Otázky Václava Moravce
19. dubna 2020

Alexandr Vondra: Otázky Václava Moravce

(ČT 24 ) Hostem nedělního diskusního pořadu České televize Otázky Václava Moravce byl místopředseda ODS a europoslanec Alexandr Vondra.

Celý rozhovor s Alexandrem Vondrou můžete zhlédnout na ČT24.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ještě jednou hezké nedělní odpoledne vám všem divákům zpravodajské čtyřiadvacítky. Stále jste v jedinečném prostoru pro diskusi. Maďarsko a Polsko, příklady zemí, ve kterých pod rouškou boje proti koronavirové nákaze tamní vlády významně upevňují svou moc, ba co víc, narůstají obavy, že se tamní vládní strany zesílených pravomocí nebudou chtít vzdát. Kupříkladu v Maďarsku v současnosti vládne premiér Viktor Orbán za pomoci dekretů. Citujme, koronavirus nesmí zabít demokratický řád, varovala před 14 dny v rozhovoru pro německý deník Die Welt místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Taková situace podle Ústavního právníka Jana Kysely v České republice nehrozí, zatím, nicméně jistou obavu o svobodu a demokracii prof. Kysela vidí. Měli bychom se obávat toho, co se děje ve veřejnosti, říká v rozhovoru pro dnešní Otázky.

Jan KYSELA, ústavní právník:
U nás se setkáváme s určitým rozpoložením založeným na panice a strachu a dnes mi připadá, že je to tak, že vlastně to není vláda, která tlačí kupředu různá omezující či represivní opatření, ale je to veřejnost. Skoro mi připadá, že když by se vláda rozhodla otevřít hranice, tak bude čelit peticím statisíců lidí, kteří budou mít pocit, že otevření hranic pro ně znamená rozsudek smrti.

Václav MORAVEC, moderátor:
Jak se podle prof. Jana Kysely chová vystrašená populace?

Jan KYSELA, ústavní právník:
Když příliš vystrašíte veřejnost, tak už potom nemusíte být vy jako kdo si sundá roušku napadený strážníkem, ale vy jako kdo si sundá roušku můžete být napadena spoluobčany, protože jste najednou v smrtelném nebezpečí pro ně i pro jejich bližní.

Václav MORAVEC, moderátor:
Vystrašit a pak chránit, strategie mnoha politiků. Evropská komise teď přezkoumává nouzová opatření ve všech členských zemích, kterých se to týká, aby zjistila, jestli některá nejdou proti demokratickým hodnotám a základním lidským právům a svobodám. Dalšími hosty dnešních Otázek jsou a do Bruselu zdravím už citovanou místopředsedkyni Evropské komise pro dodržování hodnot Evropské unie a transparentnosti, Věru Jourovou. Vidím, že pokud správně vidím, že spojení nám zatím vypadává, ale zvukově vás slyšíme. Hezký dobrý den, vítejte.

Věra JOUROVÁ, místopředsedkyně Evropské komise pro dodržování hodnot EU a transparentnost:
Hezký dobrý den domů do Čech.

Václav MORAVEC, moderátor:
A v pražském studiu Otázek jsou ministr zahraničí, místopředseda sociálních demokratů, Tomáš Petříček. Vítejte, pane ministře. Dobrý den.

Tomáš PETŘÍČEK, ministr zahraničí a místopředseda strany /ČSSD/:
Hezké odpoledne vám i divákům.

Václav MORAVEC, moderátor:
A vítám i exministra zahraničí, dnes europoslance a místopředsedu
občanských demokratů, Alexandra Vondru. Dobrý den.

Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Přeji hezký dobrý den.

Václav MORAVEC, moderátor:
Začneme u paní místopředsedkyně jako u dámy, v jaké fázi je analýza komise o nouzových opatřeních v členských státech Unie? Zda jdou, či nejdou proti demokratickým hodnotám a základním právům?

Věra JOUROVÁ, místopředsedkyně Evropské komise pro dodržování hodnot EU a transparentnost:
Ještě jednou dobrý den. My jsme zmapovali všechny nouzové režimy, které státy přijímaly a přijímají, takže máme srovnání pro většinu členských států, protože 20 států přijalo nouzový režim a 5 dalších má něco na ten způsob. Zatím musím říci, že jsme nenašli takový režim, který by vyloženě odporoval evropským pravidlům. Ono je to ještě právně vzato tak, že ten nouzový režim je skutečně suverénním rozhodnutím státu, který ho přijímá v situaci nouze. Je to nutné opatření, po tu dobu nouzového režimu dochází k omezení určitých svobod a k posílení pravomocí států, a to je všechno v pořádku. Dá se říci, že to, co mě bude dělat možná starosti, je, kdy a jakým způsobem ty nouzové režimy budou končit a jestli to v některých zemích nebude 2 kroky vpřed a 1 vzad, respektive, jestli se dokážeme po pominutí té největší krize dostat zpátky aspoň do normálu, který byl předtím.

Václav MORAVEC, moderátor:
Vy jste, paní místopředsedkyně, už jednali jako zástupci Evropské komise s maďarským premiérem Viktorem Orbánem o sporných dekretech?

Věra JOUROVÁ, místopředsedkyně Evropské komise pro dodržování hodnot EU a transparentnost:
Já jsem jednala s maďarskou ministryní spravedlnosti, předtím než maďarský
parlament schválil zákon o nouzovém stavu. Snažila jsem se jí vysvětlit, že určité znepokojení nejenom v Komisi, ale v řadě dalších institucí budí právě ten nejasný moment konce toho nouzového opatření a taky hodně oslabená role maďarského parlamentu, protože je zcela zřejmé, že i když stát přijímá ten nouzový režim, tak to neznamená, že vypíná ústavu. Ústava dál platí a měla by platit i parlamentní kontrola tak, aby měli občané lepší kontrolu nad tím, co dělá vláda, která má právě ty posílené pravomoci. A paní ministryně mě přesvědčovala o tom, že maďarský parlament může kdykoliv ten nouzový stav zastavit. Stejně jako mě ubezpečovala, že ty paragrafy v trestním zákoně proti produkování falešných zpráv, za které může být někdo kriminalizován, zejména novináři, že...

Václav MORAVEC, moderátor:
Kde dokonce hrozí až osmileté, jenom dodám, že až osmileté vězení. Jinými slovy, vy jste tu argumentaci považovala za racionální a nevidíte s tím způsobem vládnutí v Maďarsku pomocí dekretů problém?

Věra JOUROVÁ, místopředsedkyně Evropské komise pro dodržování hodnot EU a transparentnost:
Já se k tomu musím stavět suše, nejenom jako právnička, ale jako někdo, kdo hlídá soulad práva. A tady já tvrdím, že bude důležité, jak bude maďarská vláda aplikovat tu větší možnost vládnutí, respektive to vydávání dekretů, jak bude maďarská prokuratura aplikovat právě tady ty paragrafy v trestním zákoníku, protože tam se praví, že bude muset být prokázáno, že taková alarmující falešná zpráva byla vytvořená účelově s úmyslem poškodit veřejné zdraví nebo veřejný pořádek.


Václav MORAVEC, moderátor:
Pokud byste mi, ale promiňte, tedy, pokud byste jako právník měla odpovědět na jasně formulovanou otázku, jestli v Maďarsku hrozí řízení pro porušování unijních smluv kvůli dekretům, jak by teď zněla vaše odpověď?

Věra JOUROVÁ, místopředsedkyně Evropské komise pro dodržování hodnot EU a transparentnost:
Zatím nikoliv, protože zatím Maďarsko nepřijalo takový dekret, který by odporoval evropským právním předpisům. Ale je tam to zatím, takže my samozřejmě sledujeme, co se tam bude dál dít.

