Novinky Mediální výstupy

Zbyněk Stanjura: Snížíme byrokracii, dotace a rozhodneme o dalších jaderných blocích

(Radiožurnál) Vláda má před sebou ještě dva roky vlády. Podaří se jí za tu dobu oživit zamrzlou českou ekonomiku? Ministr financí a 1. místopředseda ODS Zbyněk Stanjura věří, že ano. Hlavním tahounem růstu bude vyšší domácí spotřeba, protože díky poklesu inflace lidem po dvou letech propadu porostou reálné příjmy. Co konkrétně také ministr financí v rozhovoru uvádí o krocích a plánech vlády v ekonomice? Kdo by měl čtyři jaderné bloky platit? Co chystá ministr v rozpočtu na volební rok 2025 a jak vidí letošní evropské volby? Poslechněte si pořad ČRo Peníze a vliv Jany Klímové.

Celý rozhovor se Zbyňkem Stanjurou si můžete poslechnout na ČRo.

Jinak žádné velké změny typu radikálních reforem ministr do konce mandátu vlády nečeká. V politice se jde podle něj evoluční cestou. Jako příklad, co chce kabinet Petra Fialy ještě změnit, pak Zbyněk Stanjura uvádí snížení byrokracie.

„Byrokracie máme příliš. Chceme se proto v příštích měsících zaměřit na redukci agend, abychom identifikovali ty zbytečné a stát zároveň uměl pracovat s daty, která má,“ říká Zbyněk Stanjura.

Nevyloučil také menší úpravy konsolidačního balíčku. Například pokud jde o nový režim pro dohody o provedení práce. Firmy si totiž stěžují, že je příliš byrokratický. „Pokud se ukáže, že ta úprava nešla správným směrem, tak jsme určitě připraveni debatovat o možných změnách,“ připouští Stanjura.

Osobně by také chtěl, aby se letos zavedla spotřební daň na tiché víno s výjimkou produkce od malých výrobců. Naopak by nehýbal novými sazbami DPH ani zařazením zboží a služeb v různých sazbách.

Windfall tax a výstavba jaderných bloků

Nevyloučil změnu v případě takzvané válečné daně z neočekávaných zisků pro banky a energetické firmy – windfall tax. Ta platí pro roky 2023 až 2025. Stát na ní vybral loni celkem zhruba 40 miliard korun. Dalších 20 miliard pak získal na odvodech z mimořádných tržeb výrobců elektřiny a započítat lze podle Stanjury i část mimořádně vysoké dividendy z polostátního kolosu ČEZ.

Všechny tyto mimořádné příjmy měly pokrýt mimořádné výdaje na snížení cen energií v roce 2023. Saldo ale zřejmě bude deficitní, výdaje totiž zřejmě převýší 100 miliard korun.

Stanjura chce proto vyhodnotit reálná čísla, která budou k dispozici na konci prvního čtvrtletí, a pak bude řešit další kroky. „Po vyhodnocení probereme situaci, zda nastanou okolnosti, abychom to (tříletou dobu pro windfall tax) zkrátili. Určitě ten interval nebudeme prodlužovat,“ uvádí Stanjura.

Vláda by měla podle něj také zanedlouho rozhodnout o výstavbě dalších tří velkých jaderných bloků. Na začátku letošního února dostane na stůl hodnocení tří nabídek zájemců v tendru na jeden nový blok v Dukovanech od ČEZ, jejichž součástí bude i nezávazná opce na další tři bloky.

„V okamžiku, kdy dostaneme hodnocení, tak rozhodneme, jak pokračovat. Já se netajím tím, že bych byl osobně pro, abychom rozhodli o výstavbě až čtyř jaderných bloků ještě v tomto volebním období,” říká Zbyněk Stanjura.

Přepis rozhovoru:

Česká ekonomika není v dobré kondici. Jsme poslední v EU, kdo se nedostal na předcovidovou úroveň a pořád se vzdalujeme - za rok 2023 jsme v recesi a na rok 2024 jsou prognózy dost chabé. MF sice očekává skoro 2 %, ekonomové ale spíše vidí růst jen kolem 1 %. Jste stále optimista? 

