Koalice SPOLU

Radiožurnál: Doufám, že pandemický zákon už nebudeme používat, ale nebylo by zodpovědné nemít obranu

(Radiožurnál) Jak si vede nová vláda v aktuální vlně pandemie? Stojí si za všemi změnami, které má přinést novela pandemického zákona? Proč není nová koalice vstřícnější směrem ke sněmovní opozici? A kdy se premiér zapojí do jednání o dole Turów? O tom mluvil předseda vlády Petr Fiala (ODS), host čtvrtečních 20 minut Radiožurnálu.

Celý rozhovor s Petrem Fialou si můžete poslechnout na ČRo Radiožurnál.

Minulý týden jste v událostech komentářích České televize chválil svou vládu, že jste na základě podkladu odborníků dobře odhadli vývoj pandemie a přijali ve správnou chvíli správná opatření. Když ve čtvrtek vidíte další rekord v počtu nově nakažených, slyšíte, že kulminace přijde nikoliv v tomto, ale pravděpodobně až v příštím týdnu, když se chytrá karanténa lidem omlouvá, že její systém nestíhá a posílá informace o izolacích a karanténách se zpožděním, když pandemie zásadně ovlivňuje provoz škol, na což jste tedy reagovali 10 dny ředitelského volna, jste stále přesvědčen, že jste všechno nastavili tak výborně?

Ano, jednoznačně. Myslím si, že všichni vidí – a setkávám se s tím v reakcích občanů – že jsme výrazně změnili jak komunikaci, tak způsob rozhodování. Každý si pamatuje, jaký byl obrovský chaos v opatřeních za vlády Andreje Babiše (ANO). Každý ministr říkal něco jiného, předháněli se na tiskovkách ve zmatených prohlášeních. My nic takového neděláme.

Když vezmu například středeční tiskovou konferenci pana ministra (Vlastimila) Válka (TOP 09), který mluvil o změnách v karanténě, tak ani termín, který uvedl, ani to, že se to vztahuje na ty, kteří jsou v aktuální situaci v izolaci, nebyly přesné informace. Potom jeho výroky musel jeho mluvčí opravovat. Je to opravdu tak zásadní rozdíl?

Je. A nejenom, že to říkám já, to byste se nad tím mohl třeba i pousmát, jak chválí předseda vlády vlastní vládu, ale říkají to třeba i zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců. Komunikace je úplně jiná. Ale hlavně to vidí občané. My jsme opravdu přesně reagovali podle názoru odborníků na to, kdy bude pandemie kulminovat, jaká opatření se mají přijímat.

Ať si všichni vzpomenou, co se dělo o Vánocích a na Silvestra, jak se tomu našemu postupu bez nouzového stavu spousta lidí smála. Jednoznačně se ukázalo, že jsme měli pravdu. I ten nástup omikronu jsme zachytili správně. Masivní testování, úprava karantény podle podkladů nebo doporučení odborníků z Národního institutu pro zvládání pandemie byly přesně ty nástroje, které fungují.

Ano, nástup omikronu je silný a zasahuje společnost, ale způsobem, jakým jsme předpokládali. Dokonce se ani nenaplňuje ta nejhorší varianta scénáře, ten nejprudší nárůst, se kterým jsme ale taky počítali. Ukazuje se, že systém testování doprovázený pětidenní karanténovou izolací nám umožňuje pandemii zvládat bez lockdownu a bez zavírání ekonomiky, bez zavírání škol. A to je přesně to, co jsme lidem slibovali.

Jste stoprocentně přesvědčen, že to takhle zvládnete, i když se kulminace dá očekávat až v závěru příštího týdne?

Stoprocentně je hodně silné slovo, protože víme všichni, že ten virus už několikrát překvapil celý svět i odborníky. Ale zatím chci opravdu smeknout klobouk. Sám jako člověk z akademické půdy vím, že dělat prognózy někdy není jednoduché, ale lidem kolem profesora (Romana) Chlíbka a všem odborníkům, kteří se tím dlouhodobě zabývají, se opravdu daří předvídat vývoj omikronu tak, že na to můžeme správně reagovat. To si myslím, že je velmi dobré.

