Novinky Mediální výstupy

(www.ods.cz) Zástupci škol, rodičů, žáků a zákonodárci se sešli v Poslanecké sněmovně na kulatém stole svolaném poslankyní a stínovou ministryní školství za ODS Renatou Zajíčkovou. Hlavním tématem bylo neočekávané rozhodnutí MŠMT ukončit pokusné ověřování kombinované výuky na základních a uměleckých školách. Účastníci setkání vyjádřili hluboké politování nad tím, že i přes opakovaná pozvání na diskuzi nedorazili zástupci klíčových dotčených institucí – ministerstva, České školní inspekce (ČŠI) ani Národního pedagogického institutu (NPI). Přítomní se shodli, že právě absence průběžné komunikace a chybějící metodická podpora ze strany státu jsou hlavní příčinou současné krizové situace.

Metodické selhání NPI namísto pomoci školám

Kulatý stůl jasně pojmenoval systémovou roli Národního pedagogického institutu (NPI). NPI měl jako hlavní koordinátor poskytovat školám komplexní metodickou podporu, aktivně sbírat data a reagovat na vývoj projektu. Pokud ČŠI ve své zprávě poukazovala na nedostatky v metodice evaluace ze strany škol, bylo jednoznačnou povinností NPI tuto podporu školám poskytnout a systémové vyhodnocování zlepšit.

Zapojené školy navíc opakovaně nabízely NPI i ministerstvu svá vlastní bohatá kvalitativní i kvantitativní data o rozvoji klíčových kompetencí žáků, avšak instituce o ně neprojevily zájem a ptaly se pouze na formální záležitosti. Namísto toho, aby stát pomohl školám nastavit lepší evaluační nástroje, rozhodlo MŠMT o radikálním zrušení celého projektu.

Iniciátorka setkání, poslankyně Renata Zajíčková, zdůraznila, že v diskuzi o kombinované výuce nesmíme mluvit o suchých úřednických projektech, ale o konkrétních lidských osudech.

„Pro mnohé děti – ať už to byly děti nadané, nebo ty, které si v běžném systému například prošly šikanou – byla kombinovaná výuka záchrannou sítí, kde konečně zažily bezpečí a motivaci. Stát nesmí k takto citlivým otázkám přistupovat byrokraticky, ale s vědomím, že školou žijí konkrétní děti se svými emocemi a prožitky,“ uvedla Renata Zajíčková, stínová ministryně školství za ODS, místopředsedkyně Výboru pro vědu, vzdělání, mládež a sport.

Hlasy z praxe: Příběhy dětí a nutnost zachovat bezpečné prostředí

Pro mnoho dětí představuje kombinovaná výuka (například expediční formát) jediné funkční vzdělávací řešení, které je drží uvnitř školského systému. Jde o mimořádně nadané žáky, děti se specifickými vzdělávacími potřebami, žáky z geograficky odlehlých oblastí či děti, které mají zkušenost se šikanou v klasických školách.

Dominika Špačková, matka nadané dcery (expediční ScioŠkola): „Je nesmírně těžké najít pro nadanou dívku vhodný vzdělávací systém. Když vám stát na konci května oznámí, že vaše dítě v osmé třídě nemá kam nastoupit do devítky, je to pro rodinu neřešitelná situace. Nechci dceru dávat do domácího vzdělávání a izolovat ji od kolektivu.“

Čeněk Kočan, žák 7. ročníku (program Touzapo, Erazim): „V životě jsem neměl skoro žádné kamarády, ale až v Touzapu jsem našel lidi, kteří mi rozumí a se kterými můžu normálně mluvit. Teď se to zrušilo, což je mi extrémně líto a přijde mi to nefér. Opravdu nevím, co budu od září dělat.“

Michal Vodička, ředitel Svobodné školy Přerov: „Kombinovanou výuku jsme využívali i u mladších dětí z geograficky odlehlých obcí. Pomohlo nám to integrovat do systému děti, které by jinak zůstaly v izolovaném domácím vzdělávání. Umožnili jsme jim být v kolektivu a rozvíjet se. Pro rodiče je toto náhlé zrušení obrovskou ranou.“

Petr Kolečkář, ředitel základní školy v Jihlavě: „Mnoho rodin chce zůstat součástí oficiálního vzdělávacího systému, a právě kombinovaná výuka jim to umožňovala. Pokud jim tuto cestu zavřeme, zařídí se po svém a odejdou mimo systém. Z ministerstva nám bylo řečeno, že oni vidí ‚velká čísla‘, zatímco my vidíme jen konkrétní děti a to je prý špatně. Já si ale myslím, že vidět za každým rozhodnutím konkrétní dítě je naopak naprosto správně.“

Matěj Frgala, ředitel sítě škol Erazim: „Školy v kombinované výuce vykazují srovnatelné vědomostní výsledky jako běžné školy a my se ptáme, proč je to vnímáno jako selhání? Kombinovaná výuka má být plnohodnotnou alternativou, která navíc u dětí rozvíjí samostatnost, sebedisciplínu a kompetence, na které se ale inspekce při svém šetření vůbec neptala.“

Pořadatelka kulatého stolu Renáta Zajíčková adresuje výzvu ministrovi školství a vedení MŠMT: „Věřím, že pokud se na celou věc podíváme očima dětí, vznikne prostor pro konstruktivní dialog a přehodnocení tohoto rozhodnutí. Pan ministr často veřejně hovoří o nutnosti inovací a naplňování Strategie 2030, která přesně tyto moderní formy výuky vyžaduje. Ráda bych ho proto touto cestou vyzvala, aby se osobně sešel se žáky a zástupci zapojených škol, vyslechl si jejich zkušenosti a společně jsme našli cestu vpřed.“

Účastníci kulatého stolu nabízí partnerskou ruku k nalezení kompromisu a žádají MŠMT aby zvážilo:

1. Zavedení přechodného období: Zachovat stávající režim pokusného ověřování na nadcházející školní rok, což je kritické zejména pro žáky budoucích 9. ročníků před přijímacími zkouškami.
2. Vypsání nového, lépe cíleného ověřování: Společně s NPI a ČŠI připravit nový pilotní projekt s jasně nastavenými evaluačními kritérii a průběžnou metodickou podporou
3. Začlenění kombinované výuky pro ZŠ a ZUŠ do školského zákona: žáci a jejich rodiče by měli mít i v budoucnu možnost výběru formy výuky, která nejlépe naplňuje vzdělávací potřeby žáků (pro některé to může být prezenční forma, pro některé domácí vzdělávání, a pro některé něco “mezi” - kombinovaná výuka)
4. Schůzku mezi panem ministrem Plagou a zástupci školského výboru PSP: přítomní zástupci školského výboru PSP (paní poslankyně Zajíčková a pan poslanec Vojáček) se nabídli sejít s panem ministrem Plagou s cílem hledat společně řešení, které by bylo ku prospěchu dotčených žáků

Renáta Zajíčková

stínová ministryně školství, mládeže a tělovýchovy
poslankyně PČR
členka zastupitelstva MČ Praha 5