9. dubna 2013

Události, komentáře

Hostem komentovaných událostí ČT24 byl ministr průmyslu a obchodu a 1. místopředseda ODS Martin Kuba.


Bohumil KLEPETKO, moderátor:

A naši hosté ve studiu. Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba. Dobrý večer. 



Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu a 1. místopředseda ODS:

Dobrý večer. 



Bohumil KLEPETKO, moderátor:

A místopředseda konfederace odborových svazů, pan Václav Pícl. Dobrý večer. 



Václav PÍCL, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů:

Dobrý večer. 



Bohumil KLEPETKO, moderátor:

Dokážete spolu odbory, zaměstnavatelé a vláda účelně jednat ku prospěchu věci? Jste vůbec schopni nalézt dohodu, ať už na opatřeních na podporu ekonomiky proti nezaměstnanosti, nebo třeba dohodu na zvýšení minimální mzdy? 



Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu a 1. místopředseda ODS:

Já za sebe mohu říct, že určitě je naprosto jasné, že středopravicová vláda má na řadu věcí úplně jiné pohledy, než mají odbory. To už prostě z principu toho, v jakých organizacích a v jakých politických stranách jsme, myslím, je naprosto jasné. Ale jsou tam věcná témata, nad kterými ta debata se vede a já jsem přesvědčen, že jsou to i témata, nad kterými jsme schopni najít shodu. Že se někde budeme lišit, je úplně přirozené. 



Bohumil KLEPETKO, moderátor:

Pane místopředsedo, víte, proč se ptám, protože prezident Miloš Zeman říká, že odbory a zaměstnavatelé se mnohdy dohodnout dokážou, ale s vládou už společnou řeč nenajdou. Je to skutečně tak? 



Václav PÍCL, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů:

Ano, v mnoha případech to tak je, protože postoj vlády je většinou pasivní k sociálnímu dialogu. Většinou nebere zřetel na nejenom požadavky odborů nebo zaměstnavatelů, ale i na společné požadavky, když se shodneme tedy strana zaměstnavatelů se stranou odborů. My to vidíme jako velký problém. Ten problém přetrvává. I dnešní tripartita částečně byla v tomto stylu. 



Bohumil KLEPETKO, moderátor:

On se prezident Miloš Zeman nabídl jako prostředník pro jednání tripartity. Myslíte, že by to bylo účelné? 



Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu a 1. místopředseda ODS:

Já možná ještě chci říct k té poznámce pana prezidenta Zemana. 



Bohumil KLEPETKO, moderátor:

Prosím. 



Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu a 1. místopředseda ODS:

Ono to přeci vyplývá z principu toho, za co jsme kdo zodpovědní. Ani zaměstnavatelé, ani odbory nejsou zodpovědny za to, jak dopadne státní rozpočet, za kolik budeme prodávat svoje dluhopisy, jak bude vypadat veřejný rozpočet, až naše vláda skončí. My v podstatě každý hájíme trochu jiné priority, to je z principu. Já jsem to říkal při nástupu pana prezidenta Miloše Zemana, mně vůbec nevadí, že se snaží o tuto komunikaci. Z principu řízení našeho státu ten hlavní tlak na tu komunikaci je na vládu a odbory a tripartitu a... 



Bohumil KLEPETKO, moderátor:

To jsou známé věci, ale byla by účast prezidenta v jednáních tripartity, prezidenta coby prostředníka, byla by ta jeho účast účelná? 



Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu a 1. místopředseda ODS:

Já myslím, že by mohl přispět nějakým svým názorem, podle mého nakonec skutečně to rozhodnutí je na vládě, která je zodpovědná za tu ekonomiku toho státu, nese odpovědnost, v jakém stavu ekonomiku bude předávat, jak obstojí Česká republika v tom kontextu té evropské situace. Myslím si, že svou odpovědnost vůči svým členům mají odbory. Takže já bych ho bral spíše jako moderátora, člověka, který může přispět svým názorem, ale každý se tam musíme chovat podle té své odpovědnosti. 



Bohumil KLEPETKO, moderátor:

A proč dnes na jednání tripartity nebyl? On přece o nějakou úvodní účast přímo na jednání stál, ne? 



Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu a 1. místopředseda ODS:

To se přiznám, že dotaz není úplně na mě. Já nesvolávám účastníky... 



Bohumil KLEPETKO, moderátor:

Nevíte o tom. 



Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu a 1. místopředseda ODS:

... tripartity, takže neumím odpovědět. 



Bohumil KLEPETKO, moderátor:

Pane místopředsedo, je pravda, že i dnešní jednání tripartity bylo tak vyhrocené, že hrozilo, že zástupci odborů a zaměstnavatelů z něj odejdou? 



Václav PÍCL, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů:

Tak určitě nebylo příjemné to jednání, protože v řadě případů jsme byli obviněni z toho, že jsme prodlouženou rukou sociální demokracie, vládou a myslím si, že... 



Bohumil KLEPETKO, moderátor:

V jakých případech to bylo? 

Václav PÍCL, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů:

No právě v těch případech, kdy říkám, jakým způsobem by se vláda měla chovat v pomoci ekonomice, to znamená v těch prorůstových opatřeních. Myslíme si, že vláda nedělá nic například v oblasti výběru daní nebo ne nic, ale prostě nepřispívá k tomu, aby se zlepšil výběr daní. Nedělá tedy pro tu příjmovou stránku rozpočtu to, co by měla a řada těch našich návrhů, které jsme podali společně i s podnikateli, vláda nechce akceptovat. 



Bohumil KLEPETKO, moderátor:

Pojďme si těch 19 opatření na podporu ekonomiky proti nezaměstnanosti, s nimiž dnes vláda na jednání tripartity přišla a má je projednat ta společná expertní komise, pojďme si je trochu probrat. Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka jsou některá z nich mimořádně dobrá. Která za mimořádně dobrá považujete vy? 



Václav PÍCL, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů:

Určitě to jsou prorůstová opatření, která jsou směřována do infrastruktury, která jsou směřována do energetické politiky. 



Bohumil KLEPETKO, moderátor:

Konkrétně? 



Václav PÍCL, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů:

Konkrétně velmi podporujeme výstavbu nebo dostavbu elektrárny Temelín, podporujeme i pomoc při platbě elektrické energie velkým podnikům, které mají velký odběr, a díky tedy placení té daně za obnovitelné zdroje jsou nějakým způsobem handicapováni a zvyšují se jim náklady. Těch opatření je tam více. Jaksi podpořili jsme snahu využívat lépe fondy, evropské fondy, realokovat tyto příspěvky a... 



Bohumil KLEPETKO, moderátor:

A když se zeptám opačně, která opatření naopak považujete za účelná a vláda s nimi nepřišla, postrádáte je? 



Václav PÍCL, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů:

Jednak jsem to řekl na začátku, že jsme postrádali opatření, která by byla tedy na té příjmové stránce rozpočtu. 



Bohumil KLEPETKO, moderátor:

Konkrétně, konkrétní opatření. 



Václav PÍCL, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů:

Konkrétní opatření tam bylo i navrženo, to znamená zlepšit výběr DPH, zavést registrační pokladny s fiskální pamětí, což vláda rezolutně odmítla.



Bohumil KLEPETKO, moderátor:

Tak prosím, pane ministře. 



Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu a 1. místopředseda ODS:

Já musím říct, že i na té... 



Bohumil KLEPETKO, moderátor:

Slyšel jste, co odbory postrádají. 



Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu a 1. místopředseda ODS:

