31. ledna 2020

Události, komentáře: Brexit je tady

(ČT 24) Velká Británie odchází z Evropské unie - 3,5 roku poté, co to její voliči odhlasovali v referendu. Jsou teď spokojení? Co pro ně vlastně končí a co začíná? A jak to změní Evropskou unii i pozici států v ní? Téma Událostí, komentářů pro europoslance Alexandra Vondru.

Celý rozhovor s Alexandrem Vondrou můžete zhlédnout na ČT24.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Už jenom necelé dvě hodiny bude mít Evropská unie 28 členských států. O půlnoci našeho času ji opustí Spojené království Velké Británie a Severního Irska. Stoupenci brexitu oslavují celý večer. Britský premiér Boris Johnson na dnešním jednání kabinetu řekl, že se hned zaměří na vyjednání nových obchodních dohod. Zhruba za hodinu by pak měl promluvit k lidem.

Boris JOHNSON, britský premiér a lídr Konzervativní strany:
Od 31. ledna začínáme spolupracovat s přáteli a partnery napříč celým světem. A ne pouze s Evropskou unií.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Berlín označil vystoupení Spojeného království z Unie za historický milník. Paříž mluví dokonce o varování. Podle vrcholných politiků Evropské unie byla Británie pro společenství přínosem, její odchod je pro EU novým začátkem.

Ursula von DER LEYENOVÁ, předsedkyně Evropské komise:
Nikde na světě nenajdete 27 národů, dohromady 440 milionů lidí, mluvících 24 jazyky, které se na sebe spoléhají, pracují a žijí spolu.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Ve studiu Událostí, komentářů vítám bývalé ministry zahraničních věcí, čestného předsedu TOP 09 Karla Schwarzenberga. Dobrý večer.

Karel SCHWARZENBERG, čestný předseda strany /TOP 09/:
Dobrý večer.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
A místopředsedu ODS
Alexandra Vondru, i vás vítám.

Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Hezký dobrý večer.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Hostem Událostí, komentářů je i náměstek ministra zahraničí pro řízení evropské sekce Aleš Chmelař, dobrý večer i vám.

Aleš CHMELAŘ, náměstek ministra zahraničí:
Dobrý večer.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Začnu u vás, protože mám pár praktických otázek. Vy jste se několikrát vyjádřil, že pro české občany se zatím nic nemění, znamená to opravdu, že až za ty necelé 2 hodiny Británie odejde, nic se pro nás vlastně neděje, zatím ještě?

Aleš CHMELAŘ, náměstek ministra zahraničí:
Opravdu tím úderem půlnoci se nic měnit nebude. Nicméně, pokud se nezaregistrují jednotliví občané v rámci statusu usedlíka, tak jim hrozí, že by v polovině příštího roku, popřípadě už na konci roku mohli některá práva ztratit.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Ten status usedlíka, to je, řekl bych, docela nový termín, který se v posledních dnech hodně skloňuje. Je to zvláštní slovo, trošku neobvyklé, asi si na něj hlavně Češi tam budou muset zvyknout. Co to vlastně pro ně bude znamenat, nejenom ta registrace, ale i ten samotný status.

Aleš CHMELAŘ, náměstek ministra zahraničí:
Je to nový právní termín, který opravdu vešel do britského práva až tou samotnou výstupovou dohodou. A který zkrátka říká, že pouze ti, kteří se zaregistrují a kteří buď prokážou, že už v Británii sídlí 5 let nebo se zaregistrují a dalších 5 let tam budou sídlit, tu možnost mít budou, tak že pouze oni budou mít stejná práva jako mají Britové dnes. Ti, kteří tak neučiní, tak ti těm hrozí, že ztratí jednotlivá práva, například práce, školství, dávek a podobně.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
A dá se, pane náměstku Chmelaři, odhadnout, co pro ně bude znamenat konec toho přechodného období? Nejenom pokud si o ten status nezažádají, to asi budou mít problém, ale i když si o něj zažádají. Co to pro ně bude jiné, nebo co bude jinak?

