Novinky Mediální výstupy

Právo vyžadovat někam vstup je podřazené právu obyvatel kontrolovat a rozhodovat, kdo na území našeho státu bude vstupovat

(Parlamentní listy) „Právo vyžadovat někam vstup je podřazené právu obyvatel kontrolovat a rozhodovat, kdo na území Evropy a našeho státu bude vstupovat. Není možné, aby každý měl právo vstoupit, kam se mu zlíbí,“ říká Karel Krejza, místostarosta Litoměřic, který se stal lídrem kandidátky ODS v Ústeckém kraji pro sněmovní volby. S ohledem na to, že i v minulých volbách, kdy ODS masivně ztrácela podporu, měla v tomto regionu svého poslance, má Krejza velkou šanci na zvolení. V rozhovoru pro Parlamentní Listy.cz vysvětlil své názory a plány. V minulých dnech na sebe upozornil i tím, že na koupališti v Litoměřicích zakázal burkiny.

Momentálně je aktuálním tématem migrační krize působení neziskových organizací u břehů Itálie. Ty loví migranty z vody, případně si je přebírají přímo od pašeráků. Italská policie s nimi chtěla uzavřít po dobrém dohodu, že bude vstupovat na jejich lodě. Neziskovky, častokrát mezinárodně financované, to odmítly podepsat, protože by potom imigrantů přeplavily méně. Jak vnímáte jejich rozhodnutí?

Jako neziskové organizace jsou placené pravděpodobně z našich evropských daní, přeneseně jsou to všechno peníze daňových poplatníků Evropy. Jestli je evropská legislativa taková, že nedovoluje pouštět na kontrolu lodí pohraničí stráž, tak tomu nerozumím. V tom případě ani snad nepotřebujeme policii, jestliže nemá ani pravomoci kontrolovat. Pak nemáme ani hranice a špatně je schengenský prostor.

Někdejší náčelník české armády Jiří Šedivý jejich činnost označuje za kriminální a vyzývá k zásahu proti nim. Italská armáda se uchyluje k tvrzením, že jejich lodě prostě vyžene. Zastánci migrace zase tvrdí, že tito lidé utíkají před válkou, hladem a jinými nepříznivými podmínkami, a proto mají právo přijít do Evropy. Jde možná o kritický bod toho, čemu říkáme migrační krize. V Africe čekají miliony dalších lidí. Co dělat?

Myslím, že právo vyžadovat někam vstup je podřazené právu obyvatel kontrolovat a rozhodovat, kdo na území Evropy a našeho státu bude vstupovat. Není možné, aby každý měl právo vstoupit, kam se mu zlíbí. Nevím, jak by se líbilo šéfovi Evropské unie, kdybych se chtěl nastěhovat do jeho vily, protože mám malý byt. My máme právo rozhodovat a oni nemají právo vstupovat na naše území jen proto, že se nemají dobře. My v Evropě jsme se také nemívali dobře a museli jsme si to ve druhé světové válce vybojovat. Teď máme mír, který trvá dlouho, zaplať Bůh, ale ten pořádek jsme si museli udělat sami a ani za ně to nikdo neudělá. Neříkám, že bychom jim neměli pomáhat, ale v rámci možností. Spíše bych pomáhal tam, kde problém vzniká a kde je to potřeba. K humanitární pomoci prostředky i schopnosti máme a diplomacie je tvořena i naší evropskou převahou, jak finanční, tak technologickou a vojenskou. Měli bychom pomáhat v Libyi, Somálsku a na dalších místech, kde potíže vznikají. Austrálie už tohle dokázala vyřešit.

Jaký je tedy váš postoj k financování neziskovek ze zahraničí? Slyšela jsem, že pak není možné vědět, čí zájmy a jaké cíle hájí… Měli bychom mít možnost nahlédnout do jejich financování?

