Ti úspěšní by měli pomáhat slabším
Ostrava – Společensky odpovědné chování firem je žádaný trend dnešní doby. Znamená to, že se dobrovolně a v různých ohledech podnikatelské subjekty chovají ke svému okolí i dovnitř firmy vlídně, vstřícně, ohleduplně, s perspektivou rozvoje, tedy chcete-li – odpovědně. A o chování podniku – a nejen o tom – jsme hovořili s Martinem Kubou, prvním místopředsedou ODS a v současné době ministrem průmyslu a obchodu v demisi.
Co si mají lidé představit, když se hovoří o společenské odpovědnosti firem?
Hodně lidí má spojeno podnikání s něčím negativním. Komplikuje se tak vytvoření pozitivního obrazu firem. Nicméně je to možné. Stačilo by se vrátit do historie, odpovědné chování není přece ani u nás žádná novinka.
Je to fenomén, který již naše republika světu ukázala dávno. Myslím tím příklad zlínského podnikatele Tomáše Bati. Jeho odkaz se zdaleka u nás ještě nedocenil. Měl jsem nedávno příležitost mluvit se zlínskými podnikateli v jeho vile. Tam na vás skutečně dýchne duch baťovského podnikání. Díky němu byl velmi bohatým člověkem, ale jeho kroky vždy směrovaly k tomu, aby se dokázal starat o své zaměstnance, město, kde podnikal, a celý region. Byl si vědom, že bez toho nemůže dlouhodobě dosáhnout úspěchu v podnikání. Tím muže být pro mnohé excelentním vzorem.
Něco prospěšného vznikne spontánně a má to úspěch. Jakmile se z něčeho stane povinnost, snažíme se jí vyhnout. Fandíte v tomto ohledu dobrovolnosti?
Nejsem vůbec fanouškem toho, aby například Evropská unie firmám svými směrnicemi vnucovala způsoby chování. U řady nařízení v ekologii se ukazuje, že zdaleka neplní účel a navíc zatěžují firmy dnes už těžko únosnými náklady. Tím se může vážně ohrozit podnikání a v důsledku toho pak připravit lidi o práci. Společenská odpovědnost má být něčím přirozeným, co vyplývá ze vzorců chování. A proto si velmi vážím všech firem a jejich managementu, které se samy takto odpovědně chovají i bez nařízení z EU.
Do jaké oblasti by měly podle vás odpovědné firmy investovat úsilí a prostředky především?
Každý asi preferuje něco jiného. Já považuji za velmi hodnotné investovat do znalostí budoucí generace. V každém případě si musíme vychovat své nástupce. To byla i myšlenka, se kterou jsem zakládal nadační fond Jihočeské naděje. V něm podporujeme talentované děti z rodin, které nemají tolik prostředků na rozvoj talentu svých potomků. Chceme, aby jim nic nebránilo v rozvoji, a až z nich budou skvělí muzikanti, vědci, lékaři, inženýři nebo sportovci, aby se také k nám do regionu vraceli. Pak bych preferoval i oblast volnočasových aktivit pro děti a mladé rodiny. Tam vznikají zmíněné vzorce chování v dospělosti. Určité jsem i pro udržitelnost podnikání k životnímu prostředí, ale musí to být ekonomicky únosné. A pochopitelně sociální oblast, úspěšní by zkrátka měli pomáhat slabším.
Pokud se firma rozhodne, že se chce chovat ke společnosti odpovědně, získá tím podle vás také nějaký bonus pro sebe?
Přiznám se, že velmi podporuji pojem fungující společnost od zakladatele moderního managementu Petera Druckera. Kapitalismus je hnací silou ekonomického rozvoje společnosti, ale musí mít prvky dlouhodobé udržitelnosti. Pokud firmy ignorují společenskou udržitelnost, zakládají si tím riziko vlastní nestability. Takže víc než o bonus jde o nutnost.
(Autor: Alena Pancerová)
předseda strany
ministr průmyslu a obchodu
předseda místního sdružení
předseda regionálního sdružení
zastupitel statutárního města
