Evropská rada rozhodla o zahájení přístupových jednání s Ukrajinou a Moldavskem
(www.vlada.cz) Lídři EU se ve čtvrtek 14. prosince 2023 na zasedání Evropské rady dohodli na zahájení přístupových jednání s Ukrajinou a Moldavskem. Zároveň udělili status kandidátské země Gruzii. EU zahájí jednání s Bosnou a Hercegovinou, jakmile bude dosaženo nezbytné míry souladu s kritérii členství. Ještě před jednáním Evropské rady jednali lídři se zástupci zemí západního Balkánu na společném summitu.
Summit se zeměmi západního Balkánu znovu potvrdil perspektivu pro všech šest zemí, tedy Albánii, Bosnu a Hercegovinu, Černou Horu, Severní Makedonii, Srbsko a Kosovo. Lídři se shodli na tom, že je potřeba pokročit v takzvané postupné integraci těchto zemí do EU, tedy začleňování balkánských zemí do některých oblastí zatímco budou přístupové rozhovory pokračovat. Konkrétně je potřeba s těmito zeměmi spolupracovat v boji proti dezinformacím a kybernetickým hrozbám, zvláště nyní s ohledem na válečnou agresi Ruska vůči Ukrajině, která přináší zásadní bezpečnostní výzvy. Státy EU přijaly po summitu deklaraci, k níž se připojily všechny státy západního Balkánu. V deklaraci EU vítá odhodlání partnerů respektovat základní evropské hodnoty a zásady a zavázat se k jejich dodržování v souladu s mezinárodním právem.
Evropská rada následně rozhodla o zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem. Prezidenti a premiéři zemí EU také podpořili udělení kandidátského statusu Gruzii. Český premiér Petr Fiala tyto závěry vítá: „Jsou to důležitá rozhodnutí. Je to důležitý signál ze strany EU a je velmi dobré, že v těchto těžkých chvílích pro Ukrajinu, pro Moldavsko, EU jasně dává najevo, že má o tyto země zájem a že nás zajímá i jejich budoucnost." Evropská rada zároveň znovu důrazně odsoudila agresi Ruska na Ukrajině a v přijatých závěrech uvádí, že je odhodlána dále oslabovat schopnost Ruska vést útočnou válku, mimo jiné dalším posílením svých sankcí a prostřednictvím jejich plného a účinného provádění a zamezení jejich porušování, zejména v případě vysoce rizikového zboží, a to v úzké spolupráci s partnery a spojenci. Rada vítá přijetí 12. sankčního balíčku.
Na čem nenašla Evropská rada shodu, byla revize víceletého finančního rámce 2021–2027. Nepodařilo se zatím dohodnout schválení nástroje s celkovým objemem 50 miliard eur na pomoc Ukrajině. Proti bylo Maďarsko a k debatě se lídři vrátí na mimořádném jednání možná už koncem ledna 2024: „Česká republika patří ke státům, které podporují jen velmi omezenou revizi. Klíčovou součástí revize rozpočtu je také finanční podpora pro Ukrajinu. Včera večer jsme dospěli k návrhu, který mohlo podpořit 26 států EU včetně České republiky, ale maďarský premiér bohužel nikoliv,“ uvedl Fiala.
V pátek 15. prosince 2023 se pak Evropská rada zabývala situací na Blízkém východě a také obranou a bezpečností: „Jsem rád, že Evropská rada se shoduje na jednoznačném odsouzení teroristických útoků Hamásu a potvrzení práva Izraele na sebeobranu v souladu s mezinárodním právem. Trváme na okamžitém bezpodmínečném propuštění všech rukojmí, která jsou držena už přes dva měsíce v Gaze,“ řekl premiér Fiala.
Lídři EU také v pátek přijali závěry k posilování evropské bezpečnosti a obrany. Dohodli se na prohloubení spolupráce mezi členskými státy při nákupech obranné techniky. Evropská rada také odsoudila využívání migrantů jako nástroje hybridní války, jak k tomu dochází na hranicích s Polskem a také v poslední době na hranicích Ruska a Finska. Evropská rada také odsoudila všechny formy nenávisti a nesnášenlivosti s důrazem na boj proti antisemitismu.
