Novinky Mediální výstupy

Stipendijní program Ústeckého kraje pro vysokoškolské studenty

Zastupitelé Ústeckého kraje dnes schválili nový stipendijní program pro vysokoškolské studenty.

Oproti minulým rokům je nyní program zaměřený především na budoucí učitele přírodovědných předmětů a na studijní programy technického zaměření. Ústecký kraj se tak snaží aktivně řešit nedostatek kvalifikovaných pedagogů ve svých školách. Student vysoké školy tak může pobírat po dobu studia až 250.000 Kč. Navíc k tomu může čerpat také náborový příspěvek pro začínající učitele ve výši 200.000 Kč po nástupu do zaměstnání. Náborový příspěvek je určen jak pro absolventy, tak i pro ty, kteří v posledních letech na území našeho kraje neučili. O oba programy lze žádat samostatně i dohromady, každopádně zavazují učitele k výkonu svého povolání v krajské střední škole po dobu minimálně tří let.

Zastupitelstvo Ústeckého kraje schválilo také výroční zprávu o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Ústeckém kraji ve školním roce 2021/2022

Základní údaje:

• V Ústeckém kraji je celkem 694 aktivních školských subjektů. Tato zařízení navštěvovalo v minulém školním roce přes 133 tisíc dětí, žáků a studentů.
• Konkrétněji: MŠ 24 tisíc dětí v 360 školkách, ZŠ 72 tisíc žáků ve 280 základních školách, SŠ 32 tisíc žáků v 90 středních školách, VOŠ asi 1,5 tisíce studentů v 8 vyšších odborných školách, dále máme 25 speciálních škol (asi 3 tisíce žáků) a 17 dětských domovů (asi 700 dětí).
• 74% škol a školských zařízení zřizují obce (zejména mateřské a základní školy), 14% kraj (zejména střední školy, speciální školy a dětské domovy), 10% soukromí zřizovatelé a 1% církve.

Zajímavá zjištění:

• Výrazně vzrostl počet odkladů. 70% dětí, které byly u zápisu poprvé, bylo skutečně zapsáno. To znamená, že zhruba třetina dětí nenastupuje do základní školy po dovršení věkové hranice šesti let. Meziročně vzrostl počet žádostí o odklad povinné školní docházky o téměř 16%.
• Povinnou školní docházku ukončuje v 9. ročníku 92% žáků, ostatní vycházejí ze sedmé či osmé třídy. Předčasnými odchody ze vzdělávání se věnujeme konkrétními opatřeními v dlouhodobém záměru.
• Na střední školu bylo přijato 98% všech přihlášených, ke studiu skutečně nastoupilo 67% uchazečů.
• Na SŠ se v maturitních oborech vzdělávalo 71%, v oborech zakončených výučním listem 27%.
• Vzrostla neúspěšnost žáků končících střední školu. U učebních oborů nesložilo závěrečnou zkoušku 39% žáků a u maturitních oborů byla neúspěšnost u maturitní zkoušky 25%.

Školy napříč krajem dokázaly operativně řešit okamžitou integraci ukrajinských dětí, které k nám v důsledku invaze ruských vojsk na Ukrajinu přišly.

Uplynulý školní rok byl negativně ovlivněn doznívajícím covidem. Některá data se tedy dají těžko srovnávat s uplynulými roky, jako například nárůst absence, zhoršení známek z chování apod. Také výsledky vzdělávání bezesporu ovlivnila karanténní opatření uplynulých let. Žáci přišli o mnoho měsíců teoretické i praktické výuky. Zaznamenali jsme také velký nárůst dětí s psychickými problémy. Důsledky karanténních opatření, které odnesla především nejmladší generace, se nám budou propisovat v analýzách ještě mnoho let.