Novinky Mediální výstupy

Musíme rychle pochopit, jak Green Deal promění vzdělávání. V Česku o tom prakticky nemluvíme, ale přijde obrovská změna zejména pro venkov

(INFO.cz) Expert na školství, vzdělávání a vědu Jiří Nantl je nejen náměstek Jihomoravského hejtmana. Aktuálně se stal jedním z poradců premiéra Petra Fialy. O „svých“ tématech mluví v rozhovoru pro INFO.CZ a upozorňuje na důležitou věc, o které podle něj v Česku zatím prakticky nemluvíme: evropský Green Deal je u nás vnímán primárně jako záležitost energetiky a automobilismu, Nantl ale upozorňuje, že bude mít zásadní, rychlé a dlouhodobé dopady také na potřebné dovednosti společnosti. A tedy na celé naše školství.

Tento týden premiér Petr Fiala zveřejnil seznam svých poradců. Jste jedním z nich, první otázka se tedy nabízí: s čím vás premiér oslovil, s čím mu budete radit, jaké máte ambice a cíle?

Já si úplně nemyslím, že poradci premiéra mají mít veřejně deklarované ambice či program. Smyslem této pozice je vytvářet odborné zázemí premiéra a dávat mu na řešené problémy pohled nezávislý na mašinerii státní správy.

Lidé mají možná přehnaně dramatické představy o tom, o co jde. Naprostým jádrem činnosti poradce premiéra je připravovat stanoviska k zásadním věcem, o kterých vláda jedná, upozorňovat na úskalí a souvislosti, doporučovat premiérovi, na co se zaměřit a na co klást otázky. Poradce nemá být z mého hlediska hybatelem, od toho jsou představitelé exekutivy, ale pomocníkem a podporou, někdy oponentem.

V tuto chvíli také musím říct, že přesné organizační nastavení práce poradního sboru budeme diskutovat na přelomu ledna a února. Za sebe předpokládám, že se budu věnovat oblastem, kterým tematicky rozumím, což jsou vzdělávací a vědní politika. V týmu jsou lidé, které můžete brát čistě jako poradce odborné, a pak je nás menšina, kteří jsme spojeni také politicky či přesněji stranicky s premiérem, takže pokud si něco dávám jako obecný cíl, je to pomáhat, aby se povedly hlavní věci, které jsme napsali do volebního programu SPOLU a propsaly se do koaličních dohod.

A které to tedy jsou, pokud jde o školství, vzdělávání a vědu?

V oblasti vysokého školství a vědy je to diferenciace univerzit, tedy jednak směr výzkumně intenzivní – a k tomu bych dodal, že to chce i nějaký srovnatelný přístup vůči Akademii věd – a pak směr profesní, otázka struktury grantového financování ve vědě, aby stabilizovala nejsilnější týmy a podporovala vznik nových juniorních výzkumných týmů.

V oblasti regionálního školství otázka kariérního systému učitelů a ředitelů – tomu se ostatně hodně věnuji i na jižní Moravě. V rámci vzdělávání jako celku si také myslím, že se budeme muset více a rychleji zaměřit na dopady, které pro vzdělávací systém přinese ekonomická a technologická transformace a zejména Green Deal. O tomto v Česku zatím prakticky nemluvíme, Green Deal je vnímán jako záležitost energetiky a automobilismu, ale bude mít zásadní a rychlé dopady na potřebné dovednosti.

Co přesně myslíte tou diferenciací univerzit?

Vláda se v programovém prohlášení zavázala, že zavede systém výběrové podpory omezeného počtu institucí, od kterých budeme čekat, že se stanou opravdu mezinárodně špičkovými univerzitami. Bude potřeba nalézt konkrétní formu a pravidla, jak to provést. Tato věc byla v minulosti diskutována opakovaně a je to potřeba, evropská země naší velikosti by měla mít alespoň jednu či dvě univerzity na vyšších stupních světových žebříčků, než tomu zatím obecně je.

Ruku v ruce s tím ale musí jít podpora těch škol, jejichž úkolem je prostě kvalitně učit, aby to mohly dělat a byly za to i finančně ohodnoceny.

Pokud jde o regionální školství, mluvíte o změnách v kariérním systému učitelů a ředitelů. V čem by měly spočívat?

Teď řeknu čistě osobní pohled. Myslím, že nutně dospějeme k tomu, že je potřeba nový zákon o pedagogických pracovnících. Z několika důvodů: Za prvé, ten stávající z roku 2004 je poměrně nepřehledný ohledně toho, jak se vlastně kvalifikace učitele získává.

Za druhé, povaha učitelského povolání se mění, stává se více týmovou, práce se třídou je do značné míry druh managementu. Vznikají nové pedagogické profese či potřeba jejich uznání a začlenění do systému. Příkladem je složité hledání systémového řešení, jak platit školní psychology.

Za třetí, potřebujeme nastavit nějaký národní standard učitelské profese, který dnes nahrazují diplomy z fakult připravujících učitele, a umožnit, aby jej splnili i lidé, kteří nezačali klasicky studiem učitelství. U ředitelů zase jde o to, že to je dnes opravdu svébytná profese vrcholových manažerů – zejména u rozsáhlejších středních škol – a potřebujeme adekvátně uchopit systém jejich profesního růstu. I podle zjištění mezinárodních výzkumů je vliv kvality ředitele na kvalitu výuky ve škole silný.

Můžete se ještě podrobněji zastavit u dopadů Green Dealu na vzdělávací systém? Pokud tvrdíte, že se o tom prakticky nevede debata, pojďme tedy načrtnout její základní obrysy…

Green Deal je v podstatě celoevropská strategie specializace ekonomiky. Zjednodušeně řečeno, Evropská unie si řekla, že vsadí na udržitelné a obnovitelné zdroje v energetice a na jejich využívání v dopravě a dalších segmentech. Nechme teď stranou debatu, zda je to strategie dobrá, nebo o tom někdo má pochybnosti. Jde o dopady na poptávané dovednosti a dopady na strukturu povolání.

Celý rozhovor čtěte na INFO.cz.