Vláda na výjezdním zasedání v Bučovicích jednala se samosprávami Jihomoravského a Zlínského kraje o regionálních tématech
(www.vlada.cz) Slaďovat všechny politiky státu s potřebami regionů a samospráv a nastavit intenzivnější a efektivnější spolupráci mezi vládou a samosprávami bude úkolem nového poradního orgánu vlády – vládního Výboru pro regionální politiku. O jeho zřízení rozhodla vláda Petra Fialy na výjezdním zasedání v jihomoravských Bučovicích ve středu 6. prosince 2023. Zabývala se také problematikou dopravy a ochrany vody a životního prostředí v Jihomoravském a Zlínském kraji a jednala i s hejtmany obou regionů a představiteli místních obecních samospráv.
Výjezdní zasedání, které tentokrát proběhlo v prostorách Státního zámku Bučovice, bylo letošní čtvrtou cestou vlády Petra Fialy do regionů. „Vláda pokračuje ve svých pravidelných výjezdních zasedáních. Byli jsme v Jeseníku, ve Vimperku a v Kadani. Vždy se snažíme u výjezdního zasedání vlády se setkat nejen s reprezentanty obcí a především také s reprezentacemi vždy dvou krajů. V tomto případě jsou to kraj Jihomoravský a kraj Zlínský. Současně platí, že členové vlády se zúčastní nejen jednání s radami krajů a jednání se zástupci obcí, ale také strávíme část dne v obou krajích, navštěvujeme různé instituce, setkáváme se s občany a snažíme se využít ten čas tímto způsobem,“ konstatoval předseda vlády Petr Fiala.
Vláda na zasedání schválila návrh na zřízení vládního Výboru pro regionální politiku jakožto poradního orgánu vlády pro oblast realizace regionální politiky státu a dosahování cílů regionálního rozvoje České republiky a schválila také jeho statut.
„Plníme tím naše programové prohlášení vlády. Výbor má zlepšit koordinaci činností, které slouží k rozvoji regionů a zlepšit i přenos informací napříč jednotlivými resorty a také mezi vládou, kraji a obcemi. Výbor by se měl zabývat také financováním regionálního rozvoje, provádět metodickou koordinaci a zabývat se vším, co patří k regionální politice,“ shrnul premiér Fiala.
Do činnosti vládního výboru by se měli intenzivně zapojit i zástupci samospráv, což bude řešeno formou stálých hostů na jednáních vládního výboru a formou přidružených členů ve výboru na pracovní úrovni.
Ministři a ministryně se seznámili také s informací, jak stát prostřednictvím dotačních programů Ministerstva životního prostředí pomáhá Jihomoravskému a Zlínskému kraji bojovat s dopady sucha a eroze půdy a připravovat se na důsledky klimatické změny. „Problém se suchem a s vysokými teplotami trápíze všech regionů České republiky nejvíce právě Jihomoravský a Zlínský kraj. Aby tady fungovalo zemědělství, abychom zachovali lesy, tak je potřeba těmto regionům pomoci. My jsme se dnes věnovali právě dotačním programům, které kladou důraz právě na boj se suchem, erozi a přinášejí adaptační opatření pro tyto kraje,“ podotkl předseda vlády.
Na podporu udržitelného hospodaření s vodou, adaptační opatření a boje proti suchu a erozi je z aktuálního operačního programu Životní prostředí připraveno do roku 2027 zhruba 25,6 miliardy korun a Jihomoravský a Zlínský kraj k 20. listopadu už předložily celkem 212 projektů v souhrnu za 6,2 miliardy korun. Čtyřicet dva z nich už bylo schváleno k financování. Dalších 453 projektů s podporou cca 1,6 miliardy v Jihomoravském a 322 projektů za 600 milionů ve Zlínském kraji, které přímo souvisejí s ochranou vody, půdy a adaptačními opatřeními bylo podpořeno z národního programu Životní prostředí. Více o projektech na jihu Moravy v tiskové zprávě Ministerstva životního prostředí.
Vláda se seznámila také s probíhajícími a připravovanými projekty v oblasti dopravní infrastruktury v obou regionech. „Určitě dobrou zprávou je, že v obou krajích je ve výstavbě zhruba 117 kilometrů nových dálnic a 85 kilometrů silnic I. třídy. V realizaci nebo přípravě je i 25 železničních staveb a to také výrazně zlepší dopravní dostupnost. I v Jihomoravském kraji je velká šance na stavby vysokorychlostních tratí,“ shrnul předseda vlády Petr Fiala.
Jedná se například o rozšíření dálnice D1 v úseku Brno-centrum – Brno-jih, což je 1,4 kilometru dálnice a související přestavbu dvou mimoúrovňových křižovatek celkem za 1,027 miliardy korun, rozestavěné jsou další úseky dálnice D55 na území obou krajů a dálnice D49, intenzivně se pracuje také na dostavbě klíčové dálnice D52 na Vídeň nebo na zkapacitnění velkého městského okruhu kolem Brna. V plánu je výstavba dalších úseků těchto dálnic, obchvaty Znojma a Břeclavi nebo zásadní rekonstrukce silnice I/49 od Vizovic až na státní hranici se Slovenskem.
V obou krajích se modernizuje nebo chystá k modernizaci i železniční sít. Dokončuje se například železniční koridor v úseku Lanžhot–Kúty. V přípravě je výstavba vysokorychlostní trati od Velké Bíteše přes Brno do Rakvic a modernizace úseku do Břeclavi a modernizací na vyšší 200km rychlost má projít i trať Brno–Přerov. Rekonstruuje se také několik nádraží, například Brno-Královo Pole, Vsetín či Rožnov pod Radhoštěm.
„To jsou všechno projekty, které zkvalitňují život našich lidí, propojují nás s Evropou, zlepšují mobilitu uvnitř krajů a to je pro všechny občany dobrá a důležitá zpráva,“ připomněl Petr Fiala.
Vláda schválila také návrh ministra kultury na prohlášení osmnácti památek za národní kulturní památky. Jedná se o soubor čtrnácti historických radnic, které zahrnují cenné architektonické objekty různých slohů od středověku až po počátek 20. století. Národní kulturní památkou se tak staly například Malostranská radnice v Praze, Radnice královského města Plzeň, Radnice královského města Havlíčkův Brod či Stará radnice královského města Brno, ale také Nová radnice města Prostějov a Nová radnice města Ostrava. Kromě radnic se národními kulturními památkami staly také Pomník krále Jiřího z Poděbrad v Poděbradech a Hrad a zámek Poběžovice, objekty spjaté s ideou vytvoření mírové organizace jednotné Evropy, a dva nejcennější tramvajové vozy v Česku Primátorská tramvaj z roku 1900 a Křižíkova tramvaj z roku 1899. Více v tiskové zprávě Ministerstva kultury.
