Novinky Mediální výstupy

Partie CNN Prima News

(CNN Prima News) Hostem nedělního diskusního pořadu Partie CNN Prima News byl předseda Senátu PČR a místopředseda ODS Miloš Vystrčil.

Celý rozhovor s Milošem Vystrčilem můžete zhlédnout na CNN Prima News.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Krásné nedělní poledne. Na CNN Prima News pokračuje Partie. Já vám děkuju, že se díváte. Mými hosty ve studiu pan Miloš Vystrčil, předseda Senátu Parlamentu České republiky, místopředseda ODS. Dobrý den. Vítejte.

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
Dobrý den. Děkuji za pozvání.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Rádo se stalo. A pan Milan Štěch, bývalý předseda Senátu a sociální demokrat. Dobrý den, vítejte také. Dobrý den.

Milan ŠTĚCH, bývalý předseda Senátu /ČSSD/:
Dobrý den. Také děkuji za pozvání.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pánové, děkuji, že jste přišli. Pane předsedo, já začnu u vás s dovolením. Pan prezident není v dobrých rukou, řekl jste na páteční podvečerní tiskové konferenci ve vztahu k jeho spolupracovníkům. Co máte, konkrétně na mysli, co se panu prezidentovi podle vás děje?

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
Je to věcí více. Já řeknu jednu konkrétní, a to je, že když se dozvím, že bez vědomí ošetřujícího lékaře je navštěvován, a to vlastně za doprovodu vedoucího kanceláře, tak si myslím, že to není citlivý přístup k panu prezidentovi. A ta druhá věc vychází z nějaké mé znalosti pana prezidenta Zemana. Já jsem přesvědčený, že některé věci, kdyby je mohl mít pan prezident úplně pod kontrolou, tak by je nedělal, že by třeba tím způsobem, jak dneska kancelář prezidenta republiky informuje, neinformoval, že by prostě řekl, řekněte těch věcí více a on takové názory nakonec v roce 2019 tuším i říkal. A mám tam pochybnosti o tom, jestli skutečně všechny ty věci, které dneska Kancelář prezidenta republiky o panu prezidentovi říká, nebo jak informuje, jestli on o tom o všem ví, protože já k němu může mít tisíce výhrad, ale zdá se mi, že tohle to není jeho styl a že takhle on by se nechoval.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Tu věc, kterou zmiňujete o svém zdraví, o tom, že by měla být veřejnost informována, říkal v roce 2019 v TV Barrandov, nevíme, možná změnil názor. Nicméně zeptám se jinak, vy máte tedy podezření, že pan prezident nemůže vyjádřit svou vlastní vůli a že s ním okolí manipuluje, nebo co se…

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
Já nevím, jestli nemůže, nebo může, to vůbec nechci posuzovat, ale spíše může to být tak, že třeba o tom neví, to nemůžete, jako vy se to nedozvíte, jak, když ležíte na JIP a podobně, takže to je ten můj, ale je to můj pocit. Já to nemám nějak podloženo. Ale tak já z toho vycházím, protože já se teď opakuju, já pana prezidenta znám a teď v poslední době jsme spolu úplně dobře nevycházeli, ale nemyslím si, že on by vystupoval před veřejností tím způsobem, jak to dneska prezentuje Kancelář prezidenta republiky, nemyslím si to. Ale nemám k tomu žádný, žádný důkaz, ale taky jsem řekl, že si to myslím, že je to můj pocit, není to tak, že bych to věděl.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Rozumím. Nicméně jeho mluvčí z těch málo informací, co sdělil, říkal, že čte monitoring tisku, váš pan kolega, pan předseda Vondráček ze Sněmovny říkal, že s panem prezidentem ve čtvrtek mluvil, že s ním komunikoval, že byl v dobré náladě, tomu nevěříte?

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
Počkejte, to je zase něco úplně jiného. Já neříkám, že nevěřím tomu, že nečte monitoring tisku. Já neříkám, že nevěřím panu předsedovi Vondráčkovi. Já pouze říkám, že kdyby pan prezident byl dle mého názoru v kondici a byl schopen ty věci stoprocentně sledovat a třeba se dívat na to, jakým způsobem je prezentován a jak je prezentován v médiích Kanceláří prezidenta republiky jeho zdravotní stát, že si myslím, že by spokojen nebyl. A to je věc, kterou jsem řekl, a to je ta dvojka. A ta jednička je, že jestli má veškerou péči, kterou by nyní potřeboval, to nevím, ale ty indicie, a mluvil jsem o té návštěvě, svědčí spíše o tom, že tak tomu vždycky být nemusí.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pane Štěchu, jak vy to zdálky sledujete, ostatně všichni, to, co se děje s panem prezidentem okolo něj a ten týden, který máme za sebou?