Václav MORAVEC, moderátor:
Když se podíváme v Maďarsku na tamní situaci ze záběrů, tak vidíme i tyto obrázky. V Maďarsku platí dekret, kterým vláda umožnila armádě převzít v případě potřeby vedení strategických firem. Tamní ministerstvo obrany zveřejnilo záměry záběry, jak do mnoha firem označených kabinetem Viktora Orbána za strategické napochodovala armáda, armádní důstojníci. Co říkáte takovému způsobu vládnutí, pane europoslanče?


Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Já si myslím, že to je přehnané, tyhle obavy.

Václav MORAVEC, moderátor:
Myslel jsem, že je přehnané, že napochodují do strategických firem vojáci.


Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Napochodují, aby je převzali, to není pravda. Oni tam jenom přišli, aby hlídali ty budovy. Oni mají zákon o krizovém stavu udělaný trošku jinak. A teď jako já jsem velmi pozorně poslouchal, co říkala Věra Jourová, tak si to konečně myslím přečetli dřív, než začali soudit, jak se to vlastně odehrávalo těch posledních několik týdnů, kdy prostě některá levicová média, jako je ten labeling a tohleto pak všichni papouškovali. Oni nepřevzali vedení centrální banky, aby armáda začala určovat úrokovou míru nebo nepřevzali nemocnice, aby tam začali rozhodovat, koho léčit, koho ne. Jejich zákon je vlastně koncipován tak, že tohle, co u nás dělají hasiči, tak tam dělá armáda. Je to daný prostě nějakýma jejich historickými… Koneckonců i u nás armáda vlastně napochodovala do některých domovů důchodců a nikdo neříkal, že by převzali vedení domova důchodců. Pokud jde o tu druhou věc, na kterou jste vzpomínal, tak ta šíření poplašné zprávy, tak si doufám, ještě pamatujeme asi před třemi týdny nějaká nebohá dívčice tady u nás doma šířila přes Facebook prostě nějakou nepravdivou informaci a okamžitě proti ní bylo zahájeno trestní stíhání a tam platí teď dvojnásobná sazba, protože máme stav nouze, čili 8 let, prosím, je ta horní sazba. Čili úplně stejné nebo možná i víc, protože oni tam mají někde 5 let. A pokud jde o
parlament, tak jsem si všimnul, že minulý týden normálně parlament v Maďarsku zasedal, to jsme mohli všichni vidět, ale už to nikdo jako nezmiňoval. Zase oni tam mají modelované...

Václav MORAVEC, moderátor:
Jinými slovy, je dobře, že si Evropská komise tu situaci vyhodnotila a že Maďarsku žádné porušování nebo hrozba…?


Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Uvidíme, to my nevíme ještě, ale rozhodně není důvod teď se tím zabývat jako to tím nejdůležitějším, protože teď, kdy prostě jde o lidské životy, tak prostě každý stát nějakým způsobem přijal ta restriktivní opatření. Vždyť třeba ve Francii jsou daleko tvrdší vlastně než třeba v Maďarsku.

Václav MORAVEC, moderátor:
A restriktivní opatření u nás, pane europoslanče?


Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Že tu platí to, že vlastně v případě nouze roste pokušení autoritářů dosáhnout situace, aby stav nouze trval věčně, ta existuje samozřejmě. A na to musíme být velmi citliví. U nás koneckonců byl ten pokus, vlastně ministerstvo obrany předložilo na vládu materiál jako chtělo najednou diskutovat, jak dát
parlament úplně mimo hru v době válečného stavu nebo ohrožení státu. Jednak nejsme ve válečném stavu, to je metafora, ale tak opozice začala správně křičet a vláda to logicky neprojednávala, protože jestli se někdy nemá taková věc projednávat, tak je to v takovém stavu, jak máme dneska.

Tomáš PETŘÍČEK, ministr zahraničí a místopředseda strany /ČSSD/:
Máme proces, který prostě projednávají zákony nebo opatření ve stavu legislativní nouze. Paralelně s tím se ale projednávají stále zákony, legislativa v běžném legislativním procesu. Návrh ministerstva obrany zase na obhajobu resortu obrany byl dlouhodobě plánovaný, dlouhodobě připravovaný, konzultovaný s celou řadou odborníků, včetně se zástupci opozice. Takže akorát to nešťastné načasování způsobilo takovouto reakci. Nicméně, o tom zákonu bude potřeba se bavit. Skutečně nikdo neplánoval, že by
parlament byl vynechán z té debaty. Nebylo to ani řazeno, že by se to mělo projednávat v rámci legislativní nouze.

Václav MORAVEC, moderátor:
Jinými slovy, vy myslíte, že pár týdnů nebo měsíců po vyhlášení nouzového stavu, po zákazu nebo zrušení nouzového stavu, tak že se k němu vrátíte?

Tomáš PETŘÍČEK, ministr zahraničí a místopředseda strany /ČSSD/:
Tento zákon je skutečně projednáván léta, na současném znění se pracuje více než rok, včetně teda té debaty s odbornou veřejností plus ale i se zástupci některých opozičních stran, které sedí v našem
parlamentu. Já si skutečně myslím, že to bylo nešťastné zejména s ohledem na komunikaci, mělo se říci, dopředu avizovat, že tento zákon je v plánu legislativní přípravy nebo v legislativním plánu vlády, že bude řešen v normálním legislativním procesu, že to není nic, co by souviselo se současnou pandemií Covid, že to je prostě něco, kde vláda musí také pokračovat v přípravě zákonů, které normálně bychom připravovali, akorát že prostě musíme vedle toho se soustředit na řešení této krize.

Václav MORAVEC, moderátor:
On
Alexandr Vondra tady zmiňoval snahu autoritářů a demokraticky zvolených politiků, kteří mají autoritářské sklony zneužívat toho vyděšení veřejnosti v rámci omezování svobod. Český zákaz vycestování, jeden z právních názorů říká, že vláda nemá právo zakazovat občanům vycestovat, výslovný a plošný zákaz vycestovat totiž nepřijala žádná z demokratických zemí v Evropě. Je tohle horší příklad než ten maďarský, Alexandře Vondro?

Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Je to reálný příklad, který se nás tady dotýká, takže já jako primárně mě zajímá, co je tady. A já tento návrh teda toto opatření, které opravdu v té první fázi bylo úplný zákaz vlastně opustit republiku, považuju za neústavní. Máte svatou pravdu v tom, že nebyla jiná země jaksi demokratická v Evropě, která by něco takového učinila, byly...

Václav MORAVEC, moderátor:
Podle vás je to horší příběh než to, co je kritizováno v Maďarsku?


Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Ne, to uvidíme ještě. Já neříkám, že nemáme sledovat, co se děje v Maďarsku. Ale znovu říkám, připadlo mi to nepřiměřené a ten útok na Maďarsko byl veden, aniž by si přečetli ty zákony ti lidé. Ale tady jsme si mohli tomuhle řešení… mohli přečíst a já ho považuji za neústavní. Vláda koneckonců už od něj také vlastně couvla trošku, protože teď už to za určitých podmínek možné je, a tím bych se zabýval především, co nás trápí tady doma, co děláme my doma dobře, nejenom ale taky, co děláme doma špatně.

Václav MORAVEC, moderátor:
Vy jste europoslanec, tak ještě bude řeč o Evropě, přece jen. Pane ministře, jste si vědom toho, že to byl velmi sporný krok a že byl na hraně ústavnosti?
Alexandr Vondra říká, že byl protiústavní.

