Novinky Mediální výstupy

ČRo: Upravovat už budeme maximálně spotřební daně, třeba z tichého vína. Ostatní už ne

(Radiožurnál) Co by pro sousední země, jako je Česko, znamenal odchod národně konzervativní strany Právo a spravedlnost do opozice? Jaké dopady bude mít čerstvě schválený konsolidační balíček na české občany a domácnosti? A proč nemá vláda vyšší popularitu v průzkumech veřejného mínění, přestože má ve Sněmovně vysoké zastoupení? Hostem pondělních Dvacet minut Radiožurnálu byl premiér Petr Fiala (ODS).

Celý rozhovor s Petrem Fialou si můžete poslechnout na ČRo Radiožurnál.

Polsko má za sebou parlamentní volby. Odhady výsledků naznačují, že po osmi letech nepovede vládu Právo a spravedlnost. Pravděpodobná je koalice tří opozičních stran v čele s Donaldem Tuskem. Pokud by to opravdu takhle dopadlo, mělo by to podle vás dopad na Česko a na česko-polské vztahy?

Především musíme počkat na to, až výsledky budou opravdu sečteny. Je sečteno asi 60 procent, trend je nicméně potvrzován. V Polsku se vytváří z dosavadních opozičních sil nějaká možná budoucí vláda. Polský systém dává hodně silnou pozici prezidentovi, tak ještě uvidíme, jak se to celé bude vyvíjet.

V každém případě pro Českou republiku jsou důležité dobré vztahy s Polskem. Polsko je náš soused, ale i přirozený partner. A ať bude v Polsku jakákoliv vláda, tak se budu osobně snažit o to, aby ty vztahy byly opravdu dobré. Je to v zájmu České republiky.

Možná si vzpomenete, že hned na začátku naší vlády jsem se domluvil s polskou stranou na řešení otázek, které dlouhodobě vztahy komplikovaly, jako byla třeba otázka smlouvy kolem dolu Turów a dalších věcí.

Myslím si, že to bylo jenom ku prospěchu. Jak se brzy ukázalo, tak společně čelíme důsledkům ruské agrese na Ukrajině, společně čelíme všem bezpečnostním a dalším rizikům, které tato situace přináší.

Ať bude v Polsku jakákoliv vláda, tak se budu snažit o to, aby vztahy mezi našimi zeměmi byly co nejlepší.

Balíček mění šest desítek zákonů. Celkem během dvou let má díky němu stát uspořit 150 miliard. Před měsícem udělala agentura Median pro Český rozhlas průzkum, ve kterém většina z více než tisícovky dotázaných odpověděla, že nerozumí konsolidačnímu balíčku a tomu, co pro ně bude znamenat. Jenom 33 procent lidí uvedlo, že těm opatřením rozumí. Mezi těmi, kteří tvrdí, že tomu nerozumí, jsou i vysokoškolské vzdělaní lidé. Berete tohle jako selhání vlády?

Ne, určitě ne. Ten balíček je složitý. 33 procent nakonec není tak špatné číslo.

Vám to přijde dostatečné k tak klíčové věci?

Nepřijde mi to dostatečné. Když jsem řekl 33 procent, tak jsem si dovolil poznámku sociálního vědce, protože ta materie je těžká. Je to 60 různých změn, které ten konsolidační balíček zavádí – od zjednodušování dání přes určité daňové úpravy a ve finále i věci, které nejsou legislativní, to znamená třeba exekutivní rozhodnutí o zastavení některých dotací.

To všechno dohromady je velmi komplikované a opravdu to, co je důležité z hlediska veřejnosti a z hlediska politika, je, aby lidé viděli výsledky. Oni nejsou povinni rozumět do detailu konsolidačnímu balíčku. Proč bychom to po nich chtěli?

Oni po nás mají oprávněně chtít, abychom dělali rozhodnutí, která fungují a o kterých se pak mohou přesvědčit, že skutečně spravují veřejné finance.

Lidé potřebují vidět dvě věci, ve kterých se ukáže, že máme pravdu. První věc, že se jich konsolidační balíček nijak nedotkne v tom smyslu, že by je existenčně ohrozil. A o tom se musí lidé přesvědčit.

A druhá věc, že konsolidační balíček skutečně povede k tomu, že se budou snižovat zadlužení, deficity a že se dostaneme tak, jak slibujeme, například k tomu, že budeme příští rok plnit maastrichtská kritéria a deficit veřejných financí bude pod třemi procenty, dokonce 2,2 procenta.