Milan ŠTĚCH, bývalý předseda Senátu /ČSSD/:
Asi by bylo dobré tu situaci zklidnit. Pan prezident je nemocný, je určitě vážně nemocný, jinak by nebyl tak dlouho v nemocnici. A je potřeba brát v potaz, že to je člověk, na prvním místě, že je tam rodina. Na druhou stranu chápu, že ústavní činitelé a politici, zejména ti, kteří uspěli ve volbách, byli nervózní, aby prezident dostál svým povinnostem, aby se mohla rychle ustavit nová vláda, ale myslím si, že zatím žádné akutní nebezpečí nehrozí, protože Sněmovna je svolaná. Nakonec i kdyby nebyla svolaná, tak se musí sejít nejpozději 8. listopadu. A problém nastane, pokud by prezident nekonal po 8. listopadu, to znamená, pokud by nepřijal demisi předsedy vlády, pokud by nepověřil nového politika, samozřejmě předpokládám, že to bude pan Fiala sestavením nové vlády, pak by nastal problém. A pak by teda byla na místě ta diskuse, která už se teď vede o tom, jestli uplatit čl. 66. A myslím si teď, že to je předčasný a že to je drobet i, bych řekl, ne příliš citlivé k panu prezidentovi a zejména k jeho rodině. To, o čem hovořil pan předseda Vystrčil, že okolí, nebo ten tým, který on má na Pražském hradě, ten nejužší tým, že se nechová dobře, tak já jsem dlouhodobě přesvědčen o tom, že to není dobrý tým, ale na druhou stranu vybral si ho pan prezident, tak je to jeho zodpovědnost. A prostě je to obrázek. To, co si léta dovoluje tiskový mluvčí, to si myslím, že nemá v Evropě obdoby. Takže teď se to drobet i vrací jak bumerang, protože oni opravdu zhoršují tím svým chováním ten obraz pana prezidenta a vyvolávají takové bych řekl nepříznivé nálady obecně ve společnosti. Ale znovu se vracím k tomu, já teda bych, kdybych byl zákonodárce, tak bych v tuto chvíli nehlasoval pro to spustit čl. 66 a spíše bych teda vyčkal stanoviska nejlépe lékařů, když to nebude od lékařů...

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Ale my ho nemáme, promiňte, pane Štěchu, my ho nemáme, pan prof. Zavoral, ředitel Ústřední vojenské nemocnice, ošetřující lékař pana prezidenta, řekl: „Já to vím, ale já vám to říct nemohu, protože nemám souhlas.“ A neexistuje žádná lékařské konsilium.

Milan ŠTĚCH, bývalý předseda Senátu /ČSSD/:
Ale já teď, nebo ten, myslím si, že ty zákonodárné sbory, který by bylo na místě, aby jednaly případně, tak ty teď nutně nepotřebuju. Oni to budou potřebovat po 8. listopadu. Pak se situace změní, zásadně se změní, protože pokud by prezident nekonal, tak potom je jejich povinnosti z Ústavy, aby konali. A samozřejmě by měli konat, pokud možno na základě lékařských stanovisek a nálezů, ale jak jsem to konzultoval s některými právníky, tak by měli konat i tehdy, kdyby se k těm stanoviskům nedostali, protože ty indicie, že ten prezident nemůže v plném rozsahu ten úřad vykonávat, by prostě tady byly zcela zřejmé.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pane předsedo Vystrčile, ještě k vám, vás včera v rozhovoru pro Novinky kritizoval bývalý prezident. Já ho s dovolením budu citovat: „Nejsme ve válce, i když někteří ji stále rozdmýchávají, nevidím důvod neříci o zdravotním stavu prezidenta republiky veřejnosti více. To však agresivita politiků kolem pana Vystrčila neumožňuje. Ti si hrají na válku.“ Jak tomu rozumíte, té kritice?

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
Nerozumím, protože moje první věta na tiskové konferenci, kterou jsme měli, byla úplně stejná, jako řekl pan předseda Štěch, a to je, že do 8. listopadu žádný úkon pana prezidenta k tomu, aby normálně mohla probíhat vyjednávání o nové vládě, nepotřebujeme. Jinými slovy jsem se snažil říci zklidňující větu, možná jsem ji neřekl dostatečně srozumitelně, ale já už nevím, jak ji mám jinak říci. A pak je tam ta druhá věc, a to je, že my nemůžeme úplně ignorovat to, že bude v nějakém okamžiku potřeba vědět, jestli pan prezident je schopen vykonávat svůj úřad. A já souhlasím s tím, že bychom potom k nějakému řešení určitě měli přistupovat po 8. listopadu, není důvod tomu člověku nedávat čas na to, aby se mohl vyléčit, doléčit, aby mohl nabrat znovu síly. A jinými slovy, já ani to vyjádření pana prezidenta Klause nechci víc komentovat.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Rozumím, ale pokud sledujete dění na internetu, tak se asi té mé otázce ani divit nebudete, ale vy jste to sám řekl, vy s panem Zemanem nemáte dobré vztahy navzájem, ani jste se nepotkávali v poslední době. A jestli dovolíte takovou osobnější otázku, udělali byste stejné kroky jako Senát, šli byste do toho se stejnou razancí, pokud by se nejednalo o Miloše Zemana, ale o někoho, kdo by vám více politicky konvenoval?