Aleš CHMELAŘ, náměstek ministra zahraničí:
Obecně k nim nebude přistupováno se stejnou rovnosti jako doposud, to znamená, pravděpodobně nebudou mít možnost volit v komunálních volbách, například, nebudou mít úplnou svobodu nabývat stejných prostředků nebo stejných práv jako ostatní občané. Bude možné je diskriminovat, ať už na trhu práce, to znamená dát přednost Britovi, nebo jim bude možné některé dávky například zastavit.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Na druhou stranu, proč vlastně Česko přijalo už před rokem zákon, který občanům Británie přiznává téměř shodnou pozici do budoucna, jakou měli dosud, tedy jakou mají ostatní občané EU, pokud se nemýlím. Plus minus to tak vypadá.

Aleš CHMELAŘ, náměstek ministra zahraničí:
Ten zákon je dělaný na reciproční bázi, to znamená na předpokladu a politických závazcích ze strany Británie, že učiní to samé. My samozřejmě v případě, že by Britové nesplnili ty sliby, které dali, tak jsme připraveni ty podmínky pro Brity tady u nás měnit tak, aby zkrátka Britové...

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Tedy zpřísnit, abychom to chápali správně?

Aleš CHMELAŘ, náměstek ministra zahraničí:
Je možné samozřejmě i zpřísnit, záleží na Britech.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Poslední věc na vás, než dám slovo dvěma bývalým ministrům zahraničí, jak si myslíte, že bude vlastně probíhat to jednání v tom přechodném období, dá se očekávat spíše vstřícnost po tom všem, co jsme si, to jsme si vzájemně mezi EU a Británií, upřímně?

Aleš CHMELAŘ, náměstek ministra zahraničí:
Já myslím, že to bude, řekněme, chladnokrevné vyjednávání, protože Evropská unie ví moc dobře, čeho lze dosáhnout a čeho dosáhnout nelze, takže bude na Britech, aby si řekli, kam chtějí zajít, jakou rovnováhu mezi přístupem na trh například, a mezi přijímáním evropské regulace chtějí mít. A Evropská unie bude připravena na jakýkoliv scénář, ale to, jaké parametry tom bude mít, tak to je v podstatě na Britech, aby si vybrali.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Pánové, teď tedy na vás, pane Schwarzenbergu, co vy si myslíte. Po tom všem budou představitelé Evropské unie a Británie velkorysí v tom vyjednávání toho vlastně definitivního scénáře brexitu.

Karel SCHWARZENBERG, čestný předseda strany /TOP 09/:
Já nevím, jestli budou velkorysí. Já doufám, že budou rozumní. To by mě už stačilo popravdě řečeno, kdyby opustili od uraženosti, ješitnosti a věcně vyjednali co nejlépe, poněvadž popravdě řečeno, samozřejmě Británie pak potřebuje Evropu, ale Evropa potřebuje v mnoha věcech, například v obraně, například v bankovnictví a tak dále, taky Velkou Británii, tak by se měli opravdu domluvit.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Říkáte, měli domluvit, to zní sice logicky, ale někdy to vypadalo v těch posledních letech, že ty rány jsou hluboké, že ty příkopy jsou nezasypatelné nebo obtížně zasypatelné, upřímně.

Karel SCHWARZENBERG, čestný předseda strany /TOP 09/:
Já bych tady nemluvil o ranách, o příkořích, nýbrž o sobectví jednotlivých států, ať je to Británie nebo Francie nebo Německo. Ony si hlídaly jenom svoji vlastní výhodu. A nemyslely tolik na Evropu a co by bylo dobré.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Pane Vondro, Boris Johnson, současný premiér, nechce to jednání prodlužovat, to je celkem logické, ale všichni ho k tomu vyzývají, v čele s novou šéfkou komise paní von Der Leyenovou. On tvrdí, že chce dohodu v jakémsi kanadském módu. Ta se ale domlouvala 5 let, pan Johnson to chce stihnout za nějakých 10, 11 měsíců. Oficiálně jednání začnou v březnu, takže, řekněme, za 10 měsíců, je tohle reálné? Je to v moci Borise Johnsona?


Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Já si myslím, on to bude hrát daleko sebevědoměji a tvrději, než to hrála Terese Mayová. A k té strategii, myslím, patří, že si tam dává schválně to to krátké období, aby to byl ten Damoklův meč. Protože pokud by se to nepovedlo a on by nesouhlasil s prodloužením nebo parlament ho k tomu nedonutil v Británii, tak máme do roka a do dne, nebo ještě dříve vlastně za 11 měsíců, ten tvrdý brexit a tam celá řada členských států Evropské unie, které by měly sledovat také ty své zájmy, si myslím, počínaje Německem a my jsme v té zóně také, prostě ty země, které mají ohromný vlastně přebytek obchodní, a na tom tvrdém brexitu by nesmírně ztratily, tak možná spoléhá na to, že konečně převáží nějaká racionalita na evropské straně. Ale z toho, co jsem zatím slyšel v Bruselu, kde jsem vlastně byl až do čtvrtka, do včerejška. Vlastně slyšel jsem, co říkal Michel Barnier, který vlastně si podržuje vlastně tu funkci člověka, který bude zodpovědný za ta vyjednávání, tak mě to naplňuje, musím říct trošku skepsí, protože zatím vlastně ten plán je jako přistupovat ze strany Evropské unie k Británii jako k Ukrajině a ne třeba jako ke Švýcarsku. Já si myslím, že to je ohromná chyba.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Uvidíme samozřejmě, nicméně vy mluvíte o racionalitě, já bych řekl, že kromě té racionality v tom je ale pořád hodně emocí. Hodně pocitů, jak to vlastně může poznamenat, pánové, tu myšlenku sjednocené Evropy? Nemůžou si lidé začít více a více říkat, už to tak nefunguje, už nejsme jednotní, už nemáme stejnou demokracii, stejné liberální hodnoty, stejnou ekonomiku, pane Schwarzenbergu?

Karel SCHWARZENBERG, čestný předseda strany /TOP 09/:
Samozřejmě to nebezpečí existuje. To vůbec nepopírám. Nicméně spíš jsem ještě neviděl jako velkou hrozbu. Podle mě přece jenom ctíme stejné formy demokracie a svobody a právní stát. Dokonce za ně bojujeme. Takže tak velké obavy, že bychom se rozdělili na těchto věcech, nemám. Mám spíše obavy, že se budeme právě ze sobeckých důvodů...

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Zesnulý sociolog Zikmund Bauman mluvil o tom, že Evropa je strašné slovo - přebyrokratizovaná.

Karel SCHWARZENBERG, čestný předseda strany /TOP 09/:
No jistě. To je už dlouhou dobu.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Chci říct to slovo správně. Až míří ke srovnání s určitým sovětským modelem plánování ekonomiky, ztrácí dynamiku, sociální systémy jsou neudržené, naděje z Evropské unie, které mnohé státy čerpaly, jakoby, jakoby vyprchávaly, pane Vondro, máte takový pocit nebo...


Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Bauman má samozřejmě pravdu. Já jsem doufal, že to bude nějaký budíček pro nás tady v Evropské unii, protože nepochybně ten brexit, to, co se dneska odehrává, je ohromná porážka vlastně konceptu Evropské unie jako takové té velmoci. Toho celého konceptu té lisabonské smlouvy, protože my přicházíme o vlastně zemi, která má jaderné zbraně, která má vojenskou sílu, která má byznysový drive, která nám dokonce dala...

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Pane Vondro, tak přicházíme, no tak o přátelství z Británie, nepřicházíme, o spojenectví v NATO také nepřicházíme.


Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
To ne. Velká Británie odchází z té přebyrokratizované Evropské unie, ale neodchází z Evropy a neodchází ani z našich, z mých srdcí. Ale myslím si, a to je ta poslední věta teda, že by to opravdu chtělo, abychom my tady v Evropě si kladli otázku, co my máme dělat líp, a ne ukazovat prstem na Velkou Británii.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
To by mělo dělat třeba i české ministerstvo zahraničí, klást si takové otázky, jaké na ně hledáte odpovědi?

Aleš CHMELAŘ, náměstek ministra zahraničí:
Obecně k přebyrokratizovanosti, tak je opravdu potřeba říct, že Evropa je založena na pravidlech, je založená na vládě práva. A pokud nechceme dávat nějaké federální autoritě možnost rozhodovat, tak zkrátka bude naše chování založené na pravidlech a bohužel v těch detailech je to potom byrokracie. A Britové brzy zjistí, že pokud chtějí přístup na největší trh na světě, pokud chtějí mít stále ještě kontakty se svým největším sousedem, tak se budou muset tou byrokracií, bohužel...


Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
To je ten způsob jako k Ukrajině. To já si myslím, že tohle je špatně.

Aleš CHMELAŘ, náměstek ministra zahraničí:
Někdo se musí přizpůsobit, buďto my, nebo Britové.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Pojďme se, Danielo, buď tak laskavá, podívat na to, jaké jsou vlastně poslední nálady v EU právě stran toho, zda je to členství přínosné nebo nepřínosné pro občany.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Obyvatelé členských zemi vnímají příslušnost svých států k Evropské unii převážně pozitivně. V posledních průzkumech napříč kontinentem se takhle vyjadřuje kolem 60 % dotázaných. Koneckonců tohle jsou data z Eurobarometru z poloviny loňského roku. 13 % oslovených řeklo, že členství v Unii je špatná věc a zhruba čtvrtina lidí zaujala neutrální postoj. Mezi jednotlivými státy jsou ale velké rozdíly. Tohle jsou země s největším podílem příznivců EU. V čele je Lucembursko, za ním Irsko, Německo a Nizozemsko. Vysoko se drží taky pobaltské země a nad průměrem je třeba i Maďarsko. Naopak teď nabízíme pohled na konec tabulky, ve zmiňovaném průzkumu řazeno podle velikosti tábora jednoznačných zastánců členství v Unii je Česko poslední. Před ním je Itálie, Řecko, Chorvatsko, Slovensko, ale taky Spojené království.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Výhodou je, že se v téhle tabulce posuneme na dvacáté sedmé místo teď o půlnoci, to je fakt. Pánové, asi nemá smysl tady dlouze mudrovat nad českým vztahem k EU, to by bylo na jinou debatu, ale zajímá mě to z toho obecného pohledu, může brexit opravdu být jakousi cestou k úplně novému nastavení EU, popřípadě třeba i k větším tendencím na odštěpování, na rozpad toho společenství, začnu u vás, pane Chmelaři?

Aleš CHMELAŘ, náměstek ministra zahraničí:
Myslím si, že může v minulosti nastat opravdu tendence štěpení. Ale minimálně krátkodobě dojde k tomu, že se jednotlivé státy budou dívat a budou pozorovat, co se děje ve Velké Británii. A krátkodobě až střednědobě si myslím, že ten dopad nebude pozitivní a dlouhodobě uvidíme, jestli se podaří Británii udržet svou územní celistvost, jestli se jí podaří udržet globální pozici a podle toho určitě budou vyhodnocovat jednotlivé státy své strategie. A hlavně populisté a radikálové, kteří už do určité míry ustupují z těch strategií o vystoupení.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
K Británii a k její politice se dostaneme za malou chvíli. Pane Schwarzenbergu, máte pocit, že by brexit mohl rozpoutat větší odštěpenecké tendence?

Karel SCHWARZENBERG, čestný předseda strany /TOP 09/:
Vůbec ne. Jak jsme vypozorovali, naopak. Tedy i ti největší populisté v Evropě toho času už nemluví o nějakém retreatu, poněvadž vidí, jaký to má tvrdý následky, toho se vůbec neobávám. Že by další odštěpenecké tendence, to ne. Ale je pravda, že samozřejmě bude nadále remcat. Obzvláště v České republice.


Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Já souhlasím s tím, že to nevyvolá jakoby reakci těch dalších exitů, ale pokud my se z toho nepoučíme a pokud bude ta cesta těch víc a víc regulací, nebo ambicí. To já už to slovo úplně nesnáším, to je v každém prostě textu dvacetkrát, slovo ambiciózní, tak to bude vyrábět víc a víc nepřátel napříč Evropskou unií. To není jenom u nás, to je v Holandsku, ve Francii a jinde. A mám tam vážné obavy, že se to začne rozkládat zespoda, přitom ten společný trh je fantastická věc, které kdybychom o to přišli, tak to tady skutečně ucítíme, to já si v žádném případě nepřeji...

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Na závěr, pánové, jestli dovolíte, pojďme ještě do té Británie, přece jenom, o které to celé je, i když je to samozřejmě i o Evropě. Mluví se o tom, co udělal brexit s britskou politikou, s britským myšlení mluví se o destrukci parlamentní demokracie, politiky jsou různé nálepky, ale mě by zajímalo čistě pragmaticky a prakticky, jestli je nakročeno k rozpadu Spojeného království, protože o tom se mluví. Odtržení Skotska, sjednocení obou irských států nebo částí Irského poloostrova, pane Chmelaři, je tohle téma blízké budoucnosti?

Aleš CHMELAŘ, náměstek ministra zahraničí:
Já myslím, že úplně blízké ne. Nicméně, když se člověk podívá na to, že v Severním Irsku mohou občané, respektive shromáždění severoirské rozhodnout autonomně bez souhlasu Londýna o konání referenda o vystoupení Severního Irska nebo o znovusjednocení Irska, že ve Skotsku pravděpodobně v té příští generaci nebo za nějakých 15, nejpozději 15, 20 let dojde pravděpodobně k novému referendu, tak z té perspektivy několika desítek let, tam to riziko určitě je.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Pánové, rozpad Británie, prosím stručně a jasně, je to na pořadu dne, nebo příštích dnů či let, pane Schwarzenbergu?

Karel SCHWARZENBERG, čestný předseda strany /TOP 09/:
Ne, není to na pořadu dne. Co bude za 10, 15 let, nevíme. To je prostě věštění z černé kávy, to nemůžeme něco tvrdit. Jiná věc je, že asi v Británii, na začne opravdu přemýšlení, co si to natropili. A tedy to bude tak ještě reakci Británii, samotné, nejenom v Evropě, a to bude zajímavý a myslím taky, že ty odštěpenecké tendence Británie nejsou tak silné. Koneckonců to první referendum vyznělo, že jestli chtějí udržet tu skotsko-anglickou unii, takže nebojme se příliš těchto věcí. Ale samozřejmě, může se stát tolik blbostí, že i tohle se stane.


Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Já myslím, že to není na pořadu dne, nepochybuji ale o tom, že někteří v Evropě budou přitápět pod kotlem, že Francouzi kupříkladu se o to budou snažit zvenčí. Ale i kdyby to nastalo, tak si myslím, bude jenom ta změna, že už nebude Velká Británie jako ta mocnost s těmi bezpečnostními a dalšími atributy, ale že z toho udělají Singapur. Dobře pro ně, hůř pro nás.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Nakonec, pánové, jak do historie vstoupí hlavní postavy nebo jedny z nejpodstatnějších postav brexitu. Mám na mysli poslední 3 britské premiéry. David Cameron, ten to vlastně rozjel ten vlak a zdá se, že zavčasu z toho vlaku ještě vystoupil, znamená to, že on bude v historii hodnocen neutrálně ve vztahu k brexitu, pane Chmelaři?

