Zpráva předsedy

Vážené delegátky, vážení delegáti, milí hosté,

na minulém kongresu v lednu 2020 jsem ve svém nominačním projevu vytyčil pět kroků pro úspěšnou ODS a úspěch celé země. Uvedl jsem tehdy mimo jiné, že v příštích dvou letech „potvrdíme svou lídrovskou pozici v Senátu, celostátně oslabíme hnutí ANO a ODS získá pozice v krajských vládách. Chceme i vítězství a vítězství znamená mít krajské hejtmany“. Stejně tak jsem slíbil, že „v říjnu 2021 nastane konec první – a doufám, že na dlouhou dobu i poslední – polokomunistické a nevýkonné vlády v České republice. ODS vstoupí do vlády v takové pozici, kterou bych nazval, velmi pomocně, seniorní. Prostě budeme rozdávat karty“.

Tehdy asi nikdo z nás nečekal, co všechno se v následujících dvou letech odehraje a jak moc se naše životy změní – ať už jde o celosvětovou koronavirovou pandemii, nebo aktuálně probíhající válku na Ukrajině. Rád bych proto v této zprávě připomenul, s jakými úspěchy se nám tyto cíle podařilo naplnit a s jakou energií se ODS zhostila svého klíčového úkolu zajistit zásadní proměnu na české politické scéně – navzdory těžkostem, které nám stojí v cestě.

Nabízeli jsme řešení covidových problémů

Pouhých pár týdnů po našem posledním kongresu v lednu 2020 začala v celém světě koronavirová pandemie, která bohužel ještě zcela neskončila. Tato situace byla pro naši zemi nová, nečekaná a více než kdy jindy jasně poukázala na důležitost zodpovědné a spolehlivé vlády.

ODS po celou dobu pandemie působila jako konstruktivní opozice. Nesnažili jsme se sbírat laciné politické body v krizových časech. Připomínám, že jsme to byli my, kdo se v zimě 2020 v Poslanecké sněmovně dotazoval, zda je Česká republika připravena na případný příchod onemocnění covid-19. V té době nás tehdejší ministr zdravotnictví odbyl se slovy, že se jedná pouze o chřipku. O pár týdnů později se objevily první případy a virus od té doby dodnes ovlivňuje naše životy. Jednotlivé vlny pandemie přicházely a odcházely, jedno však bylo zřejmé – tehdejší vláda nebyla připravena na žádnou z nich. Selhala v ekonomice, ve zdravotnictví, ve školství, v pomoci směrem k podnikatelům. Nikdy se nedokázala připravit na další vývoj.

S ohledem na mimořádnost situace jsme byli od počátku připraveni pomáhat. Sestavili jsme AntiCovid tým složený z odborníků z ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Snažili jsme se vládě nabídnout pomocnou ruku a předložili několik návrhů na řešení této těžké situace. Vláda ANO a ČSSD však na naše návrhy často nereagovala, případně naše opatření přijímala s tragickým zpožděním. Česká republika se kvůli tomuto chaosu stala jednou z nejpostiženějších zemí na světě – během uplynulých dvou let na covid-19 zemřelo takřka 40 tisíc lidí. Pandemie se negativně projevila i na hospodářské situaci země. Vláda nebyla schopna reagovat operativně, místo toho zemi uzavírala do mnohaměsíčních lockdownů, což se bohužel podepsalo na hospodářských výsledcích České republiky.

Nová vláda v čele s ODS se snaží k pandemii přistupovat s rozumem, bez emocí a potřeby využívat ji ke svému PR. Naším motivem je snaha naučit se s covidem žít – svobodně a zodpovědně. Přistupovat k nemoci s respektem, ale bez výraznějších zásahů do života občanů. Nemám ambici předpovídat budoucnost a vývoj pandemie, ale mohu vám slíbit, že takový přístup budeme pod mým vedením uplatňovat i nadále.

Uspěli jsme v krajích i v Senátu

Pandemie výrazně zasáhla do života celé společnosti, politické dění se však nezastavilo. Na podzim 2020 proběhly krajské a senátní volby, v nichž ODS uspěla. Výrazně jsme posílili v krajských volbách, ve kterých jsme získali 114 mandátů, což bylo o 50 % více než v těch předchozích. S celkovým výsledkem 14,87 % jsme obhájili druhé místo, hned za hnutím ANO. V povolebních jednáních jsme získali čtyři hejtmanské posty – na Vysočině, v Plzeňském, Královéhradeckém, Jihočeském kraji – a následně i funkci předsedy Asociace krajů České republiky. K úspěchu ODS přispělo ohromné nasazení našich krajských lídrů, všech kandidátů a celé členské základny, ale i fakt, že jsme v řadě krajů dokázali vytvořit funkční spojenectví s politickými partnery od středu doprava.

Podobně jsme uspěli i v senátních volbách, a posílili tím náš senátorský klub. Naši kandidáti vyhráli v pěti obvodech, ve třech pak zvítězili kandidáti, kteří měli naši podporu. Po senátních volbách se spojil senátorský klub ODS s TOP 09 a se svými 27 členy se stal nejsilnějším uskupením v Senátu. Miloš Vystrčil následně obhájil funkci předsedy Senátu. Další krok ke změně politiky v naší zemi byl úspěšně dokončen.

Šli jsme do toho SPOLU…

V průběhu roku 2020 probíhala jednání o uzavření předvolebního spojenectví pro nadcházející sněmovní volby, jejichž předzvěstí už byla úspěšná spolupráce v krajských a senátních volbách. V předvečer státního svátku 28. října jsme společně s předsedkyní TOP 09 Markétou Pekarovou Adamovou a předsedou KDU-ČSL Marianem Jurečkou oznámili shodu našich tří stran na společném postupu v parlamentních volbách. Naplnili jsme tím jeden z nejdůležitějších kroků směrem ke změně politiky v Česku, kterým bylo vytvoření jasné formace, jež by dokázala sjednotit hlasy středopravicových voličů. Naši koalici jsme v prosinci 2020 pojmenovali SPOLU jako symbol společných snah o změnu poměrů v naší zemi.

V dubnu 2021 jsme podepsali koaliční smlouvu a představili první část kampaně se sloganem „Dáme Česko dohromady“. Měla poukázat na špatný stav naší země, způsobený nejen covidovou pandemií, ale především nekompetentní vládou Andreje Babiše. Na jaře jsme zveřejnili koaliční program, na němž pracovalo na 300 odborníků a deset programových týmů. Naše hlavní priority byly však od počátku jasné: zdravé veřejné finance, nízké daně, moderní vzdělávání, plnění závazků NATO a ochrana životního prostředí.

V květnu 2021 jsme v Brně na Moravském náměstí zahájili naši předvolební kampaň, která pokračovala až do října. Zapojilo se do ní obrovské množství kandidátů, členů a podporovatelů všech tří koaličních stran. Já jsem za čtyři měsíce dvakrát objel celou Českou republiku přesně tak, jak jsem vám slíbil v kongresovém projevu. Během těchto cest jsem se setkal s našimi kandidáty, voliči i širokou veřejností. Utvrdil jsem se v tom, že lidem opravdu není jedno, v jakém stavu naše země je a co s ní bude dál. Vkládali do nás obrovské naděje a šance. Nemohli jsme je zklamat.

… a přinesli jsme změnu

Na konci srpna 2020 jsme představili další fázi kampaně SPOLU – kampaň „ZMĚNA, které můžete věřit / HROZBA, kterou musíme zastavit“, jež se stala základem naší billboardové a posterové komunikace v horké fázi kampaně. Slovo ZMĚNA se následně stalo jejím hlavním mottem. V kampani jsme byli aktivní a kreativní. Naším cílem bylo stát se hlavním vyzyvatelem hnutí ANO, což se postupně začalo odrážet i ve výzkumech veřejného mínění. Dařilo se nám operativně reagovat – například vytvořením domény azdoroztrhanitela.cz a spuštěním generátoru slibů Andreje Babiše nebo třeba kampaní „Babišova drahota“, která reflektovala neúnosnou ekonomickou situaci v České republice. Vydařily se i televizní debaty s našimi oponenty. Na konci září bylo zřejmé, že hlavním soupeřem hnutí ANO ve volbách bude právě koalice SPOLU.

Závěr kampaně jsme odstartovali v pražském Slovanském domě. Jejím motivem byl slogan „SPOLU máme šanci odstartovat změnu. TEĎ JDE O VŠECHNO“. Ve svém projevu jsem představil priority, se kterými jsme do závěrečné fáze předvolebního souboje šli: zastavit zadlužování České republiky, podpořit jasnou demokratickou a prozápadní orientaci, akcentovat potřebnou modernizaci země s důrazem na digitalizaci a debyrokratizaci státní správy, poukázat na velmi špatnou situaci na trhu s bydlením a v neposlední řadě modernizovat vzdělávání.

Odhodlání změnit situaci v České republice přineslo úspěch. Ve volbách do Poslanecké sněmovny 2021 jsme zvítězili! Naše koalice získala 27,79 % hlasů a těsně jsme porazili hnutí ANO, což nepředpovídal takřka nikdo. Koalici SPOLU volilo téměř 1,5 milionu občanů. Zvítězili jsme v osmi ze čtrnácti krajů. Koalice získala 71 poslaneckých mandátů a v poslaneckém klubu ODS zasedlo po loňských sněmovních volbách o 9 poslanců více než v roce 2017.

Povolební vyjednávání začala ihned po vyhlášení výsledků voleb. Krátce po volbách představitelé SPOLU a koalice Pirátů a Starostů podepsali memorandum o spolupráci a začala intenzivní jednání o podobě budoucí vlády. Výsledkem těchto jednání byl podpis koaliční smlouvy koalice SPOLU a Piráti a Starostové o společném postupu při sestavování nové vlády. Obě koalice v Poslanecké sněmovně disponují jasnou většinou 108 hlasů.

ODS je zpět v čele státu

28. listopadu 2021 jsem byl prezidentem Milošem Zemanem jmenován předsedou vlády České republiky a následně jsem mu předložil seznam kandidátů budoucích ministrů a seznámil ho se všemi cíli budoucí vládní koalice. 17. prosince pak byla jmenována vláda ve složení, které jsem prezidentovi předložil. ODS v ní získala posty premiéra, ministra financí, spravedlnosti, dopravy, obrany a kultury. Koaliční partneři z KDU-ČSL a TOP 09 získali ministerstvo práce a sociálních věcí, ministerstvo zdravotnictví, ministerstvo zemědělství, ministerstvo životního prostředí a pozici ministryně pro vědu, výzkum a inovace. Předsedkyně TOP 09 byla následně zvolena předsedkyní Poslanecké sněmovny.

Jsem přesvědčen, že se nám podařilo sestavit silnou a stabilní vládu, která se osvědčí jako vláda změny pro odpovědnou budoucnost. Vládu, která naši zemi provede složitou situací a vyřeší naše nejpalčivější problémy.

Od začátku jsem si dobře uvědomoval, v jaké situaci naše vláda tuto zemi přebírá. Proto jsme začali okamžitě pracovat a začátkem ledna jsme představili programové prohlášení. Ani zde ani v nejmenším neustupujeme ze základních hodnot ODS a z programu koalice SPOLU.

Další výzva, kterou musíme zvládnout

Zatímco koronavirová pandemie (kvůli níž jsme také museli odložit tento kongres) je na ústupu, vstupujeme nyní do další krize. Musíme reagovat na bezprecedentní ruskou agresi na Ukrajině, která zastínila úplně vše a je něčím, co jsme si dosud nedokázali představit. Od samého počátku jsme byli lídry v efektivní pomoci: jako jeden z prvních států jsme Ukrajincům poskytli zbraně. Naše zbrojní i humanitární dodávky pokračují i nadále a průběžně reagují na požadavky Ukrajinců.

Výrazem naší solidarity a spojenectví byla i má cesta s polským premiérem Morawieckim a slovinským premiérem Janšou za ukrajinským prezidentem Zelenským. Konkrétními činy, nejen slovy, jsme ukázali, že Česká republika je silným spojencem, který pomáhá Ukrajině bránit se ruské agresi a ukazuje dalším evropským zemím, jak je potřeba na útok na mezinárodní řád a evropské hodnoty reagovat.

S válkou na Ukrajině souvisí také uprchlická krize, která bude bezesporu největší výzvou následujících let. Nejen pro naši vládu, ale pro celou zemi. Ukrajinští muži brání svou vlast a je naší morální povinností postarat se o jejich ženy a děti. V tuto chvíli je u nás kolem 300 tisíc uprchlíků a je zřejmé, že tento počet ještě poroste. Uprchlická vlna je svou rychlostí a rozsahem nesrovnatelná s čímkoli, co Evropu potkalo v posledních dekádách. Česká republika ji ale zvládne.

Evropská unie a Severoatlantická aliance daly jednoznačně najevo, že stojí za Ukrajinou, a jejich kroky přinášejí jasné výsledky. Je potřeba pokračovat v co největší podpoře Ukrajiny v jejím boji s ruskou agresí, ale nepolevit ani v tlaku na Rusko. Roste tím šance, že dojde k diplomatickému řešení konfliktu.

Děkuji vám!

Když se dívám zpět na poslední dva roky, mám velkou radost z toho, čeho se nám společně podařilo dosáhnout. Přinesli jsme dlouho očekávanou změnu do české politiky a daří se nám řešit i problémy, které naši zemi přesahují. Nesmíme se ale zastavit. Čekají nás další a další výzvy, v blízké době třeba komunální a senátní volby, resp. volby prezidentské, které budou mít významný vliv na další směřování České republiky. Chtěl bych vás proto všechny požádat, abychom nepolevili ve svém úsilí a se stejným nasazením pokračovali i dál. Naším cílem bude ODS na obou úrovních ještě více posílit. Věřím však, že jsme teď tak silní a jednotní, že se nám to podaří.

Těším se na celý 30. kongres ODS. Je před námi spousta práce, ale věřím, že si setkání s kolegy a spolupracovníky užijeme a že 30. kongresem oslavíme nejen náš triumf v parlamentních volbách, ale také loňské 30. výročí ODS, na které můžeme být právem hrdí. Jsem přesvědčen, že po kongresu budeme odcházet s odhodláním dále vítězit a posilovat celostátní roli Občanské demokratické strany.

Přeji vám všem příjemný kongres a děkuji vám za spolupráci a podporu!

Petr Fiala, předseda ODS

zpět nahoru

Zpráva o činnosti a hospodaření

Zbyněk Stanjura

1. místopředseda ODS

Když jsme se rozcházeli po posledním kongresu v lednu 2020, netušili jsme, jaké změny nás v následujícím funkčním období čekají. Po měsíci došlo k uzavření země a z omezení a nerozumného chování vlády Andreje Babiše jsme se nedostali až do konce roku 2021.
Celé covidové období zásadně pozměnilo fungování politiky a sněmovních procesů. Místo věnování se dlouhodobým tématům a snaze dosáhnout alespoň částečné shody mezi vládní většinou a opozicí bylo nutné reagovat především na okamžité potřeby zdravotnictví, ekonomiky a společnosti. Jako opozice jsme se snažili mírnit přespříliš omezující tendence vlády ANO, ČSSD a KSČM, charakterizované neustálou snahou držet nouzový stav, a zároveň jsme přicházeli s návrhy na pomoc zasaženým sektorům ekonomiky a lidem. Bohužel se vláda držela postoje, že jakýkoliv návrh z řad opozice je nerelevantní.