Jde o další citlivé téma. Budeme se ohánět obchodním tajemstvím a ochranou osobních dat, ale pokud plynou peníze z veřejných rozpočtů do neziskových organizací, pak určitě ano, to koneckonců děláme i na našem malém městě, ve spolcích, neziskovkách a sledujeme jejich činnost. Pokud jsou placení zcela nezávisle na veřejných zdrojích, tak to bude problém. Na druhou stranu bychom měli mít orgány – jako tajné služby – aby kontrolovaly, zda neziskovky plní, co deklarují. Pokud ne, musí nastoupit jiné mechanismy.

Jestliže neziskové organizace v Itálii svým konáním neporušují zákon, tak je ten zákon špatný. Dovážení nelegálních migrantů, kteří nemají doklady, mi však nepřijde jako neporušování zákona. Je třeba je vylepšit, evidentně neslouží k účelu, ke kterému byly stvořeny. To nejsou uprchlíci z válečných zón, v Libyi není válka. A je v Sýrii opravdu? Možná v oblastech, které osvobozují od Islámského státu, budiž, tam ano, ale lidé přicházejí z celé Afriky a jsou ekonomickými migranty. Neziskové organizace pak tedy nepomáhají uprchlíkům. Uprchlík má většinou doklady, pochází z konkrétního místa, a i když je nemá, je schopen to nějak dokázat. Pak může požádat o azyl. Ale většina z nich schválně nemá doklady, takže pochybuji, že neporušují zákony. Máme to tak, že výklady zákonů jsou mnohdy fádní, takže umožňují tuto činnost.

A jak vnímáte vzdělávací programy neziskových organizací, které po školách jezdí s přednáškami a vyprávějí o životě muslimů? Podle kritiků však nejde o objektivní informování o životě v muslimských zemích, ale pouze o výběr informací.

Samozřejmě bych to viděl jako velký problém. Ještě jsem se s tím u nás nesetkal. Neslyšel jsem, že by došlo k takové přednášce. Samozřejmě takové vzdělávání, jestli to tak můžeme nazvat, mládeže a dětí, které nejsou schopny udělat si svůj obrázek, vidím jako problém. Média také nejsou vždy objektivní, jde o lidi s nějakým názorem. Korán nikdo z nás nečetl, ten nám zase někdo přeloží a předloží. Je otázka, co tím ti lidé sledují. Budou se zaštiťovat naší povinností být milosrdní. Další otázkou je, zda rozumí tomu, jaké neblahé důsledky to může mít. Hadů se bojíme všichni. Ale kolik jich máme jedovatých? Takže když vidím hada, tak se ho bojím. To je reakce, která se tvoří v podvědomí. Pokud vás někdo bude přesvědčovat, že v živočišné říši jsou všechna zvířátka milá, pak byste nakonec vlezli tygrovi do klece. To je nebezpečné pro budoucnost samotných dětí a nás všech. Nemyslím si, že ten důvod je mírové nebo klidové soužití těch, jež sem přijíždějí. Ti, kteří je sem pašují a posílají, myslí jinak. Já jsem se setkal s muslimy ve vnitrozemí, kde neměli ani televizi a tyto problémy vůbec neřešili, to je jiný svět, než který vidíme tady. Setkání tak odlišných kultur zde je tak velký kulturní šok, že nejsou schopni ho unést, pak se objevují útoky a negativní jevy. Škodí to a musí to škodit. Zjistím, jak je to s takovými přednáškami u nás, a důrazně je nedoporučíme.

Jaká bezpečností opatření ve vašem regionu jste kvůli migrační krizi provedli? Změnilo se něco? A jaká byste chtěl prosadit ve Sněmovně, kam na podzim kandidujete?

My vzhledem k tomu, že nejsme zajímavá země pro migranty, což se ověřuje dnes a denně neustále, tak zatím rozsáhlejší opatření neplánujeme. Změnili jsme provozní řád na koupališti, kde zakazujeme burkiny. Myslím si, že bychom stejně, jako to plánují jiné země, měli upravit zákon o zahalování tváře. Nošení těchto muslimských oděvů se zahalením tváře je v rozporu s integrační snahou a se snahou dobrého soužití a vyvolává obavu. Při demonstracích je to také zakázané. I se zákonem o zahalování obličejů musíme opatrně, neměli bychom například omezit nošení motocyklistických přileb.

