobu potkáváme venku desítky psů, psíků i psíčků. Jejich doprovod je vodí do parků či lesů, když zelená plocha není k mání, venčí je v ulicích či na náměstích . A tady vzniká problém. Jako chodec často míjíte, a to v tom lepším případě, psí extrementy různých velikostí a tvarů. Ty navíc žádnou parádu našemu veřejnému prostoru nedělají. Naopak. Jsou naší národní ostudou. V žádném jiném evropském městě se taková koncentrace psích výkalů nevyskytuje.

Osvěta mezi obyvatelstvem již proběhla, a to nejen prostřednictvím místních vyhlášek, které stanovují pravidla pro majitele psů, ale také prostřednictvím televizních pořadů nebo edukativních cedulí. Ty jsou umístěné v místech největší koncentrace psů a vyzývají majitele k odklízení extrementů. Bohužel stále jsou mezi námi lidé, kteří takto jednoduchá pravidla nedodržují a nechávají na ulicích po svých miláčcích nechutný nepořádek.

Osvědčeným a funkčním řešením je existence psích parků a hřišť. V mnoha zemích Evropy taková místa jsou a slouží skvěle. Nejenomže se jimi eliminují problémy s psími extrementy na ulicích, dokonce se tím umožní psům volný pohyb v ohraničených prostorech. Typické psí hřiště se vyznačuje nízkým plůtkem, dvojitým vchodem a východem, lavičkami pro majitele psů, zajištěným stínem pro horké dny (nejčastěji stromy), stojany a nářadím na psí exkrementy, parkováním poblíž, adekvátní drenáží, různými prolézačkami a také pravidelnou údržbou a čištěním pozemku. Téměř v každé části nebo parku Prahy 5 takový prostor může být - v parku na Klamovce, na Santošce, na Arbesově náměstí, na Sacre coure, v parku Pabla Nerudy, u Portheimky, v Kinského zahradě, na náplavce, v Motole, na Barrandově či v Košířích. Radnice ve spolupráci s kynology vytipují místo a psí park může během několika týdnů sloužit svému účelu. Dokonce se můžeme inspirovat v jiných městských částech, kde už taková místa jsou, např. v Praze 4, 7 a 10. Zde už existují psí louky, psí parky nebo dog parky.

Řešením tohoto problému, který zbytečně vytváří mezi skupinami obyvatel napětí, můžou být i vyšší pokuty majitelům psů za neudržování čistoty a větší kontroly ze strany městské policie. Já bych sankce volila jako poslední možnost. Ráda bych v Praze 5 vytvořila lepší podmínky pro venčení psů a tím udělala radost nám všem.