Optimistou zůstávám v tom, že po dvou letech porostou reálné příjmy našich obyvatel. To znamená, že zvýšení platů a mezd bude vyšší než očekávaná inflace v letošním roce. Ty odhady jednotlivých institucí se od sebe příliš neliší, ale já bych chtěl říct, jsem v závěru loňského roku četl zajímavý komentář ekonomů, kteří říkali, že se v té debatě příliš soustředíme na HDP, ale že pro prosperitu našich občanů je možná důležitější něco, čemu se říká reálný hrubý národní důchod, který zohledňuje, jak rostly příjmy domácností. Ty u nás od roku 2019 narostly o 9 %, průměr v EU je 5 % a v tomto ukazateli jsme na 9. místě z 27 (zemí EU - poz. red.)  To není určitě špatné číslo, ale jsem optimista v tom, že příští rok očekávám růst HDP.

Nicméně přesto, že reálný národní důchod nejspíš rostl, tak domácí poptávka spotřebitelů se rekordně propadla. V té ekonomice se děje něco špatného, ekonomika neroste, ale klesá. A lidé na to reagují…

Tak já myslím, že to byla reakce očekávaná a v zásadě zdravá, protože je to jeden z hlavních nástrojů, jak srazit inflaci. V okamžiku, kdy spotřebitelé přestanou akceptovat tak vysoké ceny, tak vysoký nárůst inflace, tak to nutí ty, kteří prodávají své služby a produkty, aby ty ceny nadále nezvyšovaly. Takže to bylo očekávané a právě proto očekávají ČNB, Ministerstvo financí i další domácí i mezinárodní instituce jako výrazný pokles inflace v roce 2024. A kdybych si měl vybrat mezi vyšší spotřebou a vyšší inflací, nebo nižší spotřebou a nižší inflací, tak já za sebe volím tu variantu dvě.

Vraťme se k HDP, což je pro srovnání zemí v Evropě důležitým ukazatelem. Spoléháte tedy na to, že se zvýší příští rok HDP proto, že se zvýší reálné příjmy a domácí poptávka. Tu bude podle vás pro ekonomiku ten hlavní tahoun?
   
Podle makroekonomické predikce, kterou nedělají politici ale experti, bude ta zvýšená domácí poptávka v tomto roce hlavním důvodem růstu HDP.

Jak se podle vás na poklesu ekonomiky, jejím zabrždění, podílela politika ČNB? Dáváte jí to za vinu, že prostě před rokem a půl zvedla sazby na 7% a od té doby nedělala nic?

Nejdříve obecná poznámka: myslím si, že ústavní instituce nemají vést spory na veřejnosti, Já se držím zásady, že ministr financí nekomentuje veřejně kroky ČNB. To samé očekávám od ČNB vůči vládě, a to si myslím, že se v naprosté většině případů děje.

Brzdou v ekonomice byla i ta vysoká inflace poslední dva roky. Udělala, zpětně viděno, nějaké chyby i vláda? 

Každá vláda dělá chyby. A kdybych řekl, že naše vláda neudělala žádnou chybu, tak to by bylo za prvé příliš sebevědomé a hlavně by to neodpovídalo realitě. 

Mě by zajímal právě nějaký konkrétní případ.

My jsme poctivě přiznávali, že vláda má ten menší díl zodpovědnosti za vývoj inflace. Dnešní opozice, když vládla, říkala, že má vláda nulový vliv a dneska říká, že vláda má stoprocentní vliv. My ten názor máme pořád stejný a naším klíčovým úkolem je snižovat deficity státních rozpočtů. 

Budeme tento týden, 4. ledna, publikovat výsledky rozpočtu za rok 2023. Ale když to řeknu nahrubo, deficit v roce 2021 byl 420 miliard, 2022 360 miliard, loni to bylo pod 300. Takže tím tempem 60 miliard ročně, což je skoro 1% HDP, jsme přispěli k tomu, abychom zvládali inflaci. Ale samozřejmě cena, kterou za to platíte, je, že to má negativní dopad na celkové HDP. To je naprosto logické, to vám potvrdí každý makroekonom. Ale když jsme volili, co je větší zlo, tak větší zlo je bezesporu vysoká inflace. Takže i za cenu snížení poptávky nebo snížení veřejných výdajů, dotací, objemu platů apod. jsme bojovali s tou vysokou inflací, a to samozřejmě má negativní dopad na růst HDP. A jinak to ani nejde. 