... reakci odborů je trošku vidět, že oni ty argumenty jsou malinko na vodě. Pane kolego, přeci musíme oba dva uznat, jestli se máme bavit o zaměstnanosti v roce 2013, ekonomice 2014, tak to není o Temelíně. Temelín se začne stavět nejdříve v letech mnohem vzdálenějších. To znamená, že podporujete výstavbu Temelína, je hezké, ale v ekonomice příštích let se to naprosto neobjeví. Co se v ní může objevit, jsou ty věci, které my navrhujeme, to znamená dát peníze v této chvíli, které jsou v úložkách na lesích, na opravy silnic, 3 miliardy, aby se v regionech začaly opravovat silnice, aby se z Lesů začaly vypisovat malé zakázky na opravu malých vodních toků a tak dále, aby ty malé regionální firmy měly práci. To jsou jednoduché konkrétní věci, které se už na jaře a letos v té ekonomice mohou objevit. Pak jsou to věci, o kterých jsme spolu mluvili a souhlasíme v nich spolu, ta zátěž za obnovitelné zdroje, snížit českým podnikům to, co já dlouhodobě říkám, tu zátěž, aby nemusely platit tolik za ty obnovitelné zdroje, přijít s daňovými úlevami pro firmy, aby mohly investovat. To všechno jsou kroky, které v té ekonomice uvidíme již teď, a pak jsou to třeba kroky na podporu technického školství, které v ní neuvidíme fakticky zítra, ale uvidíme je třeba za 5 nebo 7 let. Čili ona ta opatření, každé má nějaký svůj časový dopad a každé je trochu jiné. Co se týče té příjmové stránky, já s vámi souhlasím, ale je třeba si říct, jak se ty daně vybírají. Abychom zase nedošli do toho, že přenášíme veškerou odpovědnost státu, kterou má za výběr daní, na ty poslední živnostníky a podnikatele, protože všichni velcí hráči ty registrační pokladny mají. 



Bohumil KLEPETKO, moderátor:

Ano. Pojďme k výběru daní. Prezident Svazu průmyslu a dopravy pan Jaroslav Hanák dnes z jednání tripartity odcházel velmi rozladěný právě proto, že vláda nechce zavést registrační pokladny, čímž podle něj rezignovala na lepší výběr daní a třeba i dohledání původu nějakého zboží, potravin konkrétně. Proč to nechcete? 

Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu a 1. místopředseda ODS:

Je třeba říct, že skutečně ti velcí hráči na tom trhu, a my jsme o tom mluvili tady před tím, ti svoje registrační pokladny mají. To nejsou podniky, které by fungovaly bez registrace těch plateb. Tam se bavíme, že skutečně můžeme tímto opatřením zasáhnout malou skupinu živnostníků, která v tom výběru bude v podstatě žádným převratným faktorem, to nebudou nějaké velké peníze a já se ptám, jestli mají odbory nějaký odhad, kolik by to mohlo říct. Ono se háže desítkami miliard, ale bavíme se o tom, že všechny velké podniky tyto registrované pokladny už mají a vy chcete trefovat... 



Bohumil KLEPETKO, moderátor:

Registrační pokladny... 



Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu a 1. místopředseda ODS:

Registrační. 



Bohumil KLEPETKO, moderátor:

... chtějí zaměstnavatelé. 



Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu a 1. místopředseda ODS:

Někteří, někteří. 



Bohumil KLEPETKO, moderátor:

Ne tak odbory. Ty s tím nepřišly. Tak si poslechněme prezidenta Svazu průmyslu a dopravy. 



Jaroslav HANÁK, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR (záznam): 

Existují odvětví a obory, kde registrační pokladny s fiskální pamětí jsou. Celá veřejná doprava, kde já podnikám, mám přes sto autobusů, já musím povinně pokladnu mít, z každé jízdenky odevzdávám DPH. Překvapivě jsou tam i malí dopravci, kteří mají jeden, dva autobusy, mají odbavovací pokladnu, čili naplňují tento princip. Takže nevím, proč by to nešlo třeba v obchodě, v restauraci, kde se navíc ještě točí alkohol, zvlášť po těch desítkách mrtvých. 



Bohumil KLEPETKO, moderátor:

Tedy, pane ministře, proč je u nás problém a nechuť zavést to, co v některých jiných zemích funguje a osvědčilo se to - registrační pokladny? 



Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu a 1. místopředseda ODS:

Řekněme si, v kterých zemích to funguje a kde se to osvědčilo a já myslím, že pan kolega Hanák velmi dobře říkal, že to funguje ve veřejné dopravě. No jasně, protože tam tečou veřejné peníze, funguje to v řadě velkých restaurací, v řadě velkých hotelů. Já říkám, že řada těch velkých podniků, které platí daně, stejně v tomto režimu fungují. Budeme tím zasahovat sektor malých podnikatelů, o který dneska bychom měli pečovat, protože jsou to lidé, kteří bojují na tom trhu o přežití každý den a my bychom je více měli chránit. A my se ptáme, jestli toto opatření nebude v nákladu pro ně nést větší zátěž, než se opravdu potom objeví v tom výnosu daňovém a jsme přesvědčeni, že stát má řadu nástrojů, jak ty daně správně vybírat. Mimochodem třeba když se bavíme, kde jsou povinné registrační pokladny, tak jsou třeba v Řecku. Řecko je stát, který je známý daňovými úniky. To není tak, že by to... 



Bohumil KLEPETKO, moderátor:

No ale nejenom v Řecku, nejenom v Řecku. 



Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu a 1. místopředseda ODS:

... tam výborně fungovalo. Ale je třeba, aby... 



Bohumil KLEPETKO, moderátor:

Například v Německu také. 



Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu a 1. místopředseda ODS:

Je třeba, aby odbory tedy předložily, jaký ten benefit z toho očekávají. Já jsem přesvědčen, že ti velcí plátci daně v tomto režimu stejně fungují. 



Bohumil KLEPETKO, moderátor:

Názory odborů na registrační pokladny. 



Václav PÍCL, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů:

S těmi propočty přišla sama tedy strana zaměstnavatelů, protože mají pracovní skupinu obchodu, kteří spočítali, že se ty částky, které takhle unikají, pohybují kolem 10, 15 miliard ročně, protože berou objemy těch obchodů, které se realizují v těch prodejnách, v těch menších prodejnách, co se realizuje ve službách, restauračních službách a tak dále. To znamená, tyto výpočty pocházejí od samotných podnikatelů. Ale podnikatelé upozorňují také na to, že chtějí mít rovné podmínky, že je důležité, aby pro podnikání měli všichni podmínky stejné. Aby ti, kteří odvádějí daně, ti, kteří tedy plní nebo respektují zákony České republiky, tak v současné době se potýkají s existencí a ti, kteří vlastně, nechci říct podvádějí, ale prostě obcházejí zákon, tak přežívají dál a vesele žijou. 



Bohumil KLEPETKO, moderátor:

Tak ještě jedno vyjádření prezidenta Svazu průmyslu a dopravy. 



Jaroslav HANÁK, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR (záznam): 

My jsme předložili určité argumenty. Myslíme si, že máme pravdu. Pan předseda vlády a ministr financí nás kategoricky poslali do luhů a hájů a řekli, že už se to projednávat nebude, pro ně to tím končí. Mrzí mě to, ale myslím si, že budeme muset počkat, až zase třeba někdo bude mít chuť s námi o tom jednat a zváží zavedení. Nic víc, nic míň. 



Bohumil KLEPETKO, moderátor:

Pane ministře, neznepokojuje vás, když třeba v této věci proti vám stojí zaměstnavatelé nebo v tomto případě tedy konkrétně prezident Svazu průmyslu a dopravy, a to třeba se slovy "věřím, že přijde jiná vláda", jak také dnes řekl? 



Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu a 1. místopředseda ODS:

Vzhledem k tomu, že příští rok budou volby, je možné, že přijde nová vláda a že máme na některé pohledy... 



Bohumil KLEPETKO, moderátor:

A zaměstnavatelé si to zřejmě přejí, aby přišla jiná vláda. 



Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu a 1. místopředseda ODS:

Já tomu rozumím. Já jsem o tom s panem kolegou Hanákem nemluvil. On reagoval přímo na reakce pana premiéra Nečase a pana ministra Kalouska. Já musím říct, že se nemusíme vždycky shodnout úplně v pohledu na všechno. To mě nějak nestresuje. My na tohle opravdu máme pohled takový, že nevidíme ten přínos v tak velkých číslech, jako jej možná vidí někteří zaměstnavatelé. Také je třeba říct, že někteří lidé, kteří seděli na straně zaměstnavatelů, na to nemají úplně stejný pohled. Není to tak jednotný pohled. A my se ptáme, jestli ten neustálý přenos té povinnosti státu vybírat ty daně a kontrolovat to není už na ty podnikatele příliš. Já se dnes potkávám s významnou kritikou toho kroku, který ministerstvo financí připravilo, ten přenos zodpovědnosti za výběr DPH, za to, že ji někdo nezaplatí. To vyvolává mezi podnikateli významnou nevoli. Já jsem přesvědčen, že v této době, kdy bojujeme o zaměstnanost, kdy bojujeme o to, aby trh fungoval, musíme věnovat velkou pozornost tomu podnikatelskému sektoru a tyto věci zavádět opatrně. Já nevidím takový fiskální přínos jako možná kolegové z odborů a zaměstnavatelé. 



