Možná největším problémem je, že prezident Zeman nerespektuje ústavní zvyklosti a tradice české demokracie, ale dělá si, co chce: například nejmenuje profesory, rehabilituje období komunismu, přibližuje nás k Východu a znejišťuje naše západní spojence. Funkce prezidenta v Zemanově pojetí není pokornou službou občanům, ale slouží Miloši Zemanovi k nepokornému prosazování jeho levicových nápadů. Někdy to vypadá, jako by si Pražský hrad spletl se Strakovou akademií. Nepotřebujeme prezidenta, který provokuje a zásobuje nás bonmoty, ale hlavu státu sjednocující společnost a důstojně reprezentující Českou republiku.