Uplynulé funkční období zahrnovalo dvoje volby. Krajské a senátní volby 2020 byly úspěchem, kdy se podařilo ODS vrátit na politickou mapu krajů a v Senátu se podařilo spojením volebního výsledku a vyjednávání ustavit senátorský klub spolu s TOP 09, a tím obhájit pro ODS post předsedy Senátu. Spolupráce pak byla tím, jak jsme přistoupili k parlamentním volbám. Vyslyšeli jsme výraznou poptávku společnosti po ukončení vlády Andreje Babiše a jako jediný strategický postup se ukázalo spojení středopravých demokratických stran. Z politických jednání na mezistranické úrovni vyplynulo jako realizovatelné spojení s TOP 09 a KDU-ČSL.

Příprava společného volebního programu a důkladná analýza voličských preferencí ukázaly, že naše tři strany jsou si názorově a hodnotově velmi blízké a velmi silně fungovala také přirozená „chemie“, spolupráce předsedů i celých volebních štábů. Dobře připravená podoba kampaně, strategický přístup, řízená komunikace a silné zapojení členů a podporovatelů tří stran vedly k volebnímu úspěchu v podobě vítězství a zisku výrazné parlamentní většiny spolu s druhou demokratickou koalicí.

Nyní stojíme na začátku období vládní odpovědnosti, kdy chceme ukázat, že naše řešení a náš přístup dokáže celé společnosti zajistit dobrou budoucnost. Koaliční program nové vlády nerezignoval v žádném bodě na žádnou ze zásadních hodnot ODS.

Do cesty se nám postavila výzva v podobě boje o nezávislost a budoucnost Ukrajiny. Naše vláda jasně deklarovala, že za Ukrajinou stojíme a nestrpíme agresi, kterou Rusko ukazuje. Je dobře, že nejen naši sousedé, ale i celá EU je v tomto jednotná a daří se nacházet společný, ale přitom jednoznačný postoj. Válka na Ukrajině s sebou přináší problémy jako další tlak na růst cen energií, paliv, růst inflace a v návaznosti na to i růst cen všech výrobků, zvýšené výdaje na pomoc uprchlíkům, lidem na Ukrajině i ukrajinské armádě. I když to nebude snadné a dotkne se to nás všech, tak musíme tuto situaci přijmout jako cenu za svobodu.

Stojí před námi i nové politické výzvy, a to komunální a senátní volby a brzy také volby prezidentské. Úkolem nás všech bude připravit se na všechny tyto volby tak, abychom i v nich obhájili a ideálně posílili pozici ODS a koalice SPOLU. Úspěchy také jsou příležitostí věnovat se práci dovnitř strany.

zpět nahoru


Martin Baxa

místopředseda ODS

Vážené občanské demokratky, vážení občanští demokraté,

bylo pro mě velkou ctí sloužit poslední dva roky jako místopředseda Občanské demokratické strany – strany, která dokázala porazit Andreje Babiše a vrátit premiérský post konečně do pravých rukou.

Středobodem mé místopředsednické aktivity byla série voleb a profilace ODS jako lídra opozice v oblastech školství a kultury.
Aktivně jsem se na celostátní i regionální úrovni v různých rolích zapojil do kampaní před krajskými, senátními i sněmovními volbami. Můj domovský Plzeňský kraj opět dokázal, že je baštou pravice, když se nám v něm podařilo získat jednu ze čtyř hejtmanských funkcí, kterou ODS po krajských volbách držela. Díky tomu byl Plzeňský kraj déle než rok jedním ze dvou, kde občanští demokraté z nejvyšší pozice vládli kraji i jeho krajskému městu.

Svou opoziční sněmovní práci jsem jako místopředseda naší strany napřel zejména do oblastí školství a kultury, které nebyly vždy doménou ODS, ale dlouhodobě pro nás mohou být zdrojem výrazné voličské podpory. Osobně jsem se na tomto poli snažil být jasným a mediálně viditelným protipólem chaotických ministrů Plagy, Staňka či Zaorálka a nastavovat jim opoziční zrcadlo v situaci, kdy nezvládli v obou sférách covidové období, za což jsme zaplatili zejména rekordně dlouho zavřenými školami.
Jako primátor čtvrtého největšího města v zemi jsem byl aktivní také ve Svazu měst a obcí a propojování komunální úrovně s vedením strany.

Od prosince 2021 zastupuji ODS ve vládě Petra Fialy, kde řídím resort kultury. Ve vládě podporuji zejména to, aby kabinet držel i v době krize vyvolané ruskou agresí proti Ukrajině jednoznačně pravicový kurs a abychom dali Českou republiku po osmi letech populistického vládnutí co nejrychleji dohromady. Řešení aktuální krize opět potvrdilo, že ODS je dobře připravená na vládnutí a garantuje, že Česká republika bude pod jejím vedením doma i v Evropě pevně bránit hodnoty svobody a demokracie.

zpět nahoru


Martin Kupka

místopředseda ODS

Vážené delegátky, vážení delegáti Kongresu ODS,

roky 2020 a 2021 byly ve znamení nerovného souboje s koronavirovou infekcí. Obtížně s ní bojovaly prakticky všechny rozvinuté země, v případě České republiky však byla situace o to horší, že se opatření řídila chaotickým stylem předsedy vlády Andreje Babiše, který po svém zvyku vyhledával mediálně využitelné příležitosti a ignoroval dlouhodobou systematickou práci a přípravu na nadcházející vlny epidemie. Postoj k epidemii a přijímaným opatřením rozděloval nejen společnost, ale i naše vlastní příznivce a členy.

Racionální návrhy pro lepší zvládnutí dalších vln epidemie připravoval od začátku roku 2021 AntiCOVID tým koalice SPOLU a nabízel podrobně prodiskutovaná řešení. Jako člen týmu vím, že těch několik desítek vydaných stanovisek přinášelo v dostatečném předstihu podněty pro další postup, které vláda – často se zbytečným odkladem – zavedla. Výsledkem práce týmu pro nástup nové vlády byl soubor kroků pojmenovaný „Žít s covidem – svobodně a zodpovědně“. Kroky nové vlády v prvních měsících jejího působení pak v souladu s tímto dokumentem vedly k racionálnímu vyhodnocování epidemiologické situace a k postupnému uvolňování opatření.

Ačkoli koronavirus v uplynulých dvou letech překryl většinu ostatních témat, podařilo se i z opozičních lavic ovlivňovat fungování státu. Samozřejmě jsme pokračovali v našich aktivitách mířících ke zlepšení veřejné správy, a to především směrem k digitalizaci agend a přehlednějšímu, srozumitelnějšímu a rychlejšímu stavebnímu řízení. V minulém a předminulém volebním období dosáhly tehdejší koalice pravého opaku, téměř nefunkčního nabobtnalého systému, a to zejména vlivem nepromyšlených novelizací. Formulovali jsme – i s pomocí mnohých z Vás – smysluplné změny zákonů a některé z nich jsme prosadili do života. Mám na mysli především fikci souhlasu nutící úředníky k větší aktivitě anebo zřízení systému digitální technické mapy a portálu stavebníka jako dalších důležitých součástí budoucího procesu výstavby. Předchozí koalice proti všem – včetně vlastních senátorů – bohužel prosadila komplikovaný, centralistický model rozsáhlého celostátního stavebního úřadu, který by stavební činnost v zemi jen komplikoval. Díky výsledku voleb ale máme šanci ponechat to dobré, co už jsme do nového stavebního řízení prosadili, a odstranit zjevné chyby, kterých se podporovatelé schválené verze dopustili. Paradoxem uplynulého období byl opakovaný úspěch v anketě zákon roku pro legislativní změny, které nepřipravila vláda, ale vzešly naopak velkým dílem z opozičních lavic ODS. Díky iniciativě Zdeňka Zajíčka se podařilo připravit a prosadit důležitý oceněný zákon o právu občana na digitální službu, který už dnes představuje klíčovou oporu pro další digitalizaci státu. Spolu s Markem Bendou jsme prosadili oceněnou legislativní změnu, která do českého právního prostředí přináší dva dny účinnosti zákonů a tabulku povinností. V obou případech se jedná o významný příspěvek k omezení byrokracie a zbytečných nároků na občany.

zpět nahoru


Alexandr Vondra

místopředseda ODS

Vážené delegátky, vážení delegáti Kongresu ODS,

dnes v Evropě stojíme na prahu nejvážnější bezpečnostní krize od druhé světové války. Rozhodnutí Ruska zaútočit na svého souseda zničilo svět, jak jsme ho posledních 30 let znali. Dějiny se opět rozhýbaly a procházejí kolem nás. Proč a jak k tomu došlo, bude v následujících desetiletích předmětem mnoha diskusí.

Již dnes však víme, že faktor evropské závislosti na ruském plynu byl nepochybně jedním z těch, které přiměly ruského prezidenta Vladimira Putina k útoku. Tato závislost byla v uplynulých letech cílevědomě posilována některými evropskými státy, zejména Německem, které si jako svůj transformační prostředek na cestě k „zelené budoucnosti“ vybraly právě ruský plyn a jiné zdroje – jako například jádro – nesmyslně zavrhly. Volání států východního křídla, že to je drahé a nebezpečné, bylo dosud vždy vyslyšeno.

Ať je toto jednání pro Evropu budoucnosti mementem!

Většina mých pracovních aktivit v Evropském parlamentu se dosud soustředila kolem výboru ENVI, pod nějž spadá právě zelená politika. Výbor je dlouhodobě největší bojiště Evropského parlamentu a jde přes něj obrovský balík nejrůznější zelené agendy. Některé návrhy jsou dobré a přínosné, mnohé další nejsou, slovy klasika, zasazeny do reálných rámců a bohužel se najde i nemálo těch, které mohou být nebezpečné až fatální. Haldy papírů je potřeba nejdříve pořádně přečíst, potom rozdělit podle povahy jednotlivých návrhů a pak hledat ad hoc podporu pro únosná a udržitelná řešení.

Spolupracujeme s každým, kdo má v onom konkrétním bodě podobné cíle. Tak jsme se třeba spojili i se Zelenými, abychom poukázali na pokrytectví samotného Evropského parlamentu, a nechali jsme změřit uhlíkovou stopu pendlování mezi Bruselem a Štrasburkem. Ačkoliv platí, že zelená levicová mašina nás obvykle přejede takřka bez povšimnutí, možná začíná svítat na lepší časy. Francie v obavě ze sociálních dopadů začala prosazovat jádro jako čistý zdroj. Poslední události pak zapůsobily jako budíček i pro ostatní.

Založili jsme spolu s Francouzi, Skandinávci a dalšími projadernými národy v Evropském parlamentu jadernou skupinu. Naší první aktivitou byla cesta na Světovou nukleární výstavu v Paříži. V naší skupině totiž jádro nejen prosazujeme, ale zajímáme se i o novinky, které se na tomto poli objevují. Dějiny ukazují, že lidská kreativita si umí poradit s každou výzvou, ale nesmí být omezována předem danými pětiletkami a usměrňována jediným správným směrem, v tomto případě podporou pouze obnovitelných zdrojů energie. Kromě toho jsme to dnes v Evropském parlamentu my, konzervativní pravičáci, kdo poukazuje na sociální stránku věci a připomíná evropské levici, že i chudší lidé potřebují občas svítit a topit.

EU nepřestává čelit i dalším výzvám známým z posledních let: migraci nebo geopolitickým hrozbám, které se v současnosti přetavily do vleklé zničující války na Ukrajině. Dnes je jasné, že musíme opět investovat do armády, že musíme posílit naše vazby v rámci NATO. V neposlední řadě je tu otázka o budoucnosti EU. Nová německá vláda tuto dosud nevyřčenou otázku otevřela, když deklarovala, že jejím cílem je federální Evropa. Tím vědomě vytyčila budoucí střet s těmi, kteří chtějí Evropu suverénních národů, spolupracující v klíčových oblastech na bázi vzájemného respektu a tolerance. Je tu i otázka budoucího začlenění zemí, jako je Ukrajina, Gruzie či Balkán, které by západní část EU připravilo o její výsadní postavení. Napínavé roky stojí před námi. My budeme hájit ve frakci Evropských konzervativců a reformistů dál stranu zdravého rozumu.

zpět nahoru


Miloš Vystrčil

místopředseda ODS

Vážené delegátky, vážení delegáti, ctění občanští demokraté,

když jsem před více než osmi lety kandidoval na pozici místopředsedy ODS, věděl jsem, že máme před sebou velmi obtížný úkol vrátit ODS sebedůvěru, sebevědomí, věrohodnost a s tím úzce související podporu voličů a respekt politických partnerů i odpůrců.
Nyní po osmi letech mohu s klidným svědomím napsat, že se toto vše díky našemu společnému úsilí podařilo. Poctivá a vytrvalá práce, odvaha riskovat a stát si za svým přinesla úspěch. Ještě jednou velké poděkování všem, kteří se na tom podíleli.

ODS je dnes opět respektovanou stranou, která má společně s TOP 09 nejsilnější senátorský klub, předsedu Senátu, místopředsedu Senátu a zásadním způsobem přispívá k naplňování role Senátu jako ochránce svobody, demokracie, ústavnosti a vlády práva.
ODS je pevně zakotvena na krajích a se čtyřmi hejtmany má rozhodující roli v rámci fungování Asociace krajů ČR. ODS je silná a respektovaná i na komunální úrovni. ODS jako jádro, pilíř a součást koalice SPOLU vydřela vítězné volby do Poslanecké sněmovny.
Lídrem koalice SPOLU a premiérem je předseda ODS Petr Fiala. Vláda Petra Fialy, byť to má neskutečně obtížné, začala skvěle.

Zvládáme covid-19 a v Evropě i ve světě svým přístupem k barbarskému chování Putina vůči Ukrajině získáváme zpět autoritu a respekt. Zároveň je však naprosto zřejmé, že nejtěžší zkoušky, které zpravidla přináší běžný život, nás ještě čekají. Je třeba zachovat odvahu a rozhodnost. Lidem nesmíme lhát. Roky hojnosti Babišova vláda prohospodařila a my se s tím musíme vyrovnat.

V roce 2022 nás čekají senátní a komunální volby a já prosím, abyste udělali maximum pro pokračování úspěchů ODS a zvažovali i možnosti spolupráce, které se budou nabízet. Když jsem v tomto kontextu předchozích úspěchů a odvedené práce přemýšlel o své roli, rozhodl jsem se, že na tomto kongresu nebudu do nejužšího vedení ODS kandidovat. Velmi děkuji za všechny projevy důvěry, je pro mě nesmírnou ctí být součástí silné ODS, které lidé věří.