Předvolební kampaň se Andrej Babiš rozhodl opepřit svatbou s dlouholetou partnerkou Monikou na farmě Čapí hnízdo. Okamžitě se vyrojila kritika kolem dotací na její výstavbu. Uspořádal Andrej Babiš svatbu v tuhle dobu, aby chytil lidi za srdce? Je kritika oprávněná? A je to vůbec v předvolebním boji podstatné, bude to mít vliv na výsledek voleb?

Já myslím, že je jasné, že farma byla postavena z peněz, které byly odebrány firmám, jež na ně měly nárok, tedy střední a menší firmy. To snad každý, kdo má rozum, musí vidět. Účelová svatba před volbami ale podstatná není. I když se k tomu Babiš uchýlil, v rámci zahraniční politiky je to nepodstatná záležitost.

Jak hodnotíte výměnu na postu ministra financí, tedy Andreje Babiše za Ivana Pilného?

Já osobně si myslím, že to byla chyba premiéra, který s ním tři a půl roku páchal dobro. Všechno se vědělo dopředu. Naopak si myslím, že Babišovi to usnadnilo jeho roli. Ivana Pilného nepovažuji za výrazného ministra.

Proč?

Nezdá se mi, že by nějakým způsobem řešil otázky, které by řešit měl. Jde o údržbu do voleb a ani to nemůže být jinak. Sestavování rozpočtu bude ještě zajímavé, ale neustále máme schodky v době obrovského růstu. Chválíme se, jak vybíráme daně, ale investuje se o patnáct procent méně. Vybíráme více na daních, ale schodek je stále vysoký, to mi nepřijde jako rozumná fiskální politika. Nabíráme úředníky a důvodem, že jich máme o tisíce více, je ministerstvo financí. Byť můžeme tvrdit, že elektronická evidence tržeb něco přinesla, i tady je však otázka, zda negativa nepřevyšují nad pozitivy. Víme o bankrotu firem, které pokladny poskytují. Zda to však vyváží negativa… Já myslím, že nevyváží. Nevím, proč zavedli tak tvrdý postup proti živnostníkům ze strany finančních úřadů, které podléhají ministru financí. Cítí se jak štvaná zvěř. Já netvrdím, že jsou vždy poctiví a vše odvedou, ale jsou krví naší země a ekonomiky a tlak ze strany finančních úřadů je zbytečný a neúměrný.

Lidovci ukončili svoji spolupráci se Starosty, se kterými plánovali bojovat o hlasy voličů. Starostové zlákali miliardáře Dědka, který má rád Babiše. Zaorálek objíždí letní festivaly a snaží se urvat hlasy pro ČSSD. TOP 09 se spojila s Bursíkovým LESem. Jak vnímáte rozchod lidovců se Starosty a jak jev spojovat se s dalšími stranami? Pomáhá taková taktika?

Jestli to funguje, tak u Starostů a lidovců to evidentně nezafungovalo. Je to jejich rozhodnutí. Kdybych byl na jejich místě, už bych to dobojoval až do voleb. Lidovci upřednostnili jistotu svých poslaneckých mandátů před zvětšením reálného vlivu na českou politiku.

Takže si myslíte, že spolu se Starosty by získali více hlasů voličů?

Měli by určitě více hlasů. Zda by dosáhli deseti procent, nevím, ale museli vědět dopředu, že nastane problém a budou o tu hranici těžko bojovat. Říkal jsem si, že asi vědí, do čeho jdou. Tak nevěděli.

Jaká je situace ODS v posledních letech, víme. Má větší šance uspět? A je Fiala správným lídrem, který pomůže vzkřísit občanské demokraty?