Bohumil KLEPETKO, moderátor:

Další věc, se kterou jste přišli - podpora zaměstnávání mladých do 30 let, podpora zaměstnávání rodičů od malých dětí na zkrácený úvazek. Není to od státu tak trochu generační selekce? Nepovede to naopak k dalšímu znevýhodnění lidí starších, třeba nad 50 let, kteří už teď mají problém sehnat práci, a teď budou zaměstnavatelé ještě stimulovaní k tomu, aby zaměstnávali mladé lidi, takže ti starší budou mít ještě horší možnost se uplatnit. 



Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu a 1. místopředseda ODS:

Toto spadá do té sekce, já jsem spíš připravoval ta ekonomická opatření, toto spadá do té sekce ministerstva práce a sociálních věcí. Ale je třeba si uvědomit, že právě ta skupina lidí do 30 let je také nejvíce zranitelná tím, že pokud nezíská ty návyky chodit do práce a v té práci se nějak vyskytovat, tak to pro ně může být špatný návyk na celý život. Čili určitá preference, zaměření se na to, aby tito lidé se co nejrychleji uplatnili na trhu práce, a když to zjednoduším, zvykli si, že je normální chodit do práce a ne ještě ve 30 ani jednu pracovní zkušenost nemít, tak z tohoto pohledu to opatření má svou logiku a myslím, že by nemělo... 



Bohumil KLEPETKO, moderátor:

To je srozumitelné, ale jde o to, jestli to naopak nepovede k znevýhodnění těch starších lidí na trhu práce. Vy se toho protiefektu neobáváte? 



Václav PÍCL, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů:

My jsme určité požadavky právě k opatřením k zaměstnanosti podali vládě a právě to, co vy zmiňujete, byl jeden z našich požadavků, aby tedy do té skupiny nejvíce zranitelných osob patřily i tedy osoby nad 50 let, kteří v tomto věku těžce hledají práci. To znamená, pokud vláda přijala opatření například pro rodiče s dětmi, pro dlouhodobě nezaměstnané, tak si myslíme, že obdobná opatření by měla právě být i pro skupinu, která je 50 a více. Těch lidí je asi 145 000, tak si myslím, že je to velmi významná skupina. 



Bohumil KLEPETKO, moderátor:

Počítáte s něčím? 



Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu a 1. místopředseda ODS:

Tady já říkám, že myslím, že to může být téma právě na tu skupinu, která byla ustanovena. Já tady nechci dělat nějaké závěry za paní ministryni. Paní ministryně bude stejně jako já součástí té pracovní skupiny, kde budou jak odboráři, tak zaměstnavatelé a umím si představit, že o tom budeme diskutovat, byť nechci teď předjímat nějaký závěr. 



Bohumil KLEPETKO, moderátor:

A konečně poslední téma dneška, minimální mzda. Nezvyšovala se 6 let. Je na úrovni 8 000 hrubého. Myslíte, že je to plat, který může někoho motivovat hledat si práci? 



Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu a 1. místopředseda ODS:

My jsme v téhle chvíli přesvědčeni, že pokud by došlo k tomu navyšování, tak by to skutečně více tu skupinu lidí ... A je třeba říct, že to jsou často ti nezaměstnaní lidé, kteří mají minimální vzdělání. Ono by je to více potom posílalo spíše z těch prací na tu ulici, protože celkový ten náklad, který potom ten zaměstnavatel má, nelze posuzovat jenom tím navýšením o 500 korun, ale taky těmi odvody na sociální a zdravotní. A v této chvíli udělat tento krok by podle mého vedlo k tomu, že by se řada těch lidí ještě právě z té nejzranitelnější skupiny ocitla spíše na té ulici než v těch pracích. To je náš názor. Myslím, že... 