Tomáš PETŘÍČEK, ministr zahraničí a místopředseda strany /ČSSD/:
Já věřím, že ústavní právníci posoudí, jak by, jestli tento krok byl plně v souladu s naší ústavou. Ano, byl to extrémní krok, krok mimořádný, stejně jako v řadě jiných oblastech jsme v reakci na epidemii koronaviru reagovali velmi přísnými restrikcemi i vnitrostátními, většina zemí Evropy má výrazná omezení pro cestování. My jsme nezakázali cestovat, jenom jsme řekli, že stejně jako v případě vnitrostátního omezení, kdy lidé byli vlastně omezeni na volném pohybu i po našem území, že mohli za prací, mohli si jít nakoupit, jinak byli vlastně nuceni být doma.

Václav MORAVEC, moderátor:
Počkejte, ale výslovný a plošný zákaz vycestovat nepřijala žádná jiná vláda.

Tomáš PETŘÍČEK, ministr zahraničí a místopředseda strany /ČSSD/:
V tuto chvíli třeba hranice má zavřené řada zemí. I třeba Lucembursko, de facto dneska neumožňuje svým občanům cestovat do zahraničí. Ty nejhůře zasažené země jako Španělsko, Itálie to mají velmi podobně nastavené, ty zákazy zde byly, jsou a pravděpodobně ještě se budeme bavit, jak dlouho budou v platnosti, protože řada zemí v tuto chvíli nevidí ještě příležitost k tomu, abychom otevírali plně hranice. Já jsem přesvědčen, že i po diskusi s právníky ten důvod ochrany veřejného zdraví byl legitimní, umožňovala nám to naše legislativa. My jsme omezili, my jsme nezakázali vycestování, my jsme omezili, jak mohou lidé, z jakých důvodů můžou lidé vycestovávat do zahraničí.

Václav MORAVEC, moderátor:
To byl to byl plošný zákaz. Když se obrátím do Bruselu na Věru Jourovou, nakolik jako Evropská komise hodnotíte a analyzujete i tyto kroky, kdy ten český krok podle těch právních rozborů, které mají Otázky k dispozici, tak byl bezprecedentní?

Věra JOUROVÁ, místopředsedkyně Evropské komise pro dodržování hodnot EU a transparentnost:
My se samozřejmě díváme na všechny ty režimy pro překračování hranic zejména z pozice toho, aby nám fungoval společný trh, to znamená, abychom měli průchozí hranice pro zboží, pro potraviny, pro léčiva a taky pro klíčové pracovníky. A co se týče omezování svobod v jednotlivých zemích, tam musím říct, že je to především práce pro ústavní soudy v jednotlivých státech. Evropská komise nemůže suplovat ústavní soudy v členských státech, které se mají nejdříve dívat na to, jestli není porušena Listina základních práv, jestli není porušena ústava jako taková. Takže tady já bych to vrátila zpátky na národní úroveň. A chtěla bych říct, že teď je právě ta doba, kdy bychom měli se spolehnout na dobře fungující ústavní systém v jednotlivých zemích, včetně fungování institucí typu ústavních soudů. A když jsme mluvili před léty zpátky o nutnosti nezávislé justice, tak to mnohým znělo jako nějaká akademická debata. Ale teď vidíme, že přesně v tomto momentu by měla ta vnitřní justice zafungovat a měl by být arbitr, který řekne - toto je ústavní a toto už je neústavní. Ale není to Evropská komise. A ještě chci říct k tomu apetitu po posíleném lídrovství nebo autoritářství. No samozřejmě, že teď žijeme v době, kdy bychom měli přepnout ostražitost na nejvyšší stupeň, protože, jak říkal pan prof. Kysela, dneska právě občané vykazují velkou vůli po tom svěřovat svým vládám velké pravomoci právě za to, že budou bezpečnější, že jim bude zajištěno zdraví a tak dále. Takže teď je to pochopitelné, jsme v nouzové situaci. Ale musíme být ostražití, abychom se za čas vrátili do normálu a aby se znovu začaly používat běžné demokratické principy.

Václav MORAVEC, moderátor:
Vy už jste to zmínila, ty fronty na hranicích kamionů, Česká republika patřila k těm, kde se tvořily kupříkladu na česko-polských hranicích, česko-německých hranicích, ale i česko-slovenské hranici, kde byl podobně restriktivní přístup nebo je podobně restriktivní přístup slovenské vlády, tak mnohakilometrové kolony kamionů, které převážejí přitom léky, potraviny do jednotlivých členských zemí, včetně České republiky v tomto případě, tak jako byly nekoordinované kroky jednotlivých národních států při zavírání těch hranic a restriktivních opatření, myslíte, že budou koordinované kroky s uvolňováním?

Věra JOUROVÁ, místopředsedkyně Evropské komise pro dodržování hodnot EU a transparentnost:
Otázka do Bruselu, pane Moravče?

Václav MORAVEC, moderátor:
Ano, na vás. Chcete se jí vyhnout? Radši byste ji do Prahy?

Věra JOUROVÁ, místopředsedkyně Evropské komise pro dodržování hodnot EU a transparentnost:
Ne, já jsem ráda, že si můžu popovídat, protože jsem taky v izolaci, tak nechci to zlehčovat.

Václav MORAVEC, moderátor:
Budou koordinované, nebo to bude tak chaotické? To, co jsme viděli.

Věra JOUROVÁ, místopředsedkyně Evropské komise pro dodržování hodnot EU a transparentnost:
Budou koordinované, protože ten chaos, který jsme viděli na začátku, který samozřejmě vyvolala ta naprosto nečekaná síla té pandemie, tak ten by se neměl opakovat, proto taky lídři, premiéři členských států zadali Evropské komisi přijít s tou takzvanou exit strategy. To znamená s tou strategií uvolňování. My jsme jí zveřejnili tento týden, říkáme zcela jasně, že je na členských státech, jak budou uvolňovat, protože primární parametr je epidemiologická situace v rámci toho kterého státu. No a pak jsme tam dali 3 kritéria, která by mohla být vodítkem pro uvolňování a pro informování ostatních o tom, že ten který stát bude uvolňovat. To znamená, že ta vzájemná informovanost nepřekvapování se, koordinovanost toho uvolňování. To si myslím, že všichni dnes uznáváme, že je potřeba zvládnout aspoň na výstupu, když už teda jsme to nezvládli na vstupu.

Václav MORAVEC, moderátor:
Pane ministře Petříčku, je na místě omluva řidičům kamionů a majitelům tranzitních služeb, že to Česká republika přehnala právě i v souvislosti s tím, co se dělo na hranicích u těch kamionů, které zajišťují naše dodávky léků, potravin a podobně, které dovážíme?

Tomáš PETŘÍČEK, ministr zahraničí a místopředseda strany /ČSSD/:
Samozřejmě omluva na místě je. Myslím, že to bylo do jisté míry podcenění i těch technických možností, jak provádět kontroly. Já bych možná jenom doplnil, že se nám to stalo poprvé ve chvíli, kdy se tvořily fronty na třeba česko-polské hranici, tak to nebylo kvůli českým pravidlům, bylo to kvůli polským, to samé platí pro česko-slovenskou hranici. Nicméně, i z tohoto...

Václav MORAVEC, moderátor:
Promiňte, ale třeba Slováci to házeli i na nás stejně jako Němci. Němci tvrdili, že to, co se dělo, na...