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
Já si myslím, že ten problém je jinde. Ten problém je v tom, jak funguje Kancelář prezidenta republiky, jak je o panu prezidentovi, a je jedno, kdo to je, informována veřejnost. A já jsem přesvědčen, že pokud by tam byl nějaký jiný prezident, jehož kancelář, kterou si sám vybral, informuje tak, jak informuje ta současná, takže bychom se chovali úplně stejně, protože my jiné možnosti nemáme. Já si fakt nepřeju, mě to opravdu, jako nemám žádnou radost, když v pátek odpoledne jedu z Jihlavy do Prahy na tiskovou konferenci, abych tam řekl, že vlastně do 8. listopadu máme čas, že pokud je aplikován čl. 66, tak to není v žádným případě o tom, že někdo chce odvolat prezidenta, protože prezident prezidentem zůstává, ale o tom, že by bylo dobré přemýšlet, jestli nedostane nějaký čas na to, abychom ochránili prezidenta jako instituci, to znamená, aby mohly být vykonávány ty pravomoci, které on bude muset po 8. listopadu vykonávat a aby také on byl chráněn před tím, aby normálně ohleduplně a citlivě a řekněme v klidu se mohl léčit. A když poté, co to řeknu a řeknu k tomu ještě nějaké další věci, tak následně se dozvím, že se chováme necitlivě. Ono to je velmi komplikovaný, samozřejmě to tak působit může. Ale já nemůžu na to říct nic jiného, než to, že to fakt teda není mým cílem, opravdu ne. A já můžu mít 100 a 1 výhradu vůči panu prezidentu Zemanovi, ale fakt jsem přesvědčen, nebo přesvědčen, to nevím, ale jako nezdá se mi to, že on by tohle to chtěl.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Nastala další fáze souboje některých ambiciózních jedinců s prezidentem, jehož demokratické zvolení nikdy nepřijali, to jsou slova Václava Klause, ale nejenom jeho. Někteří si myslí, že za tím je prostě ta politika Antizeman. Co za tím vidíte vy, pane Štěchu, jde o Miloše Zemana, nebo prostě podstatný problém, který by se tady řešil tímto způsobem, i kdyby na Hradě seděl někdo jiný?

Milan ŠTĚCH, bývalý předseda Senátu /ČSSD/:
Já vám rozumím, rozumím i Václavu Klausovi, protože je potřeba říci. Za Senát navenek hovoří předseda, on může hovořit bez usnesení pléna Senátu, ostatní senátoři hovoří sami za sebe. Usnesení pléna Senátu v této věci přijato žádné nebylo, pokud je mi známo. A pan prezident samozřejmě vnímá Senát jako celek a musím říci, že i na mě některá vystoupení, třeba předsedy zahraničního výboru nebo předsedy komise pro Ústavu, působila příliš akčně, příliš rychle řešit, prostě nedočkaví. A pak si člověk, který sleduje politiku, spojí ty věci, třeba pan Fischer kandidoval na prezidenta, jestli to tam není. Já nemůžu tvrdit, že to tam je. Ale samozřejmě, že vy novináři, ale i veřejnost, která se o politiku zajímá, si tento můstek, to spojení vytvoří, není to šťastný. Já jsem několikrát v době své praxe musel upozornit některé představitele, respektive jenom členy výboru, nebo předsedy výboru další, že by měli v těchto věcech zvažovat, protože ať chtějí nebo nechtějí, to vytváří obraz o celém Senátu. A přitom k tomu usnesení Senátu není. U předsedy je to něco jiného, předseda, když to přežene, když to řeknu velmi lidově, tak si to odnese, že mu to ti senátoři můžou spočítat i třeba tím odvolání. Ale tito pánové si myslím, že vystupovali poměrně velmi akčně a myslím si, že to úplně nebylo na místě. Ta situace...

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Promiňte, zmínil jste pana senátora Fischera, koho máte dál na mysli, pana...

Milan ŠTĚCH, bývalý předseda Senátu /ČSSD/:
Předseda komise, komise pro ústavu a ústavní procedury, slyšel jsem ho asi 2×, 3×, překvapilo mě to docela velmi akčně, co by se mělo dělat, jak by se mělo, vyznívalo to, on to možná nemyslel. Vyznívalo to, jako kdyby se ty procesy měly spustit.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pane předsedo, zazněla tady kritika směrem k některým senátorům i k roli Senátu. Připomínka.

