Digitální daň ano, ale nesmí uškodit byznysu
(Lidové noviny) Praha Předseda ODS Petr Fiala by rád sestavoval příští vládu, a tím pádem i budoucí státní rozpočty. O některé příjmy by státní kasu připravil, o příjmech v podobě sektorových daní nechce ani slyšet. Digitální daň mu však nevadí, obává se ale možné americké odvety.
U digitální daně ODS požadovala nižší sazbu než vládou navrhovaných sedm procent. Proč? Ta daň je přece mířená na nadnárodní technologické firmy, které tu vydělávají, ale neplatí tu téměř žádné daně.
V případě digitální daně jde skutečně o narovnání podnikatelského prostředí. Proto si ji dovedeme představit. Máme tu totiž české firmy, které podnikají ve stejné oblasti a daně u nás normálně platí. A pak tu máme zahraniční firmy, které daně neplatí. Proto to bereme jako narovnání podnikatelského prostředí. Zatím jsme ale nižší sazbu nenavrhli. V první řadě totiž chceme mít od vlády ujištění, že má promyšleny všechny kroky, které zavedení digitální daně bude znamenat pro českou ekonomiku.
Co tím máte konkrétně na mysli?
Například možné poškození našich vztahů se Spojenými státy a jejich případnou odvetnou reakci. Podobné věci se řeší po Evropě všude, kde digitální daň plánují zavést nebo ji zavedli. Chceme slyšet, že na tato témata proběhla jednání a že máme domyšlené důsledky. Vláda nám slíbila, že nám odpovědi dá. Mně píší úspěšní podnikatelé, že sice zavedení digitální daně rozumí, ale že mají podnikání ve Spojených státech a mohlo by být ohroženo. Vyzývají nás, abychom byli opatrní a hledali diplomatické cesty, jak to vyřešit. Ale to my z opozice dělat nemůžeme. Pak se teprve můžeme začít bavit o konkrétních číslech – zda ta daň bude tři, pět nebo sedm procent.
Pro běžného člověka to může skoro vyznít, jako by Petr Fiala tvrdil, že americké firmy jsou zkrátka moc velké a nesmíme si je rozhněvat...
Ne, Petr Fiala říká, že záměr digitální daně je v pořádku, jelikož narovnává podnikatelské prostředí. Říká ale také, že každý krok, jejž vláda dělá, musí mít domyšlené důsledky. Jestliže napravím situaci v jednom segmentu trhu, ale v pěti dalších ji pokazím, nedělám odpovědnou politiku. A my po vládě musíme chtít odpovědnou politiku.
Dobrá, ale co další daně? Řeč už byla třeba o dani z nemovitosti.
O dani z nabytí nemovitosti jsme přesvědčení, že se má zrušit úplně. Je to daň, která nemá pro stát z hlediska rozpočtu velký význam, ale má silný dopad na lidi pořizující si nemovitost. Především na mladé rodiny, kterým ta daň znatelně a především zbytečně zdražuje bydlení. Vlastně se divím, že ji vládní koalice odmítá při současné krizi bydlení zrušit. Další daň, kterou chceme zrušit, je silniční daň.
S tou je to podobné, je zbytečná a rozpočtově zanedbatelná. V rámci zjednodušení daňové soustavy bychom se také rádi vrátili k dvěma sazbám daně z přidané hodnoty, o jejich výši v tuto chvíli diskutují programové týmy. Současné tři sazby jen umožňují vládě žonglovat s položkami mezi sazbami podle aktuální společenské poptávky. Akorát to ale vnáší neklid do podnikatelského prostředí.
Opakovaně tvrdíte, že chcete a budete sestavovat po volbách 2021 vládu. Podívejme se tedy, jak chcete nakládat s rozpočtem státu. Začněme příjmy. Pořád chcete zrušit superhrubou mzdu?
Kdybychom ji chtěli pouze zrušit, dokázali bychom se na tom domluvit s hnutím ANO, které to mělo v programu. I když pan premiér se odmítl dohodnout a dodnes to neudělal. Kromě toho, že chceme superhrubou mzdu zrušit, chceme zavést jednotnou 15procentní daň z příjmu tak, aby se lidem zvýšily mzdy. Myslíme si, že lidem by se měly zvyšovat mzdy, což je věc, která nás odlišuje od rozvinutých zemí na západ od nás. Růst mezd je podle nás možný díky snížení daní, skrze nějž nabízíme sedmiprocentní růst mezd pro každého. Superhrubá mzda je zkrátka přežitek.
Takže za tím máme hledat klasickou tržní logiku – lidé budou mít více peněz, budou více utrácet, ekonomika poběží lépe a vy vyberete více daní?
Ano, to je také důležitý aspekt. Primární logika je ale nechat lidem více peněz v peněženkách. Samozřejmě že když to naši ekonomičtí experti počítají, je nutné připočítat něco k ziskům z daně z přidané hodnoty a dalších daní, které vytváří spotřeba.