Tomáš PETŘÍČEK, ministr zahraničí a místopředseda strany /ČSSD/:
Ne, naopak třeba v době, kdy se začalo dominově posouvat to, kde se vlastně ty kolony tvoří, protože to vznikalo na slovensko-maďarské nebo možná i na maďarsko-rumunské hranici a neumožňovaly se tranzity přes ty dané země, tak naopak my jsme povolovali i v té době, aby nákladní kamionová doprava mohla přes naše území projíždět, snažili jsme se zajistit, aby se ta situace vyřešila velmi rychle, my jsme skutečně v každodenním kontaktu s našimi partnery zejména se sousedními státy tak, abychom těmto věcem předcházeli. Poprvé se skutečně stalo, že kvůli českému rozhodnutí začaly vznikat kolony na zejména německo-české hranici i kvůli technickým důvodům, a to se policie snažila co nejrychleji odstranit tak, aby skutečně ten problém byl odstraněn.

Václav MORAVEC, moderátor:
Myslíte, že už se to opakovat nebude?

Tomáš PETŘÍČEK, ministr zahraničí a místopředseda strany /ČSSD/:
V tuto chvíli i připravuje se další uvolňování toho režimu na hranicích, já předpokládám, že v tomto týdnu bychom mohli se o něco více usnadnit lidem zejména kvůli ekonomickým aktivitám jezdit za hranice a zase naopak i cizím státním příslušníkům umožnit, aby do Česka přijeli za daných jasně stanovených podmínek, zejména kvůli tomu, aby mohli zde vykonávat svoji práci či řešit jiné ekonomické otázky, podnikatelé samozřejmě volají po tom, aby třeba umožnilo se jednání, protože jim zahraniční byznys stojí, a to je myslím něco, co bychom v první fázi měli řešit, podívat se také...

Václav MORAVEC, moderátor:
Takže v pondělí přijdou nebo v tomto týdnu nastávajícím týdnu přijdou opatření, která rozvolní ten restriktivní pohyb-nepohyb přes česko-slovenské, česko-polské, česko-německé a česko-rakouské státní hranice?

Tomáš PETŘÍČEK, ministr zahraničí a místopředseda strany /ČSSD/:
V tuto chvíli bychom měli umožnit takový režim, který se může blížit třeba tomu režimu, který je na česko-rakouské hranici. V případě hranic s Polskem, Slovenskem tam ta omezení jsou spíše na straně našich sousedů, nikoliv na naší. Jedná se například o příhraniční pracovníky, kde jsou ty limity, já bych chtěl poděkovat slovenským partnerům, že také přehodnotili ta omezení, že nyní třeba do našich nemocnic na Moravě mohou znovu jejich zdravotníci jezdit na každodenní bázi. Skutečně v té první fázi následujících 14 dnech to otevírání bude především proto, abychom umožnili lidem jezdit do práce více, než to bylo doposud, aby se podnikatelům usnadnil život, aby mohli jednat se svými partnery za hranicemi tak, aby třeba potom měli možnost se vracet, když tam jsou třeba na krátkou dobu. A aby nemuseli nutně do karantény, když třeba dnes je i větší možnost testování než před několika týdny. To jsou skutečně kroky, které bychom chtěli udělat v nejbližší možné době. Věřím, že na zítřejším jednání vlády o tom budeme hovořit s tím, že bychom měli mít i nějaký výhled od 1. května, a to jak dále ten režim uvolňovat, co se týče cestování, turistiky, tak já si myslím, že to přijde v další fázi s ohledem i na letní sezónu, padaly informace o tom, že se jedná třeba s Chorvatskem, já si myslím, že tam platí ale to, co říkají i epidemiologové. Otevření toho celého schengenského prostoru pro volné cestování z důvodu rekreace, já myslím, že by mělo být více koordinované a bude zohledňovat především situaci v daných zemích. A tady je potřeba si říct, že v řadě zemí ta situace se stabilizuje, já mohu uvést skutečně třeba sousední Rakousko, které je na tom velmi podobně, přestože třeba ta absolutní čísla jsou o něco vyšší než u nás, ale ten vývoj, ta trajektorie je úplně totožná jako u nás.


Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Já ta slova vítám, my jsme o tom s panem ministrem mluvili i před vlastně studiem, protože je celá řada prostě vědeckých pracovníků, třeba vysokoškolských učitelů, kde si myslím, že už by mělo být umožněno jim překonávat hranici, aby tady mohli začít zkoušet, učit a viceversa, aby naši vědci mohli komunikovat vlastně se světem.

Václav MORAVEC, moderátor:
Jinými slovy, je dobře, že vláda v pondělí oznámí rozvolnění těch přísných opatření?


Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
To si myslím, že je naprosto správně, já neznám ještě ten rozsah, pan ministr to koneckonců také ještě nezná. Ale chci se vrátit k jedné věci ještě, to jsou ty kamiony na těch hranicích. Tady nejde jenom o to se omlouvat řidičům kamionů, já jsem s velkým zájmem slyšel minulý týden rozhovor v České televizi s premiérem vlastně Babišem, vaší vlády, kdy na otázku, že vlastně to není pro něj prioritou, ta hranice nebo jinak, že mu to vlastně vyhovuje ta zašpérovaná hranice, tak on odpověděl na jedné straně záchrana lidských životů, proti tomu nelze nic namítat a já jako toleroval i to úplné zašpérování hranice, řekněme, v řádu několika těch týdnů. Ale pak jako druhý důvod uvedl potravinovou soběstačnost, nic proti potravinové soběstačnosti, ale dosahovat jí tím, že komplikuju vlastně průjezd té obchodní dopravy přes hranici, je absolutně špatně, je to proti všem pravidlům, které platí na evropském vnitřním trhu poté zejména, co Evropská unie doporučovala udělat ty zelené pásy, a to už bylo dávno předtím, než se stal tedy polygonační incident. A považuji to vlastně za spíše aspoň přiznaně teda jako pokus, jakým způsobem tedy upřednostnit jedny na úkor druhých, ale ve výsledku tohle zaplatíme všichni, protože to pak uvidíme, až začnou, už vlastně stoupají ceny potravin, a to je to, co lidé potřebují nejvíc.

Václav MORAVEC, moderátor:
A je vidět, že i některých potravin, hlavně zeleniny, ovoce není i kvůli lidem, kteří by je sbírali, kvůli sezónním zaměstnancům. A propos, uvolní se režim kupříkladu i pro zaměstnance z Ukrajiny, pane ministře, kteří jsou důležitý důležití pro naše zemědělce a pro zemědělství a sklizeň?

Tomáš PETŘÍČEK, ministr zahraničí a místopředseda strany /ČSSD/:
My bychom ho samozřejmě rádi uvolnili, protože jsem si vědom, že to jsou tisíce lidí, kteří již nyní jsou potřeba při jarní sklizni čerstvé zeleniny, potažmo třeba také při přípravě na zemědělskou sezónu, ale zde se nám bohužel nedaří s ukrajinskou stranou dojednat podmínky pro to, aby oni pustili své pracovníky, ta blokace není na naší straně. My jsme připraveni o tom jednat, je to záležitost kritického významu pro Českou republiku. A ty podmínky dneska to umožňují, aby pracovníci, kteří mají vyřízené dokumenty a jsou jich stovky, kteří mají víza, mají povolení pracovat u nás...

Václav MORAVEC, moderátor:
Takže myslíte, že se to podaří, když…?