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
3 věci. Když jsme dávali ten dotaz formou dopisu na Kancelář prezidenta republiky, tak jsem schválně kvůli tomu svolal aspoň organizační výbor, abychom si řekli, zeptáme se na to, jak to vypadá, protože to můžeme potřebovat pro nějaký budoucí, dle mého názoru i případný, zdůrazňuji, jednání s Poslaneckou sněmovnou, protože fakt se to týká podle mě toho období po 8. listopadu. Co se týká kolegů, já to nechci komentovat, každý senátor je zodpovědný za své činy a za svá vyjádření. Pan Fischer, pan předseda zahraničního výboru je dlouhodobě v této věci razantnější, než třeba i komise pro ústavu, protože ten návrh, který byl, vlastně který vznikl na půdě zahraničním výboru, potom následně projednávala komise pro ústavu a rozhodli jsme se, že čl. 66 aplikovat nebudeme, nebo jsme doporučili, aby aplikován nebyl. To se bavím o době zhruba před měsícem. Co se týká pana předsedy Hraby, tak tam tak, tam to bylo skutečně tak, že to nebylo úplně jasné, jestli on chce být tak akční nebo nechce, protože poté, co řekl, že je potřeba to všechno dělat, tak nakonec také zmiňoval dobu po 8. listopadu. My máme teď komisi pro ústavu, já jsem jejím členem, tak tam se snad dozvíme teda, jak to pan předseda přesně myslel z hlediska té akčnosti. Já za sebe jsem toho názoru, že ty věci, které jsme měli udělat, jsme udělali a opravdu nemám dneska ambice nějak tu věc dál eskalovat. Na druhé straně bych byl velmi rád, pokud by se ta věc projasnila a i proto jsem položil ten dotaz a jsem zvědav na tu odpověď Ústřední vojenské nemocnice.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Zatím ji nemáte.

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
Zatím ji nemám, tak to by byl zázrak. Já jsem ten dotaz posílal v pátek. A samozřejmě tam bude ten problém, že to je tajemství lékařské zřejmě, nebo nebude možné odpovědět. Na druhé straně my bychom se měli snažit získat všechny informace, které získat můžeme a potom je buď dostaneme, nebo ne, to už se uvidí.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Nemocnice se vyjádřila, že ten váš dotaz, ten požadavek řeší se vší zodpovědností a naléhavosti. Jenom ještě krátká otázka, proč byl na té podvečerní páteční tiskové konferenci pan senátor Drahoš, to vám také někteří vyčítali, proč tam vlastně byl, proč se vyjadřoval tak, jak se vyjadřoval, když je to přímý konkurent pana Miloše Zemana v té, v té druhé prezidentské volbě.

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
To, že tu tiskovou konferenci uděláme, to rozhodnutí padlo někdy těsně po poledni v pátek. A protože to byla konference, kde kromě jiného také jsem mluvil o tom dotazu na Kancelář prezidenta republiky, tak byli přizváni k účasti na té tiskové konferenci všichni členové organizačního výboru. A ti, kteří mohli, tak přijeli, nebo přišli, logicky pan místopředseda Oberfalzer, pan místopředseda Růžička, pan místopředseda Drahoš..., pan předseda výboru pro školství Drahoš, protože zřejmě mají to nejblíž, jsou z Prahy, paní místopředsedkyně Seitlová třeba to nemohla stihnout...

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Že to byla náhoda, že tam prostě byl...

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
On tam přišel, protože si, když to zjednoduším, udělal čas, stejně tak mohl být tam třeba pan senátor Větrovský nebo paní Seitlová a tak dál, byli přizváni všichni členové organizačního výboru, aby se k tomu mohli vyjádřit a aby případně jsem, řekněme, nějak zachoval tu možnost, aby bylo zřejmé, do jaké míry je to vůle minimálně zástupců Senátu ve smyslu členů organizačního výboru.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Děkuju vám, pánové. Pojďme k čl. 66, ale já ještě předtím, než se vás budu ptát, přizvu do vysílání 2 ústavní právníky. Zdravím na dálku pana Zdeňka Koudelku, právníka a vysokoškolského pedagoga, který se ucházel o zvolení do sněmovny za Trikolóru Svobodné Soukromníky. Zdravím vás do Brna. Dobrý den.

Zdeněk KOUDELKA, právník a pedagog:
Dobrý den.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pan profesor Aleš Gerloch, ústavní právník vedoucí katedry teorie práva v právních učení Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Dobrý den.

Aleš GERLOCH, ústavní právník a vedoucí katedry teorie práva a právních učení PF UK:
Dobré odpoledne.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pánové, stejná otázka na vás. Já začnu u vás, pane profesore Gerlochu, k čemu je určen čl. 66, pro jaké účely, situace s ním Ústava České republiky počítá?

Aleš GERLOCH, ústavní právník a vedoucí katedry teorie práva a právních učení PF UK:
Čl. 66 je určen pro všechny situace, kdyby prezident republiky ze závažných důvodů nemohl vykonávat svoje pravomoci, to znamená, netýká se to jenom zdravotního stavu, ale týká se to všech variací, které nejsou předem dány, čili je to abstraktní formulace, například že by byl zajat teroristy, že by byl zadržován v době války a podobně. Sám se zdržoval třeba v zahraničí a nechtěl se vrátit do České republiky tak, aby nemohl být vystaven stíhání, kterému hrozí a podobně. Já bych dodal, že chybí především podrobnější zákonná úprava, která by na tento článek navazovala, zejména nejspíše v jednacích řádech obou komor, která by řešila ty otázky, o kterých i dnes se hovoří. Máme podrobnou úpravu jenom v zákoně o Ústavním soudu z hlediska toho, kdyby prezident republiky navrhl zrušení usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu v této věci, tam ta úprava je.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
V té konkrétní situaci, ve které se nacházíme v souvislosti se zdravím pana prezidenta, rozuměl byste tomu, že by obě komory parlamentu o aktivaci toho pověstného čl. 66 už dnes hlasovali v této situaci, že je pan prezident v nemocnici a my nemáme informace, co s ním je?

