Parlamentní kluby ODS Interpelace

Děkuji za slovo pane předsedající, kolegyně, kolegové, pane ministře. Sucho je velkým problémem v České republice. Přesto, zaregistroval jsem zájem vlády a Ministerstva zemědělství budovat na území České republiky řadu nových přehrad. Přehrada je řešení, které je z pohledu krajiny a přírody řešením nevratným. V okamžiku, kdy dojde k zatopení nějakého území, už to nelze vzít zpátky, v podstatě. A proto by, myslím, stálo za úvahu, aby každé takovéto řešení mělo případně i řešení variantní. Abychom hledali způsoby, jak udržet vodu v krajině například tím, že obnovíme rybníky, případně pomůžeme vystavět nové, či se vrátíme k obnovení polderů, či další řady opatření, které je možné udělat. Například zlepšit průtočnost řek, a tak dále, a tak dále.

 

Objevila se i studie Povodí Vltavy, která se týká řeky Berounky, a která ve variantním řešení předkládá - kdy jedna z variant je 46 metrů vysoká přehradní hráz, která by zvedla vodu řeky v případě povodní až k Liblínu, což by znamenalo zatopení významné části, řeknu, území řeky Berounky a území měst a obcí podél řeky.

 

Chci se vás zeptat, zda takováto variantní řešení existují, zda jste se něčím takovým zaobírali a jak moc vážně je myšlena výstavba přehrady na Berounce. Děkuji vám.

 

 

Děkuji, dobré odpoledne vážený pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové, vážený pane poslanče Bendle prostřednictví pana předsedajícího. Pokud jde o celkovou problematiku řešení sucha a hospodaření s vodou v České republice, snažíme se hledat opravdu všechny možné varianty, které by přispěly k problematice zadržení vody v České republice, protože k nám žádný větší vodní tok nepřitéká. Na území České republiky prakticky všechny vodní toky odtékají a odvádějí vodu z České republiky.

 

Nicméně, my se snažíme postupovat opravdu od těch opatření, která se týkají hospodaření na zemědělské a lesnické půdě, tady hledáme cesty, jak motivovat zemědělce, jak zemědělcům nastavovat pravidla tak, aby se drželi zásad správné zemědělské praxe, aby bylo zajištěno větší střídání plodin v osevním postupu, abychom nedělali opatření, která zvýší absorpční kapacitu půdy, abychom podporovali, mimo jiné, kvalitu půdy dostatkem organické hmoty, ať už ze zdrojů rostlinné výroby a také ze zdrojů živočišné výroby, podporu živočišné výroby jako takové v České republice.

 

Dále hledáme ta řešení, řekněme o úroveň výš, a to jsou stále ta řešení, která se týkají toho katastru, aby v rámci pozemkových úprav jsme dokázali vrátit krajině původní ráz, původní funkci ve všech ohledech. Když mluvíme o vodě, je to zadržení vody nejenom v půdě jako takové, ale různými opatřeními díky mokřadům, díky remízkům, díky mezím, ale také díky výstavbě malých rybníků, opravdu o velikosti několika desítek stovek metrů čtverečních, až třeba po několik hektarů. Kombinujeme i opatření, která se týkají protipovodňových opatření s tím, aby zároveň mohla plnit úlohu zadržení vody v krajině.

 

Všechny tyto opatření v rámci pozemkových úprav se snažíme naplňovat. Dynamiku pozemkových úprav výrazně zvyšujeme oproti předchozímu období i navýšením rozpočtu. Naposledy teď, v rámci programu rozvoje venkova, tuto oblast posilujeme.

 

Nicméně, pak se dostáváme do oblasti, kdy víme z predikcí, které nám tady říkají vědci z Mendelovy university a v rámci portálu Intersuchocity - výstupy může každý, kdo tady sedí a má přístup na internet vyhledat - a pracujeme také s projekcí, která počítá s výhledem na příštích dvacet, pětadvacet let, kdy víme, že za posledních 130 let se nám zvýšila průměrná teplota v České republice o jeden stupeň. Je tady výhled, že ta teplota se bude nadále zvyšovat. Je tady výhled, že srážky nebudou rovnoměrně rozloženy tak, jako jsme byli zvyklí za posledních třicet let, že se nám tady zvětšují ty extrémní přílivy srážek.

