Vláda se zabývala modernizací Armády ČR, řešila i dopady možného přerušení dodávek plynu z Ruska
20. července 2022

Vláda se zabývala modernizací Armády ČR, řešila i dopady možného přerušení dodávek plynu z Ruska

(www.vlada.cz) Česká republika zruší vyhlášený tendr na nákup nových bojových vozidel pěchoty pro Armádu ČR a namísto toho zvolí formu přímého vyjednávání s vládou Švédského království o dodávce vozidel firmy BAE Systems. Rozhodla o tom vláda Petra Fialy na jednání ve středu 20. července 2022, které se uskutečnilo v prostorách Poslanecké sněmovny.

Kabinet Petra Fialy se zabýval možnými důsledky neobnovení dodávek ruského plynu do Evropy plynovodem Nord Stream I. Evropská komise již zveřejnila plán Save Gas for a Safe Winter, který navrhuje členským zemím ušetřit patnáct procent z obvyklé spotřeby plynu a také zajišťuje solidaritu v zásobách mezi členskými zeměmi.

„V následujících dnech se ukáže, zda a v jaké kapacitě budou obnoveny dodávky plynu plynovodem Nord Stream I z Ruska do Evropy. Vzhledem k aktuální situaci ale již teď musíme jednat tak, jako by dodávky obnoveny nebyly. Musíme se chovat odpovědně, a to jak v České republice, tak i na evropské scéně. Není důvod k panice, ale přesto musíme počítat i s těmi hrošími scénáři, musíme být obezřetní, musíme být připravení a podle toho i naše vláda jedná,“ konstatoval premiér Petr Fiala.

Předseda vlády vyzval, aby se veřejné instituce, podnikatelé i občané chovali co nejšetrněji a nejodpovědněji. „Data spotřeby v České republice za poslední půl rok ukazují, že tyto úspory jsou možné. Například ve srovnání s loňským rokem je letošní spotřeba plynu už nyní o zhruba dvacet procent nižší. Pokud se budeme dál chovat hospodárně, a samozřejmě musíme přiznat, že je to někdy i na úkor našeho komfortu, tak tyto úspory nepochybně zvládneme. Proto bychom chtěli občany a firmy požádat, aby v úsporách nadále pokračovali. Čím více uspoříme nyní, tím více plynu zbyde na jarní měsíce do doby, než se podaří zajistit alternativní dodávky,“ poznamenal premiér Petr Fiala.

Vláda na základě doporučení právní kanceláře rozhodla o zrušení vypsané veřejné zakázky na pořízení pásových bojových vozidel pěchoty pro Armádu ČR. Namísto toho Česká republika osloví vládu Švédského království a pokusí se formou G2G nakoupit švédská bojová vozidla CV-90 BAE Systems. Stejné stroje hodlá ze Švédska nakoupit i sousední Slovensko, vláda proto chce následný postup se slovenskou stranou koordinovat.

Kabinet jednal také o další strategii modernizace Vzdušných sil Armády ČR a rozhodl, že namísto jednání o prodloužení stávající smlouvy na pronájem švédských nadzvukových letounů JAS-39 Gripen budou zahájena jednání s partnery v USA o pořízení 24 nadzvukových víceúčelových letadel páté generace Lockheed Martin F-35 Lightning II.

„Je to zásadní krok pro modernizaci české armády. Jsou to rozhodnutí, která budou mít dopad na posílení naší obranyschopnosti v příštích letech či desítkách let. Je to i krok k plnění aliančních závazků a jsou to také důležitá rozhodnutí v této době, kdy bezpečnost Evropy, a tedy i bezpečnost České republiky, čelí novým výzvám, které způsobila česká agrese na Ukrajině,“ uvedl předseda vlády Petr Fiala. Další podrobnosti obsahuje tisková zpráva Ministerstva obrany.

Vláda současně vzala na vědomí informaci ministryně obrany Jany Černochové, že Litva požádala o dvouměsíční prodloužení mise, kterou čeští piloti s gripeny od 1. dubna plní v rámci Integrovaného systému protivzdušné a protiraketové obrany NATO na litevské základně Šiauliai. Původně mělo být plnění tohoto operačního úkolu ukončeno 31. července, ale protože žádná spojenecká země nebyla schopna po České republice tento úkol v Litvě převzít, protáhne se až do 30. září. Od října 2022 má ochranu vzdušného prostoru pobaltských států převzít Dánsko. Ministerstvo obrany nyní jedná s litevskou stranou, která by měla uhradit většinu zvýšených nákladů, o organizačních a technických podrobnostech. Více informací v tiskové zprávě Ministerstva obrany.

Kabinet schválil také vyplacení mimořádných odměn pro příslušníky Vězeňské služby, kteří během trvání nouzového stavu pracovali přesčas, ale tato práce navíc jim s ohledem na znění krizového zákona nemohla být proplacena. Vláda souhlasila se změnou systemizace, která umožní na tyto mimořádné odměny včetně souvisejících výdajů vyčlenit více než 16,6 milionu korun.

Vláda projednala také záměr Ministerstva dopravy prověřit možnost realizace výstavby železniční infrastruktury metodou spolupráce veřejného a soukromého sektoru. Analýza se bude týkat možnosti uplatnit formu PPP projektu na dvě plánované investice – modernizaci a novostavbu trati Praha – Veleslavín – Letiště Václava Havla a modernizaci trati Nemanice I – Ševětín, část B. Vláda tento záměr odsouhlasila a uložila Ministerstvu dopravy zajistit zpracování studií proveditelnosti PPP předkládaných projektů a předložit jejich výsledky vládě k dalšímu rozhodnutí.

Kabinet vzal na vědomí rovněž zprávu o technologické a procesní připravenosti agendových informačních systémů, kterou předložil místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. Zpráva shrnuje problémy identifikované v oblasti informačních systémů ministerstev a ostatních ústředních správních úřadů a navrhuje kroky k jejich odstranění. Ministři a ministryně projednali i zprávu místopředsedy vlády pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj o stavu připravenosti ICT projektů v Katalogu záměrů Digitální Česko. I tato zpráva definuje zjištěné nedostatky a navrhuje šest kroků nezbytných k nápravě zjištěného stavu.