Spíše jsem mířil k tomu, jestli už máte v tuto chvíli projednané nebo připravené nějaké záložní varianty, kdyby situace byla horší. Jak rychle by vám trvalo, než byste přišli s nějakými dalšími opatřeními?

Máme nachystané záložní varianty. Situaci neustále sledujeme zase díky týmu profesora (Ladislava) Duška. Všechna čísla, která jsou relevantní a která se ukázala i v zahraničí jako důležitá. Zatím se ukazuje, že žádná přísnější opatření by nemusela být potřeba. Berte to prosím ale v závorce s velkou pokorou vůči tomu, co umí tento virus. Myslím si ale, že když budeme postupovat tak, jak postupujeme – a já tady musím poděkovat i lidem, že se opravdu chovají odpovědně a že se zvládá to testování – tak díky tomu to budeme i nadále zvládat a naše vláda může postupovat tak, jak jsme řekli, to znamená bez lockdownu.

Ve středu jste rozhodli o výjimce z toho povinného testování v práci a ve škole pro ty, kteří měli pozitivní PCR test v posledních 30 dnech. Přitom plošné povinné testování mělo být a je do téhle chvíle jediným filtrem, aby se případně nedoléčený člověk nedostal do práce do kolektivu a nemohl covid šířit dál. Opravdu jste si jistí, že nevystavíte kolegy nebo spolužáky těch v tuto chvíli nemocných zbytečnému riziku nákazy?

Skutečně jsme rozhodli, že od 31. ledna se lidé po pozitivním PCR testu nebudou muset 30 dní testovat a nebude se jich týkat karanténa. To je právě to z těch opatření, které vychází z doporučení odborníků. Tam je ta možnost reinfekce minimální. Tohle opatření vlastně je reakce na to, jak se vyvíjí omikron, jaké máme nové poznatky. Je to opatření, které jsme udělali okamžitě, když jsme mohli, abychom usnadnili život lidem a firmám. Tak si myslím, že by to mělo být.

Mluvíte o tom, že není velké riziko reinfekce, ale není riziko, že člověk může být po pěti dnech stále infekční?

Podle odborníků je tohle relativně bezpečná cesta. Proto jsme to také zvolili. Znovu říkám, že je to prodiskutováno s odborníky jako bezpečná doba.

Když se podíváme na stanovisko skupiny MeSES, tak se dočteme, že skupina je a byla proti tomu, aby izolace končila po pěti dnech bez toho, že se lidé otestují PCR testem. Člen Národního institutu pro zvládání pandemie pan docent (Marián) Hajdúch dával na sociální sítě tento týden odkaz na izraelskou studii, která ukazuje, že lidé jsou s omikronem infekční minimálně šest dní. To samé ukázala studie z Japonska a britský ministr zdravotnictví mluvil o tom, že podle jejich studií je po pěti dnech třetina nemocných stále infekční. To jste měli nějaké zásadnější studie, že jste rozhodli, jak jste rozhodli?

Samozřejmě, že když se podíváte do minulosti, zjistíte, že odborníci měli různé názory a jsou různá stanoviska a jsou i různé studie ze zahraničí. Tak to ve vědě prostě je. Ale je důležité, abychom dali dohromady ta stanoviska, která odborná komunita jako celek považuje za relevantní. My jsme to udělali tak, že jsme všechny odborníky, kteří se tím opravdu zabývají, dali dohromady do Národního institutu pro zvládání pandemie a z těch závěrů – co nám předá tým profesora Chlíbka – potom ministerstvo zdravotnictví dělá to doporučení.

Já se tady nemohu pouštět do odborné debaty, to by byla ode mě chyba, ale respektuji doporučení odborníků. Opatření, která děláme, jsou s nimi konzultována. Zatím se ukazuje, že všechna aktivní opatření za dobu, co je naše vláda odpovědná, vedla ke zvládání epidemie. Jak ta opatření, která jsme přijali bez nouzového stavu o Vánocích a na Silvestra, tak ta opatření, která jsme dělali teď, abychom zvládli variantu omikron. Nemám tedy důvod být nedůvěřivý a nevěřit, že i toto je bezpečné.

