13. června 2015

Pietní vzpomínka k 73. výročí vyhlazení obce Lidice

Česká obec Lidice, kterou 10. června 1942 němečtí nacisté vyvraždili a srovnali se zemí, je pro celý svět jedním z nejznámějších symbolů válečných tragédií. Ve válkách však bylo v minulosti vyvražděno mnoho obcí a bohužel k podobným zločinům dochází i v dnešním světě.

 
 
Vážení ústavní činitelé, členové diplomatického sboru, pane řediteli, dámy a pánové a hlavně vy přeživší.
 
Ve válkách však bylo v minulosti vyvražděno mnoho obcí a bohužel k podobným zločinům dochází i v dnešním světě.
 
Tehdy však svět šokovala především brutální systematičnost bestiálně chladnokrevného plánování nacistů, kteří rozdělili osud obce, která měla zmizet z mapy, do tří cynicky naplánovaných položek - smrti mužů u zdi Horákova statku, utrpení žen v koncentračním táboře a vraždách či násilné germanizaci dětí daleko od svých rodin. Podobný osud do značné míry čekal celý náš národ, takový byl totiž plán.
 
Zrodilo se však heslo, které našlo odezvu v celém demokratickém a svobodomyslném světě – „Lidice musí žít!“ Tato výzva také pomáhala k sjednocení všech slušných lidí, kteří byli ochotni jakýmkoliv způsobem čelit zlu a nenávisti. Lidice nezmizely, naopak žijí. Otázkou však zůstává, nakolik jsme my dnes ochotni a schopni se poučit z historie a čelit včas zlu. Zlo totiž v  dějinách jen mění podoby a střídá důraz jednou na třídní, jindy rasovou nebo náboženskou odlišnost.
 
Ustupovat dnes fanatickým zločincům, nebo jim dokonce vytvářet nástupní prostory pro možnou likvidaci naší svobody a civilizace je stejně absurdní a nesmyslné jako, když pánové Runciman a Chamberlein pomáhali v roce 1938 v likvidaci demokratického Československa. Ve své politické naivitě si mysleli, že dělají něco pro mír a odvrácení válečného konfliktu. Na konci jejich přístupu byla 2. světová válka, tragédie Lidic a miliony mrtvých lidí po celém světě.
 
I z tohoto mementa ustupování zlu bychom se měli stále učit a měli bychom ho vždy připomenout zvláště zde v Lidicích, kde běsnění nacistů proti civilistům vrcholilo.
 
Stále věřím tomu, že je a bude na světě stále více přemýšlivých, aktivních a odvážných, důsledných lidí, kteří nedovolí, aby se zlo šířilo jako mor a způsobovalo nové tragédie lidického formátu. Vy přítomní jste důvodem pro můj optimismus, za to vám děkuji. Čest památce všem obětem z Lidic a všem obětem 2. světové války.
 
Děkuji vám za pozornost.
 
MUDr. Přemysl Sobotka

místopředseda Senátu PČR

Štítky:
projev