Svůj úkol do budoucna vidím v práci senátora – předsedy Senátu, v obhajobě senátorského mandátu, ve schopnosti se alespoň o trochu více věnovat rodině, ve schopnosti dát šanci dalším s tím, že budou vědět, že to neznamená, že nemám sílu se vrátit.
Vážení občanští demokraté, pěkně Vás zdravím a děkuji ještě jednou za Vaši práci, také velmi děkuji za veškerou podporu a věřte, že děkuji i za dobře míněnou kritiku a těším se na další spolupráci.

zpět nahoru


Zpráva Předsednictva

Na 29. kongresu ODS, který se konal 18. ledna 2020, byl do funkce předsedy ODS znovuzvolen Petr Fiala, post 1. místopředsedy získal Zbyněk Stanjura a funkce řadových místopředsedů Martin Kupka, Miloš Vystrčil, Martin Baxa a Alexandr Vondra. Dalšími členy předsednictva byli z titulu funkce předsedy Senátorského klubu ODS Martin Červíček, kterého v říjnu 2020 vystřídal Zdeněk Nytra, a Jan Zahradil jako předseda klubu poslanců ODS v Evropském parlamentu. Členem předsednictva s hlasem poradním byl v uplynulém období také hlavní manažer ODS Jan Kočí.

Mezi 29. a 30. kongresem se uskutečnilo 41 oficiálních jednání předsednictva. Hlavními tématy byla vždy aktuální politická situace a dále zejména příprava volebních a jiných kampaní. Mezi 29. a 30. kongresem se konaly krajské a senátní volby a volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Každé volby, kde ODS postavila své kandidáty, znamenaly navýšení volebního zisku pro ODS. Například v krajských volbách ODS spolu s partnery získala 114 mandátů, o 5 % více než v předchozích volbách a povolební vyjednávání dovedlo ODS do všech krajských vlád a získali jsme 4 hejtmanské posty včetně předsedy Asociace krajů ČR.

Podstatnou část agendy předsednictva zahrnovalo hospodaření Občanské demokratické strany, ale také příprava jednání výkonné rady nebo republikového sněmu. Členové předsednictva v souladu se vzájemnou dohodou či rozhodnutím plnili úkoly různorodého charakteru v souvislosti s řešením otázek vnitřního fungování strany. Dle aktuální potřeby komunikovali se zástupci místních, oblastních i regionálních sdružení a dalších vnitrostranických orgánů. Nejviditelnější činností členů předsednictva bylo vystupování na tiskových konferencích či v médiích a zastupování ODS v diskuzních pořadech, a to jak rozhlasových a televizních, tak ve stále zvětšujícím se počtu pořadů internetových televizí a zpravodajských portálů. Významná část mediálních aktivit se týkala aktivních návrhů ODS a koalice SPOLU na řešení covidové krize. Stále větší důraz v komunikaci byl kladen na sociální sítě, kde se častěji objevovaly audiovizuální formáty typu videí nebo diskuzí s předsedou a dalšími členy předsednictva.

Po 29. kongresu bylo v plánu uskutečnit programovou konferenci před volbami v roce 2020 a především v roce 2021, ale covidová situace organizaci této akce nepřála, a tak řešení programových otázek zůstalo na řešení v rámci programových týmů ODS a později na týmech vybudovaných napříč koalicí SPOLU. Společně pak jednotlivé týmy prezentovaly výstupy své práce veřejnosti, a to jak na tradičních mediálních místech – hlavní kancelář, Poslanecká sněmovna, tak i přímo v terénu v případech, kdy to bylo vhodné a možné. Cílem programových týmů bylo vytvářet odborné zázemí ODS, definovat a prosazovat priority ODS, a to jak přímo, tak v rámci koaličního fungování.

Platformu Mladých občanských demokratů, která se za dobu fungování etablovala mezi politickými organizacemi mladých, se dařilo dále rozvíjet a podporovat. V důsledku koronavirových opatření bylo omezené konání akcí, což by se mělo do budoucna opět změnit. Obrovský dík patří Mladým občanským demokratům za pomoc ve volebních kampaních. V nich významně pomáhali jak kandidátům, tak zaměstnancům ODS, pomáhali s přípravou akcí, aktivně podporovali politiky v televizních debatách a v parlamentních volbách spolu s mladými členy TOP 09 a KDU-ČSL připravili také část kampaně orientované na mladé voliče.

zpět nahoru


Zpráva Výkonné rady

Po 29. kongresu ODS zasedala výkonná rada ve složení Blaha Stanislav (RS Zlínský kraj), Červíček Martin (RS Královéhradecký kraj), Decroix Eva (RS Vysočina), Dvořák Filip (RS Praha), Haas Karel (RS Pardubický kraj), Karpíšek Pavel (RS Plzeňský kraj), Kuba Martin (RS Jihočeský kraj), Mraček Jan (RS Karlovarský kraj), Ramzer Dan (RS Liberecký kraj), Skopeček Jan (RS Středočeský kraj), Šidák Michal (RS Ústecký kraj), Šťástka Libor (RS Jihomoravský kraj), Evžen Tošenovský (RS Moravskoslezský kraj), Zácha Michal (RS Olomoucký kraj) jako zvolení členové, dále členové předsednictva a s hlasem poradním předseda Kontrolní a revizní komise ODS Jiří Bayer a předseda Rozhodčí komise ODS Jiří Oberfalzer. Stejně jako v předchozích letech, tak i během tohoto funkčního období výkonné rady byli také pravidelně na zasedání zváni jako hosté předsedové jednotlivých regionálních sdružení v případě, že nejsou volenými členy výkonné rady.

V uplynulém dvouletém období se uskutečnilo celkem 13 zasedání výkonné rady. Z těchto zasedání vzešlo celkem 8 usnesení týkajících se aktuální politické situace či programových priorit ODS a vnitřního fungování strany.

Výkonná rada na svém zasedání mj. schvalovala pravidla pro sestavování kandidátních listin pro krajské a parlamentní volby, schvalovala kandidáty do senátních voleb a sestavovala kandidátní listinu pro volby do Poslanecké sněmovny PČR.

Výběr z usnesení výkonné rady:

Výkonná rada:

ODS ve společnosti

  • ODS slaví 30 let slavnostním 362. jednáním VR. Jsme hrdí na naši historii, na té cestě ODS je mnohem více úspěchů než chyb a i těch jsme si vědomi a poučili jsme se z nich. Máme zásadní podíl na tom, že máme úspěšnou tržní ekonomiku, soutěž politických stran, demokracii, občanskou společnost a jsme součástí EU a NATO.
  • VR ODS vyjadřuje úctu a uznání celoživotnímu působení Jaroslava Kubery ve prospěch občanů jeho Teplic i celé ČR.

Volební

  • Schvaluje uzavření koaliční smlouvy mezi ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Českou pirátskou stranou a hnutím STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ dle předloženého návrhu.
  • Děkuje všem voličům za podporu koalice SPOLU ve volbách. Oceňuje vůli voličů, kteří rozhodli o povolebním uspořádání Poslanecké sněmovny. Vedle úspěchu ODS v rámci koalice SPOLU je dobrou zprávou i odstavení komunistů po 30 letech od sametové revoluce z podílu na moci.
  • Děkuje všem svým kandidátům, členům a dobrovolníkům za obrovské úsilí a práci odvedenou před volbami pro vítězství hodnotové politiky.
  • Deklaruje pevné odhodlání, aby budoucí vláda přinesla slibovanou ZMĚNU – řešení skutečných problémů naší země a kroky, které nerozdělují, ale naopak sjednocují společnost. Cílem budoucí vlády je na prvním místě zastavení rychlého zadlužování státu, modernizace vzdělávání, ořezání zbytečné byrokracie, investice do infrastruktury a zlepšení dostupnosti bydlení. Důvěru voličů ve volbách vnímáme s pokorou jako unikátní příležitost pro Českou republiku, aby vytvořila lepší podmínky pro život svých občanů, modernizovala se a dál stavěla na hodnotách polistopadového vývoje.

Dění v České republice

  • Konstatuje, že vláda Andreje Babiše při kontrole a dohledu v případě Bohemia Energy selhala a že její návrh na dočasné snížení záloh za elektrickou energii problém neřeší, ale jen ho populisticky a neodpovědně odsouvá do budoucna mimo svůj mandát. Skutečné řešení, se kterým přijde budoucí vláda, nabídne adresnou pomoc těm, kteří ji potřebují.
  • Vyjadřuje účast se všemi, kteří následkem tornáda a extrémních bouří přišli v minulém týdnu o své nejbližší, byli zraněni, přišli o obydlí nebo o majetek. Oceňujeme mimořádnou vlnu solidarity, která se zvedla u české veřejnosti a ukazuje na sílu českého národa. Děkujeme všem, kteří v prvních dnech po katastrofě zasahovali v postižených oblastech jako záchranáři či dobrovolníci. Vyzýváme všechny své členy, aby podle svých možností pomohli k návratu všech zasažených míst do normálního života.
  • Apeluje na vládu České republiky, aby při sestavování rozpočtu na rok 2022 sledovala v maximální míře hospodárnost a úsporné nakládání s veřejnými financemi.
  • Žádá vládu České republiky, aby přestala sloužit zájmům svého předsedy a zároveň majitele Agrofertu a aby přestala chránit ekonomické zájmy premiéra, a tím dělala České republice ostudu v zahraničí.
  • Odsuzuje útok ruských tajných služeb ve Vrběticích a považuje takovéto aktivity za nepřijatelné na území České republiky.
  • Vnímá akt ve Vrběticích za vyvrcholení aktivit, na které dlouhodobě upozorňují tajné služby a které ohrožují ukotvení naší politiky v západních civilizačních a demokratických hodnotách.

Epidemie

  • Apeluje na vládu České republiky, aby připravila co nejbezpečnější návrat dětí do škol a udělala maximum pro normální průběh školního roku.
  • Podporuje návrhy poslanců ODS na podporu podnikatelů a firem v podobě odpuštění sociálního pojištění pro malé firmy a odpuštění minimálních záloh sociálního pojištění pro OSVČ do konce roku 2020.
  • Požaduje, aby vláda zmírnila pokles příjmů obcí a krajů příspěvkem 1100 korun na občana pro obce a města a 400 korun na občana pro kraje. Za přímou pomoc obcím a krajům bojuje ODS od poloviny dubna jako hlavní síla. Chceme rychlé a spravedlivé řešení bez administrativně náročných dotací. Tak mohou peníze nejlépe pomoci lidem, firmám a řemeslníkům v regionech.
  • ODS chce využít krize k revizi požadavků státu na občany, firmy a ořezání byrokracie tak, aby Česko vytěžilo z krize co nejvíce pozitivního pro budoucnost země.

Ekonomická témata

  • Apeluje na vládu, aby spolu se snižováním daňové zátěže, kterou podpořila, hledala odpovídající úspory na stránce výdajů a podpořila návrhy, se kterými v tomto směru přijde ODS. Stát má šetřit na provozu, modernizovat státní správu a docílit tak efektivního nakládání s prostředky, ponechat peníze lidem, tedy těm, kteří je vydělávají a svou prací financují stát.
  • Považuje snižování daňové zátěže občanů za správnou cestu z krize a dokončení zrušení superhrubé mzdy jako přirozený krok pravicové politiky ODS.
  • Považuje za správné kompenzovat výpadky příjmů obcí a krajů, protože právě samosprávy dlouhodobě prokazují schopnost odpovědně investovat do potřebných projektů.
  • Důrazně odmítá, že by kroky ODS v daňové oblasti byly rozpočtově neodpovědné. ODS opakovaně přicházela a přichází s opatřeními na výdajové stránce státního rozpočtu a dlouhodobé nezvládání správy veřejných financí má jasné viníky a ODS mezi nimi není.
  • Podporuje návrh na zrušení superhrubé mzdy s určením jedné daňové sazby. Prosazujeme zjednodušení daňového systému a chceme, aby co nejvíce peněz zůstalo lidem v jejich peněženkách. To bude mít příznivější dopad na rozvoj ekonomiky než nabubřelé přerozdělování a rozhazování peněz ze strany vlády.

Zahraničněpolitická témata

  • VR ODS oceňuje pozitivní dopad cesty Miloše Vystrčila a senátní delegace na Taiwan pro rozvoj vzájemného obchodu, podnikatelské příležitosti pro české firmy a další navýšení taiwanských investic v České republice. Výsledky cesty potvrdily význam Taiwanu jako důležitého obchodního partnera české ekonomiky.
  • VR ODS je znepokojena kampaní ze strany Čínské lidové republiky, vedené mj. prostřednictvím jejich ministra zahraničí Wanga, proti svébytnému postavení České republiky. Je nepřijatelné, aby cizí stát takto vystupoval proti jakékoliv jiné zemi. VR ODS apeluje na ministra zahraničí Petříčka a vládu, aby od čínské strany požadovali respekt k pozici ČR a aby se nevměšovala do vnitřních záležitostí naší země.
  • ODS nepovažuje vysvětlení okolností původu čínského dopisu a způsobu nakládání s tímto dopisem Kanceláří prezidenta republiky za věrohodné. ODS odsuzuje nátlak, kterému byl zesnulý předseda Senátu Jaroslav Kubera vystaven.

zpět nahoru


Zpráva o hospodaření

Hospodaření ODS od ledna 2020 pokračovalo v ozdravném trendu, který i nadále počítal s úspornými opatřeními, jejichž cílem bylo nadále snižovat závazky z minulých let. V roce 2019 i 2020 skončilo hospodaření s kladným výsledkem, v roce 2019 11,6 milionu a o rok později 5,9 milionu. ODS tak pokračovala v trendu přebytkového hospodaření, který trval již od roku 2015.

Celkové náklady ODS dosáhly v roce 2019 částky 108,282 mil. Kč. Jejich největší část tvořily mzdové náklady ve výši 32,237 mil. Kč, provozní náklady 30,808 mil. Kč a náklady na úhradu volebních kampaní 21,571 mil. Kč (volby do Evropského parlamentu, doplňovací volby do Senátu v Teplicích a opakování komunálních voleb ve Strakonicích). Celkové výnosy ODS v roce 2019 dosáhly částky 119,913 mil. Kč. Výnosy ze státního rozpočtu činily 85,697 mil. Kč. Z toho 68,5 mil. Kč příspěvek na činnost, příspěvek na podporu činnosti politického institutu ve výši 6,85 mil. Kč a příspěvek na úhradu volebních nákladů činil 10,346 mil. Kč. Významným zdrojem byly také přijaté dary 14,016 mil. Kč a členské příspěvky 6,604 mil. Kč.

Celkové náklady ODS dosáhly v roce 2020 částky 167,552 mil. Kč. Jejich největší část tvořily náklady na úhradu volebních kampaní 78,337 mil. Kč (volby do Senátu a krajské volby), mzdové náklady ve výši 36,710 mil. Kč a provozní náklady 52,505 mil. Kč. V roce 2020 dosáhla ODS kladného hospodářského výsledku po zdanění ve výši 5,933 mil. Kč. Celkové výnosy ODS v roce 2020 dosáhly částky 173,485 mil. Kč. Výnosy ze státního rozpočtu činily 77,344 mil. Kč a významnými zdroji byly také přijaté dary 60,763 mil. Kč a členské příspěvky 6,417 mil. Kč.

