7. března 2013

Události, komentáře

Hostem komentovaných událostí ČT24 byl místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ODS Jiří Pospíšil.


Václav KLAUS, prezident České republiky /Poslední prezidentský projev Václava Klause 7. 3. 2013/: 


Vážení spoluobčané. Dnes večer k vám z televizní obrazovky hovořím jako prezident České republiky naposledy. Pro mne bylo obrovskou poctou, že jsem mohl tuto funkci jako desátý prezident novodobého českého státu vykonávat. 

 



Martin VESELOVSKÝ, moderátor:


To byl začátek posledního projevu Václava Klause coby prezidenta České republiky tak, jak vám ho nabídla dnes po osmé hodině večerní Česká televize. Dnešní Události, komentáře, tedy hodinový speciál o konci mandátu prezidenta Klause právě začínají, dobrý večer. 
A takto dnes večer Václav Klaus sumarizoval to, jakým prezidentem se v minulých deseti letech snažil být. 

 



Václav KLAUS, prezident České republiky /Poslední prezidentský projev Václava Klause 7. 3. 2013/:
 


Snažil jsem se chránit naši politickou demokracii, založenou na soutěži politických stran a na klíčové roli občana a jeho hlasu. Snažil jsem se prosazovat lidskou svobodu ve sféře občanské i ve sféře podnikání proti všem tlakům, které ji ohrožují. Snažil jsem se vystupovat proti rostoucí síle a moci byrokracie a proti zesilující se regulaci našich životů, ať už má původ domácí, nebo evropský. 

 



Martin VESELOVSKÝ, moderátor:


Ve studiu vítám zástupce vedoucího Kanceláře prezidenta republiky Petra Hájka. Dobrý večer. 

 


Petr HÁJEK, zástupce vedoucího Kanceláře prezidenta republiky:


Dobrý večer. 

 


Martin VESELOVSKÝ, moderátor:


A z plzeňského studia České televize místopředsedu Občanské demokratické strany a také bývalého ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila. Dobrý večer i vám. 

 



Jiří POSPÍŠIL, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ODS:


Dobrý večer z Plzně. 

 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:


Pánové, jaký byl ten projev? Pane Hájku, splnil veškerá očekávání, která jste do něho jako do posledního projevu po dvou obdobích vkládal? 

 



Petr HÁJEK, zástupce vedoucího Kanceláře prezidenta republiky:


Já jednak nebudu předstírat, že jsem ten projev neznal dopředu. Ale musím říci, že přesto jsem od první minuty začal poslouchat a pro mě to byl projev nesmírně silný a jsem ho stále plný. 

 



Martin VESELOVSKÝ, moderátor:


Pane Pospíšile, jak na vás zapůsobil? Podobně, jak jsem pochopil, kladně jako na pana Hájka? 

 


Jiří POSPÍŠIL, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ODS:


Trošku jste mě zaskočili. Já se přiznám, že jsem se účastnil společenské akce zde v Plzni, připomenutí výročí Tomáše Garrigua Masaryka a bohužel jsem ten projev ve větší míře neslyšel. Takže slyšel jsem pouze určitou část a ta na mě působila pozitivně. Takže se omlouvám, ale neumím to zhodnotit globálně celé vystoupení pana prezidenta. 

 



Martin VESELOVSKÝ, moderátor:


To vůbec nevadí. My vám v průběhu toho bloku, kdy spolu tady v Událostech, komentářích budeme mluvit, tak vám nabídneme i některé další kusy z toho projevu, který měl o něco víc než 20 minut. Ale Česká televize byla poblíž odcházejícího prezidenta Václava Klause i dnes, v poslední den jeho druhého mandátu. 

 

 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:


Tak a jsme zpátky ve studiu Událostí, komentářů. Pane místopředsedo Pospíšile, jak podle vašeho názoru naplnil prezident Václav Klaus to 10 let staré předsevzetí o tom, že prezident České republiky by měl být aktivní a ne aktivistický? 