Aleš GERLOCH, ústavní právník a vedoucí katedry teorie práva a právních učení PF UK:
Tam musí nastat skutečně ta situace, že je zřejmé, že není schopen vykonávat své pravomoci, to znamená, že tato situace zřejmě teď nenastala. Bude to zjevné poté, co bude svolána Poslanecká sněmovna, její zasedání je svoláno již na 8. listopadu, ale konkrétní ustavující schůzi pak svolává předseda Poslanecké sněmovny. Ostatně je třeba souhlasné usnesení obou komor, takže i z tohoto důvodu v současnosti jednání Senátu je víceméně ještě bezpředmětné.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Děkuju. Pane Koudelko, stejná otázka na vás, jak byste vnímal aktivaci toho čl. 66 v současné situaci, ve které se nacházíme, počítá s tím česká Ústava?

Zdeněk KOUDELKA, právník a pedagog:
V současné situaci ta potřeba ještě není, protože prezident může vykonávat své pravomoci i z nemocnice, také tak někteří prezidenti v minulosti činili. A koneckonců situace, kdy přešly pravomoci prezidentské dříve tedy na vládu za bývalé úpravy československé, tak to nastalo v době prezidentství Ludvíka Svobody, bylo to velmi výjimečné. A on byl skutečně neschopen výkonu funkce, dokonce to vedlo potom k tomu, že v úřadu skončil. Takže jestli pan Fiala poté, co současná vláda podá demisi, jestli půjde do nemocnice a tam třeba dostane jmenovací dekret na předsedu vlády, tak to vlastní předání dekretů a ta vlastní návštěva pana Fialy u prezidenta může být poměrně krátká a bez toho, že by byl nějaký slavnostní akt na Hradě, prostě to jmenování bude platné, takže prezident může i nyní vykonávat své funkce v nemocnici.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
A jak se díváte na aktivitu Senátu. Pan senátor Vystrčil, pan předseda Senátu odeslal žádost o podrobnosti o zdravotním stavu, nebo jakési sdělení, jestli je schopen pan prezident vykonávat svou funkci, Kancelář prezidenta republiky zatím bez odpovědi. Jak se na to díváte, pane Gerlochu?

Aleš GERLOCH, ústavní právník a vedoucí katedry teorie práva a právních učení PF UK:
Tam si myslím, že je problém z hlediska lékařské mlčenlivosti. Sám nevím, nakolik přesně je vedoucí kanceláře detailně informován o zdravotním stavu, předpokládám, že ano, ale v každém případě je tady ochrana podle čl. 10 listiny, to znamená ochrana před zveřejňováním osobních údajů, včetně zdravotního stavu bez souhlasu pacienta, ten zřejmě není dán a proto on sám těžko může poskytovat tyto informace, možná trochu v jiné situaci je to zdravotnické zařízení, které ale také si myslím, že může pouze sdělit, jaký je aktuální stav prezidenta republiky a těžko se vyjadřovat k nemoci a jejímu průběhu, i prognóza je podle mého názoru vždycky asi otevřená, takže i tato otázka, myslím si, že těžko může být vyžadována nebo přesně zodpovězena.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Děkuju. Pane Koudelko, stejná otázka na vás, aktivita Senátu, kdy se senátoři, vedení Senátu dožaduje nějakých informací o tom, jestli pan prezident je nebo není v tuto chvíli schopný zastávat své funkce?

Zdeněk KOUDELKA, právník a pedagog:
Vše, co se týká prezidenta republiky, je politická záležitost. A já tady vnímám tu aktivitu Senátu skutečně jako pokračování nějakého politického boje mezi prezidentem a části Senátu, ale z hlediska právního je prostě rozhodující, jestli skutečně nastane situace, že bude muset prezident učinit nějaký úkon a nebude ho moci učinit. A tato situace zatím nenastala. Prezident svolal z nemocnice zasedání Poslanecké sněmovny a určitě i po tom 8. listopadu, kdy se sejde ustavující schůze Poslanecké sněmovny, tak může z nemocnice jak přijmout demisi vlády, tak jmenovat nového premiéra.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Děkuju vám. Zdeněk Koudelka a Aleš Gerloch. Pánové, děkuji, že jste byli hosty v Partii, že jste odpovídali na otázky. Na shledanou.

Aleš GERLOCH, ústavní právník a vedoucí katedry teorie práva a právních učení PF UK:
Na shledanou.

Zdeněk KOUDELKA, právník a pedagog:
Na shledanou.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pane předsedo Senátu, slyšel jste to, není to předčasné? Pan prezident podepsal nějaký papír o svolání schůze. Vlastně máme čas a nepotřebujeme prezidenta.

