Cílem zákona je umožnit občanským sdružením, která o to projeví zájem, transformaci na obecně prospěšné společnosti, aniž by přišla o svou historii. Mnoho organizací totiž původně vzniklo jako občanská sdružení, později ale začaly poskytovat své služby širokému okruhu klientů, tedy nejen svým vlastním členům, a kvůli právní formě občanského sdružení byly nuceny fungovat na hraně zákona. Poslanci odmítli návrh Senátu, aby o změně právní formy rozhodoval menší počet členů a potvrdili původní sněmovní verzi, podle které se změnou musí vyslovit souhlas sto procent členů o.s.

Zákon od začátku podporovala řada organizací, mezi jinými Asociace veřejně prospěšných organizací, Česká rada dětí a mládeže nebo Zelený kruh, které sdružují stovky menších organizací ze všech regionů České republiky. 

 

„Pro laiky možná drobná a těžko srozumitelná změna citelně pomůže desítkám organizací, které byly doposud svázány právní formou občanského sdružení. Změna právní formy pro ně představovala administrativně náročný proces a hlavně riziko, že přijdou o svoji historii, a tím i například o šanci získat nové dárce nebo zažádat o evropské dotace. Schválením zákona o transformaci těmto organizacím uvolňujeme ruce. Právní úprava je navíc v plném souladu s občanským zákoníkem, který vstoupí v účinnost v příštím roce a obsahuje kompletně nová pravidla pro fungování neziskových organizací,“ uvedla autorka návrhu zákona Lenka Kohoutová. Podle ní jde o další krůček k transparentnějšímu prostředí mezi neziskovými organizacemi. „Pro obecně prospěšné společnosti platí přísnější pravidla než pro občanská sdružení a jsou právem vnímány jako průhlednější instituce. Je proto v zájmu státu podpořit organizace, které na sebe takové břímě dobrovolně naloží, protože chtějí fungovat transparentně a v souladu s legislativou,“ dodává Kohoutová.

 

Lenka Kohoutová o zprůhlednění neziskového sektoru usiluje dlouhodobě. Proto také zdůrazňuje, že příznivce stabilního a transparentního neziskového sektoru čeká mnohem těžší boj, a tím je zákon o statusu veřejné prospěšnosti. „Tento zákon je v přípravě a měl by stanovit jasná pravidla pro činnost neziskovek, které chtějí čerpat veřejné prostředky. Stát by měl ale zároveň konkrétními benefity dobře fungující organizace podpořit. Stejně jako v jiných sektorech potřebujeme v neziskovém sektoru namísto nahodilých přesunů peněz z jednoho balíku do jiného dlouhodobou vizi a koncepci. Právě zmiňovaný zákon o veřejné prospěšnosti pomůže tento cíl naplnit,“ zakončuje Kohoutová.