Školy učí jako za našich babiček. Chceme zlepšit práci s informacemi a upravit dějepis
(Lidovky.cz) Bez zásadní změny vzdělávání se Česko neprobojuje do desítky nejúspěšnějších zemí světa. Je o tom přesvědčen Petr Fiala, lídr koalice Spolu (ODS, TOP 09 a lidovců) a exministr školství. „Pokud nebudeme mít vzdělané lidi pro dnešní ekonomiku, nemůžeme být úspěšná bohatá země. Jsme zemí, která bude úspěšná, když se tu nebudou jen montovat výrobky, které vymysleli jinde. Na to potřebujeme vzdělané lidi. Když je budeme mít, můžeme patřit mezi deset nejúspěšnějších zemí na světě,“ říká Fiala v cyklu předvolebních rozhovorů s lídry stran a koalic.
Navrhujete snížit objem učiva. Co by mělo z osnov vypadnout?
Když lidé v covidu seděli doma a dívali se, co se děje ve školách, rodiče, ale i babičky najednou viděli, že se ještě učí tak trochu jako za nich. Děti se učí obrovská kvanta dat. Škola by přitom měla dělat něco jiného. Není jako za mě místem, které zprostředkovává informace, které jinde nejde získat. Než paní učitelka nějakou informaci sdělí, žáci si ji najdou na Googlu. Škola musí učit, jak s informacemi pracovat, jak je hierarchizovat, hodnotit a jak pracovat s dezinformacemi. Musí učit mnoho znalostí, které potřebujete v 21. století.
Jak toho chcete docílit?
Rámcové vzdělávací programy musí obsahovat méně učiva a více prostoru pro kreativní a individuální práci.
Máte tip, kde škrtat?
Jsem člověk, který má aprobaci v oblasti češtiny a dějepisu. Dějepis je rozhodně potřeba propojit s ostatními obory. To, co se dělá v literatuře, musí souviset s tím, co se dělá v historii. Velká bolest, na kterou v našem programu také pamatujeme, je, že se s výukou dějepisu končí někde v polovině 20. století. Vůbec se neřeší soudobé dějiny. Ty ale lidé potřebují znát, aby rozuměli, co byla například totalita, jakým způsobem zaručit svobodu a za co bojovali jejich dědečkové. Když o tom škola mlčí, tak je to špatně.
Máte těžkou hlavu z kritiky od zakladatele ODS Václava Klause, který nedávno prohlásil: „Mě nejvíce deprimuje dnešní ODS. Ostatní mě nedeprimují, od nich totiž nic neočekávám. Od ODS ale podvědomě alespoň něco“?
Václava Klause v ODS neznám. Přišel jsem do ODS pět let po tom, co se s ní rozešel. Mezitím podporoval řadu politických subjektů. Nyní je nějak zapojen do Trikolóry. Je to tedy kritika od někoho, kdo má na srdci úplně jiné zájmy. Ani jsem ten citát neslyšel. Myslím si, že ODS tím dnes nežije.
Exprezident za největší riziko označuje „gigantický levičácký experiment“, což jsou podle něj Piráti. Čeho se nejvíc obává Petr Fiala?
To, čemu Česko čelí a o čem jsou tyto volby, je podle mne jasné. Musíme zastavit populismus. Hrozí dokonce, že se populismus spojí s extrémismem. To je podle mne hlavní téma těchto voleb. Populismus rozvrací společnost. Je také drahý. Díky vládě populistů máme rozpočet v krachu. Nestaví se byty ani silnice. Nepohnulo se s důchodovou reformou. Stát se zvětšuje, přibývá úředníků. Rozdávají se předvolební dárky. Nedělá se nic podstatného. Populismus v podání ANO se navíc ještě může spojit s extrémisty z SPD a komunisty. Kdyby vytvořily vládu, nastala by naprostá katastrofa. Nejenže by se nedělali reformy, ale ještě bychom se posunuli více na východ, což je cíl extrémních stran. To je reálná hrozba.
Moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák jako první otevřeně promluvil o koaličním potenciálu ANO a ODS. Jak se na takovou eventualitu díváte vy?
To jsou slova, která jsou součástí předvolebního boje. Hnutí ANO si vybralo svoje partnery. My je vidíme. Vládnou se socialisty a komunisty a podporují ho extrémisté. Hnutí ANO představuje politiku, kterou chceme změnit. To je populismus, kterému čelíme. To je bezradnost a nezvládnutí covidu s 30 tisíci mrtvými a katastrofálním rozpočtem. O čem bychom se bavili. My chceme přinést politickou změnu.
Kdyby vládla ODS, tak by podle vás 30 tisíc obětí nezemřelo?
Jsem přesvědčen, že kdyby tu nebyli populisté, stát se neřídil micromanagementem a poslouchaly se hlasy odborníků, jsme úplně jinde. Nejde o to, kdyby vládla ODS, ale jakákoliv rozumná vláda, a ne populisté, situace se dala zvládnout lépe. Jak to že patříme ve zvládnutí covidu k nejhorším zemím na světě? To přeci není náhoda. Není to ale rozhodně tím, že by se lidé chovali neukázněně. Oni přece šili roušky, když je vláda nedokázala sehnat. Skvěle fungovali zdravotníci. Jen si vezměte, co tu vládl za chaos. Kdyby se naši hejtmani a starostové nezapojili, podnikatelé by nezískali podporu. Vláda to podle mne nezvládla.
K prosazení změny potřebujete získat ve sněmovně většinu. S kým chcete vládnout, pokud koalice SPOLU uspěje?
To záleží na voličích. Chceme vyhrát tyto volby, abychom to byli my, kdo bude rozdávat karty. Nejprve proto musíme vyhrát volby. Další koalice, která chce změnu, je koalice PirSTAN. Pro nás je to partner, s nímž po volbách chceme změnu provést, pokud na to budeme mít dostatečnou sílu.
Podle průzkumů se zdá, že koalice PirSTAN zažívá pokles preferencí. Navíc spojení dvou koalic by fakticky znamenalo vytvoření vládní koalice o pěti stranách. Nemáte obavy, jak by to fungovalo?
Nezabývám se hypotézami. Snažím se o to, aby koalice SPOLU vyhrála volby a byla co nejsilnější. Jak to bude vypadat potom, uvidíme. Kdybych ale ve vaší úvaze pokračoval, dodal bych, že by velmi záleželo na tom, kolik stran by se do sněmovny dostalo. Podle toho se do jisté míry bude rozhodovat. Podle toho se budou přerozdělovat mandáty. To jsou ale všechno otázky, na které v tuto chvíli neznáme odpověď. V našem sytému jsou jinak vždy koaliční vlády. Ukázal jsem ale, jak jde čelit rozdrobení politické scény. Dali jsme se dohromady. Nabízíme voliči od středu doprava silnou jasnou volbu. Nemusí se bát, že ztratí hlas. Když jsme se domluvili my ve Spolu, věřím, že by se šlo domluvit i po volbách.
Proč po volbách neplánujete tak elementární věc, jako je vytvoření společného poslaneckého klubu SPOLU?
To je technikálie kvůli chodu Poslanecké sněmovny, které by se neměl přikládat politický význam. Z hlediska organizace sněmovny je výhodnější mít tři kluby. Upřesnil bych, že ale plánujeme jednotný postup v souladu s jednacím řádem při sestavování Poslanecké sněmovny. Do jisté míry jsme to tak udělali při posledním sestavování sněmovny. Základní sdělení je, že koalice Spolu postupuje společně před volbami a bude postupovat společně i po volbách.
Máte už dohodnuté případné programové prohlášení?
To jsme schopní udělat během 24 hodin. Dohodli jsme se už na spoustě věcí. Na programu pracovalo dohromady asi sto expertů.
Většina podobných prohlášení zhavaruje na personáliích a tom, kdo by měl zastávat jaký post v exekutivě. Už víte, kdo by byl ministrem kterého resortu?
