Drahomíra Miklošová: nominační projev na místopředsedkyni ODS přehrát
18. ledna 2014

Drahomíra Karasová: Drahomíra Miklošová: nominační projev na místopředsedkyni ODS

Vážené dámy, vážení pánové,

dovolte mi, abych i já vás tady odsud srdečně pozdravila a zároveň, abych samozřejmě i poblahopřála jak našemu novému předsedovi, tak i 1. místopředsedovi k získání pozic ve vedení ODS.

Jmenuji se Drahomíra Miklošová, jak zde již zaznělo, a jsem starostkou. Starostkou obce Obrnice na Mostecku, tedy v Ústeckém kraji, který je poznamenán všemi problémy a dopady, které přinesla stávající situace nejenom ekonomická, ale i politická. Já jsem si dovolila zvednout nominaci na post místopředsedkyně z několika důvodů.

Za prvé, kandidovala jsem do Parlamentu, sice na dvanáctém místě, ale díky preferenčním hlasům ze všech oblastí Ústeckého kraje jsem se posunula až na pozici šestou. To je pro mne důkaz, že lidé mi věří, že o mně vědí a že znají mou práci a že mě tedy sledují, jak se chovám, jak žiju, co dělám. Další důvod samozřejmě byl také to, že jsem získala velmi silný mandát na regionálním sněmu Ústeckého kraje a jsem tedy zavázána svým kolegům, abych se zde pokusila vybojovat pozici místopředsedkyně ODS.

I v obci Obrnice, i když jsem byla na dvanáctém místě, jsem udělala maximum proto, aby „odéeska“ v parlamentních volbách získala co nejvíce hlasů. A možná, že jsme jedni z mála, kteří získali 24 %, a byli jsme druzí, bohužel, za komunistickou stranou, která v Ústeckém kraji, jak víte, vládne. A to považuji za velký úspěch a vlastně mandát k tomu, abych si dovolila vás požádat o hlasy a zvolení na pozici místopředsedkyně ODS.

V ODS jsem již dvacet let. Dvacet let se aktivně podílím na realizaci pravicové politiky, nikdy jsem se nezpronevěřila symbolu naší strany, přestože jako starostka jsem ve vedení obce již osmý rok, nikdy jsem nepodlehla lákavým nabídkám, které – víte dobře – byly dávány celé řadě našich politiků, úspěšných politiků, kteří byli přetahováni na zajímavé pozice. Já dokonce mám jedno možná nechvalné prvenství v tom, že bohužel na Mostecku držím jako jediná prapor ODS. Už tam nemáme žádné jiné město, žádnou jinou obec, a proto bych si i zde z tohoto místa dovolila pozdravit všechny starostky, starosty a místostarosty, kteří drží ještě vlajku ODS v naší zemičce. Všem patří skutečně velký dík, že přeci jen přes veškeré problémy, které nás pronásledují, nevzdali tu svou politiku, nevzdali členství v ODS a dál nesou tuto vlajku naší strany.

Já si myslím, že letošní rok je pro ODS velmi zlomový. Jak víte, dnešní den rozhoduje o tom, kdo nás povede, jak nás povede, jakým směrem a co nabídneme našim voličům, naší veřejnosti, našim občanům, protože nesmíme zapomínat, že v našem názvu Občanská demokratická strana je „občan“. Jsme tu pro všechny občany a to si myslím, že jim musíme dokázat. Samozřejmě velmi důležité budou i volby do europarlamentu, ale já považuji za nejdůležitější záležitost, která se dotýká dalšího fungování a pozice ODS na politické scéně, to jsou komunální volby. A právě proto, že jsem starostka, tak bych se chtěla nasměrovat na toto téma.