Tomáš PETŘÍČEK, ministr zahraničí a místopředseda strany /ČSSD/:
Jsme s ukrajinskou stranou v průběžném kontaktu a věřím, že i tento týden se vrátíme znovu k těm jednáním. Musíme si uvědomit, že na Ukrajině ta situace má jisté zpoždění, ta opatření zaváděla před dvěma týdny potom, co jsme je třeba zaváděli my. A tam ta situace se stále ještě neuklidnila, ta trajektorie zatím není relativně pozitivní jako třeba ve státech střední Evropy, takže to bude záviset především na rozhodnutí ukrajinských úřadů. My jsme třeba chtěli pro české zemědělce umožnit, aby třeba, když si to zaplatí, nějaký letecký most, nebo nějaký koridor, kterým by ty pracovníky se jim podařilo dostat do Česka, zatím jsme nebyli úspěšní. Věřím, nicméně, že v následujících týdnech bychom to měli být schopni prolomit.

Václav MORAVEC, moderátor:
A když říkáte, že nejen tolik diskutovaný letecký most mezi Chorvatskem a mezi Českou republikou, tak jsem dostal desítky otázek od diváků, že mám tlumočit vám jako politikům, proč právě ne třeba Rakousko, kdo nemusí moře a raději rakouské hory, kdy se tedy hranice Schengenu otevřou?

Tomáš PETŘÍČEK, ministr zahraničí a místopředseda strany /ČSSD/:
Za prvé, a to říkala i paní komisařka, my budeme vycházet i z těch doporučení, které jsou v té cestovní mapě, jak se vrátit postupně k normálu. V těch doporučeních je především postupovat fázovaně. My samozřejmě začneme otevírat hranice především ve vztahu k našim sousedům, protože tam je to logické s ohledem na ekonomickou aktivitu, na mezilidské kontakty. Třeba v případě Slovenska jsou to tisíce smíšených manželství, které teď mají problémy, protože se nemohou často ani dostat za příbuznými. Já si třeba myslím, že první by mohly ty státy, kterým otevřeme hranice po vzájemné dohodě, Rakousko, Slovensko a myslím, že i dále můžeme pokračovat s dalšími sousedními státy, já věřím, že to bude v průběhu května.

Václav MORAVEC, moderátor:
Dojde tedy v květnu k otevření hranic mezi... ?

Tomáš PETŘÍČEK, ministr zahraničí a místopředseda strany /ČSSD/:
Já nechci slibovat přesný přesné termíny, my v tuto chvíli se bavíme o nějakém plánu, jak umožnit, aby i přeshraniční ekonomické aktivity byly co nejméně omezovány, zároveň ale to taky závisí na tom, jak se třeba projeví v plně v nadcházejících několika dnech ty první uvolňovací kroky. Tam samozřejmě je jistá setrvačnost a epidemiologové říkají, že musíme vždycky počkat tak týden, 10 dnů, abychom viděli, jestli třeba ta první uvolnění nezmění tu křivku, která zatím je pozitivní a jestli se nám třeba nemůže stát, že se nám jako bumerang částečně vrátí třeba nějaká horší fáze této epidemie.


Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Ne, tak já myslím, že není tady možné mít nějaký jako úplně plošný mustr, jak to v létě bude, protože to nikdo dneska neví a ta situace v jednotlivých evropských zemích se dramaticky liší. Můj osobní názor je, že prostě ty mnoho těch jižních zemí, jako Itálie, Španělsko, že to prostě nepůjde ještě nějakou dost dlouhou dobu. Ale z druhé strany vy jste zmínil Rakousko, já už jsem o tom mluvil vlastně v týdnu, kdy vlastně Rakousko je jedna z mála zemí, kde vlastně, myslím si, zaslouží velké ocenění, protože ta statistika už jasně ukazuje, že to prostě dostali pod kontrolou. A tady já bych jako flintu do žita rozhodně nezahazoval na to léto. Jde o to, myslím, ještě možná se k tomu vrátíme, protože jestli někde může Evropa trošku pomoct, ne koordinovat, jak se to kde bude otvírat, protože ta situace je skutečně odlišná, ale pokud jde o nějakou metodiku vlastně těch chytrých karantén, ve vazbě na GDPR, jestli se k tomu ještě vrátíme, protože já na tohle tlačím už asi 3 týdny. Ta exit strategie vlastně byla docela zajímavý text po dlouhé době, kdy vlastně přiznala Evropská unie ty rozdíly v jednotlivých zemích, ale zároveň vlastně to vidí jako možnost mít nějakou jako kuchařku, jak zavádět věcně ty chytré karantény, aniž by to kompromitovalo osobní údaje. A v tomto smyslu si myslím, že může pomoct. A ještě 1 věc. My jsme vlastně zvládli tu první fázi těmi restrikcemi, to bylo v pořádku. Stejně jako Rakousko, Dánsko a tyhle země. Ale myslím si teď, když vidím to Německo, Rakousko, Dánsko, jak se začínají rychleji uvolňovat než my, tak já mám obavu, že nám začíná ujíždět vlak, a každý týden navíc jako vlastně znamená obrovské peníze. Podařilo se vyděsit společnost víc, než je nutné a z tohohle ohledu myslím, že velká role teď i vlády nebo těch, kdo mluví, trošku ten strach začít tlumit, ta strach vlastně exekutivy znovu zavést povinnou školní docházku nás vrací ještě někam před Marii Terezii, oni vlastně rozhodují na základě výzkumů veřejného mínění, ale teď je třeba trošku také odvaha, protože jinak to, co jsme získali na začátku, můžeme velmi rychle ztratit a byla by to obrovská škoda.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ono, když je řeč o těch opatřeních, kupříkladu chytrých karanténách, Evropská unie by měla urychleně přijít s robustním plánem na obnovu ekonomik stižených koronavirovou krizí, shodli se v tomto týdnu europoslanci. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v průběhu svého projevu před europoslanci uznala, že v případě Itálie kupříkladu Evropská unie zaspala, respektive, neprojevila dostatek evropské solidarity.

Ursula von Der LEYENOVÁ, předsedkyně Evropské komise:
Evropa nabízí upřímnou omluvu. Ale omluva se počítá jen, pokud EU změní přístup. A pravdou je, že záhy si všichni uvědomili, že musíme každý sám sebe chránit, abychom se všichni ochránili navzájem. A pravdou je, že Evropa se nyní stala srdcem solidarity ve světě.

Václav MORAVEC, moderátor:
A znovu se obracím do Bruselu na Věru Jourovou, myslíte si, že teď bude Evropská unie akceschopnější?
Alexandr Vondra tady mluvil právě kupříkladu o koordinaci těch kroků, které jsou obecně označovány jako chytrá karanténa, i když asi málokdo z laické veřejnosti ví, co si pod nimi představit.