Bohumil KLEPETKO, moderátor:

Počkejte, takže vy počítáte nebo nepočítáte se zvýšením minimální mzdy? 



Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu a 1. místopředseda ODS:

Nepočítáme. 



Bohumil KLEPETKO, moderátor:

Nepočítáte, vůbec ne. 



Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu a 1. místopředseda ODS:

Jsme přesvědčeni, že je to v této chvíli udělat rizikové, protože tím náklady, které bychom na tu práci zvedli, bychom ty lidi skutečně více poslali ven. 



Bohumil KLEPETKO, moderátor:

Čili ani o těch kompromisních 500 korun, jak se o tom mluvilo, ne. 



Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu a 1. místopředseda ODS:

Já musím říct, že zatím za ODS my máme názor, že je to spíše krok, který by tomu trhu práce uškodil, než by mu pomohl. 



Bohumil KLEPETKO, moderátor:

Odbory si to myslí? 



Václav PÍCL, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů:

Já bych chtěl říct, že ministerstvo práce a sociálních věcí přišlo s návrhem zvýšit minimální mzdu o 400 nebo 500 korun a to zdůvodnění je velmi logické. Ta minimální mzda má dvě roviny nebo dvě důležité věci splňuje a to, že zajišťuje tomu člověku aspoň minimální životní standard, tak, aby nebyl tedy na úrovni bídy a za druhé ho také motivuje k tomu, aby si hledal práci. A když teď srovnáme minimální mzdu, na jaké je výši a srovnáme životní minimum, které by člověk mohl získat, kdyby pobíral sociální dávky, tedy v hmotné nouzi plus příspěvek na bydlení, tak dneska ta minimální mzda činí 81 procent toho, co člověk získá, když jde na sociální systém. 



Bohumil KLEPETKO, moderátor:

Ale to zdůvodnění ministra Kuby, to neberete, proč nezvyšovat? 



Václav PÍCL, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů:

My si myslíme, že je to záležitost, která se týká řádově 80, 120 000 lidí. Také víme, že v řadě podniků nebo podnikatelé ji používají jako minimální, tuto minimální mzdu jako sazbu minimální pro odvod sociálního, zdravotního, a že lidem vyplácejí výplatu mimo, tedy načerno a tyto praktiky jsou známé. Myslím, že je zná i pan ministr financí. Takže myslím si, že pomůžeme i trochu státnímu rozpočtu v tom, že částečně rozpočet získá i finanční prostředky z toho navýšení. 



Bohumil KLEPETKO, moderátor:

Tak a blesková reakce pana ministra Kuby. 



Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu a 1. místopředseda ODS:

Ne, já s tímhle opravdu nemohu souhlasit. Myslím, že bychom tím opravdu ohrožovali tu nejzranitelnější skupinu. Já možná jenom řeknu poslední větu. Je třeba říct, že tady diskutujeme o nezaměstnanosti, která je sedmá nejnižší v celé Evropě. Dvacet států kolem nás má tu nezaměstnanost větší. Já tím nechci snižovat ten problém, ale je třeba říct, v jakém se pohybujeme sektoru, a říci, že žijeme v době, která není úplně jednoduchá. A já jsem přesvědčen, že i česká ekonomika, jak zaměstnavatelé, tak vláda, zvládá zatím velmi dobře. 



Bohumil KLEPETKO, moderátor:

Pánové, já vám oběma děkuji za vaše argumenty. 



Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu a 1. místopředseda ODS:
 

Děkuju. 



Bohumil KLEPETKO, moderátor:

Přeji vám hezký večer. Na shledanou. 



Václav PÍCL, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů:

Na shledanou. 



Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu a 1. místopředseda ODS:

Na shledanou. 

MUDr. Martin Kuba

ministr průmyslu a obchodu
1. místopředseda strany
předseda místního sdružení
předseda regionálního sdružení
zastupitel statutárního města