 



Jiří POSPÍŠIL, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ODS:


Podle mého názoru prezident Václav Klaus z velké části toto své předsevzetí naplnil. Nicméně nebudu zapírat, že některé jeho kroky, některá jeho například veta vůči zákonům, které byly schváleny Poslaneckou sněmovnou a Senátem, jsem považoval jako už výraznější zásah do exekutivní a následně hlavně zákonodárné moci. 

 



Martin VESELOVSKÝ, moderátor:


Můžete být, pardon, pane místopředsedo, můžete být, prosím, konkrétní. 

 



Jiří POSPÍŠIL, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ODS:


Týkalo se to třeba zákonů, které jsme byli nuceni přijmout, protože to byl mezinárodní závazek České republiky. Já jako ministr spravedlnosti jsem předkládal například zákon, který se týkal trestní odpovědnosti právnických osob, byl to také závazek vlády ve vládním prohlášení. A zde jsem třeba subjektivně cítil, že se jedná o tak silný impuls ze zahraničí, že nepřijetí toho zákona bude poškozovat Českou republiku na mezinárodním poli například v rámci Evropské unie. A Česká republika nemá jinou šanci, než ten zákon přijmout. Protože ve chvíli, kdyby ho nepřijala, hrozily by České republice finanční sankce. 

 



Martin VESELOVSKÝ, moderátor:


Rozumím. 

 


Jiří POSPÍŠIL, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ODS:


Ale zdůrazňuji, že to je jedna věc, ve většině jsem přesvědčen, že prezident Klaus dodržel to své základní heslo nebýt aktivistickým prezidentem.

 

 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:


Pane Hájku, když vedle toho, co citoval Jiří Pospíšil, postavíme například tu zkušenost z toho prvního mandátu, kdy chtěl po některých premiérech, aby přinášeli doslova podpisy poslanců, kteří by eventuelně tu nově vznikající vládu podporovali, to je jen aktivní prezident, to není aktivistický? 

 



Petr HÁJEK, zástupce vedoucího Kanceláře prezidenta republiky:


Já myslím, že vůbec ta debata je trošku legrační. Protože vetovat může prezident jenom to, co projde Poslaneckou sněmovnou a Senátem a přijmout takovou tu protektorátní optiku, že co přichází z Berlína nebo z Bruselu, je prostě svaté, já neumím a prezident Klaus nikdy neuměl. Pokud jde o to, co vy říkáte. To, že si prezident zjišťuje, zda ve složité politické situaci může, či nemůže někoho pověřit sestavením vlády, že si zjišťuje, zda dotyčný kandidát má dostatečný počet hlasů v Poslanecké sněmovně, nebo zda dojde k tomu, že se opět na několik měsíců oddálí ustavení vlády, to je taková obrovská odpovědnost, že to nazývat aktivismem mě přijde vaší hlubokou neznalostí. 

 


Martin VESELOVSKÝ, moderátor:


Já jsem položil jen otázku. To nebylo tvrzení. Ale to jenom pro vyjasnění našich vzájemných postojů. 

 


Petr HÁJEK, zástupce vedoucího Kanceláře prezidenta republiky:


No, ano. Položit takovou otázku je hlubokou neznalostí toho procesu, jak se sestavují vlády. 

 


Martin VESELOVSKÝ, moderátor:


Aha, rozumím. Pojďme ještě k jednomu hostu dnešního vydání Událostí, komentářů. Z New Yorku ze Spojených států amerických se k nám připojuje ekonom Jan Švejnar. Kromě jiného také v roce 2008 protikandidát do volby prezidenta, tehdy proti Václavu Klausovi. Pane Švejnare, dobrý večer. 

 



Jan ŠVEJNAR, ekonom, Columbijská univerzita, CERGE-EI:


Dobrý večer. 

 



Martin VESELOVSKÝ, moderátor:


Řekněte mi, váš pohled na těch uplynulých 5 let, kdybyste se stal prezidentem, co byste výrazně dělal jinak než Václav Klaus? 