Věra JOUROVÁ, místopředsedkyně Evropské komise pro dodržování hodnot EU a transparentnost:
Děkuju. Já jenom ještě chci reagovat na to, co říkala paní předsedkyně Von der Leyenová. Ona hovořila o tom, že bychom se měli omlouvat Itálii a těm zemím, které byly nejvíce postiženy, a to já s tím souhlasím, že nedostaly dostatečnou pomoc ze strany Evropské unie, ať už státu, tak Komise. Ale je potřeba si říct, že to, jak se rozprostřela pandemie po celé Evropské unii, tak to vlastně znemožnilo aplikovat ten tradiční zaužívaný způsob civilní ochrany, protože ten v Evropě funguje tak, že máme nějakou postiženou zemi nebo postižené země a ty nepostižené jí pomáhají. A to zafungovalo mockrát, u povodní, u požárů, u zemětřesení. Ale tady máme plošné postižení a hlavně v té prvotní fázi na tom začátku března, tam si naprosto pochopitelně státy tím, že si plnily svou roli těch, kteří se mají postarat o zdraví, tak prostě pracovaly ve prospěch svých občanů a ta solidarita tam opravdu úplně nefungovala. Co se týče ochrany soukromí, to, co říkal Saša Vondra, a to, co jste teď říkal vy, pane redaktore, jakým způsobem se stavět k těm technologickým možnostem. No, veskrze pozitivně, my jsme k tomu přijali už jakési vodítko, nějaký návod pro členské země, jak využít tyhle inovace pro chytrou karanténu, jak je podporovat, jak je aplikovat. Ale kde jsou právě ta pravidla, která vysávají z GDPR a řekla bych 3. Člověk, který je zapojen do té chytré karantény, o tom musí vědět a musí s tím souhlasit. Takže dobrovolnost. Pak je tam krátkodobé ukládání dat, která se posbírají. A pak je tam samozřejmě požadavek, aby využití těchto inovačních možností, sledování a karantény zaniklo s nouzovým stavem, respektive poté, co krize pomine. To znamená, to jsou parametry, já jsem to velmi zjednodušila, ale my jsme se k tomu postavili velmi aktivně, dokonce i podporujeme finančně řadu těch projektů a připravujeme taky nějakou panevropskou aplikaci, kterou by státy mohly využívat a nemusely. Ne každý stát je v tom takto vlastně napřed než jako Česká republika.

Václav MORAVEC, moderátor:
A myslíte, že to bude fungovat? Protože v těch uplynulých týdnech jsme slyšeli mnoho hysterických reakcí na margo Evropské unie jako instituce. A přitom zdravotnictví mají v kompetenci národní státy, Unie je kritizována, přitom Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí na evropské úrovni již v únoru varovalo země Evropské unie vzhledem k možnému nárůstu infikovaných pacientů, vybízela tato organizace, jak sami vidíte, tady je ten dokument, aby státy EU naplánovaly dostatečné zásoby ochranných prostředků, aby ochránily zdravotníky. Neoficiálně to šlo mezi nejvyšší představitele členských států. V lednu, počátkem února, tento dokument zveřejněn právě na stránkách Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí. Není to tak, že o to řešení na celoevropské úrovni nebude zájem, protože se teď spíš všichni vracejí k vládnutí přes národní státy?

Věra JOUROVÁ, místopředsedkyně Evropské komise pro dodržování hodnot EU a transparentnost:
Musíme odlišit 2 věci. To, co mají dělat státy, a to, kde má fungovat Unie a kde má pomáhat státům, to znamená, péče o zdraví je jednoznačně kompetence státu. Unie tady má podpůrnou roli. My jsme už přeskupili peníze v rozpočtu tak, aby byly k dispozici státům i na podporu zdravotnictví. Ale na Unii bude zásadní úkol, abychom společně našli cestu, jak ozdravit ekonomiku, jak se dostat z té krize ekonomicky relativně v pořádku, samozřejmě pochroumaní, protože to bude mít velký vliv, ale o tom právě budou jednat lídři příští týden 23. dubna. Budeme mít lepší odpověď na vaši otázku, když uvidíme, jaká bude vůle evropských lídrů se dohodnout na řadě věcí, budou mít na stole 5 základních otázek.

Václav MORAVEC, moderátor:
Kdybych vám namítl, abych tu otázku vyhrotil, že už je pozdě, že o to zájem mít nebudou, protože následky koronavirové pandemie mohou být pro Evropskou unii fatální. Může se rozpadnout. Tak varovali před 14 dny nezávisle na sobě premiéři dvou členských států, Španělska a Itálie. Současná krize kolem nákazy ukázala křehkost Evropské unie i podle ústavního právníka Jana Kysely, tady jsou jeho slova.

Jan KYSELA, ústavní právník:
Ve chvíli, kdy věříte v to, že existuje Evropská unie budovaná na nějakých základních svobodách, tak potom taková Evropská unie je. Ve chvíli, kdy z důvodu nějakého vyššího zájmu v tomhle případě bezpečí zdravotního, odsunete tu víru v evropské právo a ty základní svobody, tak to zkrátka neplatí, protože to nemá žádného nositele, nikoho, kdo by v to věřil a podle toho se řídil. A tahle zranitelnost je něco, co si zpravidla uvědomujeme někdy podvědomě a teď jsme to zkrátka všechno viděli. Je to zkrátka dáno tím, že skutečnými nositeli moci v Evropské unii nejsou evropské instituce, ale státy.

Václav MORAVEC, moderátor:
Nejsme svědky poločasu rozpadu, paní místopředsedkyně?

Věra JOUROVÁ, místopředsedkyně Evropské komise pro dodržování hodnot EU a transparentnost:
No, to bychom se nestřelili do nohy, ale do hlavy, kdybychom v této chvíli to rozpustili nebo začali rozpouštět. Naprosto jasná fakta hovoří o tom, že z tohoto problému se dostaneme jedině posílenou spoluprací, spolehnutím se na fungování společného evropského trhu. To říkal i premiér v týdnu, že je naprosto zásadní, aby čeští exportéři měli možnost vyvážet do zemí Evropy. Takže já doufám, že převáží kromě selského rozumu i práce s fakty a že dojdeme společně k tomu, že spolupráce nás z toho může daleko lépe vytáhnout než nějaká nastartovaná izolace. A jestli můžu citovat Petersonův institut z Washingtonu, tam je taková brutální věta, čím méně spolupráce, tím více mrtvých. A ono je možná dobré si trošku připomínat i tyhle základní věci, že teď jde o životy a jde o to, abychom se, řekněme, do dvou tří let dostali aspoň ekonomicky na ta čísla, kde jsme dneska. A to jednotlivé státy bez spolupráce nedostanou dohromady nebo nedají dohromady.

Václav MORAVEC, moderátor:
Nejsme,
Alexandře Vondro, svědky poločasu rozpadu?

Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
To uvidíme, bude obrovský problém udržet pohromadě eurozónu. A já řeknu 3 teze vlastně k tomu. Za prvé, myslím si, že Evropská unie nemá nabírat nějaké další kompetence a my je nemáme svěřovat v takových oblastech, jako je zdravotnictví, jde tam o život. Čím dál vlastně se to odehrává, tím je větší riziko, že to někdo bude bagatelizovat. Ten dokument ECDC, to se jenom zpětně dohledává něco, aby se našlo, že někdo neselhal. Ale předsedkyně komise neříkala vůbec nic, přeci ještě 100 dnů tady už umírali v Itálii po stovkách lidi a ona měla tiskovku 100 dnů ve funkci a mluvila o zeleném dealu prostě. Cili nedávat tedy žádný kompetence, bude z toho jenom frustrace i na úrovni členských států vlastně vidíme třeba na rozdíl Francie, Německo. Francie velmi centralizovaná, nezvládá to, Německo decentralizované a je vítězem té koronavirové krize v Evropě. Čili to je první teze. Druhá teze, myslím si naopak, Evropská unie musí udělat všechno pro to, aby co nejrychleji začal znovu fungovat normálně a nerušeně vnitřní trh. To je ta největší hodnota, nesmí o to přijít, protože země, která 80 % toho, co vytvoří, prodá venku, nemůže prostě být setrvale v těch uzavřených hranicích, strašně bychom zchudli, my Evropskou unii v tomto potřebujeme, to je ta největší deviza. Já jsem rád, co slyším vlastně od Věry Jourové v tomto smyslu. A pak je třetí, a to je veliká otázka. Co Evropská unie může udělat pro to, aby se nerozpadla eurozóna? Tam prostě ta krize znovu obnaží vlastně ten hluboký rozkol vlastně mezi těmi státy severu a mezi těmi jihu. My jsme mimo, pro mě je to důvod prostě nechodit do eurozóny, dokud teda minimálně, dokud vlastně se nedovíme, jak se jim to podaří tohle vyřešit...