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
Já k tomu řeknu jenom jednu věc. Já vzhledem k tomu, jak ta situace dneska vypadá a vzhledem k tomu, že dle mého názoru občané mají právo vědět, jestli je pan prezident způsobilý vykonávat svůj úřad, jsem dospěl k názoru, že se zeptám nemocnice na to, zda dle jejího názoru existují závažné důvody pro to, aby pan prezident nemohl vykonávat své pravomoci. Nemocnice odpoví podle toho, jak je možné, aby odpověděla. A já splním svoji povinnost, protože dle mého názoru je to tak, že bychom se na to zeptat měli, že by nás to mělo zajímat třeba i proto, že pan prezident je také, já nevím, vrchní velitel ozbrojených sil a podobně. Ale není mi to příjemné a mnohem příjemnější by bylo, kdyby ty informace přicházely z Kanceláře prezidenta republiky standardním způsobem a bylo řečeno na začátku, teď bohužel ta důvěra velmi opadla vůči Kanceláři prezidenta republiky, je to tak, že v současné době dle názorů lékařů neexistují závažné důvody pro to, aby prezident, abychom mohli prohlásit, že prezident, není schopen zastávat nebo vykonávat svůj úřad, to, kdyby se stalo, tak já za sebe říkám, že bych žádné dopisy nikam nepsal. Bohužel jsme se dostali do situace, kdy tohle to přímo nezaznívá, nebo alespoň, a já nejsem sám, to nejsme schopni z vyjádření Kanceláře prezidenta republiky jako pochopit nebo vyrozumět, tudíž dochází k těmto věcem, kde já v podstatě souhlasím s tím, že by bylo lepší, kdyby tomu tak nebylo, kdyby normálně k těm informacím docházelo a byly dávány veřejnosti, protože je to důležité pro pana prezidenta jako člověka, bylo by více klidu pro to, aby se mohl léčit.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Děkuju, pane Štěchu.

Milan ŠTĚCH, bývalý předseda Senátu /ČSSD/:
Já se domnívám, že Senát teď nutně pro svoji činnost, která je především zákonodárná, zejména teda hlídání, aby přímé normy byly v souladu s Ústavou a další a další činnosti, tak nutně ten zdravotní stav pana prezidenta a tu informaci nepotřebuje. Drobet víc to potřebuje Poslanecká sněmovna, ta je na něm závislá. A myslím si, že to potřebuje docela dost vláda, zejména předseda vlády, protože řadu rozhodnutí, který by případně mohl udělat prezident, kontrasignuje předseda vlády a prezident je součástí moci výkonné. Já musím říci z mojí praxe, že když před, například poslední volbou prezidenta republiky, v tom finále pan Drahoš, pan Zeman, byly informace, kolovaly, že zdravotní stav pana prezidenta Zemana není dobrý. On asi 3 neděle, měsíc před tou volbou nevypadal příliš dobře. Na mě byl činěn dokonce říct taky návrh, nebo respektive návrh, nátlak nebo návrhy, abych se dotazoval ve Vojenské nemocnici nebo v nemocnici obecně, jak to s ním je a podobně. Víte, já jsem vždycky zažil, od koho ty věci a co tím může být sledováno. Já jsem se snažil, abych v tý funkci byl teda nadstranický a nevyhověl jsem tomu.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Zjistil jste, od koho ty věci...

Milan ŠTĚCH, bývalý předseda Senátu /ČSSD/:
Samozřejmě jsem zjistil, ale nebudu to říkat, protože bylo to mezi čtyřma očima, někdo by mě mohl jaksi žalovat a já tady nepotřebuju mít nějaký problémy, ale obecně říkám, kdybych s Milošem Vystrčilem hovořil, tak bych ho na to asi upozornil. Já nevěděl, jaká je situace, že takové tlaky existují, takové tlaky existují, že začnou vám říkat, jste druhý nejvyšší ústavní činitel, měl byste konat. Přitom Ústava jasně říká, že sice jsme, nebo byl jsem a Miloš Vystrčil je druhý nejvyšší ústavní činitel, ale to není z titulu, že by to bylo zapsáno v ústavě, on tu odpovědnost ústavně nenese, takže ta zdrženlivost je na místě. Ono je potřeba to asi i znovu připomínat i senátorům. Senát je svébytná suverénní komora, může se unést a požadovat cokoliv, to je možný, ale samozřejmě musí přihlížet k etické stránce, k té politické stránce, těm důsledkům a dalším a z tohoto pohledu si myslím, to ať řekne pan Vystrčil, že asi také koukal na to, nebo přihlížel k tomu okolí, k tomu, co se, co se děje a ten tlak, že je druhej ústavní činitel. Já jsem to zažil a také jsem tehdy hodně váhal, ale prostě asi nějaká už moje životní praxe mi říkala, toto činit nebudu, protože ti lidé, kteří to byli, tak ti lidé nejsou tak nestranní a sledovali možná i drobet jiné zájmy, nebo bylo tam přání otcem myšlenky.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Byl jste pod takovým tlakem, pane předsedo?