 



Jan ŠVEJNAR, ekonom, Columbijská univerzita, CERGE-EI:


No, tak já bych pokračoval v tom, co jsem už zdůrazňoval během kandidatury tehdy, to znamená být víc aktivní v zahraniční politice, a to znamená ve prospěch České republiky, to znamená aktivní postoj v rámci Evropské unie, ne takový ten izolacionistický postoj, který zaujal prezident Klaus. Neshazovat nebo neumožňovat shození vlády během finanční krize, kdy jsme předsedali Evropské unii. To bylo úplně zásadní gesto. No, a potom samozřejmě pokračování toho, co mělo začít už od počátku 90. let, a tudíž ustanovení dobrého, silného, funkčního právního rámce a ne atakovat Ústavní soud, ale pomáhat, aby soudní moc, jeden ze tří pilířů vlády nebo vládnutí v demokratickém systému, aby fungoval dobře, aby měl dostatečný počet soudců a aby dokázal prosazovat to, co je potřebné v demokratickém státě. 

 



Martin VESELOVSKÝ, moderátor:


Pane místopředsedo Pospíšile, mě zajímá jedna věc. Chápu, že ta otázka je do značné míry hypotetická. Ale možná bude něco demonstrovat. Byl byste raději ministrem pod premiérem Václavem Klausem nebo ministrem ve vládě, kde zároveň bude prezident Václav Klaus? 

 



Jiří POSPÍŠIL, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ODS:


To je opravdu hypotetická otázka. Já mohu říci jako bývalý ministr spravedlnosti, že byť jsme se na všech věcech s panem prezidentem Klausem neshodli, tak já jsem velmi oceňoval, že pan prezident najmenoval soudce, které jsme mu postupně navrhovali, a že se mu během jeho celého období 10 let podařilo najmenovat téměř 800 soudců, což je strašně důležité, protože s Václavem Klausem bude spojeno to, že české soudy se konečně staly personálně obsazené a mohou tak začít řešit nebo řeší v tuto chvíli už i staré kauzy z 90. let, které třeba nebyly schopny soudy řešit pro nedostatek soudců. Takže to je jedna strana mince. Druhá strana mince jsou samozřejmě kauzy typu nejmenování čekatele Langera, kdy víme, jak rozhodl Nejvyšší správní soud. Já chci říci, že s panem prezidentem Klausem se ministerstvu spravedlnosti vždycky dobře jednalo. To, že na některé věci měl jiný názor, jsem já plně respektoval a byl jsem třeba i rád, že pan prezident Klaus se nechal věcně přesvědčit, že je dobré mít nový občanský zákoník a že nakonec tento kodex podepsal, byť byly tehdy vyvíjeny široké aktivity z justiční veřejnosti, aby ten zákon vetoval. Takže chcete-li slyšet můj názor. Já jako bývalý ministr spravedlnosti nebudu na pana prezidenta Klause z pohledu toho, co jsem dělal na ministerstvu, nebudu vzpomínat ve zlém. 

 



Martin VESELOVSKÝ, moderátor:


Pojďme si poslechnout ještě další část toho projevu, který přednesl dnes živě na České televizi Václav Klaus. A tentokrát se tato část bude týkat té novoroční amnestie. 

 


Václav KLAUS, prezident České republiky /Poslední prezidentský projev Václava Klause 7. 3. 2013/: 


Obviňování, že část amnestie vztahující se k případům, které justice nebyla schopna po dlouhá léta, často po více než celé desetiletí uzavřít, byla mou pomocí zločincům, je jednou z nejodpornějších pomluv, s jakou jsem se během své politické kariéry setkal. Přesto bych i s touto zkušeností amnestii vyhlásil znovu. 

 



Martin VESELOVSKÝ, moderátor:


Pane Hájku, zajímá mě jedna věc, zajímá váš názor na to, jestli si myslíte, že váš šéf stále ještě s amnestií svým vysvětlováním, s načasováním a tak dále, mohl udělat nějakou chybu, která ho ve výsledku stála tu značnou ztrátu popularity či obliby u české společnosti. 