Václav MORAVEC, moderátor:
A kdybych vám teď namítl, že takhle jste strašili i při dluhové krizi v Itálii a v Řecku, že euro je rezervní měnou, že je to opět přání otce myšlenky
Alexandra Vondry...

Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Já vím, že vy to chcete.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ne, já jen kladu kritické otázky.


Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Já jsem vždycky říkal, že si počkám ještě na tu druhou krizi, teď přichází, budou obrovské problémy s tím. A teď do toho vstupovat, abychom prostě jako se začali ručit za dluhy těch zemí?

Václav MORAVEC, moderátor:
Vy si tedy počkáte na druhou krizi a pak už s tím dáte pokoj, když i ta druhá krize dopadne pro euro dobře?


Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Pokud to přežije, tak se můžeme v lecčems bavit. Ale myslím si, že to zatím to není jednoduché. Protože jako ty korona bondy jako, které se vlastně, to je důvod, Francie, zejména Itálie a Španělsko, ale v zásadě Francie to chce, aby to celé zaplatilo Německo. Německo všem nalilo teď 1 bilion eur do své vlastní ekonomiky a půl bilionu vlastně do celoevropského řešení ještě, to jsou obrovský peníze a je to bez těch korona dluhopisů, a kdyby přistoupilo na ty dluhopisy, tak já myslím, že to jakákoliv německá vláda, která by to udělala, přestože zelení to tam chtějí, spáchá sebevraždu, protože tohle je prostě něco, co normální Němec nevezme.

Václav MORAVEC, moderátor:
Rozpad eurozóny, je to reálné riziko, které vy vidíte, pane ministře?

Tomáš PETŘÍČEK, ministr zahraničí a místopředseda strany /ČSSD/:
Já jsem přesvědčen, že eurozóna je ve výsledku odolnější než řada kritiků si myslí. A myslím, že přežila celou řadu úskalí. A i nyní je vidět, že jsme schopni se přizpůsobovat té realitě. Minimálně v tom, že se sice těžko, ale nakonec hledá kompromis, jak umožnit státům jednak zachránit ekonomiky, ale také investovat do potřebných veřejných služeb a jenom možná, jestli mohu krátce okomentovat, ten rozdíl třeba mezi Francií, Itálií a Německem nebo Francií a Itálií na jedné straně a Německem na druhé straně, tak se taky podívejme, jak tyto státy i třeba kvůli nějakým odtržením a tlaku na snižování schodku veřejného veřejných rozpočtů podinvestovaly své zdravotnictví. Prostě Itálie, Španělsko a další státy prostě toho našeho evropského jihu v porovnání s Německem mají prostě zdravotnictví, které je jiné, je prostě z veřejných zdrojů hůře financované a také má nižší kapacity. Takže možná se bavme o tom teda, kde skutečně se ta čára, kde se potom udělá ten rozdíl mezi tím, jak jednotlivé státy a jejich zdravotnické systémy teda tam tu krizi zvládaly, /nesrozumitelné/ v minulosti třeba v důsledku krize v roce 2008-2009. Já jsem přesvědčen, že Unie z toho může vzejít posílená, pokud ale také proběhne velmi upřímná sebereflexe. A myslím, že tady nikdo neříká, že bychom to zvládali společně bez ztráty kytičky. Rozhodně na začátku se asi zaspalo, já si myslím, že třeba se mohli lídři setkat, už v lednu a hovořit o tom, když jsme viděli, co se děje v Číně, jak se připravit na rizika, která tato krize nebo tato epidemie může přinést pro Evropu. Samozřejmě po bitvě každý generál. Ale tady je potřeba si prostě říct, kde se ty chyby staly, abychom se jich do budoucna vyvarovali. Já si myslím, že naopak, pokud tu fázi zejména obnovy zvládneme, tak Evropská unie může být posílena, ne nutně v tom, že by se převáděly nějaké nové kompetence, ale že bychom si řekli, jak některé věci v praxi fungují, tady se třeba ukazuje, že to není o převádění kompetencí na evropské instituce, ale o nastavení řádných mechanismů koordinace mezi členskými státy, ty v tuto chvíli kromě výměny informací prostě nezafungovaly. A ta počáteční třeba nedosažená solidarita, ano, paní komisařka říkala, všichni jsme byli zasaženi, prakticky ve stejnou chvíli a stejně jako v letadle platí, že nejdřív si máme nandat masku sami a pak pomáhat ostatním, já si myslím, že to přesně se stalo, že nejdřív jsme si všichni nandali tu masku, začali jsme řešit problémy našeho zdravotnictví, potřeby našich lidí, ale následně se ukazuje, že ta Evropa je solidární, možná tady nelítají letadla s evropskou vlajkou, ale státy si pomáhají. My jsme pomáhali Itálii, Španělsku, Slovinsku a řadě dalších zemí. Bereme si pacienty navzájem, takže tady jako je možná potřeba o tom lépe komunikovat. Já si myslím, že obrovský problém je v komunikaci.

Václav MORAVEC, moderátor:
Pane ministře, že vstoupím do vaší řeči, ještě jedno téma, a to je budoucí Evropa po koronavirové krizi a její závislost na jiných kontinentech. Ukazuje se, že ve sporu Čína versus Evropa, že to není tak, že by Čína jako zachránce, ten, který dodává roušky, že by v očích veřejnosti šla nahoru, když se podíváme na nejnovější data, tak sociologická data z trendů Česka 2020 ukazují a sociologové se ptali na spolupráci a vnímání vybraných zemí, tady jsou data.

reportérka:
Vztahy se Slovenskem a Rakouskem považuje za přiměřené asi 70 % lidí. Dalších více než 20 % by přivítalo těsnější vazby. V případě Německa je 13 % pro větší rozvoj vztahů a rovněž 13 % naopak považuje vztahy za přehnané. Vazby na Spojené státy rozvíjí Česko málo, podle 16 % lidí, až příliš podle 17 %. S Ruskem by silnější vazby přivítalo 17 %, naopak příliš silné vztahy k Rusku českým představitelům vyčítá 23 % lidí. Nejméně příznivců a nejvíce odpůrců mají vztahy s Čínou. Za přehnané je považuje 44 % lidí. Za nedostatečné asi desetina.

Václav MORAVEC, moderátor:
Dodejme, že aktuální dotazování se uskutečnilo v čase koronavirové pandemie, tedy mezi devátým a 27. březnem metodou Katy, zúčastnilo se ho 1200 respondentů. A teď se podívejme právě na tu závislost na Číně, která kupříkladu u České republiky vykazuje i tato data, jsou z Eurostatu. Česká republika z Číny nakupuje farmaceutické výrobky a podle dat Eurostatu v roce 2019 dovezlo Česko z Číny skoro 2,5 milionu kilogramů farmaceutických výrobků a z Indie víc než 1 000 000 kg. Šlo o daleko největší objem importu léčiv. Pro srovnání, ze Švýcarska, které je za nimi s velkým odstupem, třetí v pořadí, to bylo jen půl milionů kilogramů farmaceutických výrobků. Podobná data jsou tady i u ostatních zemí. Paní eurokomisařko a paní místopředsedkyně Evropské komise, je toto téma pro vás a pro oživení,
Alexandr Vondra tady zmiňoval, že New Green Deal považuje za úplně nesmyslný program Evropské komise v této situaci, je kupříkladu závislost ve farmaceutickém průmyslu, v ochranných pomůckách pro Evropskou komisi téma, aby Evropa po tom všem, co se tady odehrálo v uplynulém měsíci a půl či dvou měsících, aby Evropa se začala věnovat podstatným věcem?