Myslím si, že je velmi důležité to, co tady již zaznělo, že je nutno tyto starosty okamžitě zmapovat, svolat, začít s nimi komunikovat a pomoci jim, aby našli sílu k tomu, postavit se opět do čela kandidátních listin v našich městech, obcích a aby cítili, že opravdu mají oporu. Já jsem pociťovala skutečně mnoho let, že my na těch menších městech, na menších obcích, že jsme nebyli moc zajímavými. Že většinou se to řešilo přes velká města, protože samozřejmě tomu rozumím, tam byla ta voličská základna hodně silná, ale nyní musíme věnovat pozornost i těm malým městům, i těm malým obcím, a proto bych se moc přimlouvala novému vedení, aby na nás, na starosty, na místostarosty a starostky, nezapomínali. Takže komunálním volbám je nutno věnovat velkou pozornost a velkou pomoc. To je velmi zásadní.

Samozřejmě je důležité si také uvědomit, že musíme vytvářet společně tým. Nesmíme tedy přijít o ty poslední voliče, o ty poslední lidi, kteří nám stále ještě věří, ale hlavně něco od nás očekávají, a my jim to musíme nabídnout. Musíme jim nabídnout velmi jednoduchou, srozumitelnou formou, jak se vlastně dál bude ta ODS směřovat. A to je opravdu na týmu lidí, který to vedení bude i potřebovat jako svůj poradní tým, protože sami to nemohou zvládnout, a musíme samozřejmě pomoci každý z nás vydefinovat jednoduchou formou, jakými hesly, s čím půjdeme do těch komunálních voleb.

Nás velmi trápí především – když hovořím s těmi našimi občany – nás hrozně trápí ta špatná vymahatelnost práva. Myslím si, že to je tak zásadní věc, že na tom se musí hrozně moc pracovat, aby lidé měli pocit bezpečí, aby se nebáli o své majetky, protože čím dál tím více se zvyšuje, my to pociťujeme, kriminalita. Takže vymahatelnost práva. Samozřejmě, co tedy jsme i my přispěli k tomu, je, že lidé využívají toho, že pracovat se nevyplácí. A to je také téma, které je nutné zvednout, že peníze jsou opravdu za práci. A to také lidi hrozně zlobí, že jsou lidé, kteří jsou doma, nepracují a pobírají ještě více peněz než ti, kteří vlastně do té práce jdou a nějakým způsobem se snaží o sebe postarat.

Já jsem člověk, který se snaží řešit problematiku v širokém záběru, protože starostové skutečně musí obsáhnout nejenom problematiku bydlení, problematiku bezpečnosti, problematiku vzdělávání, protože mají své školy, školky, ale my také samozřejmě máme na starosti sociální problematiku a já se velmi zabývám sociální problematikou a jsem hrozně rozzlobená, když mně někdo zaměňuje sociální za socialistickou politiku. Dokonce jeden můj kolega, který je také odéesák, mi doslova řekl: „Drahuško, kdy už se dáš k těm socialistům?“ No, to mě tedy vytočilo, protože já si myslím, že i pravicová strana, jako je ODS, by měla být k lidem přístupná v tom směru té sociální politiky, ale na bázi pravicových principů, tj. zodpovědnosti každý sám za sebe, zodpovědnost za svou rodinu, a opravdu pomáhat jenom tomu, kdo to cíleně potřebuje a kdo si to zaslouží. Moje filozofie je, že přestože tam skutečně mám velký podíl nezaměstnaných, velký podíl lidí, kteří jsou na sociálních dávkách, takže je vychováváme k tomu, že pokud něco chtějí, musí také něco odvést. Takže je to systém učit ryby lovit, nikoliv jim ryby rozdávat, a proto si myslím, že se musíme přihlásit k sociální politice, což nám lidé vyčítají, že jsme téměř asociálové. A to není pravda, takže já bych se moc přimlouvala, kdyby skutečně byla i pracovní skupina nebo pracovní tým, který by pomohl vedení naší strany vytvářet i program, který bude směřovat do té sociální oblasti, protože v této době je stále více a více lidí zasaženo problematikou starostí každého dne, jestli mají na nájem, jestli mají na energie, jestli mají na pomůcky dětem do školy, jestli mají na potraviny, které jsou stále dražší a dražší. Skutečně je nutno se zajímat o ty běžné všední starosti.