Výroční finanční zpráva ODS za rok 2021 bude na Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí odevzdána v řádném termínu, tj. do konce března 2022. Předběžné výsledky hospodaření počítají s celkovými výnosy 246,58 mil. Kč, náklady 214,08 mil. Kč a odhadovaným výsledkem hospodaření 32,5 mil. Kč. Největší položkou byly výdaje na volby do Poslanecké sněmovny, které dosáhly částky 89,3 mil. Kč.

zpět nahoru


Zpráva Rozhodčí komise

o činnosti Rozhodčí v období od 18. 1. 2020 do 18. 1. 2022

Na 29. kongresu ODS konaném dne 18. 1. 2020 bylo v souladu s čl. 5.3 písm. e) stanov ODS zvoleno nové složení celostátní Rozhodčí komise ODS (dále jen „RK ODS“) následovně: Lukáš Bělohradský (RS ODS Libereckého kraje), Jiří Bláha (RS ODS Královéhradeckého kraje), Ondřej Gros (RS ODS Praha), David Grund (RS ODS Jihomoravského kraje), Filip Hrbek (RS ODS Ústeckého kraje), Kamila Jirsová (RS ODS Jihočeského kraje), Josef Kaštil (RS ODS Olomouckého kraje), Marcela Krejsová (RS ODS Plzeňského kraje), Jan Litomiský (RS ODS Kraje Vysočina), Jiří Oberfalzer (RS ODS Středočeského kraje), Jiří Petružálek (RS ODS Pardubického kraje), Martin Slabeňák (RS ODS Moravskoslezského kraje), Petr Šindelář (RS ODS Karlovarského kraje), Iveta Táborská (RS ODS Zlínského kraje).

Na zasedání RK ODS konaném dne 7. 2. 2020 byl zvolen předsedou RK ODS Jiří Oberfalzer a místopředsedou RK ODS Filip Hrbek.

V průběhu funkčního období zaniklo členství v RK ODS Filipu Hrbkovi dne 1. 7. 2021 a Kamile Jirsové dne 10. 7. 2021. Oba členové se vzdali svého členství písemně k rukám předsedy komise.

Na zasedání RK ODS konaném dne 03. 09. 2021 byl zvolen místopředsedou RK ODS Ondřej Gros.

RK ODS se ve svém funkčním období sešla celkem osmkrát a zabývala se devíti podáními, z toho v pěti případech šlo o žádost o závazný výklad stanov. Ve dvou případech rozhodla RK ODS o zveřejnění svého stanoviska v obecné rovině z důvodu širšího přesahu položené otázky a za účelem předvídatelnosti rozhodovací činnosti RK ODS. V obou těchto případech se jednalo o problematiku prodloužení funkčního období orgánů strany, které uplynulo v době, kdy nebylo možné uskutečnit novou volbu z důvodu omezení plynoucích z mimořádných opatření při epidemii covid-19. Ve zbývajících záležitostech se jednalo o podání z Olomouckého kraje a z Jihomoravského kraje, a to v záležitostech souvisejících s kombinovaným zasedáním orgánů strany v době epidemie covid-19 a v záležitostech souvisejících se zánikem místního sdružení. Kromě devíti řádných podání obdržela RK ODS ve svém funkčním období čtyři podněty, jejichž projednání nespadalo do působnosti RK ODS.

V současné době jsou všechna podání RK ODS rozhodnuta.

Jiří Oberfalzer, předseda RK ODS

Za správnost vyhotovení: Jitka Hořinová, tajemnice RK ODS

zpět nahoru


Zpráva Kontrolní a revizní komise

o činnosti ve volebním období 2020–2021

KRK ODS se na svém prvním zasedání v roce 2020 zabývala volbou nového vedení, následně vyhodnocením rozpočtu roku 2019 a diskutovala schválený rozpočet na rok 2020.

Rok 2020 byl rokem konání krajských a senátních voleb. Komise se proto v tomto roce zaměřila zejména na zdůraznění zlepšení disciplíny RS a OS ve věci příprav volebních rozpočtů a operativní aktualizace těchto změn v rámci rozpočtových změn.
Dále komise pověřila svého předsedu, aby dopisem oslovil předsedy RS a OS a zdůraznil v něm nutnost včasného sestavení vyrovnaných volebních rozpočtů.

Předsedové byli rovněž upozorněni na osobní odpovědnost nepřekračování disponibilních finančních zdrojů schváleného rozpočtu a dodržování rozpočtových pravidel ODS.

Lze konstatovat, že obě upozornění byla akceptována a v těchto volbách nedošlo k porušení rozpočtových pravidel.
Na poslední zasedání KRK ODS v roce 2020 byl pozván 1. místopředseda ODS pan Zbyněk Stanjura, kterého se konferenčně zúčastnil. Na tomto jednání bylo společně projednáno vyhodnocení rozpočtu k 31.10.2020.

ODS v roce 2020 hospodařila s celkovými výnosy 173,485 mil. Kč, z toho výnosy ze státního rozpočtu činily 77,344 mil. Kč, přijaté dary 60,763 mil. Kč a členské příspěvky 6,417 mil. Kč.

Proti tomu celkové náklady činily 167,552 mil. Kč, z toho mzdové náklady 36,710 mil. Kč, provozní 52,505 mil. Kč a volební náklady ve výši 78,337 mil. Kč (volby do Senátu PČR 23,110 mil. Kč, volby do zastupitelstev krajů 55,227 mil. Kč).

Výsledek hospodaření za rok 2020 byl 5,933 mil. Kč. Ve srovnání s rokem 2019 však bylo dosaženo cca pouze poloviční výše zisku!
V roce 2020 došlo k výraznému snížení úvěrového rámce, avšak celková výše úroků zůstala zhruba ve stejné výši ve srovnání s rokem předchozím.

V roce 2021 se konaly parlamentní volby. KRK ODS se na svých jednáních zaměřovala na průběžné vyhodnocování rozpočtů. Byli jsme informováni o finančním podílu jednotlivých stran koalice SPOLU. Na svém posledním zasedání komise podrobně vyhodnotila rozpočet k 31.10.2021.

V oblasti výnosů bylo upozorněno na malou naplněnost v oblasti darů.

Při kontrole nákladů a výdajů bylo poukázáno na překračování zejména provozních nákladů.

Byli jsme však informováni o pozitivním vývoji ve výnosové části rozpočtu, kde výrazné navýšení příjmů státního příspěvku a zejména příspěvku za hlasy do PS pozitivně ovlivní celkové hospodaření ODS směrem k lepšímu.

Dne 15.12.2021 jsem osobně navštívil Hlavní kancelář ODS, kde jsem s ekonomickým oddělením podrobně rozebíral rozvahu s výkazem zisků a ztrát. Mohu konstatovat, že tabulka vyhodnocování rozpočtu, která je naší komisi zasílána, v zásadě koresponduje s údaji ve výkazu zisků a ztrát. Rád bych touto cestou poděkoval za velmi dobrou spolupráci se zaměstnanci hlavní kanceláře.

Při schůzce s panem Zbyňkem Stanjurou jsme se shodli na nutnosti dodržování štíhlé organizační struktury a na dodržování všech nastavených rozpočtových pravidel.

Volební úspěch v letošních parlamentních volbách vytváří velmi příznivé předpoklady k výraznému zlepšení hospodaření ODS a snižování ztráty z minulých let.

Závěr roku 2021 díky volebnímu úspěchu slibuje výrazné zlepšení hospodaření ODS. Cestou zodpovědnějšího hlídání nákladů se lze v následném období dopracovat k výraznému snížení finančních závazků. Prosím pohlídejme si to!

Zprávu zpracoval dne 20. 12. 2021

Ing. Jiří Bayer, předseda KRK ODS

zpět nahoru


Zpráva o činnosti Poslaneckého klubu ODS

Složení poslaneckého klubu

V říjnu 2019 po uplynutí dvouletého funkčního období bylo zvoleno předsednictvo ve stejném složení, v jakém pracovalo v předcházejících dvou letech. Předsedou klubu byl opět zvolen Zbyněk Stanjura, 1. místopředsedkyní Jana Černochová a místopředsedy (v abecedním pořadí) Ivan Adamec, Jan Bauer, Marek Benda a Jan Skopeček. Po krajských a senátních volbách v říjnu 2020 opustily klub dvě její členky ze tří zbývajících žen v obsazení klubu. Hejtmankou Plzeňského kraje se stala Ilona Mauritzová a na její místo nastoupil Pavel Šindelář, náměstek primátora města Plzeň. Do Senátu odešla Miroslava Němcová a na její místo nastoupil zastupitel Kraje Vysočina a bývalý primátor města Jihlavy Jaroslav Vymazal. Klub v tomto období pracoval v počtu 23 poslanců.

V úspěšných volbách do PS PČR v říjnu 2021 získal Poslanecký klub ODS 34 mandátů. Na svém prvním jednání po volbách si poslanci zvolili „dočasné“ vedení s mandátem do doby jmenování vlády. Předseda klubu Zbyněk Stanjura, 1. místopředsedkyně Jana Černochová a místopředsedové klubu Ivan Adamec, Jan Bauer, Marek Benda a Jan Skopeček. Dne 23. 11. 2021 si poslanecký klub zvolil své stávající předsednictvo. Předsedou klubu se stal Marek Benda, 1. místopředsedkyní Eva Decroix, místopředsedy Ivan Adamec, Jan Bauer, Jan Skopeček a Libor Turek.

Postoje poslaneckého klubu

Poslanecký klub ODS je nejen početně nejsilnější, ale nejaktivnější opoziční klub. Po celou dobu sváděl názorové souboje s levicovou, polokomunistickou vládou, kterou v mnoha důležitých hlasováních drželi ještě poslanci SPD. Kromě kritiky špatných kroků vlády jsme také přicházeli s vlastními návrhy, které vycházejí z našich dlouhodobých idejí, hodnot a volebního programu. Členové poslaneckého klubu jednoznačně patřili k těm poslancům, kteří se nebáli vystupovat, uměli argumentovat, aktivně se účastnili debat k projednávané legislativě i k věcným bodům programu, podali nejvíce ústních i písemných interpelací na členy vlády a s využitím všech procedurálních nástrojů, které nabízí jednací řád, dokázali bránit přijetí řady nesmyslných vládních návrhů. Poslanci ODS aktivně prosazovali politiku ODS i navzdory nepříznivé pozici opozičních politiků. Mnoho programových bodů ODS ve prospěch občanů zůstalo kvůli vládní koalici předchozí vlády nenaplněno. Přesto se ODS dařilo prosadit některé návrhy, které snižují byrokracii, pomáhají živnostníkům i všem občanům.

Prosadili jsme

Úspěchy volebního období 2019–2021

Obrana

  • Čemu jsme zabránili
    • Zabránili jsme přijetí transpozice evropské směrnice o zbraních ve formě, která by byla likvidační pro mnohé legální držitele zbraní – transpozici jsme nejprve brzdili v organizačním výboru a poté s Ministerstvem vnitra dojednali takové úpravy, které dopady směrnice zmírnily.
    • V oblasti zbraní a střeliva jsme zabránili pasivitě vlády v chystaném plošném zákazu olova ve střelivu a prosadili usnesení PS v rámci bodu „pozice vlády České republiky k zákazu olova ve střelivu a rybářském olůvku“.

Spravedlnost

  • Zákony
    • Zavedení dvou dnů účinnosti právních předpisů (předvídatelnost práva).
    • Zavedení povinné tabulky práv a povinností pro právní předpisy (předvídatelnost a jasnost práva).
    • Novela volebního zákona umožňující po nálezu ÚS konat volby.

Finance

V podstatě splněn celý program pro volby 2017! Nebýt našeho soustavného tlaku, tak by nedošlo ke zrušení daně z nabytí nemovitosti a superhrubé mzdy. Každoročně jsme předkládali PN ke státnímu rozpočtu, které měly za cíl zabránit marketingovému rozhazování vlád ANO a ČSSD.

  • Pozměňovací návrhy
    • Zachování daňových odpočtů z hypoték.
    • Zvýšení daňových výdajových paušálů pro OSVČ na 2 mil. Kč – daňová a zejména administrativní úspora pro živnostníky.
  • Čemu jsme zabránili
    • Zavedení III. a IV. vlny EET prostřednictvím rozhodnutí ÚS.

Sociální věci

  • Zákony
    • Prošel náš návrh „třikrát a dost“ – za vážné přestupky odebrání dávek na čtvrt roku.

Životní prostředí

  • Zákony
    • Poslanecká novela zákona, která vyňala Berounku ze seznamu významných dopravních vodních cest, tzn. nebudou se již utrácet nesmyslné veřejné peníze za studie na její splavnění a její přírodní ráz zůstane zachován.
  • Čemu jsme zabránili
    • Úspěšně jsme blokovali tzv. „lex Dukovany“ – vládní návrh zákona o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice a o změně zákona č. 165/2000 Sb., o podporovaných zdrojích energie, ve znění pozdějších předpisů, a usilovali jsme o vyloučení ruských a čínských firem z účasti na tendru.
    • Úspěšně jsme blokovali návrh poslanců Vojtěcha Filipa, Pavla Kováčika, Miloslavy Vostré, Stanislava Grospiče a Květy Matušovské na vydání zákona o zrušení zákona č. 99/2000 Sb., o zákazu dodávek pro jadernou elektrárnu Búšehr.

Digitalizace

  • Zákony
    • Zákon o právu občana na digitální služby – společný poslanecký návrh napříč politickým spektrem, díky kterému stát v nejbližších letech musí plně digitalizovat veškeré své služby.
    • Novela zákona o zeměměřičství – vznik digitální technické mapy České republiky.
    • Novela zákona o bankách – zavedení BankID jako přístupového nástroje ke službám e-governmentu, čímž se okruh uživatelů digitálních služeb státu rozšíří o miliony uživatelů internetového bankovnictví.

zpět nahoru


Zpráva o činnosti Senátorského klubu ODS a TOP 09

1. 12. 2019 – 30. 11. 2021

Úvodní slovo předsedy senátorského klubu Zdeňka Nytry

Vážené delegátky, vážení delegáti, dámy a pánové,

zprávu senátorského klubu musím začít smutnou událostí, která se stala v pondělí 20. ledna 2020, dva dny po skončení 29. kongresu ODS. Zemřel předseda Senátu Jaroslav Kubera. Jak vidíte na společné fotografii senátorského klubu, Jaroslav Kubera je ale stále s námi.

Senátorský klub měl po úmrtí Jaroslava Kubery 17 členů. Ihned vstoupila do klubu paní senátorka Jitka Chalánková a klub měl opět 18 členů.

Dne 19. února 2020 zvolil Senát za svého předsedu Miloše Vystrčila, a to 52 hlasy.

V doplňovacích volbách za volební obvod Teplice byl dovolen Hynek Hanza a senátorský klub posílil na 19 členů.