 



Petr HÁJEK, zástupce vedoucího Kanceláře prezidenta republiky:


Tu chybu udělal na začátku své politické kariéry, než šel do holportu s médii, bojoval s nimi, a ta interpretace amnestie je prostě a jednoduše mediální záležitost. Jestliže budete lidem 24 hodin ze všech sdělovacích prostředků opakovat, že je to jakási hrůza, propouštějí se zločinci, případy lidí, kteří rozkradli miliardy, omilostňuje, pak samozřejmě veřejnost takto bude reagovat, protože nemá možnost si ověřit, že to tak není. 3 tisíce soudců se zabývá teď tím, jestli se na některé případy vztahuje, či nevztahuje amnestie. Představa, že by prezident Václav Klaus byl schopen připravovat tuto amnestii lépe nebo s vědomím vyšším než 3 tisíce soudců, je úplně absurdní. Je to prostě mediální poprava, pokus o ni, který jako vždycky nevyjde, protože média strašlivě přestřelují a lidé si to uvědomí, soudím-li alespoň podle toho, co nám v posledních dnech chodí na Hrad stále ještě. 

 



Martin VESELOVSKÝ, moderátor:


Pane Švejnare, považujete tu celou situaci po novoroční amnestii, včetně toho aboličního článku, za, jak říká pan Hájek, pokus o mediální popravu? 

 

 


Jan ŠVEJNAR, ekonom, Columbijská univerzita, CERGE-EI:


Já myslím, že ne, že je to velice vážná věc. Tady opravdu nemůžeme oddělit dobu funkce v úřadu prezidenta od celého působení Václava Klause ve vládách od roku 1989. Jak již jsem zmínil. Právě ten nedůraz, a to znamená zanedbání, vytvoření silného právního rámce s postihem umožnilo mnoha lidem v 90. letech, aby se v tom děravém systému mohli obohatit na úkor mnoha ostatních občanů, dokonce se o tom v Americe na právnických fakultách píší učebnice a statě, slovo tunelování se přeložilo do angličtiny jako tunneling. A tudíž vlastně co se nyní stává, že lidé, kteří jsou stíháni za možnou hospodářskou kriminalitu z těchto let, jsou nyní prezidentem, který tehdy byl premiérem, a tudíž má, nese určitou míru zodpovědnosti o to, jak tento systém vypadal, a nyní dá všem těmto lidem milost a není možné zjistit, jestli opravdu jsou vinni, nebo ne, anebo jsou zproštěni viny, tak to je samozřejmě úplně do nebe volající a z takového toho světového hlediska to bude mít pro Václava Klause, myslím, to nejhorší renomé, které si může zasloužit. 

 



Martin VESELOVSKÝ, moderátor:


Pane Pospíšile, bude, bude to, o čem mluvil teď Jan Švejnar, to znamená nějaká u určité části české společnosti pachuť po té amnestii, bude to, na co se zejména s Václavem Klausem bude vzpomínat? 

 



Jiří POSPÍŠIL, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ODS:


Je faktem, že se vždycky vzpomíná na to, co dotyčný politik udělá na konci svého mandátu. Já s amnestií v té části, kde prezident ukončil běžící trestní stíhání, také nesouhlasím, a to hlavně z toho důvodu, že oběti trestných činů mají nyní velmi obtížnou pozici domoci se svých práv a náhrady škody. Teď pominu to, co také říkal pan profesor Švejnar a s čím také je možné souhlasit, že to výrazně devastuje právní vědomí lidí. To není odsouzení amnestie jako principu. To je odsouzení té podoby a toho, že se zasáhlo do běžících trestních stíhání. Já se domnívám, že je to opravdu velký zásah, že to je věc, s kterou se společnost bude delší dobu vypořádávat, a myslím si, že je škoda, že prezident Klaus na konci svého mandátu učinil některé kroky, z nichž na prvním místě bych já jmenoval amnestii, které poškozují jeho působení v úřadu. Alespoň tak to já subjektivně cítím. 

 



Martin VESELOVSKÝ, moderátor:


Jiří Pospíšil už před malou chvílí mluvil také o doplňování jednak Ústavního soudu a pak také o jmenování nových soudců. I o tom v tom dnešním večerním projevu Václav Klaus, končící prezident České republiky, mluvil. 