Rok 2023 vám zabral konsolidační balíček. Některé firmy se teď zlobí, že jste zkomplikovali zaměstnávání lidí na dohody o provedení práce a že kvůli tomu uklízečky brigádníci budou radši chtít pracovat na černo a stát nedostane ani daně ani pojištění. Jste připraveni udělat nějaké úpravy u dohodářů? 

V této chvíli to ještě nevidím, ale nevylučuji, že to nebude potřeba, když se ukáže, že ta aplikační praxe je komplikovanější než jsme čekali. Čísla máme za rok 2022, neměli jsme v té době čísla za rok 2023, ale celkový objem těch dohod o provedení práce je zhruba 60 miliard. To víme kvůli srážkové dani, protože z toho se platí daň 15 %. Zpojistněny byly ale pouhé 2 miliardy. Ten celkový limit má tedy přispět k tomu, aby byl zpojistněn větší objem. Třeba se ukáže, že tak to prostě je a není na tom nic špatného. Stát doposud neměl žádnou evidenci o těch dohodách, které byly pod 10 000 korun příjmu měsíčně, kde se neplatilo sociální a zdravotní pojištění, což mimochodem byl jeden z hlavních důvodů, proč se tento typ pracovního poměru používal. Možná silnější než ta potřebná pružnost. Pokud se ukáže, že ta úprava nešla správným směrem, tak jsme určitě připraveni debatovat o možných změnách.

Očekáváte nějakou úpravu v DPH, například u balených vod, které jsou i přes velké protesty ve vyšší sazbě? 

Zatím žádné výraznější změny v DPH neočekávám. Když uděláte takto velkou změnu mnoha zákonů, potřebujete podle mě 2 až 3 roky, abyste viděla reálné dopady a pak na to reagovala. Nemyslím si, že by bylo rozumné co tři měsíce například měnit sazby DPH.

Přijde letos zdanění tichého vína, které se nakonec do balíčku nedostalo?

Já bych byl pro, ale nejsem schopen odpovědět kladně, i když bych rád. Já se netajím tím, že dlouhodobě jsem pro. V té veřejné debatě mě překvapila jedna jediná věc, že se o tom nemluvilo dříve. Je to jeden z kroků, který jsme zvažovali v rámci konsolidačního balíčku. Byl to jeden z kroků, které nám doporučili experti z NERVu. Stalo se to předmětem široké veřejné debaty, ale nepamatuji si před 3, 5, 7 lety, že by byla tak vášnivá debata o tom, že to tiché víno zdaněno není. To není novinka, pochopil bych tu vášnivou debatu v okamžiku, kdybychom tu daň nyní odpouštěli.

Tak asi se tehdy nehledala každá miliarda do rozpočtu.

Myslím, že vždycky se měla hledat každá miliarda do rozpočtu bez ohledu na výsledek konkrétního státního rozpočtu v tom kterém roce. Největší nedostatek vidím v tom, že tato daňová úleva je ze dvou třetin poskytována zahraničním subjektům (dovozcům) a ne českým či moravským daňovým subjektům. Myslím, že to není rozumné a budu se snažit se svými kolegy z Ministerstva financí nebo z Celní správy přesvědčit naše partnery, že ten krok je rozumný, že to pomáhá těm nejlevnějším dovozům. A že by to nemělo nijak ohrozit domácí producenty.

Skončí letos windfall tax pro energetické firmy a banky? 

Nevím. My jsme slíbili, že někdy v březnu, v dubnu vyhodnotíme mimořádné příjmy a mimořádné výdaje státního rozpočtu za rok 2023. Aniž bych měl tu analýzu hotovou, tak mohu říct, že to bude deficitní. Uvidíme, o kolik to bude deficitní. 