Po podzimních volbách v roce 2020 Senátorský klub ODS nejen že posílil, ale stal se nejsilnějším senátorským klubem v Senátu. Do Senátorského klubu ODS vstoupilo několik nečlenů ODS, ale také čtyři senátoři TOP 09. Senátorský klub se přejmenoval na Senátorský klub ODS a TOP 09 a v tuto chvíli se svými 27 členy tvoří přesně 1/3 Senátu.

I při této „síle“ ne všechna jednání bývají jednoduchá a bezproblémová. Díky prohlubující se spolupráci se Senátorským klubem KDU-ČSL a naší velké soudržnosti jsem ale přesvědčen, že náš klub při klíčových hlasováních obstál.

Nepodléháme ovšem sebeuspokojení. Pracujeme na výběru kvalitních kandidátů, kteří budou kandidovat v senátních volbách v roce 2022. Ať už to bude za koalici SPOLU, nebo jednotlivě, primárním úkolem je potvrdit v čele Senátu jeho současného předsedu Miloše Vystrčila, který je neuvěřitelným hnacím motorem nás všech a viditelným představitelem ODS.

Mým přáním je, aby na úspěšné parlamentní volby koalice SPOLU navázal úspěch i v podzimních senátních a komunálních volbách. Děkuji mým kolegyním a kolegům ze senátorského klubu, kteří velmi aktivně a úspěšně pracují ve výborech a na schůzích Senátu, čímž přispívají nejen k důstojné reprezentaci Senátu, ale i ODS.

Přeji nám všem ve volebním roce 2022 jen to nejlepší, zdraví, optimismus, sílu a elán do další práce.

Praha 1. prosinec 2021

zpět nahoru


Funkční období

12. funkční období, 1. 12. 2019 – 18. 2. 2020

Senátorský klub ODS má 18 členů:

předseda: Miloš Vystrčil
1. místopředseda: Martin Červíček
místopředseda: Jiří Oberfalzer
členové předsednictva: Jaroslav Kubera, Zdeněk Nytra

členové klubu: Lumír Aschenbrenner, Jiří Burian, Ladislav Faktor, Ladislav Chlupáč, Tomáš Jirsa, Pavel Karpíšek, Michal Kortyš, Rostislav Koštial, Raduan Nwelati, Jan Tecl, Vladislav Vilímec, Ivo Valenta, Jaroslav Zeman

tajemník: Kateřina Pokorná
sekretariát: Eva Urbanov8, Miroslav Škaloud

Po úmrtí předsedy Senátu Jaroslava Kubery byl předsedou Senátu zvolen Miloš Vystrčil. Do klubu vstoupila Jitka Chalánková. Bylo zvoleno nové vedení senátorského klubu. Ve volbách v Teplicích byl zvolen Hynek Hanza.


12. funkční období, 19. 2. 2020 – 14. 10. 2020

Senátorský klub ODS má 19 členů:

předseda: Martin Červíček
1. místopředseda: Zdeněk Nytra
místopředseda: Jiří Oberfalzer
členové předsednictva: Miloš Vystrčil, Raduan Nwelati

členové klubu: Lumír Aschenbrenner, Jiří Burian, Ladislav Faktor, Hynek Hanza (od 16. 6. 2020), Jitka Chalánková (od 21. 1. 2020), Ladislav Chlupáč, Tomáš Jirsa, Pavel Karpíšek, Michal Kortyš, Rostislav Koštial, Jan Tecl, Ivo Valenta, Vladislav Vilímec, Jaroslav Zeman


13. funkční období, od 3. 10. 2020 

Senátorský klub ODS a TOP 09 má 27 členů

předseda: Zdeněk Nytra
1. místopředseda: Tomáš Czernin
2. místopředseda: Raduan Nwelati
členové předsednictva: Martin Červíček, Miroslava Němcová, Jiří Oberfalzer, Miloš Vystrčil

členové klubu: Lumír Aschenbrenner, Ladislav Faktor, Tomáš Fiala, Tomáš Goláň, Jan Grulich, Hynek Hanza, Jitka Chalánková, Jaroslav Chalupský, Ladislav Chlupáč, Tomáš Jirsa, Pavel Karpíšek, Michal Kortyš , Rostislav Koštial, Roman Kraus, Herbert Pavera, Ondřej Šimetka, Jan Tecl, Tomáš Třetina, Vladislav Vilímec, Jaroslav Zeman

tajemník: Kateřina Pokorná
sekretariát: Miroslav Škaloud, Dagmar Petrová

zpět nahoru


Volby do Senátu Parlamentu ČR

se uskutečnily 2.–3. 10. 2020. Ve volbách do Senátu obhajoval Senátorský klub ODS celkem 3 mandáty:

volební obvod senátor
9 Plzeň-město Lumír Aschenbrenner (obhájil)
18 Příbram Jiří Burian (neobhájil)
81 Uherské Hradiště Ivo Valenta (neobhájil)

Celkem získala ODS 6 mandátů, z toho 1 obhájila (Lumír Aschenbrenner), 2 mandáty získali členové ODS (Roman Kraus, Miroslava Němcová) a 3 mandáty nestraníci (Tomáš Goláň, Tomáš Fiala a Ondřej Šimetka).

Do senátorského klubu byl přijat 1 senátor – nečlen ODS (Jaroslav Chalupský). Senátorský klub ODS na základě žádosti přijal do senátorského klubu ODS 4 senátory navržené TOP 09 (Tomáš Czernin, Jan Grulich, Herbert Pavera, Tomáš Třetina).

Senátorský klub ODS odsouhlasil přejmenování Senátorského klubu ODS nově na Senátorský klub ODS a TOP 09.

Celkem má Senátorský klub ODS a TOP 09 27 senátorek a senátorů:

volební obvod senátor poznámka
8 Rokycany Pavel Karpíšek senátor ODS od roku 2018
9 Plzeň-město Lumír Aschenbrenner senátor ODS od roku 2014
10 Český Krumlov Tomáš Jirsa senátor ODS od roku 2004
11 Domažlice Vladislav Vilímec senátor ODS od roku 2018
12 Strakonice Tomáš Fiala senátor od roku 2020 nestraník
14 České Budějovice Ladislav Faktor senátor od roku 2018 nezávislý
15 Pelhřimov Jaroslav Chalupský senátor od roku 2020 nestraník za Svobodné
16 Beroun Jiří Oberfalzer senátor ODS od roku 2004
27 Praha 1 Miroslava Němcová senátorka ODS od roku 2020
29 Litoměřice Ladislav Chlupáč senátor ODS od roku 2018
32 Teplice Hynek Hanza senátor ODS od roku 2020
35 Jablonec nad Nisou Jaroslav Zeman senátor od roku 2012 SLK
37 Jičín Tomáš Czernin senátor TOP 09 od roku 2016
38 Mladá Boleslav Raduan Nwelati senátor ODS od roku 2018
44 Chrudim Jan Tecl senátor ODS od roku 2018
47 Náchod Martin Červíček senátor ODS od roku 2018
48 Rychnov nad Kněžnou Jan Grulich senátor TOP 09 od roku 2020
50 Svitavy Michal Kortyš senátor ODS od roku 2018
52 Jihlava Miloš Vystrčil senátor ODS od roku 2010
54 Znojmo Tomáš Třetina senátor TOP 09 od roku 2020
56 Břeclav Rostislav Koštial senátor ODS od roku 2018
60 Brno-město Roman Kraus senátor ODS od roku 2020
62 Prostějov Jitka Chalánková senátorka od roku 2018 nestraník
68 Opava Herbert Pavera senátor TOP 09 od roku 2018
70 Ostrava Zdeněk Nytra senátor ODS od roku 2016
72 Ostrava-město Ondřej Šimetka senátor od roku 2020 nestraník
78 Zlín Tomáš Goláň senátor ODS od roku 2018

zpět nahoru


Nově zvolení senátoři podle volebních stran ve volbách 2020

strana získané mandáty % z toho obhajující senátoři
ODS a TOP 09 11 40,74 % 2
STAN a nezávislí 11 40,74 % 4
KDU-ČSL a nezávislí 3 11,11 % 1
ANO 2011 1 3,70 % 0
SENÁTOR 21 1 3,70 % 1
ČSSD 0 0 % 0
celkem 27 100 % 8

zpět nahoru


Početní a stranické zastoupení v Senátu ve 13. funkčním období

Klub počet členů %
Senátorský klub Občanské demokratické strany a TOP 09 27 33 %
Klub Starostové a nezávislí 24 30 %
Senátorský klub KDU-ČSL a nezávislí 12 15 %
Klub SENÁTOR 21 a Piráti 7 9 %
Senátorský klub PROREGION (ANO, ČSSD, OSN) 9 11 %
Senátoři nezařazení do klubu 2 2 %
celkem 81 100 %

zpět nahoru


Zastoupení ODS v orgánech Senátu

Orgán senátor ODS
předseda Senátu Miloš Vystrčil
místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer
předseda Organizačního výboru Miloš Vystrčil
předseda Ústavně-právního výboru Tomáš Goláň
předseda Zdravotního výboru Roman Kraus
předseda Hospodářského výboru Vladislav Vilímec
předseda Stálé komise VODA–SUCHO Rostislav Koštial
předseda Stálé komise pro krajany žijící v zahraničí Tomáš Czernin
předseda Volební komise Jan Tecl
předseda Podvýboru pro státní vyznamenání Miloš Vystrčil
předseda Podvýboru pro sport Pavel Karpíšek
předseda Podvýboru pro vnitřní bezpečnost a IZS Raduan Nwelati

Podrobnější informace: www.senat.cz

zpět nahoru


Početní zastoupení senátorů Senátorského klubu ODS a TOP 09 ve výborech Senátu

výbory Senátu zkratka výboru ODS a TOP 09 celkem členů
Organizační výbor OV 4 11
Mandátový a imunitní výbor MIV 3 11
Ústavně-právní výbor ÚPV 2 8
Výbor pro hospodářství zemědělství a dopravu VHZD 4 10
Výbor pro územní rozvoj veřejnou správu a životní prostředí VUZP 3 10
Výbor pro vzdělávání vědu kulturu lidská práva a petice VVVK 4 11
Výbor pro zahraniční věci obranu a bezpečnost VZOB 4 11
Výbor pro záležitosti Evropské unie VEU 2 9
Výbor pro zdravotnictví VZ 3 8
Výbor pro sociální politiku VSP 3 9

zpět nahoru


Legislativní činnost

Senát v období od 1. 12. 2019 do 30. 11. 2021 na 31 schůzích projednal celkem 447 bodů. Z toho:

  • 29 vládních návrhů, mezinárodních smluv
  • 15 senátních návrhů zákonů
  • 224 poslaneckých návrhů zákonů
  • 3 ústavní zákony
  • 71 evropských aktů
  • 64 jiných – petice, informace, výroční zprávy atd.
  • 41 usnesení Senátu

Legislativní proces – zákony

období 1. 12. 2019 – 30. 11. 2021
počet schůzí 31
projednané 278
schválené 129
souhlas s ratifikací 65
nepřijato usnesení 11
zamítnuto 12
nezabývat se 2

Zákony vrácené do PS

celkem 59                                                     
Schváleno ve znění postoupeném Senátem 26  
Schváleno v původním znění Poslanecké sněmovny 30  
Neprojednáno v PS 1  
Zamítnuto 2  

zpět nahoru

ODS v Evropském parlamentu

ODS zastupovali v Evropském parlamentu v minulých dvou letech poslanci zvolení ve volbách v květnu 2019 – Jan Zahradil, Alexandr Vondra, Evžen Tošenovský a Veronika Vrecionová. Všichni poslanci jsou aktivní ve vlivných výborech, primárně s ekonomickou tematikou. Jan Zahradil působí ve Výboru pro mezinárodní obchod, je jeho 1. místopředsedou. Alexandr Vondra se primárně věnuje Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, kde koordinuje i práci celé skupiny. Evžen Tošenovský dlouhodobě pracuje ve Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Veronika Vrecionová ve Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova. Společně se svými týmy ale pokrývají celou obsáhlou agendu Evropského parlamentu.

ODS a politická rodina konzervativců a reformistů

Naši poslanci jsou členy skupiny Evropských konzervativců a reformistů (EKR), která sdružuje strany napříč Evropou s podobnými postoji k reformě Evropské unie. Základním dokumentem této skupiny je tzv. Pražská deklarace. ODS totiž patřila k zakládajícím členům politické skupiny EKR i její nadnárodní střechové organizace Straně evropských konzervativců a reformistů (dříve ACRE). Tvoříme tak společnou politickou rodinu, na kterou jsou navázáni i zástupci ODS v dalších mezinárodních organizacích, ať už jde o Výbor regionů, Parlamentní shromáždění Rady Evropy nebo Parlamentní shromáždění NATO.

Politická rodina EKR pak úzce spolupracuje s organizacemi ideově blízkými ODS. Toto provázání umožňuje ODS a jejím členům být v blízkém kontaktu se zajímavými zahraničními partnery a účastnit se různých akcí doma i v Evropě nebo je přímo pořádat či spolupořádat.

Jako jedna z mála českých politických stran jsme také zapojeni do globální politické sítě – jsme členy mezinárodní organizace International Democrat Union (IDU), která spojuje středopravicové politické strany z celého světa. Místopředsedou IDU je Jan Zahradil.

Politika ODS v Evropském parlamentu

Uplynulé dva roky byly nejvíce ovlivněny globální pandemií viru covid-19, došlo k bezprecedentnímu zásahu do našich životů a ekonomiky. Od začátku pandemie jsme bojovali za rychlou a účinnou reakci EU na tuto situaci. Podporovali jsme programy, které mohly aspoň trochu ulevit od byrokracie nebo pomoci přímo nejvíce postiženým. Tlačili jsme na Evropskou komisi, aby zajistila dostatečné a rychlé dodávky účinných a bezpečných vakcín proti koronaviru.

Velkým úspěchem bylo završení vyjednávání o nové Společné zemědělské politice, která umožní zastropovat dotace pro agrobarony a lépe chránit naši krajinu, půdu i vodu v přírodě. A nezapomněli jsme ani na lepší podporu malých, středních a rodinných farem.

Hlavní boj ale probíhal a nadále probíhá v oblasti tzv. Green Dealu, zelené transformace evropské ekonomiky směrem k nulovým emisím CO2. Naší prioritou je, aby Green Deal neohrozil náš průmysl, energetiku a hospodářství. Nebráníme se inovacím a novým technologiím, ale musíme ochránit životní standard a bohatství našich občanů. Prvním krokem musí být podpora jaderné energie.

Co do budoucna?

ODS bude i nadále pokračovat ve své evropské politice založené na potřebě reformy EU, spolupráci členských států a rozumné regulaci. Budeme i v budoucnu přesvědčovat naše stávající i potenciální voliče, že umíme dostát svým slibům a vždy dokážeme stát na straně podnikavých a zodpovědných občanů. Na rozdíl od jiných stran, které v Praze říkají něco jiného, než v Bruselu dělají, my jsme konzistentní a je na nás spoleh. Věříme, že se naše práce pozitivně odrazí jak na image ODS, tak na voličské přízni v budoucnosti.