 



Václav KLAUS, prezident České republiky /Poslední prezidentský projev Václava Klause 7. 3. 2013/: 


Navrhl jsem řadu kandidátů, které však Senát bez vážných důvodů odmítl, i když v něm v té době na rozdíl ode dneška tvořili většinu senátoři strany, která mne do prezidentské funkce nominovala. Složení Ústavního soudu jsem proto výrazně ovlivnit nemohl, ač je to všude na světě velké prezidentské téma. 

 



Martin VESELOVSKÝ, moderátor:


Pane Hájku, nevím, jestli jsem pochopil úplně správně tuto pasáž z projevu Václava Klause. Ale... 

 



Petr HÁJEK, zástupce vedoucího Kanceláře prezidenta republiky:


Zkuste. 

 



Martin VESELOVSKÝ, moderátor:


Zkusím. Vyrozuměl jsem správně, že právě původní jeho politická strana ODS a její senátoři mohou za to, že v určitou chvíli byla snaha mít jednobarevný, tedy názorově jednobarevný Ústavní soud? 

 



Petr HÁJEK, zástupce vedoucího Kanceláře prezidenta republiky:


Ne, naopak. Šlo o to udělat ten Ústavní soud velmi barevný. Ostatně, právě to říkal prezident ve svém projevu. Předpokládal, že senátoři za stranu, která ho nominovala do prezidentské funkce a výrazně pomohla k jeho zvolení, že budou mít velmi podobný názor na tu barevnost toho senátu, toho Ústavního soudu. Změnit tu strašlivou jednobarevnost, kterou nadiktoval prezident Havel. A senátoři na to neslyšeli, chtěli opět vytvořit jednobarevný Senát. Byl to dětinský souboj s prezidentem, který byl v neskutečně krátké době vystaven nutnosti jmenovat 10 ústavních soudců, byla to dětinskost, která se později velmi nevyplatila ve chvíli, kdy Ústavní soud jednak zakázal volby, což je naprosto v demokratické společnosti tragédie a nejstrašnější věc, která se může stát. A pak nařídil prezidentovi, ač mu to ústava nepředepisuje, kdy má jakou smlouvu podepsat, aby ihned podepsal smlouvu, která zbavila Českou republiku její suverenity. To je důsledek toho, že byl ustaven vysoce opět jednobarevný Ústavní soud. 

 



Martin VESELOVSKÝ, moderátor:


Zejména díky nebo kvůli postoji senátorů ODS tehdy. 

 



Petr HÁJEK, zástupce vedoucího Kanceláře prezidenta republiky:


No, ti senátoři tam tehdy měli většinu. 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:


Tak. 

 


Petr HÁJEK, zástupce vedoucího Kanceláře prezidenta republiky:


Takže oni by měli bývali možnost pochopit, kam směřuje zaměření a kam cílí prezident. 

 



Martin VESELOVSKÝ, moderátor:


Už tomu rozumím. Pane místopředsedo Pospíšile, vy jste místopředseda ODS. To je úplně odlišné vidění věci, jakým způsobem byl minimálně v tom prvním mandátu Václava Klause doplňován Ústavní soud a co se tam dělo, kdo co chtěl s Ústavním soudem udělat, anebo si to myslíte také? 

 



Jiří POSPÍŠIL, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ODS:


Já si myslím, že první doplnění Ústavního soudu panem prezidentem Václavem Klausem bylo úspěšné. To neznamená, že souhlasím se všemi výroky, které Ústavní soud vyřkl. Také nesouhlasím například s tím, že zrušil ústavní zákon, kterým se zkrátilo volební období. Ale na druhou stranu, to, že soudci nominovaní prezidentem a následně potvrzení Senátem se chovali nestranně, nepoliticky, byť mnozí z nich byli bývalí politici, a takové obavy tu na počátku byly, že tito bývalí politici budou hájit své bývalé politické strany. Toto nebezpečí se nepotvrdilo a ti lidé se opravdu chovali nezávisle. A i když, jak jsem řekl, ne vždycky jsem sdílel jejich právní názor, tak jsem jejich právní závěry respektoval a neměl jsem s tím problém, protože jsem měl pocit, že to jejich hluboké přesvědčení, jejich právní názor, nikoliv nějaký řekněme nápad, který jim vnuknul někdo z nějakého stranického sekretariátu. Takže já musím říci, že Ústavní soud byl respektovanou institucí. Doufám, že i bude. Uvidíme, jaké kandidáty navrhne nový prezident Miloš Zeman. Ale nikdy jsem nezaznamenal v odborném tisku anebo v široké publicistice, že by zde byla nedůvěra k ústavním soudcům a že by Ústavní soud jako takový byl vnímán jako nedůvěryhodné, neodborné těleso, které by bylo poplatné nějaké ideologii nebo nějakým zájmům. Omlouvám se, na to mám trošku tedy jiný názor. 

