Novinky Mediální výstupy

Pět důvodů úpravy valorizace

(Právo) V souvislosti s úpravou valorizace důchodů se objevuje řada nepravd a polopravd. Částečně proto, že důchodový systém je složitý. Není snadné jednoduše vysvětlovat, jak funguje a co způsobují valorizace.

Navíc opozice se rozhodla dělat z toho „peklo“ bez ohledu na všechno. Není to zase taková věda, když vlastníte část médií a bezostyšně popíráte, co jste ještě včera hlásali.

V tom všem „pekelném“ víření a snaze zvrátit na ulici výsledky voleb by ale neměla zaniknout zásadní otázka: proč to ta vláda dělá? Je to nepopulární, prý neústavní, trávíme tím dny a noci v parlamentu, málem se dostaneme do střetu s „naším“ prezidentem hned po jeho zvolení, málokdo nás pochválí. Tak proč to děláme?

Protože je to odpovědné a nutné. A protože neděláme politiku pro momentální potlesk, ale takovou, která dlouhodobě slouží naší zemi a jejímu rozvoji. Zde je pět argumentů, proč jsme toto vše podstoupili a narychlo upravili červnovou valorizaci.

1. Jsme hrdí na rekordní růst penzí v době naší vlády.

Důchody vrostly za rok a půl o zhruba pět tisíc Kč, o více než 30 procent. Nikdy v moderní historii ČR k takovému růstu nedošlo. Považujeme ho za správný. Senioři si nemohou sami vydělat ani nově naspořit. Proto penze musejí nějakým způsobem kompenzovat růst cen a zohledňovat růst platů.

Klíčovým ukazatelem je poměr průměrného důchodu k průměrné mzdě. Klíčovým proto, že brání rozvírání nůžek mezi pracujícími a seniory. Za naší vlády vzrostl tento poměr rekordně. V době Babišovy vlády se pohyboval mezi 39–41 procenty. Za rok a půl, co spravujeme naši zemi, se tento poměr zvýšil na 50 procent, ve vztahu k čisté mzdě důchod dosáhne brzy více než 60 procent.

Zatímco průměrná mzda – tedy příjmy těch, kdo na důchody přispívají – vzrostla od roku 2021 zhruba o 2500 Kč, průměrný důchod vzrostl o více než pět tisíc Kč. Taková příznivá čísla pro seniory zde v posledním čtvrtstoletí ještě nebyla. Obstojí to i ve srovnání s vyspělými zeměmi EU. Ale takové tempo růstu důchodů už není udržitelné.

2. Důchody „nezmrazujeme“ a už vůbec je nesnižujeme. Zachováváme jejich rekordní růst, jen upravujeme jeho dynamiku. Musí odpovídat tomu, co se děje ve společnosti, mezigenerační solidaritě i možnostem státního rozpočtu. V červnu po úpravě valorizace vzrostou důchody průměrně o 760 Kč a průměrný důchod poprvé překročí 20 tisíc Kč. Důchody opakovaně kompenzují inflaci, reálná průměrná mzda ale klesá.

3. Valorizace důchodů nejsou izolovanou věcí. Není to tak, že se jednou přidají peníze a hotovo. Proto nejde „jen“ o 19 miliard v letošním roce navíc. Každá valorizace navždy zvyšuje výdaje a také základ pro další valorizace. Má tedy vliv nejen na celkovou výši důchodů, ale i na jejich další růst.

Právě proto může neupravená červnová valorizace stát v příštích letech stovky miliard korun, jak spočítali experti (např. podle výpočtů Národní rozpočtové rady ušetří touto změnou stát 250 miliard Kč už v příštích sedmi letech).

Valorizace důchodů jsou řádné a mimořádné. Řádná proběhla v lednu a zvýšila průměrný důchod znovu o zhruba tisíc korun. Naše vláda počítala i s mimořádnou valorizací v červnu s tím, že se bude u průměrného důchodu pohybovat mezi 700 a 900 Kč. Tedy že na ni budeme muset dát ze státního rozpočtu mezi 15–20 miliardami Kč. Na to jsme byli připraveni a domluveni v koalici.

Nikdo nepočítal s tím, že by ukazatele pro valorizaci byly takové, že celková částka bude přes 34 miliard Kč. Tato informace se objevila až 10. února ve zprávě ČSÚ. Naše vláda jednala v řádu dnů, aby si se situací poradila.

4. Peníze na důchody nikde „neleží“, nejsou naspořeny.

Systém je tzv. průběžný. Na současné důchody se musejí vybrat peníze z odvodů a daní těch, kteří nyní pracují. Nebo si stát na ně musí půjčit. Není to tedy jen rozhodnutí parlamentu či vlády, kolik peněz na důchody dá. Je to ovlivněno i možnostmi, kolik peněz lze aktuálně na důchody získat. A kolik na ně bude potřeba v budoucnosti.

Úprava mimořádné valorizace je jeden dílčí krok. Čekají nás dva další. Musíme změnit valorizační mechanismus, který nebyl vytvořen pro vysokou inflaci. A především musíme připravit důchodovou reformu, které se vlády v posledním desetiletí vyhýbaly. Bude to bolestné, ale je to nutné.

5. Jednáme rychle a odpovědně. Nejednáme retroaktivně ani protiústavně. Parlament na náš návrh upravil zákonné podmínky dříve, než bude vydáno vládní nařízení, které zajistí konkrétní částky.

Neporušujeme ani žádná očekávání. Nikdo nemohl čekat, že se důchody zvýší v průměru o 1700 Kč, když všichni odborníci předvídali sotva poloviční nárůst. Úmysl upravit mechanismus jsme oznámili hned po zveřejnění čísel ČSÚ a bezprostředně jsme jednali.

Stav legislativní nouze není optimální cesta, ale byla jediná možná. Požádali jsme opozici, aby nevetovala zkrácení lhůt mezi čteními, pak bychom mohli vše projednat řádně. ANO i SPD to odmítly. Jiný způsob, jak stihnout úpravu valorizace, nebyl. Museli jsme jednat i s rizikem, že Ústavní soud bude mít jiný pohled. Rezignovat a neudělat nic by bylo neodpovědné a nesprávné.
Naše vláda reagovala na mimořádnou situaci. Upravujeme výpočet důchodů pro podmínky, které zákonodárce původně neočekával. Posilujeme tím celospolečenskou solidaritu, zlepšujeme výhled hospodaření s veřejnými penězi a připravujeme si cestu pro zásadní reformu důchodového systému, kterou už dál nesmíme odkládat.