Novinky Mediální výstupy

Stát k řešení uprchlické krize přistoupil odpovědně a vzniklou situaci řeší průběžně vzhledem k měnícím se podmínkám

(www.parlamentnilisty.cz) „Zásadnější roli by měly nyní uplatňovat romské neziskové organizace v Česku, které by romským uprchlíkům měly důsledně vysvětlovat podmínky, za kterých mohou u nás pobývat a připravit je na umístění do konkrétních lokalit,“ říká hejtman Královéhradeckého kraje a senátor Martin Červíček.

Válka na Ukrajině trvá už téměř 3 měsíce, jak si vede váš kraj v současné době s pomocí uprchlíkům? Máte ještě volné kapacity pro jejich ubytování? Nedochází vám pro ně finance? Kolik jich nyní vůbec evidujete? A dochází také ve vašem regionu k většímu odjezdu ukrajinských běženců anebo se jejich počet stále zvyšuje?

Asistenční centrum pro ukrajinské uprchlíky v našem kraji zaregistrovalo v průběhu necelých tří měsíců asi 16 tisíc uprchlíků. Ubytovací kapacity v kraji jsou v tuto chvíli dostatečné. Počty nově příchozích uprchlíků stagnují a zaznamenáváme i návrat některých z nich na Ukrajinu. Od března Královéhradecký kraj odlehčuje přetíženým regionům v ČR a průběžně se podílíme i na pomoci plně obsazené Praze. Uprchlickou krizi doposud zvládáme, a to i díky profesionalitě zapojených složek Integračního záchranného systému, součinnosti charity, obcí a měst a dalších neziskových organizací i odpovědnému přístupu zainteresovaných odborů krajského úřadu. Všem jim patří velké poděkování, stejně jako veřejnosti, která se nemalou měrou podílela na zajištění ubytování v našem kraji.

Jste spokojení s celkovou pomocí státu ohledně této problematiky? Za co by se dala současná vláda pochválit, a zač by naopak zasloužila kritiku?

Stát k řešení uprchlické krize přistoupil odpovědně a vzniklou situaci řeší průběžně vzhledem k měnícím se podmínkám. Máme za sebou první fázi, kdy byla prvořadá rychlá humanitární pomoc, při dodržení základních bezpečnostních standardů. Nyní již ale přichází doba vyslání jasného signálu, že budeme nadále pomáhat potřebným, ale nepřipustíme zneužívání systému. K tomu by kromě spolupráce samospráv, odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra a Policie ČR měl sloužit informační systém HUMPO, který je potřeba urychleně naprogramovat, a také využívat standardních informačních systémů cizinecké policie (přehledy o místě pobytu emigrantů).

Jak velký počet uprchlíků se nechal ve vašem kraji zaevidovat na úřadech práce, a jak to vnímají vaši místní podnikatelé?

Uchazeči o zaměstnání z řad uprchlíků si ve velké většině hledají zaměstnání sami, hlavně s využitím znalostí a možností diaspory, případně prostřednictvím neziskových organizací. Mnozí podnikatelé oslovili uprchlíky s nabídkou zaměstnání například na ubytovnách. Také řada ubytovatelů se o své uprchlíky v tomto směru postarala, jako například některá zemědělská družstva, která poskytla kromě finanční podpory i své ubytovací kapacity a nabízí pracovní příležitosti v zemědělské výrobě. V evidenci úřadu práce zájemců o zaměstnání je v tuto chvíli přibližně 20 procent z dospělé populace registrovaných uprchlíků v našem kraji, ale další, jak jsem už uvedl, si našli zaměstnání bez ohledu na evidenci úřadů práce.

V některých regionech, nejvíce v Praze, ale také v například v Moravskoslezském kraji je problém s ukrajinskými Romy, kteří mají mnohdy i maďarské pasy. Tito běženci někdy i demolují ubytovací prostory. Na druhé straně je ale nelze všechny házet do jednoho pytle, někteří z nich si už nalezli práci a nejsou s nimi problémy. Jak to s touto skupinou emigrantů funguje ve vašem kraji?

Na KACPU (krajské asistenční centrum pro uprchlíky) mezi etniky nerozlišujeme, nicméně romských běženců v našem kraji nemáme mnoho a také opravdu nelze házet všechny do jednoho pytle. Nezaznamenáváme ani zásadní problémy s tzv. dávkovou turistikou, a až na jednu osmičlennou skupinu, která po obdržení humanitární dávky odjela neznámo kam, jsme nezaznamenali další zneužití našeho systému. Obecně bych ale řekl, že zásadnější roli by měly naplňovat romské neziskové organizace v Česku, které by uprchlíkům měly důsledně vysvětlovat podmínky, za kterých zde mohou pobývat a připravit je na umístění do konkrétních lokalit. Zároveň je nezbytné, aby stát zajistil maximální počet ubytovacích kapacit přes správu uprchlických zařízení splňujících možnost zajistit bezpečnost a pořádek v místě pobytu těchto uprchlíků.