Věra JOUROVÁ, místopředsedkyně Evropské komise pro dodržování hodnot EU a transparentnost:
Já musím říct, že Evropa se věnuje podstatným věcem. Ale na vaši otázku, no samozřejmě, tahle krize ukázala, že máme chorobnou závislost na Číně i na Indii, co se týče léčiv a že je to něco, co nás dělá zranitelnými a co musíme zásadně změnit. To znamená, že budeme, předpokládám velmi přehodnocovat právě ty světové cesty nebo ty řetězce tak, jak jsou teď nastaveny a budeme se snažit je diverzifikovat a ideálně si co nejvíce věcí vyrábět v Evropě. To je naprosto zřejmé, tohle je teda velká lekce, kterou jsme dostali.

Václav MORAVEC, moderátor:
A vy se tomu jako Evropská komise, protože zatím to v těch dokumentech není nebo ta nová Evropská komise, jíž vy jste součástí, tak se těmto věcem nevěnovala. Závislost Evropy právě ve strategických komoditách na Číně, na Indii, ukázalo se to u výroby dezinfekcí, u výroby, říkám, ochranných pomůcek.

Věra JOUROVÁ, místopředsedkyně Evropské komise pro dodržování hodnot EU a transparentnost:
My teď samozřejmě jedeme na dvou stavech, to znamená vyrovnat se s tou stávající krizí tak, aby běhaly ty dodávky, je tam velice intenzivní jednání s Indií právě o těch lécích, ale to, abychom zvýšili soběstačnost a snížili tu zranitelnost tím, že bereme kritickou infrastrukturu, léky a tak dále právě a hlavně z Číny, to se odrazí v dokumentu, který se jmenuje Plán obnovy, který právě počítá se strategickými kroky, nejenom s tím, kolik peněz shromáždíme, na co zhruba je budeme investovat, nový Marshallův plán, přehodnocení evropského rozpočtu pro dalších 7 let, ale budeme samozřejmě vyvozovat závěry z té situace tak, jak nám je teď obnažila tahle krize, že si zkrátka nemůžeme dovolit být takhle závislí.

Václav MORAVEC, moderátor:
A kdy ten plán vstoupí v platnost? Nebo kdy začneme uskutečňovat?

Věra JOUROVÁ, místopředsedkyně Evropské komise pro dodržování hodnot EU a transparentnost:
Měli bychom ho projednávat do konce dubna a samozřejmě jako každý strategický dokument to půjde potom na stůl Evropského
parlamentu a lídrům členských zemí, protože to bude právě mít vazbu i na jednání o novém rozpočtu, které by mělo taky vypuknout poté, co Komise teď přepracuje ten původní návrh. Prostě ten koronavirus nám vnesl zásadní změny úplně do všeho co, děláme a pokud se nedohodneme brzo na novém rozpočtu, tak budeme mít značné problémy vůbec s jistotou, že budou peníze na obnovu a kde je brát a na co by měly jít.

Václav MORAVEC, moderátor:
Stručná reakce
Alexandra Vondry, i na margo těch dat.

Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
V zásadě jsou zaprvé, neříká se mi to lehce, ale až se z té krize jako vybabráme, tak to bude trošku jiný svět, kdy bohužel Čína nebo Asie, řekněme si, na tom získá a Západ ztratí. Za druhé, ale tudíž, myslím si, že je nesmírně důležité omezit naši závislost zejména na Číně v těch strategických komoditách. Takže v tomto souhlas. Za třetí ovšem, my je tam nakupujeme proto, že jsou levnější, oni je vyrobí levněji a to znamená, že to omezení té závislosti znamená taky ochotu si nějakým způsobem buď připlatit, anebo snížit životní úroveň tady. No a za čtvrté, pokud si budeme připlácet nebo snižovat úroveň kvůli tomu, že budeme potřebovat nějakou úroveň strategické soběstačnosti, která povede ke zvyšování napětí mimochodem s Čínou, protože Čína se bude stávat rivalem, tak není tu žádná naděje, že by Čína a podle mě i Spojené státy, Indie, Brazílie a další, začaly mít nějaký ambiciózní program, pokud jde o ty klimatické cíle. Naopak, oni prostě pojedou, budou brutálně restartovat své ekonomiky. A tudíž představa, že my si tady budeme připlácet ještě za ty elektromobily, nejenom za ty strategické komodity, nás jako co, jako když ten Glasgow už je odložen, tak já a obávám se, že Evropská unie takhle daleko ještě v úvahách není, co já tady říkám, ale všechno souvisí se vším.

Václav MORAVEC, moderátor:
Závěrečná reakce Tomáše Petříčka.

Tomáš PETŘÍČEK, ministr zahraničí a místopředseda strany /ČSSD/:
Tím slovem, které asi velmi často teď uslyšíme v následujících měsících, bude odolnost. Já jsem zadal analýzu na ministerstvu zahraničních věcí právě dopadů krize, a to, jak bude vypadat svět po této krizi, protože ano, velká část věcí, na které jsme byli zvyklí, možná nebude fungovat jako doposud. Co se týče závislosti, s ní budeme muset něco dělat. Já jsem přesvědčen, že máme tady precedenty nebo máme tady už ukázku, jakou cestou jít, třeba v případě energetiky jsme více než 10 let pracovali na tom, aby Evropa byla méně závislá. Není to o tom, že bychom všechno museli vyrábět v Evropě, aby to bylo dražší, jak říkal Saša Vondra, ale já jsem přesvědčen, že třeba můžeme hledat i nové partnery a může to v důsledku změnit ten svět k lepšímu. Já myslím, že potom ale Evropská unie musí se chovat strategicky, my společně musíme si říct třeba, že je důležité rozvíjet ta partnerství i jinde, ne jenom v Číně. Ale máme zde řadu zemí, se kterými prostě ty vztahy nejsou na tak vysoké úrovni, Indie, státy Afriky, i tam se nabízí příležitosti, kde můžeme diverzifikovat, odkud můžeme třeba i klíčové věci pro náš průmysl dostávat. A v neposlední řadě také ale samozřejmě to bude i příležitost pro země jako Česko, řada těch dodavatelských řetězců se bude přesouvat zpět do Evropy a zde, pokud na to budeme připraveni a já věřím, že se na to připravíme, můžeme z toho nakonec profitovat.

Václav MORAVEC, moderátor:
Děkuji další trojici zajímavých hostů, kterými byly v Bruselu místopředsedkyně Evropské komise pro dodržování hodnot Evropské unie a transparentnost, Věra Jourová, přeji hezký zbytek neděle.

Věra JOUROVÁ, místopředsedkyně Evropské komise pro dodržování hodnot EU a transparentnost:
Děkuji vám za pozvání, hezký den.

Václav MORAVEC, moderátor:
A v pražském studiu Otázek byli ministr zahraničí, místopředseda sociálních demokratů, Tomáš Petříček a europoslanec, exministr zahraničí, místopředseda
občanských demokratů, Alexandr Vondra. Pánové, děkuju a na shledanou.

Tomáš PETŘÍČEK, ministr zahraničí a místopředseda strany /ČSSD/:
Také na shledanou a hezký zbytek neděle.


Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Díky za pozvání, méně strachu, více optimismu.

Václav MORAVEC, moderátor:
K tomu se připojujeme a nenechte se vyděsit. Takové byly dnešní Otázky. Hezký zbytek neděle, pokud možno ve společnosti České televize.

Alexandr Vondra

Alexandr Vondra

místopředseda strany
europoslanec


Více o autorovi