Jedinečnou šanci také představuje nadcházející předsednictví Česka v Radě EU. Budeme maximálně spolupracovat s novou vládou na tom, aby bylo úspěšné jak pro nás, tak pro všechny občany EU.

Konzistentní postoje

Green Deal

Pod vlivem klimatické lobby se levicová většina v evropských strukturách chystá prosadit tzv. zelenou revoluci. Tato revoluce se dotkne úplně každého, zaměstnanců i podnikatelů, zdraží a omezí životy nás všech. ODS se bude maximálně snažit tomuto proudu čelit a prosazovat vlastní rozumnou politiku ochrany životního prostředí, která staví na vědeckém pokroku, technologických inovacích a konzervativním, rozumném nakládání s krajinou.

Energetická krize

Rostoucí ceny energií ovlivní dříve nebo později každého. Ukazuje se, že závislost na dodávkách plynu z Ruska a nesmyslné odstavení jaderných elektráren v Německu nás činí zranitelnějšími a významně ohrožuje velkou skupinu obyvatel pádem do energetické chudoby. ODS podporuje diverzifikaci našich energetických zdrojů, reformu systému emisních povolenek a výstavbu nových zdrojů jaderné energie.

Volný obchod podporuje prosperitu

Podařilo se prosadit zóny volného obchodu s Kanadou, Japonskem, Singapurem, Vietnamem, Jižní Koreou nebo některými zeměmi Latinské Ameriky. Volný obchod je důležitý pro hospodářský růst a zaměstnanost, především pak pro exportně orientovanou zemi, jako je ČR. Přes různé obstrukční snahy levice se zatím stále daří dohody vyjednávat a ratifikovat. ODS pracuje na dalším rozvoji obchodní politiky a bude se snažit o ratifikaci obdobných dohod i v dalších letech.

Společná zemědělská politika

Podpora zemědělců a venkova patří k prioritám ODS, udržení naší krajiny je stejně důležité jako zajištění kvalitního života mimo velká města. Úspěšně vyjednaná nová koncepce Společné zemědělské politiky, a především nová pravidla pro zemědělské dotace jsou výrazným krokem k rozumnému nastavení pravidel, aby dotace směřovaly především k rodinným farmám, malým a středním zemědělcům, nikoliv k velkým zemědělským koncernům.

Digitalizace

Využití digitálních technologií je zásadní pro úspěch našich firem. Ale může také ulehčit život našich občanů, proto ODS podporuje široké využití digitalizace v rámci eGovernmentu. Věnujeme se digitální infrastruktuře, kybernetické bezpečnosti a směřování jednotného digitálního trhu a evropského výzkumu a vývoje. Zatímco pro část europoslanců představují nové technologie – jako je umělá inteligence – hrozbu, my vyzdvihujeme jejich velký potenciál.

Brexit a nové vztahy mezi EU a Spojeným královstvím

Ačkoliv jsme si přáli, aby Spojené království zůstalo členem EU, musíme plně respektovat svobodné a demokratické rozhodnutí britských občanů. ODS odmítla snahy některých politiků exemplárně potrestat Brity za jejich rozhodnutí a aktivně pracuje na vytvoření vzájemně výhodných a pevných vztahů mezi Spojeným královstvím a zeměmi EU.

Migrační politika

Nedávná snaha běloruského diktátora Lukašenka vydírat EU skrze nelegální migraci do EU opět ukázala na nedostatečnou ochranu vnější hranice EU. Nebýt jednoznačného postoje Polska, Litvy a Lotyšska, mohla se opakovat situace z léta 2015. ODS plně podporuje hraniční státy ve snaze bránit nelegální migraci a prosazuje lepší celoevropské financování ochrany vnější hranice.

Izrael a Palestina

Levicové strany v Evropském parlamentu tradičně navrhují protiizraelské rezoluce odsuzující například tzv. blokádu Hamásem ovládané Gazy nebo dovoz produktů ze Západního břehu. ODS vždy hlasuje proti snahám o jednostranné poškozování státu Izrael. Hlasovala i proti výzvě k jednostrannému uznání nezávislosti Palestiny bez jakýchkoli dalších podmínek nebo proti povinnému označování výrobků z izraelských osad jako „neizraelských“.

Sjednocování daní

„Každá krize je vhodná pro více integrace“ – to by mohlo být motto eurofederalistů, včetně mnoha těch z Česka. Po aférách LuxLeaks a Panama Papers proto místo řešení skutečných problémů byly předloženy návrhy na sjednocování daní v jednotlivých zemích EU. Nyní se toto téma vrací jako součást tzv. zelené politiky. Daňová politika musí zůstat kompetencí členských států, což v praxi znamená, že musí zůstat zachováno jednomyslné rozhodování v daňové oblasti.

zpět nahoru


Jan Zahradil

1. místopředseda Výboru pro mezinárodní obchod
místopředseda Mezinárodní demokratické unie

Uplynulé dva roky byly ze všeho nejvíce poznamenány pandemií covid-19, která v různé intenzitě zasáhla – a stále zasahuje – všechny členské země EU. EU sice nemá žádné reálné pravomoci ve sféře zdravotnictví, musí však vzít v potaz ekonomické dopady pandemie. Ukázala se také nutnost lepší výměny informací a koordinace jednotlivých národních postupů v případě takové náhlé krize. Z evropské úrovně bylo také možno zajistit rychleji a levněji hromadné nákupy vakcín a postupovat co nejúčelněji při jejich registraci. Tomu všemu jsem se já osobně i další europoslanci ODS snažili napomáhat všemi možnými cestami. Vakcinace na území EU probíhá již přes rok, chci proto při této příležitosti apelovat, abyste i nadále neváhali využít této nejefektivnější zbraně proti zákeřné nakažlivé chorobě.

Vedle pandemie patřil mezi hlavní evropská témata také Green Deal. Tento ambiciózní plán na dekarbonizaci ekonomiky a energetického mixu v sobě skrývá nemalá rizika, zejména pro průmyslově vyspělé země s vysokou spotřebou tradičních energetických zdrojů – tedy i pro ČR. Na prvním místě pro nás musí být zájmy našich občanů, jejich životní úroveň a také naše ekonomická stabilita. Green Deal nesmí vést ke zchudnutí širokých vrstev obyvatelstva přes neúnosný nárůst cen energií a nesmí nevratně poničit naši průmyslovou základnu. Musíme jasně podpořit rozvoj jaderné energetiky coby bezemisního zdroje a také využívání zemního plynu jako přechodného řešení. O to vše budeme na půdě Evropského parlamentu i nadále bojovat.

Bez většího zájmu veřejnosti také probíhala další Konference o budoucnosti EU. Přesto tento formát nelze podceňovat. Zejména evropští federalisté by rádi dosáhli dalšího posunu národních pravomocí na evropskou úroveň, odbourání práva veta a rozšíření většinového hlasování v Radě EU. Silnou oporu nalezli v poslední době v nové německé rudozelené vládě, která se otevřeně přihlásila k evropské federaci. Další, už téměř úplnou ztrátu suverenity ovšem nepřipustíme. Nakonec by se o všech důležitých věcech rozhodovalo mimo území ČR a našich ústavních orgánů. Právě v odporu proti dalšímu prohlubování integrace a vytváření evropského superstátu se ukáže důležitost regionální spolupráce ve formátu V4.

Téma migrace sice poněkud ustoupilo do pozadí, ale nezmizelo. Na nedávném příkladu z polsko-běloruské hranice bylo vidět, jak snadno lze nelegální migraci zneužít k vydírání a politickému nátlaku. Nemusí za tím vždy stát nějaký nepřátelský autoritářský režim – dovozu nelegálních migrantů se v minulosti dopouštěly i různé nevládní organizace. Musíme konečně zajistit nepropustnou a bezpečnou vnější hranici EU a plně podpořit hraniční státy v její ochraně, třeba i silovými prostředky.

Pokud jde o „mou“ obchodní agendu, je nutno konstatovat, že v poslední době trpí útoky zejména levice, která pod nejrůznějšími záminkami brzdí další jednání o obchodních dohodách, nebo dokonce ratifikaci již dojednaných a podepsaných dohod. Na rozdíl od minulých let, kdy se podařilo prosadit dohody o volném obchodu s Kanadou, Japonskem, Singapurem, Vietnamem, Jižní Koreou nebo některými zeměmi Latinské Ameriky, dnes obchodní jednání stagnují. Vidíme snahu mnohých europoslanců podmínit obchod dalšími dodatečnými mimoobchodními podmínkami, které jsou pro leckteré mimoevropské země nepřijatelné. Hrozí proto paralýza obchodní politiky EU. Volný obchod je přitom důležitý pro hospodářský růst, zaměstnanost (především u exportně orientované země, jako je ČR) i postcovidovou obnovu globální ekonomiky. Proto je třeba se nemístné ideologizaci obchodních vztahů postavit.
Nadcházející předsednictví ČR v Radě EU bude jistě šancí akcentovat i tato témata. Vše, co ODS na evropské úrovni prosazuje, ať jako člen europarlamentní frakce ECR, nebo její celoevropské zastřešující politické strany, bude vždy v první řadě hájit české národní a státní zájmy. Za vaši setrvalou podporu vám děkujeme.

zpět nahoru


Evžen Tošenovský

člen Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku

Před 12 lety by mě stěží napadlo, že budu u toho, kdy se Česko dostane do vesmíru. Pět měsíců po mém zvolení do Evropského parlamentu v roce 2009 jsem jako zpravodaj dostal na starost pravidla pro GSA, tedy agenturu pro evropský naváděcí systém Galileo. Systém se měl stát významnou veřejnou infrastrukturou Evropy, což pro mě byla nejen velká výzva, ale i obrovská škola. Proto mě velmi těší, že jsem mohl přispět svým dílem k tomu, aby Česká republika získala sídlo této agentury do Prahy, a otevřel jí tak dveře pro kompetence do budoucna, což byl obrovský úspěch. V minulém roce agentura posílila o řízení systému COPERNICUS – sledování země z kosmu ve vysokém rozlišení. Jde o další úžasný projekt, denně produkuje 16 TB dat pro sledování životního prostředí či živelních katastrof. Tím význam/zodpovědnost/úloha agentury nekončí… V rámci kosmického programu jsem úspěšně tlačil na další úkoly a navýšení lidí v agentuře, která se přejmenovala na EUSPA a kromě Galilea a Copernica bude řešit i sledování orbitu SSA a Govsatcom, resp. všechny důležité evropské kosmické projekty.

V současnosti má Evropa nejlepší a nejpřesnější satelitní navigaci s 28 satelity a již pracuje na další generaci. Z pohledu objemu financí je jednou z největších v EU. S chytrým telefonem v kapse nebo navigací ve svém autě máme dnes kus naváděcího systému řízeného z Prahy prakticky všichni.

Kromě rozvoje těchto systémů považuji za důležitou i podporu výzkumu – jako stínový zpravodaj pro Horizont jsem se snažil, aby byl vesmírný výzkum více vidět. Evropská komise nyní připravuje nový projekt bezpečné satelitní konektivity. Budu určitě u toho a budu se snažit, aby i zde Praha hrála důležitou roli.

Druhou oblastí, kterou se intenzivně zabývám, je energetika a její vývoj do budoucna. Již před více než pěti lety jsem na všech možných veřejných i neveřejných fórech, a to včetně našich stranických, upozorňoval na kritické nebezpečí, do kterého se v této oblasti ženeme. Upozorňoval jsem na to, že energetika se stane velkým politickým tématem. Často jsem slýchával, že se jedná o téma složité, kterému rozumí jen málo odborníků a které není pro běžné občany atraktivní. Bylo to také období, kdy mi při parlamentních jednáních a obhajobě jaderné energetiky, včetně varování před nebezpečím obchodu s emisními povolenkami, dokonce vypínali mikrofon. Ukazuje se, že energetika velké politické téma je.

Jsem rád, že se mi ve spolupráci s polskými kolegy za velké podpory bývalého polského premiéra Jerzyho Buzka podařilo prosadit fond na podporu regionů postižených útlumem těžby uhlí. Původní projekt Coal Regions in Transition se proměnil v tzv. Just Transition Mechanism, jehož podstatnou část tvoří Just Transition Fund, který v ČR známe jako Operační program Spravedlivé transformace. Ten umožní třem krajům u nás (Ústeckému, Karlovarskému a Moravskoslezskému) vytvořit nové ekonomické aktivity a bude jen na nich, jak tyto prostředky využije. V součtu mluvíme až o 45 miliardách korun (podle kurzu koruny) a jsou to faktické peníze pro rozvoj strukturálně postižených regionů na příštích 7 let. S největší pravděpodobností jde o poslední takto velké prostředky, které bude naše republika moci z EU využít.

zpět nahoru


Veronika Vrecionová

členka Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova
předsedkyně Spolku pro obnovu venkova

Na práci Evropského parlamentu dopadla pandemie koronaviru pravděpodobně víc než na práci většiny národních parlamentů. Omezené možnosti cestování a rozdílné podmínky v jednotlivých zemích způsobovaly opakující se změny v jeho fungování. Prvotní model, kdy celý EP fungoval prostřednictvím videokonferenčních hovorů se postupně změnil na model smíšený, kdy se část poslanců připojovala online a ostatní byli přítomní v jednacích sálech. Na konci roku 2021 se chod EP vrátil k normálu, který však trval jenom dva měsíce, a opět jsme se museli vrátit do modelu smíšeného.

Tento způsob jednání měl negativní dopad na řadu vyjednávání, protože osobní kontakt lze v některých oblastech politiky těžce nahradit online setkáním.

Hlavní náplní zemědělského výboru, jehož jsem členem, bylo v úvodních letech mandátu dokončení reformy Společné zemědělské politiky (SZP). Respektive přijetí nových pravidel, která doprovázejí víceletý finanční rámec EU na roky 2021–2028. Ve skluzu bylo schvalování a vyjednávání už na začátku mandátu a toto zpoždění se nepodařilo dohnat. Proto musela být schválena přechodná pravidla, která platí v prvních dvou letech tohoto období.

Novou SZP považuji za dobrý kompromis. Přináší větší flexibilitu pro členské státy, tedy uvolnění striktních pravidel, kterých se musely státy pevně držet, naopak stanovuje cíle a základní parametry a je na jednotlivých členských zemích, jak zemědělskou politiku v těchto mezích nastaví. Zároveň mění charakter zemědělských dotací, které by již neměly být primárně platbou za to, že zemědělec hospodaří, ale měly by být zejména určitou formou kompenzace za ekologická opatření, které farmář vykonává a která mu zároveň zvyšují náklady.

Bohužel se nepovedlo vyjednat povinné zastropování dotací velkým firmám, protože proti se zásadně postavila Evropská rada, jejíž rozhodnutí ostatní instituce respektovaly. Naštěstí mají členské země možnost toto zastropování dobrovolně uplatnit, k čemuž se zavázala i naše nová vláda ve své koaliční smlouvě.

