Co ještě skrývá královéhradecká pevnost?
V březnu tohoto roku se v Hradci Králové podařil velký objev. Přípravy na výstavbu nového parkovacího domu v Gayerových kasárnách doplňoval archeologický průzkum, který objevil rozsáhlé zachovalé zdivo pevnostního kavalíru XXXIII. Šlo skutečně o unikátní nález, jenž sice zkomplikuje a pozdrží výstavbu, ale zároveň ukáže jedno z nejvýraznějších období v dějinách města a pomůže k zatraktivnění tohoto tématu.
Hradec Králové se postupně stal pevností na základě rozhodnutí císaře Josefa II. a státních plánovacích a vojenských komisí v roce 1766. Pevnost, jeden z vrcholů barokního vojenského stavitelství, se měla stát zabezpečením proti rozpínavým snahám pruského krále Fridricha II. Velikého. Projekt Jakuba Roberta Spallarta a Václava Pavlovského znamenal postupné zbourání všech městských předměstí, rozkopání kopce Rožberk, upravení koryt Labe a Orlice a zároveň výstavbu stovek kilometrů hradeb, příkopů a pevnostních objektů. Součástí vnitřního opevnění města se stal i bastion VIII s kavalírem XXXIII, jehož dosud zachované zdivo našli archeologové.
Unikátní je objevení původního zdiva z několika důvodů. Bourání královéhradecké pevnosti, které započalo v 80. letech 19. století z popudu náměstka starosty Františka Ladislava Pospíšila, znamenalo téměř kompletní zlikvidování stavebního a urbanizačního řešení města za posledních 150 let. Dodnes se nám zachovalo jen několik drobných reliktů a malé množství samostatných staveb – především kasáren. Z celkového kontextu opevnění se však dochovalo jen málo. Proto je unikátní pozůstatek původního půdorysu, základů a zdiva ze špice kavalíru. Šlo o čtyřboký pevnostní prostor uvnitř bastionu, který byl umístěný na nejvyšším místě pevnosti. Umožňoval především dalekou palbu do severních lokalit. Z prostoru bastionu VIII jsou dodnes zachovány některé kasematní budovy, které sloužily jako pece a pekárny – tedy zásobovací prostory pro posádku pevnosti. Unikátnost je tedy především v dochovaném reliktu, který ukazuje, jak vypadaly jednotlivé pevnostní prvky, jestli skutečně byly ve všem zrealizovány stavební plány apod. Ideální je i samotná lokalita. V těsné blízkosti se nacházejí depozitáře a administrativní budovy Muzea východních Čech. Je tedy navýsost žádoucí zakonzervovat a v ideálním případě zachované zdivo zpřístupnit veřejnosti. Jak lépe přiblížit turistům i obyvatelům města pevnostní období, než přímými pozůstatky z této etapy dějin Hradce Králové? Navíc je pravděpodobné, že v centru města se již nepodaří nalézt takto zachovalé prvky původní pevnostní fortifikace a zástavby (například na místě kavalíru XXXV dnes stojí Krajský soud).
Je důležité najít řešení, aby byl umožněn přístup do této lokality. Nestačí ji pouze zakonzervovat. Už kvůli velkým plánům, které se týkají oprav Gayerových kasáren a postupného zpřístupnění výstavních a edukačních prostor mimo hlavní muzejní budovu. I tento dílčí nález může přispět k růstu atraktivity Hradce Králové jako turistického centra plného moderní meziválečné architektury, ale také široké škály barokních objektů a v neposlední řadě i bývalého unikátního pevnostního města.
místopředseda místního sdružení
