Novinky Mediální výstupy

Skrz na skrz Prahou 5

(www.renatazajickova.cz) Praha 5 mi přirostla k srdci. Sice jsem se narodila na krásných Královských Vinohradech, ale dnes si ještě přesně pamatuji svoji první cestu tramvají do této, pro mě tehdy neznámé části Prahy. Bylo mi něco přes osmnáct a já jela se svým klukem do Motola. Tramvaj číslo 4 uháněla nekonečně dlouhé minuty a míjela jednu zastávku za druhou. Já už myslela, že skončím někde u Plzně, ale pak se ozvala stanice Hotel Golf a já se ocitla tehdy pro mě v jiném světě. Dnes znám Prahu 5 jako své boty, i když jsou stále místa, která přede mnou skrývají tvář a na objevení teprve čekají. Třeba takový kopec s přírodní památkou Kalvárie v Motole, ten jsem ještě nikdy nezdolala.

Protože jsem se rozhodla ucházet se o roli starostky Prahy 5, dala jsem si za úkol do detailu poznat všechna zákoutí této městské části a co víc, potkat se s co největším počtem obyvatel. V zaměstnání jsem si rozvolnila ruce a téměř každé odpoledne pochoduji po chodnících či parcích všech jejích čtvrtí. A že to jsou pochody zajímavé, poučné a zároveň náročné, to mi věřte. Co mi ale na těchto cestách dělá největší radost, jsou lidé. Oslovila jsem jich již desítky a možná i stovky a vlastně jsem se zatím nesetkala s nikým, kdo by neměl Prahu 5 rád. Oslovení lidé jsou zde spokojení a dokážou vyjmenovat mnoho jejích kladných stránek. Tak třeba obyvatelé Cibulek, Motola či Malvazinek si nemohou vynachválit zeleň svého bydliště. Nebo takoví Hlubočepáci jsou zase pyšní na své jedinečné skály, vlakové viadukty či výhledy ze Žvahova. Na Barrandově si zase chválí skvělou dopravní dostupnost, velmi vydařené tramvajové zastávky nebo blízkost Prokopského údolí. Jinoničtí jsou hrdí na svoji dlouhou historii a náves u rybníka. Smíchováci zase milují Vltavu a vše, co k ní patří. Je to tedy potěšení procházet těmito místy a zjišťovat, jak je Praha 5 krásná, jedinečná a svými obyvateli milovaná.

Ano, ano. Vím. Všechny nás trápí doprava a parkování. To je velký černý puntík. To je bolestivé místo nás všech. A řešení nejsou jednoduchá. Jsou často závislá na rozhodnutí vyšších instancí, než je samosprávný orgán Prahy 5. A také rozbujelá výstavba vadí a štve. A taky bezdomovci a jim podobní obyvatelé. A taky nepořádek v okolí popelnic.

Tímto psaním jsem se chtěla podělit o své zážitky, které nově získávám. Mezi lidmi mě to baví. Ráda s nimi mluvím, ráda je poslouchám. Na každé další místo Prahy 5 se těším. A vlastně jsem optimistkou. I přesto, že se to tak nemusí vždycky jevit, není to s námi tak zlé, jak nám je neustále vnucováno. Umíme vedle sebe žít, umíme se na sebe usmát, poděkovat si a podat ruku. To je má zkušenost.

Ráda udělám z pětky jedničku :-)