Oblastí, která je mi blízká a které jsem se rovněž věnovala, byla ochrana zvířat, zejména těch hospodářských. V dočasně zřízeném výboru pro přepravu zvířat jsme řešili nehumánní podmínky, za kterých jsou každoročně přepravovány stovky milionů živých zvířat mimo území EU. Ve stísněných lodích tráví zvířata několik týdnů až měsíců, nezřídka se stává, že na palubě propukne nějaká nemoc, zvířata nechce přijmout žádný přístav a ve zbědovaném stavu se po několika měsících vrací zpět, aby byla následně utracena. Od takových praktik musíme ustoupit, daleko výhodnější jak pro zvířata, tak pro zemědělce by byl vývoz již zpracovaných masných produktů, kdy největší přidaná hodnota zůstane v zemích EU. Debaty o tom, jak toho docílit, budou probíhat i v dalších měsících.
Tématem, kterým se Evropský parlament pravidelně zabývá, je vydávání lidskoprávních rezolucí. Snaží se v nich upozorňovat na místa a situace, kde jsou potlačována individuální lidská práva. Tyto rezoluce většinou nemají zásadní zahraničně-politický dopad, ale ukazují těm, kterých se týkají, že na ně ostatní nezapomínají, že stojí při nich. Ať už se jedná o běloruské občany, kteří se snaží vybojovat demokracii ve své zemi, ruské politické vězně, nebo íránskou exilovou opozici. V uplynulých 2,5 letech jsem se jako spolupředkladatelka podílela na více než 100 těchto rezolucí, mimo jiné i na odsouzení ruského útoku na Českou republiku ve Vrběticích.


Alexandr Vondra

Viz zpráva místopředsedy


Zpráva o činnosti Institutu pro pravicovou politiku

Institut pro pravicovou politiku (IPPO) je politický institut založený Občanskou demokratickou stranou, který zahájil svoji činnost v roce 2018. Jeho úkolem je otevírat, promýšlet a zpracovávat témata moderní pravicové politiky a usilovat o její ideovou obnovu. Úkolem IPPO je nalézat vyváženou kombinaci mezi politickými idejemi a praxí, poskytovat odborné analýzy, ale i nezbytné vize, o něž se musí moderní pravicová politika opírat.

Uplynulé dva roky byly významně poznamenány pandemií covidu-19 a souvisejícími opatřeními. Institutu pro pravicovou politiku se přesto podařilo zrealizovat řadu aktivit zaměřených na vzdělávání a šíření pravicových idejí a hodnot, ačkoliv v důsledku chaotických a měnících se opatření musela být většina těchto akcí přenesena do on-line prostředí.

Ve spolupráci s Pravým břehem – Institutem Petra Fialy jsme uspořádali řadu úspěšných on-line debat zaměřených na daňovou politiku, zvládání pandemie nebo k prezidentským volbám v USA. Institut se také podílel nebo finančně přispěl na vydání několika knih, mezi nimi: Politika v čase koronaviru od Petra Fialy, Ondřeje Krutílka a Petra Dvořáka; Jak být konzervativec od Rogera Scrutona a jiné. V průběhu roku 2021 začaly také na webu IPPO vycházet v rámci série „konzervativní zelená politika“ analýzy zabývající se přístupy k ochraně životního prostředí.

IPPO také pokračovalo v podpoře vzdělávání formou stipendií na CEVRO Institutu a v rámci programu Liberálně-konzervativní akademie na CEVRO. Touto formou jsme finančně podpořili desítky úspěšných studentů a zájemců o pravicovou politiku. Další aktivitou byla expertní činnost pro politiky Občanské demokratické strany zaměřená na rešerše, monitoring, analýzy a následné propracovávání konkrétních programových témat. Mezi výstupy této činnosti patřily interní policy papery, monitoring evropské legislativy a dopadů na politiku ČR, analýzy trhu a nejrůznější doporučení. Dlouhodobým těžištěm naší práce je příprava analytických rešerší a podkladů pro rozhodování pro předsedu ODS Petra Fialu. V rámci konzultací Institut pro pravicovou politiku uskutečnil několik výzkumů veřejného mínění ve spolupráci s agenturou IPSOS.

zpět nahoru


Zpráva Centrálního volebního štábu ODS

V období od 29. kongresu ODS se konaly 3 druhy voleb. Volby krajské (2.–3. 10. 2020), senátní (5.–6. 6. 2020, doplňovací 2.–3. 10. 2020) a volby do Poslanecké sněmovny (8.–9. 10. 2021). ODS nominovala své kandidáty do všech voleb.

Krajské a senátní volby 2020

Předsedou volebního štábu pro krajské volby byl místopředseda ODS Martin Kupka, který byl zároveň lídrem ve Středočeském kraji, a senátní volby koordinoval předseda Senátu Miloš Vystrčil.

Přípravu voleb v jarních měsících postihla právě nastupující epidemie koronaviru, takže plánovaná setkání nemohla proběhnout osobně, ale musela se přesunout do on-line prostoru. Situaci jsme se snažili využít alespoň k tomu, že na platformě schůzek zástupců jednotlivých regionů jsme si vyměňovali zkušenosti z terénu, jak občanům, nemocným a zdravotníkům co nejvíce usnadnit zvládání nezvyklé situace. Ačkoli oboje volby jsou svou povahou lokální, na centrální úrovni byla připravena grafická podoba kampaně, která prošla testováním a byla poskytnuta regionům k dispozici pro použití.

V červnu jsme představili plán „Postavme Česko na nohy – manuál pro obnovu Česka“, ve kterém jsme popsali cestu, jak po první vlně covidu zajistit obnovu země v oblasti ekonomiky, zdravotnictví, ale i zlepšení v oblasti životního prostředí nebo digitální komunikaci. Na materiál navázalo odstartování kampaně „Postavme Česko na nohy“ v pražské Grébovce, a to za účasti jak lídrů v jednotlivých krajích pro krajské volby, tak kandidátů do Senátu.

Přibližně od začátku srpna pak začala ostrá část kampaně, v rámci které každý z lídrů spolu se svým týmem kandidátů i podporovatelů realizoval různé aktivity. Probíhala letní kina, kandidáti projížděli kraje na kole či se s voliči potkávali v rámci běhů, v možné míře probíhala kontaktní kampaň. Energie a odhodlání se promítlo i do zahájení ostré fáze kampaně v září, které proběhlo u kanoistického kanálu v pražské Troji. Početný dav se po výstřelu ze startovní pistole vydal v běžeckých botách, na kolech, bruslích, lodích a raftech nebo v koňském sedle do finální rovinky pod heslem „Odstartujme změnu – Chceme lepší kraje a silný Senát“, na jejímž konci byly volby.

Výsledky krajských a senátních voleb ukázaly, že dokážeme spolupracovat s dalšími stranami s názory blízkými našim a díky spojení je možné dosáhnout úspěchu. ODS získala společně s partnery v krajských volbách 114 mandátů, což je o 50 % více než v roce 2016. V rámci všech krajů jsme obdrželi 411 825 hlasů, tedy o 72 % více než o čtyři roky dříve. V celorepublikovém průměru jsme získali 14,87 % hlasů, což bylo druhé místo za hnutím ANO. Vedle samotných výsledků je důležité, že jsme dokázali v jednotlivých krajích překlopit úspěch k dobrému výsledku i při vyjednávání o složení krajských koalic. Kandidáti ODS nakonec obsadili 4 hejtmanské posty, Martin Kuba získal post předsedy Asociace krajů ČR a ODS je přítomna ve vedení všech krajů.

Lídři krajských kandidátek

• Středočeský kraj – Martin Kupka
• Jihočeský kraj – Martin Kuba
• Plzeňský kraj – Ilona Mauritzová
• Karlovarský kraj – Karel Jakobec
• Ústecký kraj – Jiří Kulhánek
• Liberecký kraj – Dan Ramzer
• Královéhradecký kraj – Martin Červíček
• Pardubický kraj – Michal Kortyš
• Kraj Vysočina – Vítězslav Schrek
• Jihomoravský kraj – Jiří Nantl
• Olomoucký kraj – Dalibor Horák
• Zlínský kraj – Lubomír Traub
• Moravskoslezský kraj – Jakub Unucka

V červnu proběhly doplňovací volby do Senátu v Teplicích na obsazení postu po zesnulém Jaroslavu Kuberovi. V nich uspěl primátor Teplic Hynek Hanza.

V senátních volbách v řádném termínu jsme posílili a z obhajovaných dvou míst uspělo pět našich kandidátů a dva další, kteří kandidovali v námi podporované koalici. Mimo to uspělo několik dalších, které jsme podpořili. Díky spojení senátorských klubů ODS a TOP 09 vznikl nejsilnější senátorský klub a podařilo se tak obhájit post předsedy Senátu pro ODS a Miloše Vystrčila.

Kandidáti ODS do Senátu

  • Zvolení
    • Lumír Aschenbrenner
    • Tomáš Fiala
    • Miroslava Němcová
    • Roman Kraus
    • Ondřej Šimetka
    • Tomáš Goláň (po volbách vstoupil do ODS)
  • Podpořeni ODS
    • Josef Klement (KDU-ČSL)
    • Tomáš Třetina (TOP 09)
    • Zbyněk Linhart (STAN)
  • Postoupili do 2. kola
    • Petr Bendl
    • Vít Vomáčka
    • Jiří Burian
    • Vladimír Drápal
    • Eduard Stehlík
    • Michael Žantovský
    • Jaroslav Klaška
  • Podpoření ODS
    • Jiří Carbol
    • Josef Klement
  • Neuspěli v 1. kole
    • Klára Sovová
    • Michal Zapletal
    • Pavel Staněk
    • Jana Drejslová
    • Tomáš Kocourek
    • Radek Vincour
    • Petr Sládek

Volby do Poslanecké sněmovny 2021

Bezprostředně po volbách 2020 začala horká fáze příprav na parlamentní volby 2021. Společenská poptávka a zhodnocení politické situace vedlo k vyjednávání utvoření předvolební koalice a už 27. 10. v předvečer svátku 28. října jsme spolu s KDU-ČSL a TOP 09 deklarovali zájem sestavit koalici a jít do voleb spolu. SPOLU se také o chvíli později stal název koalice, protože nejlépe vystihoval společný zájem pomoci České republice a zlepšit situaci po 8 letech populisticko-levicové vlády.

Vznikl volební štáb ODS a centrální volební štáb koalice, oba dva pod vedením 1. místopředsedy ODS Zbyňka Stanjury. Za politiky se dále účastnili předseda Petr Fiala a místopředsedové Martin Kupka a Martin Baxa.

Významným zásahem do kampaně bylo brzké vyhlášení termínu voleb prezidentem republiky a tedy zahájení období, v rámci kterého je potřeba se řídit pravidly pro kampaň. Základní heslo první fáze, v rámci které jsme do povědomí veřejnosti chtěli dostat informaci o existenci koalice, bylo „SPOLU dáme Česko dohromady“.

V druhé polovině května byla zahájena ostrá část kampaně v Brně a v průběhu května a června jsme odprezentovali postupně jednotlivé kapitoly koaličního programu. V průběhu léta jsme se soustředili jak na volnější aktivity jako letní kina, série videí se stand-up komiky pro sociální sítě, objížděli jsme republiku volebním autobusem. Před koncem prázdnin byla představena zářijová kampaň „Změna, které můžete věřit – Hrozba, kterou musíme zastavit“, kterou po zahájení horké fáze kampaně v podobě premiérského projevu kandidáta na premiéra Petra Fialy nahradily kampaně „Spolu máme šanci odstartovat změnu“ a „Premiér, za kterého se nemusíme stydět“.

Výsledek 27,79 % znamenal pro koalici SPOLU vítězství před ANO s 27,12 % a koalicí Pirátů a Starostů s 15,62 %. Do Sněmovny se dostalo ještě SPD s 9,56 %. Ihned po sečtení výsledků se sešli zástupci koalice SPOLU pod vedením Petra Fialy s druhou demokratickou koalicí Pirátů a STAN a podepsali memorandum vyjadřující záměr postupovat ve vyjednávání o budoucí vládě společně. Povolební vyjednávání pak vyvrcholilo v pátek 17. prosince jmenováním ministrů vlády Petra Fialy.

zpět nahoru


Jednací řád kongresu

  1. Jednání kongresu zahajuje předseda ODS. Další jednání řídí jako předsedající kongresu výkonnou radou určení moderátoři.
  2. Předsedající určuje zapisovatele a dva ověřovatele zápisu jednání kongresu.
  3. Kongres aklamací volí předsedu a členy mandátové, návrhové a volební komise. Tyto komise mají 15 členů (každý region navrhuje jednoho člena, předsednictvo navrhuje kandidáta na předsedu).
  4. Předseda nebo pověřený člen mandátové komise oznamuje předsedajícímu počet přítomných delegátů, předsedající jej vyhlašuje.
  5. Kongres je usnášeníschopný, je-li přítomna nadpoloviční většina všech delegátů. Kongres se usnáší nadpoloviční většinou hlasů přítomných delegátů.
  6. Výkonná rada navrhne program jednání kongresu, který přednese předsedající. O návrhu programu jednání se hlasuje aklamací.
  7. Jednání kongresu se řídí tímto schváleným programem jednání. O případné změně programu rozhodne kongres hlasováním aklamací. V případě nejasností rozhoduje kongres o dalším postupu hlasováním bez rozpravy.
  8. Návrhy usnesení může podávat každý delegát kongresu. Předává je písemně návrhové komisi nejpozději do doby určené předsedajícím.
  9. Volební body kongresu se řídí schváleným volebním řádem.
  10. U všech ostatních bodů může být délka diskusního příspěvku maximálně 6 minut. Každý delegát může vystoupit k danému tématu nejvýše dvakrát. Odchyluje-li se řečník od projednávaného tématu, předsedající jej požádá, aby se k tématu vrátil. Pokud tak delegát neučiní ani po dvou vyzváních, je předsedající oprávněn tomuto řečníkovi odejmout slovo.
  11. Diskutující vystupují v pořadí, v jakém se do diskuse písemně přihlásili prostřednictvím přihlášky do diskuse. V rozpravě k jednotlivým bodům jednání vystupují diskutující v pořadí, v jakém se do rozpravy přihlásili.
  12. Procedurální připomínky k průběhu jednání je možné přednést přednostně.
  13. Předsedající může udělit slovo i hostu kongresu.
  14. Rozprava končí vyčerpáním diskusních příspěvků nebo rozhodnutím kongresu o ukončení rozpravy (v tomto případě promluví ještě před hlasováním přihlášení delegáti).
  15. Předsedající je povinen vyhlásit v průběhu jednání přestávku, pokud o to požádá 1/3 všech delegátů.
  16. Delegát hlasuje zdvižením ruky s delegačním lístkem.
  17. Kongres může prohlásit část jednání za neveřejnou.

zpět nahoru


Volební řád kongresu

Čl. 1. Úvodní ustanovení

  1. Volby konané kongresem připravuje kongresem zvolená volební komise ODS (dále jen „VK ODS“), která se při své činnosti řídí tímto volebním řádem.
  2. Volby řídí předsedající kongresu ve spolupráci s předsedou VK ODS.
  3. Po ukončení jednotlivých voleb vedení ODS, tj. po ukončení volby předsedy strany, po ukončení volby 1. místopředsedy strany a po ukončení volby místopředsedů strany, vyhlásí neprodleně předseda VK ODS jejich výsledek.
  4. Po vyhlášení výsledku voleb dle bodu 3 tohoto volebního řádu ztrácejí dosavadní členové vedení, kteří nebyli kongresem opětovně zvoleni do vedení, statut delegáta a stávají se hosty kongresu za předpokladu, že nejsou řádně zvolenými delegáty kongresu či nedisponují mandátem delegáta z titulu své funkce dle čl. 5 odstavce 2. písmena a) bodu 3 a bodu 4 stanov ODS.
  5. Po ukončení jednotlivých voleb orgánů ODS, tj. po ukončení volby členů výkonné rady a jejich náhradníků, po ukončení volby členů kontrolní a revizní komise a po ukončení volby členů rozhodčí komise, vyhlásí neprodleně předseda VK ODS jejich výsledek.
  6. Po vyhlášení výsledku voleb dle bodu 4 tohoto volebního řádu ztrácejí dosavadní členové orgánů ODS uvedených v bodě 5 tohoto volebního řádu, kteří nebyli kongresem opětovně zvoleni do funkce člena orgánu ODS uvedeného v bodě 5 tohoto volebního řádu, statut delegáta a stávají se hosty kongresu za předpokladu, že nejsou řádně zvolenými delegáty kongresu či nedisponují mandátem delegáta z titulu své funkce dle čl. 5 odstavce 2. písmena a) bodu 3 a bodu 4 stanov ODS.
  7. Okamžikem vyhlášení výsledku voleb se zvolený kandidát ujímá své funkce, pokud před zahájením volby nerozhodl kongres jinak.