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
Pan předseda Štěch je zkušený politik. Já to vlastně vysvětlím a tím možná doplním tu odpověď pana předsedy Štěcha. My jsme v pondělí, kdy jsme posílali ten dotaz na Kancelář prezidenta republiky na to, zda by nám mohli sdělit, zejména teda veřejnosti, v jakém je pan prezident zdravotním stavu ve smyslu toho, nikoliv jakou má diagnózu, jak se léčí a toho, zda je schopen vykonávat své pravomoci, přemýšleli i o tom, jestli se už přímo v pondělí dotážeme také nemocnice. A závěr byl ne, myslím toho organizačního výboru, nebudeme se dotazovat. Bohužel během toho týdne, zejména po návštěvě pana předsedy Poslanecké sněmovny v nemocnici a výhradách nemocnice a tiskového prohlášení, jsme najednou zjistili, že tam asi to nemusí být tak, že by úplně koordinovaly své přístupy a úplně si rozuměly Kancelář prezidenta republiky a Ústřední vojenská nemocnice. A poté následně, když já jsem viděl tuto disharmonii, tak jsem si řekl, tak to je asi na místě, abychom se zeptali i té Ústřední vojenské nemocnice, která nějak odpoví, ale já v tu chvíli poté, co budu mít tu odpověď, respektive co jsem poslal oba 2 ty dotazy, tak dle mého názoru dneska z hlediska povinnosti nějak získat informace pro veřejnost jsem udělal maximum, a to je pro mě docela důležité, protože to je nějaká role, kterou ti lidé očekávají, do jaké míry to odpovídá tomu, že to má dělat Senát a že možná by se spíše mělo dotazovat premiér nebo Poslanecká sněmovna, to je věc, kde zase bych řekl, že z toho pohledu, když vy znáte naší ústavu, tak je to tak, že toho premiéra i Sněmovnu by to mělo zajímat více, ale lidé, protože se říká o předseda Senátu, že je druhý nejvyšší ústavní činitel, tak čekají, že vy nebudete jenom sedět a že nebudete nic nedělat, říkají, na co vy tam teda jste, vždyť nejste schopní se ani za nás zeptat, jak to teda je. Takže já jsem následně udělal tohle to rozhodnutí. Já jsem připraven za něj nést ty následky, které už teda sklízím.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Děkuju vám, pánové, k tomu tématu. Pojďme ještě k jednomu. Ve volbách do Poslanecké sněmovny tentokrát propadl rekordní počet hlasů zhruba 1 000 100, to nikdy v minulosti nebylo. Znamená to, že 1 000 000 voličů, kteří přišli k volbám, nebudou mít v Poslanecké sněmovně své zástupce. Kateřina Šimáčková, ústavní soudkyně, která míří k Evropskému soudu pro lidská práva, říká: „Není to dobře.“ Politický matador Jan Kalvoda varuje, aby politici nezapomněli na propadlé hlasy těchto lidí, protože, když ho budu citovat: „Jinak příště vyhraje nějaký šílenec.“ Jak by vláda, ve které ODS bude mít premiéra pravděpodobně, bude tam mít své ministry, měla s tímto pracovat, pane předsedo?

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
Měla by to brát v úvahu, měla by respektovat a měla by se snažit, pokud to bude jen trošku možné, i ty názory těch skoro 20 % voličů, kteří teda přišli k volbám, ale dneska není ve

Sněmovně žádný reprezentant toho uskupení, které oni volili, zohlednit.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Jakým způsobem, jak konkrétně, promiňte, to jsou hlasy levicové, národovecké.

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
Podíváte se na ten program a pokud tam jsou některé věci, které byly nápadem dobrým, nebo nápadem, který je slučitelný i s programem té koalice, která předpokládám, že vznikne a bude vládnout, tak to zohlednit. Dovedu si představit, že nepřestane nějaká aspoň neformální komunikace s těmi předsedy stran, které měly téměř 5 % podobně, teď nemyslím teda KSČM, ale... Pak si teda myslím jednu věc, že je skutečně potřeba, a se i na ty oblasti, které dle mého názoru někdy nesprávně, byly vnímány zejména jako doména, nebo jako oblast, kterou se zabývá sociální demokracie, brát velký ohled a dívat se na to a více přemýšlet o tom, jestli ten program a ty programové body přece jen trošku více nezohledňovat i v tom programu té současné nebo té budoucí koaliční vlády.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Věříte tomu, pane Štěchu, jako sociální demokrat, vaše strana zůstala pod tou páskou 5 %. Věříte tomu, že to tak bude, že strany ve vládnoucí koalici budou pamatovat i na tyto lidi, protože jich je obrovské množství?