Každý máme od lídrů jiná očekávání. Pro mě lídrem je a je to člověk poctivý a slušný; a to do politiky patří. Je potřeba slušnost do politiky vrátit, protože až na pana Bělobrádka politici slušní nejsou. Mně se to nelíbí, protože vzory táhnou, a když slyšíte ve skutečnosti mluvit prezidenta nebo Babiše, opravdu se nejedná o něco, co bychom měli našim dětem a mládeži ukazovat a zanechávat. Pro mě Fiala lídr je. Jestli někdo očekával větší razanci, tak my pracujeme v týmu, nejsme stranou jednoho muže.

A jaké má tedy ODS šance?

My jsme byli dva roky odepisováni a vypadalo to, že strana zanikne. Dnes bojujeme o stříbrnou pozici ve volbách a věřím, že skončíme druzí. To nás může těšit a dává nám to nějakou šanci do další budoucnosti, protože ODS je podle mne dnes jediná, která má konzistentní, vyšší program. Ne dokonalý, ale není navázán na žádného miliardáře, ti už odešli dávno, takže jsme strana lidí, kteří to myslí dobře nejen se sebou, ale hlavně s Českou republikou a občany. Bohužel se domnívám, že jsme dnes jediní. Byl bych rád, kdybychom to místo dobyli a svůj vliv mohli uplatnit i po těchto volbách.

Podle všech prognóz však vyhraje Andrej Babiš. Když budete ve volbách druzí, počítám, že ODS s Babišem nebude chtít spolupracovat. Pak by skončila zase v opozici. Nebo bude chtít?

Nebude. Doufám, že ne.

Bývalý prezident Václav Klaus tvrdí, že Sobotkova vláda zavlekla naši zemi „do takové hrůzy, že už si nic horšího nedokáže představit“. Je to pravda?

Není. Ještě si umím představit něco horšího, pořád může být hůř.

Připravuje nás Andrej Babiš registry, kontrolami a nařízeními o demokracii?

Registry a povinnosti, které se na nás valí, a předpisy a zákony jsou takové, že neustále někdo, kdo něco dělá, porušuje nějaký zákon, a ani o tom neví. Myslíte si, že by Babiš souhlasil, že složíme registry a nerozšíříme EET za podmínek, že by nadále čerpal dotace v takové výši, v jaké si je vydobyl během působení ve vládě? To je taková řečnická otázka. 

Pojďme k jinému tématu. Český Ústavní soud rozhodl, že porodnice může do rodného listu dítěte zapsat dva otce. Ti využili moderní formu náhradního rodičovství: oba odevzdali své sperma k oplodnění embrya, které odnosila náhradní matka. Zatímco v USA, kde to celé fyzicky proběhlo, jsou automaticky registrováni jako rodiče, v České republice o tom, že oba budou zapsáni jako „otec a matka“, musel rozhodnout Ústavní soud, prý pouze pro tento konkrétní případ. Kritici to považují za nakročení k tomu, že taková věc bude legalizovaná i u nás. Je to žádoucí? Je homosexuální rodina skutečnou rodinou? Ať už v rámci adopce, nebo tohoto procesu?

Dnes jsem četl o pochodu Prague Pride. Účastníci říkají: „Nechceme toleranci, ale respekt.“ Kdysi chtěli toleranci, teď chtějí respekt a pak budou chtít obdiv. Nic proti homosexuálům nemám, mám spoustu přátel, kteří jsou takto orientování, a nemám s tím problém. Ale biologicky jde o slepou zastávku. Je to spíše o toleranci než o respektu, a vůbec ne o obdivu. Preferoval bych, abychom průvod neviděli v přímých přenosech v televizi a nesnažili se je obdivovat. Mluví se mi o tom těžce, ale nejde o dobrý vzor a dobrý přístup.

Jiří Čunek prohlásil, že je to „pochod smrti naší civilizace“.

Tomu jsem se smál. V podstatě jde o tvrdší vyjádření, že je to biologicky slepá cesta.  Dva otcové fyzicky nikdy nebudou mít potomka stejně jako dvě matky. Vždy potřebujete obě buňky xx a xy. S tím nic nenaděláme.

 

(Autor: Zuzana Koulová)