Deficitní oproti tomu, co jste očekávali?

Ne, deficitní v tom, že ty mimořádné výdaje byly vyšší než mimořádné příjmy. Když se odhadovaly, tak byla mimořádně turbulentní doba. V srpnu roku 2022, kdo si bude chtít připomenout ty časy, ať si otevře servery, televize, rádia, jaké byly komentáře, jak nestabilní bylo prostředí v tom srpnu, září roku 2022…

Ano, to se týkalo hlavně cen energií. Abychom si ale ještě ujasnili, co znamená ten deficitní výběr. Výdaje na podporu cen energií budou přes 100 miliard a výběr daně z mimořádných zisků plus odvody…

Ty budou zhruba 60 miliard. Myslím si, že je poctivé k tomu připočítat část dividendy z ČEZu, která byla mimořádně vysoká, ale i tak ty celkové mimořádné příjmy budou nižší než mimořádné výdaje. Z těch dvou nástrojů mimořádných příjmů jeden skončil na konci loňského roku. To je ten odvod z každé vyrobené MWh elektřiny různě stanovený podle zdroje. Windfall tax v této chvíli byla schválena na zdaňovací období 2023, 2024 a 2025.  Po tom vyhodnocení probereme situaci, zda nastanou okolnosti, abychom to zkrátili. Určitě ten interval nebudeme prodlužovat.
    
Víte už, kolik jste na windfall tax, na této mimořádné 19procentní dani, v roce 2023 vybrali? 

Bude to zhruba 40 miliard korun. 
 
A očekávali jste 85 miliard, je to tak? 

To jsme očekávali v okamžiku, kdy nebyl ten druhý nástroj. V okamžiku, kdy jsme předkládali do Poslanecké sněmovny ten druhý nástroj, zastropování cen za vyrobenou MWh elektřiny, tak tam jsme odhadovali windfall tax asi na 42 miliard a odhadli jsme víc z toho druhého nástroje. Díky vývoji cen na světových trzích je ten příjem nižší, ale současně platí, že mnohem nižší je platba ze státního rozpočtu za ty zastropované ceny energií. My jsme odhadovali 100 miliard a ono to bude 50. A tehdy jsme byli mnohými kritizováni, že 100 miliard je příliš málo, že budeme platit za ty zastropované ceny více. A díky příznivému vývoji, to je třeba říct, příznivému vývoji na světovém trhu, byly příjmy, ale i výdaje na to zastropování nižší, než jsme předpokládali na konci roku 2022.

Souhlasíte, že jste promeškali přípravou konsolidačního balíčku definitivně čas na nějaké zásadnější reformy, ať už ve školství, zdravotnictví, stavebnictví, trhu práce -  aby se ekonomika odbrzdila a nezávisela jen na spotřebě domácností? 

Nesouhlasím. Současně mnohé ty hlasy jednostranně spoléhají na výdaje státního rozpočtu. Velmi často jsme kritizováni, že omezujeme výdaje, ale myslím si, že není cesta, aby stát zvyšoval deficity. Na co se musíme soustředit v těchto dvou letech, je, abychom odstraňovali překážky pro soukromé investice, protože i v tom nejoptimističtějším scénáři stát nemůže investovat vše, co by česká ekonomika potřebovala. Potřebujeme opravdu mohutné soukromé investice. Musíme začít u délky povolovacích procesů. Tam už jsme nějaké kroky udělali. Věřím, že ta aplikační praxe přinese podstatné zlepšení, aby ta samotná příprava důležitých staveb netrvala tak dlouho.

Přijde tedy něco, co by mohlo českou ekonomiku lidově řečeno nakopnout?

Tak jestli očekáváme nové státní výdaje, tak to určitě ne.

To nemyslím, ale co by přineslo třeba ty soukromé investice.

To je setrvalý proces. Myslím, že musíme identifikovat ve spolupráci s podnikatelskými svazy překážky, které brání silnějším soukromým investicím. Chci jenom připomenout, že pro roky 2023, ale i pro letošní rok 2024, jsme výrazně zkrátili doby odepisování, abychom povzbudili investiční aktivitu firem. A to nám například vyčítají odbory, které vyčíslují negativní dopad do státního rozpočtu 10 a více miliard. Ale já myslím, že to byl správný krok, aby firmy měly ekonomickou motivaci, aby co nejvíce investovaly.