Aleš CHMELAŘ, náměstek ministra zahraničí:
Já myslím, že nikoliv. David Cameron byl bohužel člověk, který se stal obětí té tendence uvnitř Konzervativní strany. On to na stranické úrovni, to celé referendum v podstatě rozjel a myslím si, že teď se cítí velice těžce a cítí, že svoji historickou úlohu, kterou si kladl, tak určitě nesplnil, že zklamal.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Pane Schwarzenbergu, vaše hodnocení Davida Camerona v otázce brexitu, prosím?

Karel SCHWARZENBERG, čestný předseda strany /TOP 09/:
Ne, myslím, že spíše úsudek v negativním, neboť myslel především na stranickou politiku, na politiku Konzervativní strany, a ne co by se mohlo stát s Velkou Británií.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Pane Vondro.


Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
PRově velmi schopný, ale svou historickou roli nezvládl.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Theresa Mayová, jeho nástupkyně. Někteří její kritici říkají, že se možná až příliš chtěla podobat své přece jenom slavnější předchůdkyni, její zastánci zase tvrdí a říkají, že za brexit obětovala skoro zdraví, asi si pamatujeme všichni, jak přišla o hlas. Pane Chmelaři, jak tedy bude hodnocena podle vás paní Mayová?

Aleš CHMELAŘ, náměstek ministra zahraničí:
Já si myslím jako žena, která se pokusila o úspěch v nemožné situaci, a nikoliv jako žena, která zklamala, ale jako žena, která šla až na dno svých sil. A nebýt jí, nebýt nějakého premiéra mezi tím, tak by nemohl Boris Johnson takto uspět.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Pane Schwarzenbergu, jak vy vidíte tu roli toho mezipremiéra, respektive mezi premiérky paní Mayové?

Karel SCHWARZENBERG, čestný předseda strany /TOP 09/:
Tragicky. Ona byla opravdu obětí historického vývoje, za který mnoho nemohla. Jako spíš jako tragický osud.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Pane Vondro.


Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Já myslím, že je poctivá ženská, ale v té velké politice nesahala Margaret Thatcherové ani po kotníky.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Nakonec tedy premiér Johnson, aniž bych si ho já dovolil hodnotit, mám pocit, že je to politik, který vyvolává určitě víc vášní než oba předchozí, ať už negativních nebo pozitivních, možná i více negativních u řady lidí, ale přece jenom, nakonec to vypadá, že on je vítěz, pane Chmelaři?

Aleš CHMELAŘ, náměstek ministra zahraničí:

Určitě teď vypadá jako vítěz, otázkou je, co jeho kroky rozpoutají v delší perspektivě. Určitě snaha podobat se lidem, jako je Winston Churchill. A pravděpodobně silná historická osobnost, jestli pozitivní, nebo negativní, to ještě ukáže čas.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Čas, dobře, nechme to času. Pane Schwarzenbergu, jak vy ho vidíte?

Karel SCHWARZENBERG, čestný předseda strany /TOP 09/:
Je to zajímavý, že se stal britským premiérem, neboť jeho rodina pochází vlastně z kraje, kde je dneska letovisko Soči. Odkud byli vyhnáni Rusy, šli do Turecka, z Turecka přišli
do Velké Británie. Takže zajímavé je, že on se stal britským premiérem. Myslím, že je velmi schopný politik, ale nevím, jestli si uvědomuje, jakou odpovědnost má za osud jak Británie, ale i celé Evropy.

Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:

Někomu může připadat jako klaun, ale je to mimořádně inteligentní člověk, více než ti dva předchozí dohromady. A myslím si člověk, který zároveň rozumí, jak vy jste říkal, prostě že ta politika potřebuje emoce, já si myslím, že to bude silný vůdce.
 

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Pánové, děkuji vám všem za úvodní debatu Událostí, komentářů a za vaše názory. Díky a na shledanou.

Aleš CHMELAŘ, náměstek ministra zahraničí:

Na shledanou.

Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Dobrou noc.

Karel SCHWARZENBERG, čestný předseda strany /TOP 09/:
Dobrou noc přejeme.

Alexandr Vondra

místopředseda strany
europoslanec