Já nejsem opravdu politolog, já jsem člověk, který je dnes a denně ve styku s problémy, které nás trápí, a proto pokud někoho z vás neuspokojím svým projevem, tak se omlouvám. Já znám strašnou spoustu lidí, kteří hovoří velmi hezky, ale práce za nimi moc není. Na druhou stranu znám spousty lidí, kteří toho moc neřeknou, ale té práce je za nimi hodně. Takže pokud vás neuspokojí to, co tady říkám, podívejte se, prosím, třeba na internet, co všechno za mnou je a že se nemusím stydět za svou práci a že mám co nabídnout. Jsem týmový hráč. Kdybych nebyla týmový hráč, tak se mi nemohlo podařit zvednout z popela obec, která byla odsouzena možná k zániku. Ta skutečně měla už nakročeno k tomu, stát se dalším Chánovem, a skutečně člověk přemýšlel, jestli tam vůbec má žít. Ale to vyžadovalo dát lidi dohromady, vytvořit nějaký cíl a za tím cílem se vydat všichni společně. A já se mohu pochlubit, že se nám to společnými silami opravdu podařilo a jsem připravena tyto své zkušenosti dát k dispozici vedení.

Já si myslím, že nejsme úplně na rozcestí, já si nemyslím, že se rozhodujeme, jestli půjdeme doleva, nebo doprava, nebo do středu. Já si myslím, že jsme na scestí. My jsme sešli z cesty, po které jsme kráčeli, a tam je potřeba se vrátit. Není potřeba vymýšlet vymyšlené. Když jsem se podívala na stránky ODS, kolik už máme zpracovaných dokumentů, ať jsou to Poděbradské artikuly, ať je to Modrá šance, ať je to Vize 2020 a naše volební programy. Všude máme rozpracováno, co bychom rádi měli ve svých volebních programech, čeho bychom rádi dosáhli, co chceme našim občanům nabídnout a čím je chceme oslovit. Mně tam trošku chybí, že jsme doposud nevypracovali takový dokument, kde by se přesně vyhodnotilo, co se nám povedlo, co se nám nepovedlo a jak tedy toho dosáhnout, abychom příště byli lepší. Abychom zpět získali důvěru našich voličů, abychom se jim ukázali skutečně ve světle těch, kteří májí zájem o jejich život, o jejich rodiny, o to, co je čeká v budoucnu.

Samozřejmě, že musíme vrátit tu naději. Tu naději v lepší život, protože na to oni čekají, protože kdyby na to nečekali, tak by neskočili hned na líbivé sliby, jak již Věcí veřejných, tak nyní ANO. Tam oni šli, tam šli v očekávání, že tam přijde ta naděje na změnu života, ale já doufám, že se vrátí k nám, protože jedině ODS stále kráčí ve svých jasných programech, jasných pravidlech, a musíme je jen znovu oživit a dostat je mezi ty lidi.

Já bych vás moc poprosila o váš hlas. Myslím, že bych mohla přinést tu praktickou zkušenost ze života, praktickou zkušenost starostů, se kterými se dnes a denně potkáváme, předáváme si zkušenosti, a myslím si, že je to velmi důležité, být propojen na ten obyčejný, běžný život s našimi občany.

Já vám děkuji za pozornost a vezměte rozum do hrsti. Opravdu bych nerada, abychom pokračovali v těch dohodách, které přinášely to, co přinášely, a proto žádám o rozum a úvahu o tom, koho si zvolíme do vedení.

Já vám děkuji a přeji příjemné další jednání.

Drahomíra Miklošová

 

Drahomíra Miklošová

Drahomíra Miklošová

uvolněná starostka obce

Více o autorovi