Investoři se často České republice vyhnou i z jiného důvodu, než jsou dlouhé povolovací lhůty, a to kvůli tomu, že neseženou lidi. Jste připraveni udělat v letošním roce nějakou zásadnější změnu, aby byl trh práce pružnější? 

Já jsem určitě pro, nicméně musíme si říct, že reálně máme nulovou nezaměstnanost. To znamená, že pokud budeme chtít zvýšit počet pracovníků, tak musíme náš pracovní trh otevírat, protože z domácích zdrojů už vlastně není šance. Je jedna oblast, na kterou bychom se měli zaměřit, a to je sladění rodinného a pracovního života. My jsme loni uvedli do praxe nový zákon, který ekonomicky zvýhodňuje částečné úvazky. To je určitě cesta jak zlepšit podmínky a dostat zase především ženy dříve zpátky na pracovní trh.

Víte tedy o něčem, co vláda ještě v letošním roce předloží, a co by se dalo nazvat nějakou zásadní reformou pro ekonomiku?

Vždycky debata, jaký krok vlády označíme za reformní. Zda to je, nebo není podstatná reforma. Jako člověk s politickými zkušenostmi chci říct, že žádné radikální přelomové reformy nepřijdou. To ani náš volební systém neumožňuje. Já jsem spíš spíše příznivcem evolučního přístupu. Rušit konkrétní papíry, povinnosti, výkazy, to určitě zjednodušuje život všem. Byrokracie máme příliš a nejenom já, ale i moji kolegové ve vládě, se chceme zaměřit v příštích měsících na redukci agend. Abychom identifikovali zbytečné agendy, aby stát uměl pracovat s daty, které má, protože stát má mnoho dat, ale zatím s nimi špatně pracoval. Pořád nás nutí, abychom státu posílali dokola ty samé údaje, a pak je velký problém, když například potřebujete adresnou pomoc, tak nemáte dostatečnou datovou základnu, abyste to byl schopen dělat. Pak stát mnohdy volí plošná opatření, která jsou sice rychlá, ale na druhé straně jsou mimořádně nákladná a často nejsou efektivní. 

A v tomto se tedy podle vás do konce vašeho vládního mandátu posuneme? 

Ano.

Vaše ODS opakovaně říkala, že ještě v tomto volebním období se rozhodne o stavbě dalších jaderných bloků. Bude to tedy už v roce 2024?

Ano. My máme jako vláda dostat někdy na začátku února hodnocení těch tří nabídek, které investor obdržel.

To jsou nabídky na jeden blok v Dukovanech.

Ano. Zatím je to řízení koncipováno tak, že je tam závazná nabídka na jeden blok a nezávazná opce na potenciálně tři další bloky. V okamžiku, kdy dostaneme to hodnocení, tak rozhodneme, jak pokračovat. Já se netajím tím, že bych byl osobně pro, abychom rozhodli o výstavbě až čtyř jaderných bloků ještě v tomto volebním období.

Investorem toho jednoho bloku v Dukovanech je ČEZ a jeho generální ředitel Daniel Beneš nám poměrně jasně řekl, že financování čtyř bloků už je nad možnosti ČEZu. Máte už o financování stavby těch dalších bloků tedy nějakou představu? 

Určitě platí, že ten model na jeden blok v Dukovanech se nedá zopakovat čtyřikrát. Takže v okamžiku, kdybychom na vládě projednali možnost výstavby až čtyř nových bloků, tak bezesporu podstatnou součástí takového materiálu musí být způsob financování. A úplně realisticky říkám, že bez účasti státu to prostě nepůjde.

Jaké jsou možnosti? 

Může to být contract for difference (předem garantovaná výkupní cena elektřiny z nového zdroje, pozn. red.) nebo něco podobného. Zatím jsme o tom nedebatovali, ale ty modely existují a je jenom iluzorní si myslet, že by to šlo bez účasti státu. To by určitě nešlo.