Až toto lidé uvidí, tak budou rozumět konsolidačnímu balíčku, proč jsme ho udělali. Ale to, že vám někdo poctivě řekne: „Já tomu nerozumím, proč je tam šedesát různých úprav a změn?“, tak to bych nikomu vůbec nevyčítal a považuju to za docela přirozené.

Co my musíme ukázat a vysvětlit a o čem musíme přesvědčit lidi, je, že ten balíček funguje a že plní cíle, kvůli kterým jsme ho dělali.

Je to nepopulární opatření. Jak bychom mohli čekat potlesk u opatření, u kterého říkáme, že něco určitým profesním skupinám a podnikům dávat nebudeme a vlastně všem něco vezmeme, abychom měli peníze na to, co stát dělat musí? To jsou třeba výdaje na sociální věci a bezpečnost.

Ministr financí Zbyněk Stanjura v pátek po schválení balíčku řekl, že tato vláda nebude připravovat další balíček, že daně se mají měnit jenom jednou za volební období. Můžete slíbit, že opravdu do příštích sněmovních voleb nezměníte žádné daně?

Daně se skutečně mají měnit jednou za volební období. To je pravda. Jsou zde ještě některé drobné věci, kde jsme slíbili diskuzi, která musí být dovedena k výsledku. To jsou třeba některé spotřební daně, jako se třeba mluví o dani z tichého vína a dalších věcí.

Jsou některé daně, které mají odrážet nějakou škodlivost nebo společenské riziko a tam je možné je kontinuálně upravovat. Zásadně platí, že nechystáme žádný výrazný zásah do daní tohoto typu, který by upravoval ostatní daně – DPH, daň z příjmu, nic takového se nestane.

Ani ta daň z nemovitosti už se nemůže hýbat?

Ne, daň z nemovitosti se také nebude hýbat. Toto je jediný zásah do daní, prosím, s malou výjimkou určitých úprav spotřebních daní, které jsou vždycky možné a různě se dělají. V podstatě platí, že daně jsme změnili teď a už je měnit nebudeme.

Opozice protestovala nejen proti opatřením v balíčku, ale i proti tomu, že jste ho v pátek schválili, aniž by dostali slovo všichni poslanci, kteří se ve třetím čtení přihlásili do debaty. To je postup, který v minulosti použila i současná opozice v únoru roku 2016 při schvalování zavedení EET. Tehdy to vyvolalo silné reakce, a vy jste tehdy řekl: „Byli jsme svědky znásilnění jednacího řádu ze strany vládní většiny. Byl porušen zákon, když byla ukončena rozprava. Řada poslanců nemohla vystoupit a vyjádřit se.“ Znamená to, že teď jste vědomě také znásilnili zákon?

Ne, za svými slovy si stojím. Tehdy jsme neobstruovali jednání Poslanecké sněmovny jako takové. Pouze jsme prováděli obstrukce u jednoho zákona – EET.

Bylo to ale daleko delší dobu než v tomto případě. Bylo to mnoho měsíců...

To není vlastně pravda. Nejsme v Poslanecké sněmovně schopni projednávat spoustu věcí, protože obstrukce se nestala mimořádným nástrojem.

Na druhé straně jste mluvil o porušení zákona. Ten zákon se od té doby nezměnil a vy jste udělali to samé.

Tehdy jsme obstruovali pouze v dnech, které jsou určeny pro třetí čtení, a neobstruovali jsme další jednání Poslanecké sněmovny. Momentálně čelíme permanentním obstrukcím. Sněmovna se nemůže dostat ani k projednávání jednotlivých bodů. Opozice využívá debaty o programu schůze a celé jednání zdržuje.

Ale pořád to nic nemění na tom, že zákon je stejný a nepočítá s tím, abyste stanovili pevný čas hlasování..

I judikatura Ústavního soudu, ke které přihlížíme, říká, že většina, která vzešla z voleb, má právo v nějaké chvíli prosadit svoji vůli. Není možné, aby menšina permanentně a neustále blokovala jakékoliv rozhodnutí.

My jsme přece opozici nabídli, že jsme připraveni jednat ve středu i v pátek po čtrnácté hodině. Jsme připraveni jednat přes noc, jsme připraveni jednat v jiné dny, abychom mohli nechat mluvit všechny poslance. Ale vetovalo to ANO s SPD. A to je také potřeba zohlednit.

Stáli jsme před volbou pořád dál a dál o tom mluvit a projednávat, celkem to bylo asi 48 hodin, anebo přistoupit k pevnému hlasování. V nějaké chvíli už pak všechny argumenty zazněly, a proto jsme k hlasování přistoupili.