Ministr Rakušan uvedl v médiích, že vyřešit problém s chováním ukrajinských Romů není snadný, jelikož není možné nařizovat obyvatelům Evropské unie, kde se budou pohybovat. Byla to reakce na kritiku, proč policie už razantněji nezasáhne na Hlavním nádraží v Praze, kde „táboří“ stovky ukrajinských Romů. Ministerstvo vnitra začalo už konečně tento problém řešit. Ale není to trochu pozdě, opravdu si mohou někteří emigranti „bivakovat“, kde chtějí, na rozdíl například od českých bezdomovců, aniž by jim státní orgány v tom mohly zabránit?

Řešením je podle mého nastavení regulačních mechanismů proti zneužívání humanitární dávky v kombinaci s vhodným typem přechodného nouzového ubytování. Jsem proto moc rád, že se konečně začíná uvažovat o tom, že by měla existovat možnost nahradit finanční humanitární dávku, za poskytnutí materiální pomoci v místě pobytu. A musí se dávky proplácet jen při prokazatelném pobytu. A po dobu maximálně 6 měsíců, což bude znamenat určitou motivaci pro uprchlíky, aby se začlenili do běžného života.

Opozice, ale i nemalá část veřejnosti vyčítá současné vládě, že se zajímá více o nynější ukrajinskou krizi než o české občany. A to zejména, když máme nyní u nás vysokou inflaci a energetickou krizi. Dal byste kritikům za pravdu, měla by vláda například zastropovat ceny energií a potravin, jak to udělaly některé jiné evropské státy anebo si vláda počíná zcela správně?

Odpovědností vlády je postarat se v prvé řadě o své občany, což musí být pro tuto vládu jistě prioritou v současné době. Nynější pomoc Ukrajině se bohužel stala předmětem politického boje a různých mediálních zkratek. Ale jak jsem již zmínil před měsícem, lze očekávat, že čím déle bude trvat válečný konflikt, tím obtížněji bude možné udržovat dosavadní míru solidarity. Proto je nyní klíčové zajistit co největší adaptaci přijatých uprchlíků a začlenit je do běžného života včetně pracovního procesu v naší společnosti. Jedině tak bude možné čelit ekonomickým, sociálním i společenským důsledkům. Bude však také třeba se více soustředit na řešení hospodářských problémů spojených s nárůstem cen energií, pohonných hmot, materiálu i jeho nedostatku a vzrůstající inflací. Stejně tak, jako bylo třeba přijmout strategii ke zvládání uprchlické vlny, je nyní třeba hledat možné změny v oblasti exportu a importu například energetických surovin, jako je uhlí, zemní plyn, ale třeba i pšenice a další zemědělské produkce. Je čas přemýšlet nad možností dohledu, například marží rafinerií či bavit se o cenách emisních povolenek, popřípadě intenzivněji se musíme zabývat hledáním alternativních dodavatelů důležitých komodit.

Mou snahou z pozice hejtmana a senátora bude, abychom do diskusí o těchto řešeních byli přizváni také my, představitelé jednotlivých krajů. Abychom do nich vstupovali jako partneři, kteří jsou nejlépe obeznámeni s konkrétními dopady současné situace zatěžujícími zaměstnavatele, výrobce, podnikatele a občany ve svém regionu.

Kromě zmiňovaných krizí trápí českou veřejnost i další nepříjemný problém. Zvláště v odlehlejších lokalitách, v menších městech a obcích, je už více let akutní nedostatek zubařů. Z tohoto důvodu se senátor a lékař Ladislav Václavec rozhodl zorganizovat celostátní výzvu adresovanou ministru zdravotnictví, ve které uvádí řadu návrhů, jak se z této nepříjemné situace vymanit. Máte ve vašem kraji podobný problém a podpořil byste tuto výzvu?

Zubařů je obecně nedostatek a problémem do budoucna je i generační obměna lékařů. Odbor zdravotnictví našeho krajského úřadu na základě požadavků poptává zdravotní pojišťovny a stomatology o doplnění sítě zubařů v našem kraji, ne vždy se však daří naplnit potřebné kapacity. Popřípadě usilujeme o přehledy volných kapacit zubařů z hlediska počtu pacientů v dosahu jednotlivých lokalit, aby se dalo rozumně dojet k svému zubaři. Připadá mi, že si občas zdravotní pojišťovny neuvědomují dostatečně svoji odpovědnost se zajištěním stomatologické péče i v odlehlých regionech. Výzvy k jednání vítám.

(Autor: Jan Štěpán)

Rozhovor vyšel na serveru ParlamentníListy.cz.