My jsme připraveni, že když se situace bude zhoršovat a varianta omikron se bude vyvíjet jinak, než jsme čekali, budeme na ni reagovat. Já si myslím, že máme jednu obrovskou výhodu a to je potřeba si přiznat, že varianta omikron procházela nejprve Velkou Británií a západem Evropy a pak teprve Českou republiku, takže máme zhruba měsíční zpoždění a můžeme vidět zkušenosti z těchto zemí a na základě nich můžeme jednat. Určitě si všichni všimli, že jednáme velmi odpovědně, ale nejednáme nějak hystericky, a umožňujeme společnosti žít. Děláme jenom ta opatření, která jsou nezbytná. Myslím, že tak to má být.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek mluvil ve středu ve sněmovně o tom, že od dubna by se mohla většina pandemických opatření zrušit. Ve čtvrtek dodal, že některé by se mohly rušit už od března. Vy máte stejný odhad?

To je odhad odborníků, a to je důležité. My bychom si to všichni přáli, ale zároveň jsme připraveni na všechny varianty. Pokud by se dělo to, co se odehrává v některých zemích, kde už varianta omikron nějakou dobu je a potom prudkém nárůstu není velké zatížení nemocnic, jde to rychle dolů, prošlo to populací, tak pak je šance to opravdu více otevřít, což bychom si všichni přáli. My se musíme naučit s covidem žít a musíme se vrátit k normálnímu životu v první chvíli, kdy to půjde.

Proč tedy při tomto všem, kdy předpokládáte, že za měsíc nebo za dva měsíce by mohlo přijít rozvolňování, jste v novele pandemického zákona, která právě vládě umožňuje vydávat protiepidemická opatření, škrtli to, že měl mít pandemický zákon omezenou účinnost a prodloužili ho v podstatě do nekonečna?

To je dobrá otázka. My tam tu účinnost vrátíme. My jsme nechtěli, aby ta účinnost byla až do příštího roku, jak byla původně navržena, abychom nedávali signál, že to tady bude pořád. Je to logické rozhodnutí, jen se těžce vysvětluje. Ty nástroje, které ten nový pandemický zákon přináší, se mohou použít jenom tehdy, když je pandemická pohotovost. Když není, tak je to něco, co nepoužijete. Jenomže my jsme si potom uvědomili, a já to přiznávám, že tím, že tam dáte dobu neurčitou, tak dáváte určitý signál. My nechceme takový signál dávat. Takže po dohodě s poslaneckými kluby naší vládní koalice tam vrátíme zpátky účinnost. Ta skončí tímto rokem a tím se to vyřeší.

Ale znovu opakuji, že pandemický zákon je jenom to, co jsem říkal: že jsme připraveni na horší variantu. Neznamená to, že ho budeme používat. Já doufám, že od března vůbec už nikdy používat, ale bylo by nezodpovědné od vlády, aby neměla nástroj. Nemůžete vzít hasičům stříkačku. Můžete věřit, že ji nebudou muset použít, protože nebude hořet, ale tu stříkačku musí mít.

Předpokládáte, že byste vystačili s účinností, jak je stanovená teď, tedy do konce února?

Ne, s tou nevystačíme. Pandemický zákon se musí prodloužit, protože co kdyby se například stalo, že by ještě přišla nějaká slabší vlna? Pandemický zákon dává nástroj, jak to řešit bez nouzového stavu, bez lockdownu, bez těch všech věcí, které tak nešťastně používala Babišova vláda. To my nechceme. Ten nástroj potřebujeme mít, ale znovu říkám, že s velkou pravděpodobností, když to dobře půjde, tak ho vlastně nebudeme muset používat.

Proti novele se v minulých dnech konaly demonstrace, desetitisíce lidí poslancům posílají e-maily se žádostí, aby novelu odmítli. Výhrady mají i někteří právníci, například člen legislativní rady vlády pan profesor (Jan) Wintr, který byl v pondělí hostem tohoto pořadu. Vy jako premiér si stojíte za vším, co v té novele je?

My jsme se snažili novelu upravit na základě rozhodnutí nejvyššího správního soudu, který opakovaně minulé vládě řekl, že její rozhodnutí není správně. Naši právníci se snažili všechny judikáty zohlednit při úpravě novely tak, aby pandemický zákon obstál a rozhodnutí podle něj obstála před případným soudním přezkumem. Takže musíme věřit, že je to uděláno co nejlépe.