 

V tenhle okamžik se dostáváme do situace, kdy všechna ta přírodně blízká opatření mají určité limity. A pokud na určitém území České republiky - a tuto zkušenost mám z loňského roku - měsíc, ale i delší časový úsek, i pět, i šest týdnů prakticky není žádný srážkový úhrn. Všechny přírodně blízká opatření v ten okamžik už nám nepomohou. Nepomohou nám zabezpečit vodu, kterou potřebujeme pro zdroje pitné vody v některých lokalitách, nepomohou nám zajistit vodu pro zemědělství, pro závlahy a nepomohou nám zajistit vodu, kterou potřebujeme také jako užitkovou pro domácnosti a průmysl.

 

Takže, my se snažíme velice citlivě nakládat s instrumentem zvažování vodních děl a výstavby přehrad v České republice. Vedeme teď velice minimalistickou variantu, kdy jsme vytipovali lokality, kde - za prvé potřebujeme určitý akumulační vodní zdroj, potřebujeme nějaké vodní dílo - aby ta lokalita byla taková, kde není dramatický zásah do území, které je obydleno, kde bychom museli vystěhovávat nějaké větší části obcí, kde se jedná jenom pouze o nemovitosti ještě velice zřídka obydlené. Také se díváme na to, jaký to bude mít dopad na životní prostředí.

 

A teď vláda, minulý týden, respektive tento týden, rozhodla o tom, že ve čtyřech lokalitách zahájíme takzvanou studii proveditelnosti. Že z celého toho generelu vodních děl, který tady je už po desítky let v České republice - kde je 65 lokalit, které se tady už od roku 1902 drží v tom generelu - my jsme vytáhli čtyři, které chceme v rámci studie proveditelnosti prověřit, na kolik je ta realizace možná. A ty čtyři to jsou Lachovice, Pěnčín a dvě nádrže Senomaty u Šanova v rámci středočeského kraje.

 

Takže, to o čem jste hovořil vy, to není v plánu. Není taková přehrada ani ve výhledu příštích několika let, že bychom se touto variantou chtěli zabývat. V tento okamžik mluvíme o těchto čtyřech. Je v realizaci vodní nádrž Heřmínovy, která byla za vás a dneska mluvíme o vodním díle Skalička, kde chceme přehodnotit využití jenom suchého polderu, také na tu akumulační funkci. Takže opravdu, přehrady tvoří jenom závěrečný výsek těch opatření a rozhodně nejsou tím hlavním řešením.

 

 

Děkuji za slovo. Já si pane ministře uvědomuji, že co projekt, to originál a každý má svá specifika. Nicméně, k té Berounce, kde existuje studie, kterou už Povodí Vltavy představilo obcím. To není ve fázi, že by o ní nikdo nevěděl, pouze se třeba v oblasti Ministerstva zemědělství teoreticky o něčem takto přemýšlelo, ale existuje studie, kterou představilo Povodí Vltavy jednotlivým obcím. Ta studie se týká přehradní nádrže, respektive retenční nádrže, tudíž nikoliv přehrady, která by trvale udržovala vodu, ale přehrady, která by zastavovala vodu v případě povodní. A to, co mě zajímá je, jestli byla udělána i jakási studie, která by udržela tu vodu dříve, než se do té Berounky dostane, abychom takovouto přehradní nádrž vůbec nemuseli budovat. (Předseda upozorňuje na čas). Spíše udělali opatření - už budu krátký - opatření, které by zamezily školám po povodních jiným způsobem, než jak je to navrhováno.

 

 

 

Ke každému opatření, a především právě pokud se jedná o opatření protipovodňové, tak jsou zpracovány varianty, které se snaží hledat tu cestu především přes přírodně blízká opatření předtím, než začneme stavět nějaké stavby, než začneme dávat někam beton a stavět nějaké pevné zábrany v rámci krajiny. Nicméně v tomto případě se s vysokou pravděpodobností může maximálně jednat o protipovodňové opatření v rámci toho, že by to měl být suchý poldr a tady samozřejmě otázka, aby povodí a dotčené obce dokázaly najít shodu, protože my jako podniky povodí a vy to víte sám dobře, my nejsme ti, kteří chodíme a říkáme, tady byste si..., tady musíte udělat protipovodňové opatření. My jsme ti, kteří více méně říkáme, kde jsou zátopové oblasti, a je především na městech a obcích, zda-li ony samy budou chtít zrealizovat si svoji protipovodňovou ochranu. Takže nikdy to není tak, že my bychom někde někomu nutili naši protipovodňovou ochranu. Tady to je záležitost dobrovolného rozhodnutí měst a obcí v tom regionu, jestli budou případně s takovým opatřením souhlasit, ale musím říct, že to rozhodně není aktuální věc, kterou bychom teď za Ministerstvo zemědělství v rámci problematiky řešení sucha a realizace, přípravy realizace nějakých vodních děl v České republice v tento okamžik měli jako prioritu.