 


Martin VESELOVSKÝ, moderátor:


To je v pořádku. Pane Švejnare, jedna věc mě zajímá. Pan Hájek před malou chvílí říkal, že zejména to rozhodnutí o zrušení ústavního zákona o předčasných volbách, to, co učinil Ústavní soud, vy jste použil, pane Hájku, tuším, slovo tragédie, něco, co se podle vašeho názoru v demokratické zemi nesmí dít. 

 


Petr HÁJEK, zástupce vedoucího Kanceláře prezidenta republiky:


Volby jsou základem demokracie. 

 


Martin VESELOVSKÝ, moderátor:


Sdílíte, pane Švejnare, stejný názor, nesmí si toto Ústavní soud dovolit? 

Jan ŠVEJNAR, ekonom, Columbijská univerzita, CERGE-EI:


Já myslím, že tady je opravdu nesmíme předjímat. Ústavní soud je velice důležité těleso, je to jeden ze tří hlavních pilířů. Nemusí člověk vždy souhlasit s tím, na čem se soud usnese. Ale je to základ demokracie. A zde se nejedná o úplné zrušení, tady se jedná o odklad. Demokracie dál pokračovala. Volby se později uskutečnily a tak dále. Čili já myslím, že tady bych úplně souhlasil s panem bývalým ministrem Pospíšilem v tom, že já si myslím, že ten Ústavní soud zatím vykázal velmi dobrou činnost. A spíš vidím ten problém právě v tom, že prezident Klaus stále usiluje o to, aby se snížila pravomoc Ústavního soudu, aby se omezila, mluví o soudcokracii a tak dále. Čili mluví dost potupně o jedné ze tří nejdůležitější částí demokratického systému. 

 



Martin VESELOVSKÝ, moderátor:


Pane Pospíšile, teď, prosím, dobře poslouchejte, protože to dále, co uslyšíme, ta další část, co uslyšíme z projevu Václava Klause, se bude týkat zejména vás, protože se týká samotné Občanské demokratické strany, ze které sice odešel už, myslím tím Václava Klause, už v roce 2008, ale stále je znát jeho zájem o tuto politickou stranu. 

 


Václav KLAUS, prezident České republiky /Projev prezidenta republiky Václava Klause, Kongres ODS 6. 12. 2008/: 


Tato politika není tou, se kterou jsem ODS zakládal a dlouhá léta vedl. Abych v probíhající přeměně ODS ze strany pravicové občanské ve stranu politického středu a stranu spíše lobbistických zájmů než idejí nestál v cestě, rozhodl jsem se poděkovat vám za titul čestného předsedy a tohoto titulu se dnes na tomto místě definitivně vzdát. 

 



Martin VESELOVSKÝ, moderátor:


To byl samozřejmě jiný projev Václava Klause. To byl projev z prosince roku 2008 z kongresu Občanské demokratické strany. A minimálně z toho včerejšího bilančního rozhovoru pro Českou televizi je znát, že Václav Klaus si svůj názor na ODS stále drží, pane místopředsedo. Má pravdu? 