Novelu nestihla projednat legislativní rada vlády. Není to chyba u takhle kontroverzní normy, která umožňuje výkonné moci omezovat práva občanů a podnikatelů?

Jenom za určitých podmínek. Víte, co je výhoda pandemického zákona, a proto jsme ho chtěli, když jsme byli v opozici? Že nutí vládu a nutí ministerstvo, aby vysvětlovalo svoje kroky. Taky umožňuje soudní přezkum.

Když chcete další pravomoci pro vládu, proč jste to neudělali tak, aby to posoudila legislativní rada vlády?

Posoudili to odborníci z legislativní rady. Neprocházelo to legislativní radou vlády jako takovou, oponoval to i pan ministr předseda legislativní rady vlády (Michal) Šalomoun (za Piráty).

Existují ale připomínky, že některá ustanovení jsou na hraně ústavnosti.

Ano, ale to jsme všechno prošli při tom rozhodování vládou a myslím si, že děláme maximum pro to, abychom měli nástroj, který obstojí právně i politicky a dává vládě jemný nástroj, jak zvládat pandemii. Když budeme postupovat jenom podle předcházející legislativy, tak by to dopadlo tak, jak vždycky říkala Babišova vláda, že nemůžeme udělat nic jiného, než nouzový stav, který ale nechceme.

To znamená, že v ničem nechcete ustoupit a v ničem neustoupíte?

Ale vždyť my takoví nejsme. Vedeme debatu. Posloucháme názor opozice. Je klidně možné, že se ještě domluvíme na nějaké úpravě, pokud bude rozumná, jednu jsem vám řekl. Domluvili jsme se na tom, že upravíme tu dobu účinnosti. Mimochodem, kdyby ten zákon byl připraven, kdyby předcházející vláda s tím něco pořádně udělala, tak jsme na to měli více času. My jsme nastoupili, zákon končí únorem a my musíme něco udělat, tak se snažíme dělat to nejlepší, co můžeme.

V říjnu jste, v den vítězných voleb, v projevu ve volebním štábu mluvil o tom, že chcete dělat jinou politiku, než dosavadní vládní koalice, že nebudete společnost rozdělovat. Doslova jste řekl: je jedno, koho jste volili, jsme všichni občané, kteří chtějí žít pospolu. Uplynuly tři a půl měsíce a vaše sněmovní většina ani na čtvrtý pokus neumožnila zvolit místopředsedou sněmovny kandidáta hnutí ANO přesto, že jste se už dřív dohodli, že ANO bude mít dva místopředsedy sněmovny. Jak to jde dohromady s tím, co jste po volbách říkal?

Musíte to vidět ve všech souvislostech. Zaprvé jsme hned na začátku nabídli hnutí ANO dva místopředsedy, to vůbec není nic samozřejmého, a to i přesto, že hnutí ANO neustále říkalo, jak je špatné, že je tolik místopředsedů.

To je pravda, ale po třech a půl měsících jste toho druhého stále neumožnili.

Důsledně jsme udělali to, že jsme ve sněmovně uplatnili poměrný princip všude, i tam, kde je to nad rámec toho, co nám ukládá jednací řád. Zavedli jsme teď taky pravidelné opoziční okénko, například za chvíli bude mít opozice možnost předkládat své návrhy zákonů. My jsme jako opozice čekali na projednání našich návrhů někdy roky a vláda ANO, SPD a komunistů nás nepustila k tomu, abychom mohli aspoň přednést to, co nabízíme občanům. Takže my se opravdu chováme slušně. Zatím je ta situace taková, že opozice obstruuje. Ve čtvrtek jste to viděli.

A nedáváte opozici argument proto, aby obstruovala, když jí bráníte v tom, aby obsadila post místopředsedy?

Občané, kteří sleduji dění v Poslanecké sněmovně, přesně ví, o co jde. Všichni viděli jednání o důvěře vládě a způsob, jakým to pojala opozice. Kdo se díval, viděl, jak opozice blokovala jednání Poslanecké sněmovny. Já z toho radost nemám. Děláme všechno proto, abychom nastavili gentlemanské vztahy, abychom s opozicí jednali korektně, dávali jim, co opozici patří. Vždycky jsem respektoval názory menšiny a budu to tak dělat i v politice.