Milan ŠTĚCH, bývalý předseda Senátu /ČSSD/:
Bylo by to dobře, ale uvidíme. Ty strany budou pod velkým tlakem. Ony jsou to převážně strany orientované doprava, nebo středopravě. Myslím si, že budou muset brát ohled na svoje voliče, kmenové voliče. Bude tady rozhodovat také, jaký kvapík se zvolí k tomu snížení těch schodků veřejných rozpočtů, zejména státního rozpočtu. A bude to těžké. I kdyby tam byla vláda, třeba ta předchozí, ta současná, kdyby ještě pokračovala, protože ty dopady covidu a možná, že přijde nějaká další vlna, nebo nějaké mutace, ty prostě jsou velké. A já zastávám jeden názor, je strašně těžko řešitelný, ale je klíčový pro další, jak situaci u nás, ale de facto v celé Evropě a v celém světě, protože my jsme všichni globálně propojení. Pokud bude pokračovat, že úzká skupina lidí, hovoří se o jednom procentu, vlastní 50 % bohatství světa, tak prostě se zadělává na velký konflikt. My tady ty konflikty vidíme jenom v dílčích věcech, ale ta situace je neudržitelná. A ukazujou to i třeba problémy s těmi daňovými ráji. Vždyť politici napříč politickým spektrem slibovali, že daňový ráje budou omezeny, protože v převážné míře jsou to zdroje, které tam tečou, které, jsou u nich otazníky, jestli mají legální. A to si myslím, že jsou klíčové otázky. Jak se k tomuto postaví česká vláda, jestli v té Evropě bude tlačit, aby se to skutečně řešilo, anebo bude prostě říkat, my potřebujeme ty svoje kmenové voliče, kteří jsou třeba z těch silnějších skupin, ti, kteří dávají sponzorské dary, ti nejsilnější podnikatelé, jestli je bude preferovat, anebo bude tu těžkou mravenčí práci dělat pro ty obyčejný lidi, kteří jsou ve středních vrstvách. Víte, ono se pro úzkou skupinu jasně definovaných lidí pracuje lépe, než pro široký vrstvy, když někomu přidáte stovku na důchodu, tak to neocení, když přidáte jednomu, já nevím, 1 000 000, tak to ocení, nebo když umožníte pravidla, tak aby to tak bylo. Takže toto jsou podle mě klíčové otázky. Nejsem si, jestli to současná vláda nebo nově vznikající vláda zvládne. Bude to podle mě klíčové, nejenom v České republice.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
To uvidíme. Ještě jedna otázka, o velmi krátkou odpověď bych vás poprosila, ti lidé se mohou velmi brzo ozvat, myslím tím zklamaní voliči, jejichž hlasy propadly v komunálních volbách nebo v prezidentské volbě. Měla by koalice SPOLU postavit jednoho kandidáta, nebo možná obě ty koalice?

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
Já odpovím, ale já ještě doplním to, co říkal pan předseda Štěch, jako prostě není možné, abychom neřešili ty problémy, které máme před sebou, uvedu energie. Dodavatelé poslední instance dneska reálně nabízejí ceny těm, co k nim museli přejít, které jsou s 30% marží oproti, nebo 40% marží oproti tomu, co se prodává na burze. Já to prostě vůbec nechápu, jak je tohle to možný, že se tohle to děje a že Energický regulační úřad nezasahuje, a to už je současná vláda, která by tohle měla okamžitě řešit, prostě není možný, aby někdo kupoval megawatthodinu za 5 000, když se na burze prodává za 3 200, to není možný.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Omlouvám se, pane předsedo, bylo to tématem té předchozí diskuse, jenom z časových důvodů, omlouvám se.

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
Ano, měli, dohromady by se měli domluvit a dohodnout se, pokud možno na jednom kandidátovi.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Kdo by to měl být, vidíte někoho takového?

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
To se musí oni domluvit, nebo my se musíme domluvit.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Vy budete mít takovou ambici?

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
Já říkám, že je potřeba se domlouvat v rámci té koalice, pokud se jí podaří, já věřím, že ano, sestavit jako vládní. A jaké já mám ambice, není důležité.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Tak jinak, už vás někdo oslovil s touto nabídkou?

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
Vy se dneska ptáte.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Oslovil vás někdo?

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
Podívejte se, ne, já opravdu, já to nevidím jako podstatnou věc. Je podstatné, aby se ta koalice budoucí dohodla a potom uvidíme, já tu ambici dnes nemám, ale nemyslím si, že při vší úctě tady k tomu dnešnímu programu a k dnešnímu pořadu je to tak, že bych měl se k tomu tady podrobněji více vyjadřovat.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Děkuju. Pane Štěchu, měla by sociální demokracie postavit kandidáta?

Milan ŠTĚCH, bývalý předseda Senátu /ČSSD/:
Já si myslím, jako sociální demokracie samostatně ne, ale myslím si, že, já vždycky jsem měl rád, když to politické spektrum bylo vyvážené, když jsem dělal vysokou funkci, tak jsem se snažil, aby to nebylo chápáno úzce stranicky. A myslím si, že se to docela dařilo. A věřím, že občané budou vyvažovat. Teďko tady je silně jaksi pravicový směr jak ve Sněmovně, tak v Senátu, kdyby ještě prezident, já bych byl rád, kdyby to byl prezident, který, je možné ho považovat za nějak středového, kdyby možná dokonce nebyl přímo z toho politického, stranickopolitického spektra, aby tam neměl žádný vazby a bylo by to docela dost důležité, protože prezident sice není ten rozhodující v té výkonné moci, ale může být určitým člověkem, který to usměrňuje. Takže já bych si přál toho prezidenta z toho spektra středo, středolevýho.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Děkuju vám, pánové, že jste byli mými hosty. Na shledanou.

Milan ŠTĚCH, bývalý předseda Senátu /ČSSD/:
Na shledanou.

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
Na shledanou.