 


Jiří POSPÍŠIL, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ODS:


Já samozřejmě s tím nemohu souhlasit. A dovolte mi několik poznámek. Zaprvé ten odklon ke středové politice. Já jsem přesvědčen, že ODS dál má své programové základy, je konzervativní liberální stranou. To, že ODS vládne posledních 7 let v koalicích, nevládne sama, a výsledky vlády jsou tedy kompromisem mezi ODS a zbylými koaličními partnery, z nichž minimálně Věci veřejné a následně LIDEM nejsou pravicovou stranou, a tedy že výsledky vlády jsou pravostředové, to je politická realita. A dokud nezměníme poměrný systém v systém většinový, tak vždycky zde budou vlády dosahovat výsledků na základě koaličních kompromisů a nikdy nebude výsledek vládnutí výsledkem jednoho volebního programu jedné politické strany. A k tomu druhému, co říkáte. Víte, ODS má problémy, stejně jako mají jiné politické strany. Ale ODS na rozdíl od jiných politických stran ty problémy si je ochotna přiznat, je ochotna je veřejně debatovat. A podívejte se na poslední výkonnou radu, kde jsme zrušili tři oblasti, tři okresní jednotky ODS, které mají přes 50 místních sdružení, jenom proto, že tam je podezření z černých náborů, z toho, že tam někdo mohl být placen za své členství, a z toho důvodu, že takovéto místní sdružení zlikvidovali úspěšného starostu nebo senátora. Každá politická strana se pokouší o takovou očistu. 

 



Martin VESELOVSKÝ, moderátor:


Pane Pospíšile, je otázka, jestli to bude stačit na změnu názoru Václava Klause. Pane Hájku, prosím, ten, ten... 

 



Jiří POSPÍŠIL, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ODS:


To já nevím, ale věřte, že ODS opravdu si je vědoma těch problémů a snaží se je nyní efektivně řešit, a to je důležitý signál. 

 



Martin VESELOVSKÝ, moderátor:


Pane Hájku, ten poslední záběr nebo střih z projevu Václava Klause, ten bude zejména pro vás, protože pak bude následovat otázka přímo na vás. 

 



Václav KLAUS, prezident České republiky /Poslední prezidentský projev Václava Klause 7. 3. 2013/: 


Všem, kterým není lhostejné, co se nyní v naší republice děje, chci vzkázat, že ani mně to jedno není a nebude. Nehodlám být pouhým divákem, když jde o tak mnoho. 

 



Martin VESELOVSKÝ, moderátor:


Co to znamená, co to říká váš dnes ještě šéf, když nehodlá být pouhým divákem? To je naznačený, řekněme, politický plán? 

 



Petr HÁJEK, zástupce vedoucího Kanceláře prezidenta republiky:


Já myslím, že ta slova jsou tak zřetelná, že je jakkoliv interpretovat, je trošku zbytečné. Je to asi tak. Václav Klaus žije v této zemi a dnes v Praze pronesl projev. Jeho minulý protikandidát je právě v New Yorku a odtud nám radí celá 90. léta, co bychom měli dělat a teď ho kritizuje. Proč nebyl tady? Václav Klaus je tady, zůstává tady, i když na těch pár dní si teď odskočí do Spojených států, aby v nejvýznamnějších think-thankcích Spojených států pronesl, pronesl důležité projevy. Zůstává v této zemi, tak jako vždycky v ní byl a zůstal, určitě prostě člověk jeho typu nemůže opustit veřejnou službu v nějakém smyslu slova. Politický plán, já myslím, že slovo plán k Václavu Klausovi nepatří. Plánují pánové Švejnarové, plánují všichni možní, plánuje Evropská unie. Václav Klaus neplánuje. Václav Klaus je člověk, který reaguje na potřeby této země, na potřeby jejich lidí. A když vidí, že je potřeba, aby jeho schopnosti, a jsou opravdu nemalé a jestli aspoň na tom se shodneme, bude to dobré, šly a daly se do veřejné služby, půjde do toho nepochybně. 

 


Martin VESELOVSKÝ, moderátor:


Pánové, všem třem díky za komentáře a za návštěvu Událostí, komentářů. Hezký večer, na shledanou. 

JUDr. Jiří Pospíšil

místopředseda Poslanecké sněmovny PČR
místopředseda strany
předseda regionálního sdružení
předseda klubu krajských zastupitelů
krajský zastupitel
poslanec PČR