Co teď chcete od hnutí ANO, aby se to odblokovalo?

To není nějaké politické rozhodnutí, že si řekneme „tak, teď nevolíme Karla Havlíčka (ANO)“. To je tajná volba a poslanci musí mít pocit, že nepsaná pravidla gentlemanské dohody, to, co vždycky dělá tu sněmovnu sněmovnou, ve sněmovně platí.

Jak dlouho by někdo měl dodržovat gentlemanské dohody?

Měli by je aspoň začít dodržovat. Vztahují se k ním různé věci. Například, že když máte nemocné poslance, takže se vypárují a tak dále. Prostě když se na něčem domluvíme, tak ta dohoda musí platit, musí ji dodržet jak vládní většina, tak opoziční menšina.

Když se na tom nedomluvíme, tak je to v pořádku, tak to neplatí. Všichni mají právo na volbu svého postupu, já se na nikoho nezlobím, že obstruuje, je to jeho volba, ale pak zase nemůže chtít od těch, kterým obstruuje, aby se ve všech směrech chovali nad rámec toho, co jim ukládá jednací řád. Takže budeme-li takto vycházet, nevidím žádný problém.

Na závěr ještě jedno zahraniční politické téma, které s Českem zásadně souvisí. Vláda se ve středu věnovala česko-polskému sporu o důl Turów. Řekl jste na tiskové konferenci, že se do jednání pravděpodobně zapojíte i vy na úrovni premiérů. Už je jasné, kdy se tak stane?

Ona ta jednání probíhají dál, nenecháváme to být. Nechci zacházet do nějakých detailů, jenom bych řekl, že tam zůstávají některé problémy, které se nepodařilo zatím vyřešit a které jsou pro českou stranu nesmírně důležité a musíme je odblokovat. Jsem přesvědčen, že je v zájmu České republiky i Polska, abychom se domluvili. Je to samozřejmě i v zájmu dotčeného regionu Liberecka a opravdu dělá naše vláda všechno proto, aby dohoda nakonec dopadla a byla výhodná pro Českou republiku.

Mě mrzí, že se to nepovedlo dojednat v minulém volebním období. Já jsem i z opozice dával jasné signály, ať to pan ministr (Richard) Brabec (ANO) dojedná, že mi to nebudeme jako nová vláda nebo nová většina zpochybňovat. Nepovedlo se to. Teď to musíme udělat. Jsme v kontaktu s panem premiérem (Mateuszem) Morawieckim a není nám jedno, jak ta situace vypadá. Chceme, abychom dospěli k dohodě, která bude pro obě strany přijatelná.

Z toho českého stanoviska jsou zásadní spory o výši náhrady, Česko požaduje 50 milionů eur a požaduje také 10 let soudního dohledu, Polsko chce 40 milionů a maximálně dva roky soudního dohledu.

Dovedete si představit, že byste ustoupil?

Tady nejde o ústupek, tady jde o to dosáhnout dobrého výsledku, který bude garantovat přijatelnou kvalitu života českým obyvatelům v dotčené oblasti a který bude poskytovat České republice záruky.

Dovedete si představit nějaký ústupek v těchto věcech?

Dovedu si představit nějaký kompromis, který je přijatelný pro Českou republiku, je přijatelný pro Liberecký kraj a je přijatelný i pro Polsko. Není určitě v zájmu nikoho, abychom byli bez dohody. Dokonce si myslím, že být bez dohody je velmi riskantní z hlediska ochrany životního prostředí a zájmu občanů České republiky. Dohody je určitě dobré dosáhnout, ale musíme dojít ke kompromisu, který bude přijatelný. Já jsem na to připraven. Věnujeme se tomu aktivně. Velkou práci odvedla paní ministryně (Anna) Hubáčková (KDU-ČSL) a teď je potřeba dovést to do konce.

Je reálné to dotáhnout do konce ledna tak, jak o tom mluvila paní ministryně?

Myslím si, že je to reálné v řádu několika týdnů dovést do konce. Ale nechci předjímat. Ta jednání běží a uděláme všechno proto, abychom tento spor v česko-polských vztazích překonali.

(Autor: Tomáš Pancíř)

Rozhovor vyšel na serveru iRozhlas.cz.