Čl. 2. Volba předsedy strany, 1. místopředsedy a místopředsedů strany

  1. Navrhovat kandidáty na předsedu strany a místopředsedy strany jsou oprávněna regionální sdružení, oblastní sdružení a delegáti kongresu.
  2. Volba předsedy strany, 1. místopředsedy a místopředsedů strany se koná nejvýše ve třech kolech.
  3. Hlasovací lístky pro tajnou volbu jsou vydány delegátům kongresu na základě ověření identity v systému MojeODS.
  4. Volba je platná, byly-li hlasovací lístky vydány v každém kole nadpoloviční většině delegátů kongresu.
  5. Na hlasovacích lístcích jsou jména kandidátů uvedena v abecedním pořadí a před jménem každého z nich je uvedeno pořadové číslo. Hlasovací lístky jsou delegáty upravovány výhradně v oddělených prostorách pro úpravu lístků (za tzv. plentami).
  6. Delegát kongresu volí předsedu strany a 1. místopředsedu strany tak, že na hlasovacím lístku vyjádří:
    1. souhlas s jedním z kandidátů zakroužkováním pořadového čísla před jeho jménem nebo zakroužkováním jeho jména nebo zakroužkováním jak jeho pořadového čísla, tak jeho jména,
    2. nesouhlas s kandidáty nezakroužkováním pořadových čísel před jejich jmény ani nezakroužkováním jejich jmen.
  7. Delegát kongresu volí místopředsedy strany tak, že na hlasovacím lístku vyjádří:
    1. souhlas s nejvýše takovým počtem kandidátů, který byl stanoven pro obsazení míst místopředsedů strany, zakroužkováním pořadového čísla před jejich jmény nebo zakroužkováním jejich jmen nebo zakroužkováním jak jejich pořadových čísel, tak jejich jmen,
    2. nesouhlas s kandidáty nezakroužkováním pořadových čísel před jejich jmény ani nezakroužkováním jejich jmen.
  8. Neplatný je hlasovací lístek odevzdaný na jiném než vydaném tiskopise a dále pak ten, na kterém jsou pořadová čísla kandidátů nebo jejich jména upravena, jakkoliv jinak, než je uvedeno v bodech 6 a 7 tohoto volebního řádu. Dodatečně dopisované jméno kandidáta, který nebyl navržen, nezpůsobuje neplatnost hlasovacího lístku. Takový kandidát se však pro volbu nezapočítává.
  9. Vznikne-li pochybnost o platnosti hlasovacího lístku, rozhodne o ní hlasováním VK ODS, která to poznamená v zápise o výsledku hlasování.
  10. O výsledku hlasování každého kola volby VK ODS sepíše zápis, který podepíší všichni členové VK ODS, v zápise o hlasování se uvede:
    1. počet vydaných hlasovacích lístků,
    2. počet odevzdaných platných i neplatných hlasovacích lístků,
    3. počet odevzdaných platných hlasů pro jednotlivé kandidáty,
    4. konstatování o zvolení nebo nezvolení kandidáta.

Volba předsedy strany

  1. Navržení kandidáti na předsedu strany přednesou své nominační projevy v abecedním pořadí. Délka vystoupení je maximálně 25 minut.
  2. V prvém kole je předsedou strany zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů z počtu vydaných hlasovacích lístků (tj. aktuálně přítomných delegátů kongresu).
  3. Nezíská-li žádný z kandidátů nadpoloviční většinu hlasů přítomných delegátů kongresu, koná se druhé kolo volby.
  4. Do druhého kola postupují dva kandidáti, kteří získali v prvém kole nejvyšší počet hlasů. Je-li více kandidátů na prvém nebo druhém místě, kteří získali stejný počet hlasů, postupují do druhého kola všichni takoví kandidáti.
  5. Ve druhém kole je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů z počtu vydaných hlasovacích lístků (tj. aktuálně přítomných delegátů kongresu).
  6. Nezíská-li žádný z kandidátů nadpoloviční většinu hlasů přítomných delegátů kongresu, koná se třetí kolo volby.
  7. Do třetího kola postupují dva kandidáti, kteří získali ve druhém kole nejvyšší počet hlasů. Je-li více kandidátů na prvém nebo druhém místě, kteří získali stejný počet hlasů, postupují do třetího kola všichni takoví kandidáti.
  8. Ve třetím kole je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných delegátů kongresu.
  9. Nebyl-li předseda strany zvolen ani ve třetím kole, koná se nová volba podle tohoto volebního řádu.

Volba 1. místopředsedy ODS

  1. Navržení kandidáti na 1. místopředsedu strany přednesou své nominační projevy v abecedním pořadí. Délka vystoupení je maximálně 20 minut.
  2. V prvém kole je 1. místopředsedou strany zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů z počtu vydaných hlasovacích lístků (tj. aktuálně přítomných delegátů kongresu).
  3. Nezíská-li žádný z kandidátů nadpoloviční většinu hlasů přítomných delegátů kongresu, koná se druhé kolo volby.
  4. Do druhého kola postupují dva kandidáti, kteří získali v prvém kole nejvyšší počet hlasů. Je-li více kandidátů na prvém nebo druhém místě, kteří získali stejný počet hlasů, postupují do druhého kola všichni takoví kandidáti.
  5. Ve druhém kole je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů z počtu vydaných hlasovacích lístků (tj. aktuálně přítomných delegátů kongresu).
  6. Nezíská-li žádný z kandidátů nadpoloviční většinu hlasů přítomných delegátů kongresu, koná se třetí kolo volby.
  7. Do třetího kola postupují dva kandidáti, kteří získali v druhém kole nejvyšší počet hlasů. Je-li více kandidátů na prvém nebo druhém místě, kteří získali stejný počet hlasů, postupují do třetího kola všichni takoví kandidáti.
  8. Ve třetím kole je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných delegátů kongresu.
  9. Nebyl-li 1. místopředseda strany zvolen ani ve třetím kole, koná se nová volba podle tohoto volebního řádu.

Volba místopředsedů strany

  1. Navržení kandidáti na místopředsedy strany přednesou své nominační projevy v abecedním pořadí. Délka vystoupení je maximálně 10 minut.
  2. Před zahájením vlastní volby kongres aklamací rozhodne o počtu míst, která budou v rámci voleb místopředsedů strany obsazována.
  3. V prvém kole jsou místopředsedy strany zvoleni kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů z počtu vydaných hlasovacích lístků (tj. aktuálně přítomných delegátů kongresu).
  4. Pokud obdrží nadpoloviční většinu hlasů více kandidátů, než je počet obsazovaných míst, jsou zvolení ti z nich, kteří obdrželi nejvyšší počet hlasů. Nastane-li rovnost hlasů pro kandidáty na volitelných místech a mimo ně, VK ODS navrhne kongresu další postup.
  5. Nezíská-li nadpoloviční většinu hlasů přítomných delegátů kongresu tolik kandidátů, aby byl obsazen stanovený počet míst místopředsedů strany, koná se na neobsazená místa druhé kolo volby.
  6. Do druhého kola postupují nezvolení kandidáti z prvého kola, kteří mezi nezvolenými získali v prvém kole nejvyšší počet hlasů, nejvýše však dvojnásobný počet kandidátů, než je počet neobsazených míst, při rovnosti hlasů postupují všichni kandidáti se stejným počtem hlasů.
  7. Ve druhém kole jsou zvoleni kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů z počtu vydaných hlasovacích lístků (tj. aktuálně přítomných delegátů kongresu.)
  8. Pokud obdrží nadpoloviční většinu hlasů více kandidátů, než je počet obsazovaných míst, jsou zvolení ti z nich, kteří obdrželi nejvyšší počet hlasů. Nastane-li rovnost hlasů pro kandidáty na volitelných místech a mimo ně, VK ODS navrhne kongresu další postup.
  9. Nezíská-li nadpoloviční většinu hlasů přítomných delegátů kongresu tolik kandidátů, aby byl obsazen stanovený počet míst místopředsedů strany ani ve druhém kole volby, koná se na neobsazená místa třetí kolo volby.
  10. Do třetího kola postupují nezvolení kandidáti z druhého kola, kteří mezi nezvolenými získali v prvém kole nejvyšší počet hlasů, nejvýše však takový počet kandidátů, jaký je počet neobsazených míst, povýšený o jednoho kandidáta, při rovnosti hlasů postupují všichni kandidáti se stejným počtem hlasů.
  11. Ve třetím kole jsou zvoleni kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů z počtu vydaných hlasovacích lístků (tj. aktuálně přítomných delegátů kongresu.)
  12. Nebyla-li ani po třetím kole volby obsazena stanovená místa místopředsedů strany, koná se na neobsazená místa nová volba podle tohoto volebního řádu.

Čl. 3. Volba členů výkonné rady

  1. Navrhovat kandidáty na členy výkonné rady jsou oprávněna prostřednictvím delegátů kongresu regionální sdružení. Každé regionální sdružení je oprávněno navrhnout právě jednoho kandidáta.
  2. Volba členů výkonné rady je jednokolová.
  3. Hlasovací lístky pro tajnou volbu jsou vydány delegátům kongresu na základě ověření identity v systému MojeODS.
  4. Volba je platná, byly-li hlasovací lístky vydány nadpoloviční většině delegátů kongresu.
  5. Na hlasovacích lístcích jsou jména kandidátů uvedena v abecedním pořadí a před jménem každého z nich je uvedeno pořadové číslo, za jménem je uvedeno regionální sdružení, které kandidáta navrhuje. Hlasovací lístky jsou delegáty upravovány výhradně v oddělených prostorách pro úpravu lístků (za tzv. plentami).
  6. Delegát kongresu volí členy výkonné rady tak, že na hlasovacím lístku vyjádří:
    1. souhlas s kandidáty zakroužkováním pořadových čísel před jejich jmény nebo zakroužkováním jejich jmen nebo zakroužkováním jak jejich pořadových čísel, tak jejich jmen,
    2. nesouhlas s kandidáty nezakroužkováním pořadových čísel před jejich jmény ani nezakroužkováním jejich jmen.
  7. Neplatný je hlasovací lístek odevzdaný na jiném než vydaném tiskopise a dále pak ten, na kterém jsou pořadová čísla kandidátů nebo jejich jména upravena, jakkoliv jinak, než je uvedeno v bodě 6 tohoto volebního řádu. Dodatečně dopisované jméno kandidáta, který nebyl navržen, nezpůsobuje neplatnost hlasovacího lístku. Takový kandidát se však pro volbu nezapočítává.
  8. Vznikne-li pochybnost o platnosti hlasovacího lístku, rozhodne o ní VK ODS, která to poznamená v zápise o výsledku hlasování.
  9. O výsledku hlasování VK ODS sepíše zápis, který podepíší všichni členové VK ODS, v zápise o hlasování se uvede:
    1. počet vydaných hlasovacích lístků,
    2. počet odevzdaných platných i neplatných hlasovacích lístků,
    3. počet odevzdaných platných hlasů pro jednotlivé kandidáty,
    4. konstatování o zvolení nebo nezvolení kandidáta.
  10. Členy výkonné rady jsou zvoleni ti kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů z počtu vydaných hlasovacích lístků (tj. aktuálně přítomných delegátů kongresu).
  11. Nebyla-li obsazena stanovená místa členů výkonné rady, VK ODS navrhne kongresu další postup.

Čl. 4. Volba členů kontrolní a revizní komise, rozhodčí komise a náhradníků členů výkonné rady

  1. Navrhovat kandidáty na členy kontrolní a revizní komise, členy rozhodčí komise a náhradníky členů výkonné rady jsou oprávněna prostřednictvím delegátů kongresu regionální sdružení. Každé regionální sdružení je oprávněno navrhnout právě jednoho kandidáta na člena kontrolní a revizní komise, právě jednoho kandidáta na člena rozhodčí komise, a právě jednoho kandidáta na náhradníka člena výkonné rady.
  2. Volba je jednokolová.
  3. Volba je platná, pokud se jí zúčastnila více než jedna polovina delegátů kongresu.
  4. Delegát kongresu volí členy kontrolní a revizní komise, rozhodčí komise a náhradníky členů výkonné rady tak, že se zdvižením ruky s aklamačním volebním lístkem vyjadřuje pro navrženého kandidáta, nebo proti navrženému kandidátovi.
  5. O výsledku hlasování VK ODS sepíše zápis, který podepíší všichni členové VK ODS, v zápise o hlasování se uvede:
    1. počet hlasů pro navržené kandidáty,
    2. počet hlasů proti navrženým kandidátům,
    3. konstatování o zvolení nebo nezvolení kandidátů.

Volba členů kontrolní a revizní komise

  1. Členy kontrolní a revizní komise jsou zvoleni ti kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů přítomných delegátů kongresu.
  2. Nebyla-li obsazena stanovená místa členů kontrolní a revizní komise, VK ODS navrhne kongresu další postup.

Volba členů rozhodčí komise

  1. Členy rozhodčí komise jsou zvoleni ti kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů přítomných delegátů kongresu.
  2. Nebyla-li obsazena stanovená místa členů rozhodčí komise, VK ODS navrhne kongresu další postup.

Volba náhradníků členů VR

  1. Náhradníky členů výkonné rady jsou zvoleni ti kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů přítomných delegátů kongresu.
  2. Nebyla-li obsazena stanovená místa náhradníků členů VR ODS, VK ODS navrhne kongresu další postup.

zpět nahoru