Jaký je v tom případě váš postoj k mechanismům jako EET a kontrolní hlášení? Jsou tu přece k zefektivnění výběru daní, což byste při vašem škrtání v příjmech potřebovali.
My si tím zvýšením efektivity nejsme jistí. Možná mi namítnete, že to jako opoziční lídr říkat musím. Jenže on to říká i Nejvyšší kontrolní úřad, který napsal, že ministerstvo financí není schopné důvěryhodně doložit, že to má vliv na vyšší výběr daní. Na co to má skutečně vliv, je zavírání hospod a některých obchodů. Pro mě je lepší cesta mít jednoduché a nízké daně.
Pak je nebudou lidé obcházet a ani se jim to nevyplatí. My neodmítali EET automaticky. Chtěli jsme se bavit o paušální dani, což je pro nás nástroj k efektivnímu výběru daní, který ale zároveň neznamená zbytečnou byrokracii spojenou s EET. Nezatížilo by to drobné živnostníky a malé podnikatele. Teď to převzala paní ministryně, ale bohužel jen co se názvu týče. V naší představě to znamenalo, že pokud budete platit paušální daň, nebude vás stát dále kontrolovat a otravovat.
Sečetl jsem navýšení výdajů státu, o kterých jste mluvil na sjezdu ODS. Celkem by to za čtyřleté vládní období vycházelo na 765 miliard. To je v podstatě polovina státního ročního rozpočtu. Zároveň s tím ale chcete seškrtávat rozpočtové příjmy. Kde na to chcete vzít?
Nejsem si jistý, zda to máte správně spočítané. Naše recepty skutečně znamenají určitý výpadek příjmů do státního rozpočtu, máme ale samozřejmě velmi přesně spočítáno, kde ty peníze vezmeme. Každý rok ukazujeme zcela konkrétně při projednávání státního rozpočtu, jak by se dal sestavit vyrovnaný rozpočet. To není žádná banalita, pozměňovacími návrhy ukazujeme konkrétní opatření, letos bychom tak ušetřili 46 miliard. Ale to nestačí. Kdybychom sestavovali rozpočet, ušetříme velké peníze na chodu státu tím, že rozpočet sestavíme v jiné struktuře.
V několika posledních letech má stát na příjmové stránce v průměru o 100 miliard navíc. My tvrdíme, že není nutné je rozdat, část z nich bychom měli investovat a část nechat lidem v peněženkách. Rozpočty Babišovy vlády sice myslí na přítomnost, ale vůbec je nezajímá budoucnost. Já chci sestavovat rozpočty vyrovnané a proinvestiční. Dále se dá ušetřit na činnosti státu. Máme spočítáno, že jen zavedením digitalizace ve státní správě se dá ušetřit ročně kolem deseti miliard korun. Další miliardy jdou získat škrtnutím některých dotačních titulů, které považujeme za zbytečné. Takto položku po položce máme spočítáno, jak by nám rozpočet vyšel.
Bavíme se o úplném zrušení některých titulů, nebo o změně parametrů pro přerozdělování?
Dlouhodobě kritizujeme například přidělování investičních pobídek jako mechanismus, který křiví podnikatelské prostředí. Stejně tak nám nepřijde správně nastavená podpora agrokomplexů. Tyto peníze musí být rozdělovány účelně, aby nekončily u velkých korporací.
Vrátím se ke zjednodušování chodu státu. Znamená to i zeštíhlování státní správy, jinými slovy propouštění?
To by ale bylo ve všech těch krocích to úplně poslední. Tato vládní koalice navýšila počet vládních úředníků o 15 tisíc, má také k dispozici o čtvrtinu více peněz, než měla před pár lety. Proto se ptám lidí, zda mají o čtvrtinu lepší služby. Nikdo vám neřekne, že ano. To znamená, že s tím musíme něco udělat. To není jen o digitalizaci, ale také o prosekání právní džungle a o oslabení počtu agend jednotlivých ministerstev. To předně znamená, že je třeba provést inventuru všech stávajících povinností občanů vůči státu. Vždyť mnohá čísla musejí odevzdávat nejméně duplicitně. Je třeba rušit zbytečné povinnosti, zbytečná razítka a nadbytečné zákony. Velkým pomocníkem nám v tom bude digitalizace Nejde o propouštění, jde o to, že stát nefunguje efektivně. V délce stavebního řízení jsme na 150. místě, takže je očividně něco špatně.
Já jen vycházím z toho, co říkáte. Chcete pracovat se stejným objemem peněz, ale chod státu zlevnit. To znamená, že ho bude zajišťovat méně lidí. Netvrdím, že je to vaším cílem, ale někteří úředníci přijdou v důsledku vašich změn o práci.
To mohou, samozřejmě. Pokud se ukáže, že jsou zbyteční. Ale nechci strašit lidi. Mně samotní úředníci píší, že předpisy valící se ze sněmovny je zahlcují. S tím přece musíme něco udělat.
(Autor. Michal Bernáth)
předseda ODS