Právě tím, že by tam byla větší účast státu, tak součástí rozhodování může být i otázka, co bude dál s ČEZem. O jeho transformaci se mělo rozhodnout už v roce 2023. Vy jako Ministerstvo financí jste hlavní akcionář. Bude tedy nějaká transformace ČEZu v roce 2024?

Tak za prvé o té transformaci se mluví od roku 2017. Já jsem tehdy byl v opozici a byly o tom první veřejné úvahy. Myslím si, že ty úvahy jsou legitimní, ale dokud ty úvahy nebudou dokončeny, tak to podle mě nemůžeme ani jako členové vlády nějak komentovat. Je to firma, která není stoprocentně státní, je kótovaná na burze, jsou tam poměrně přísná pravidla.

Chápu. Ale alespoň to, jestli transformace bude, nebo nebude, se říct dá?

Od roku 2017 stát zvažuje různé typy transformace a za těch šest let zatím nedospěl k nějakému řešení, které by chtěl představit veřejnosti, ostatním akcionářům a případně prosadit na valné hromadě.

Zanedlouho začnete s přípravou dalšího státního rozpočtu na rok 2025. To bude volební rok. Výhledově plánujete schodek 235 miliard korun, tedy o 19 miliard korun méně než v tom letošním roce. Bude to podle vás udržitelné, když půjde o volební rok, nebudete mít tendence některé výdaje zase zvýšit? 

Bezesporu se některé výdaje zvýší. Není to tak, že můžeme zamrazit všechny výdaje na úrovni letošního roku. Mnohé výdaje státního rozpočtu jsou automaticky valorizovány. Takže ano, některé výdaje určitě porostou. Myslím ale, že to není tak dávno, co jsme schvalovali jak státní rozpočet na rok 2024, tak střednědobé rozpočtové výhledy na roky 2025 a 2026. Já pevně věřím tomu, že tu ambici naplníme a deficit bude 235 miliard. Není důležité to samotné číslo, ale poměr dluhu veřejných financí pro ten konkrétní kalendářní rok. A ten by měl být v letošním roce 2,2 %. Měl by být i v příštím roce snížen. Myslím, že je to správná cesta a byl to náš klíčový předvolební slib, že dáme veřejné finance do pořádku. Samozřejmě vždycky je jednodušší první úsporný rozpočet, těžší je pak druhý i třetí. A když se dělá čtvrtý, tak tam se ty další úspory už hledají hodně těžko. Ale shodli jsme se před několika měsíci na tom čísle a věřím, že ho naplníme.

Budete pokračovat i pro rok 2025 se škrtáním dotací, což byl takový hit roku 2023? 

Ano.

Zároveň přiznejme, že to škrtání postihlo nejvíc dotace v energetice, v menší míře pak dotace v zemědělství. Pak jste zároveň museli třeba v energetice část dotací na obnovitelné zdroje zase vracet zpátky, protože velké firmy protestovaly s tím, že to poškozuje jejich konkurenceschopnost. Nebylo tedy to škrtání až přehnané? 

Nebylo a určitě budu vyvíjet tlak na ostatní členy vlády, aby škrtali ve svých dotačních titulech. Já bych byl rád, kdybychom tu debatu otočili úplně naopak, aby každý člen vlády obhájil, proč má být dotační titul. Ne, proč ho nemůžu nějak vyškrtnout. Měli bychom se vrátit k původnímu smyslu dotací, a to je snižovat regionální rozdíly. A pokud se k němu vrátíme, tak to zase nebude populární. Dneska jsou vlastně plošné dotace po celém území, a když se podíváme zpětně, jak úspěšné byly jednotlivé územní celky, tak ty rozdíly mezi nejbohatšími a nejchudšími regiony se spíše zvyšovaly. A teď ještě k těm platbám za obnovitelné zdroje. To není dotace pro ty podniky, to je dotace pro ty, kteří provozují obnovitelné zdroje. A v minulých deseti letech byla tato dotace ze státního rozpočtu v průměru mezi 20 a 22 miliardami, někdy to bylo 27 miliard. A příští rok to bude 12,5 miliardy, to je snížení zhruba na 50 % průměrné hodnoty těchto dotací, které platí státní rozpočet. Ale vlastně všechny dotace platit daňoví poplatníci. Buď přímo, nebo nepřímo přes státní rozpočet. 

