ODS pro zvládnutí krize

O testovací sady z Koreje nebyl zájem. Pomoc musíme lépe vyhodnocovat

(E15) Stát by měl pro krizové situace určit jeden úřad nebo instituci, která by shromažďovala nabídky materiální a další pomoci a zároveň by vyhodnocovala, čeho je nedostatek, řekl serveru E15.cz šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Jako bývalý hejtman Vysočiny musel v minulosti řešit různé krizové situace a zná příslušné zákony.

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) míní, že krizová legislativa potřebuje výhledově změny. Souhlasíte?

Obecně platí, že každá krizová situace, a zvlášť ta, která je rozsáhlá, přináší poznatky a zkušenosti, které by měly promítnout do legislativy, aby stát a samosprávy fungovaly lépe. Na druhé straně pokud za stávající situace něco nezafungovalo, tak to bylo proto, že vláda na poslední chvíli změnila platný zákon, přesněji řečeno statut Ústředního krizového štábu. Možná si myslela, že to bude lepší. Ukázalo se ale, že v čele ústředního štábu má stát ministr vnitra, jako tomu bylo například za povodní, a nikoliv náměstek ministra zdravotnictví. Příliš vizionářská tato iniciativa vlády nebyla.

Máte nějaký námět, jak by se krizový zákon nebo další normy mohly upravit?

Napadá mě jedna věc, kde vidím mezery. Dostávám spoustu nabídek na dodání různých ochranných prostředků a pomůcek, na poskytnutí zdravotnického materiálu a podobně. Dle mého názoru neexistuje žádné místo, kde by se taková pomoc soustřeďovala a efektivně rozdělovala a využívala a zároveň se vyhodnocovalo, čeho je nedostatek. To je něco, co by do budoucna mělo být lépe ošetřeno. V opačném případě nám některé příležitosti unikají.

Uvedl byste konkrétní příklad?

Tento týden jsem měl debatu s jedním možným dodavatelem testovacích sad z Jižní Koreje, který nám je nabízel. Marně jsem hodinu a půl komunikoval a zjišťoval, kam tuto nabídku může poslat, případně jsem hledal odpovědného člověka, který by řekl, jestli testovací sady potřebujeme, nebo nikoliv. Logistika a schopnost zpracovávat takovéto nabídky a rychle je vyhodnocovat nám chybějí. Nejsem ale v tuto chvíli schopen říci, jestli to je nebo není něčí chyba.

Mohly by tím hlavním místem být například ministerstva vnitra, zdravotnictví nebo Státní hmotné rezervy?

Mělo by to být centralizované, a to i kvůli komunikaci. Když se za krizové situace objeví nějaká nabídka, měli bychom na ni umět zareagovat. I včetně toho, že ji odmítneme, protože daného materiálu máme dostatek a využije ho jiná země.

Proč to není legislativně upraveno?

Zřejmě proto, že krizová legislativa je přibližně dvě desetiletí stará a vznikala v době, kdy elektronická komunikace nebyla na takové úrovni jako dnes. Nabídek nebylo tolik a nepřicházely tak rychle. Ty skutečně dobré musíme umět využívat.

Ještě bych se zeptal na návrh ministra obrany Lubomíra Metnara (ANO) přesunout pravomoci o vyhlášení stavu ohrožení a válečného stavu na vládu, případně na samotného premiéra. Připomenu, že návrh projednala začátkem března Bezpečnostní rada státu v čele s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Co si o tom myslíte?

Za současné situace, kdy je vyhlášen stav nouze, považuji tento návrh za velmi nešťastný. Jsem rád, že panem premiérem i ministry obrany a vnitra jsme byli ujištěni, že nic takového vláda projednávat nebude. Mohlo by to evokovat úvahy o tom, že někdo chce využít epidemie koronaviru k tomu, aby posílil moc výkonnou na úkor moci zákonodárné.

Co dělat za situace, kdy vláda odsouhlasí zásadní rozhodnutí a parlament ho nepotvrdí, protože se nebude moci bleskově sejít?

Nic takového nyní nehrozí. Úvahy o posilování vlády na úkor parlamentu jsou momentálně nevhodné, a dokonce nebezpečné. Teď se musíme zabývat úplně jinými věcmi. Jsem pro to, abychom všechny nové zkušenosti postupně zapracovali do krizové legislativy a krizového řízení státu. Musíme to ale dělat s rozmyslem, bez emocí a v době, kdy nebojujeme s koronavirem.

(Autor: Pavel Otto)

Rozhovor vyšel na serveru E15.cz.