Teď to ale nesou víc ty velké firmy, které to samozřejmě znevýhodňuje na trhu, protože se srovnávají s podmínkami třeba v okolních zemích, kde takovou zátěž nemají.

No já myslím, že vždycky je potřeba to opravdu porovnávat nejen podle novinových titulků v zahraničním tisku. Pak se mnohdy ukazuje, že například platba za regulovanou složku elektrické energie je v jiných státech vyšší, protože mají větší objem obnovitelných zdrojů a to klade mnohem větší nároky na tu přenosovou síť. Tady se snažíme dělat nějaké střednědobé projekty. Například peníze z emisních povolenek více investovat i do rozvoje přenosové sítě, aby ten budoucí rozvoj, který bezesporu nastane, aby se pak zpětně neprojevoval ve zvýšení té regulované složky ceny elektrické energie.

V roce 2024 nás čekají volby do Evropského parlamentu, krajů a části Senátu. Vaše ODS v eurovolbách kandiduje v koalici Spolu a její lídr Alexandr Vondra nedávno řekl, že klíčovými tématy budou migrační politika, bezpečnost a také Green Deal a jeho dopady. S tímto výběrem souhlasíte? Jsou to témata, se kterými se dají vyhrát volby?

Myslím, že ano. Je to to hlavní, co se řeší na evropské úrovni. V této chvíli probíhá intenzivní debata o migračním paktu, jak se Evropa jako celek má bránit ilegální migraci. A to myslím, že klíčové je. S tím souvisí samozřejmě bezpečnost, protože pokud připustíme masovou ilegální imigraci, tak se velmi zhoršuje bezpečnostní situace. Stejně tak platí, že až plány a cíle Green Dealu narazí na to, kolik za to zaplatí střední třída na Západě, a to se stalo loni a letos, tak ty plány budou zreálněny. Jedna věc je, když se přijímají nějaké deklarace, co chceme za 10, 20 nebo 30 let, a druhá věc, když to má dopad na daňové poplatníky v celé Evropě. Tam pak vidíme velký odklon od stran, které to propagují. Tak uvidíme, jak dopadnou evropské volby nejen v ČR, ale v Evropě jako celku. A pak může nastat mnohem racionálnější debata o těch cílech v Green Dealu, než jaké jsme byli dosud svědky.

Green Deal je evropské téma, nicméně lidé často berou jakékoli volby jako takové vysvědčení pro vládu. Vy jste podle nedávného průzkumu Medianu pro ČRo dostali na pomyslné vysvědčení od respondentů čtyřku, a to hlavně kvůli vysoké inflaci a zdražování jídla a energií. Nemyslíte si, že třeba toto jsou hlavní témata, která lidi zajímají? 

Určitě ano. 

Nebudete se třeba chtít na to víc soustředit? 

Určitě ano, ale to je téma domácí politiky. Musíme se na to soustředit, ale v Evropském parlamentu se tyto problémy neřeší a nemohou řešit. Každé volby, které proběhly od toho října roku 2021, opozice označila jako referendum o vládě. Očekávám, že to použije i tento rok ve všech trojích volbách, které budou následovat. A je na nás, abychom měli dobrý program, přesvědčivé kandidáty a abychom v těchto volbách uspěli.

A v rámci domácí politiky a voleb, pokud jde o ceny potravin a energií, budete mít tedy něco pozitivního pro Česko v letošním roce?

Dneska to jsou jenom prognózy na začátku roku, já pevně věřím tomu, že to bude realita. To znamená mnohem nižší inflace, s tím souvisí i ceny potravin, ceny energií, bez toho by ta nízká inflace nemohla být. Růst reálných příjmů našich domácností. To si myslím, že jsou ty klíčové body, které se z těch prognóz mají v letošním roce stát skutečností.