To jsme vůbec neřešili. Na každou oblast máme, a to každá ze stran, množství expertů. Řekl bych, že je to výhoda oproti jiným politickým stranám. Kolem nás jsou velké týmy lidí. Máme politiky, kteří už něco dokázali. Čerpáme ze silné komunální a regionální úrovně. S hledáním osobností problém nebude.
Ačkoli skladba ministrů po volbách vypadala jinak, bývávalo dříve zvykem, že ODS měla stínovou vládu. Bylo cílem ji v těchto volbách nepostavit a neprezentovat stínové ministry?
Sám jste řekl, že to často nedopadlo. A ono to většinou nedopadlo. Změnila se doba. Dřív systém směřoval ke dvěma dominantním politickým stranám. Dnes je to jinak. Příležitostí pro vystoupení v mediálním prostoru je dnes násobně více, než bylo dříve. A to nejen díky sociálním sítím. Mediální scéna je různě pokřivená. Institut stínových vlád má smysl v zemích, kde má opozice určitá daná práva, anebo tam, kde je politický systém postaven na dvou stranách. U nás jsem v tomto ohledu necítil potřebu.
Uvedl byste, kdo by mohl být ministrem financí?
To je přeci úplně jasné, Zbyněk Stanjura, Jan Skopeček. Máme tady přeci mnoho lidí. Nemusím je jmenovat já, vzpomene si na ně každý, kdo sleduje politiku.
Premiér Andrej Babiš se postavil do čela kandidátky v Ústeckém kraji, kde kandiduje i lídr PirSTAN. Nebude vám chybět, že jste se nestřetl s Babišem i v konkrétním kraji?
Člověk má kandidovat tam, kde žije. Měl by oslovovat lidi, s nimiž sdílí problémy. Narodil jsem se na jižní Moravě. Je to kraj, který mám rád a který chci reprezentovat v Poslanecké sněmovně. Jestli si kolegové rozhodli, že budou kandidovat v Ústí nad Labem, ať tam kandidují. Já do Ústí nepůjdu.
V první fázi kampaně se Andrej Babiš podstatně opíral do Pirátů, očekáváte, že v další fázi si to namíří na ODS a SPOLU?
Vždyť Andrej Babiš osm let nejvíce útočí na nás. Někdo si teď všiml, že míří na Bartoše a Piráty, ale osm let je jeho terčem ODS. Podívejte se, co říkal v každém druhém projevu ve sněmovně, za co může ODS a co vše udělala ODS špatného. Politika se neodehrává od letošního dubna.
Výrazně v kampani vyzdvihujete počty a jména starostů, co podporují Spolu. Je to cílený útok na STAN, že nereprezentují většinu starostů v Česku?
Chceme zdůraznit, že jsme silní v komunální politice a máme v koalici Spolu po celé České republice zhruba tisíc starostů a místostarostů. Ke kampani dnes patří i humor a ironie. Lze to chápat jako přátelské šťouchnutí. Smyslem je ale ukázat, že jsme propojení s komunální politikou. Když nás volič volí, má záruku, že problémy, které se složitě řeší na komunální úrovni, může Spolu snadno přenést do celostátní politiky. Takovou záruku u ostatních stran voliči nemají.
Co vyvodíte za odpovědnost, pokud nevyhrajete se Spolu volby a nesestavíte vládu?
Můj horizont končí volbami. Nepřemýšlel jsem, co bude po nich. Rozhodnu se až podle toho, jak dopadnou.
Z dlouhodobých průzkumů vyplývá, že se ODS neblíží pozici druhé dominantní strany vedle ANO. Preference ODS se ani po osmi letech výrazně neposunuly nahoru. Může být ještě někdy ODS dominantní silou české politiky, jako tomu bylo v 90. letech?
Průzkumy jsou pomůcka, kterou nelze přeceňovat ani podceňovat. Nejlepším průzkumem jsou volby. Když jsem přišel do ODS, tak byla na dně. Když jsme tehdy spolu vedli rozhovor, vaše otázky byly, jestli to přežijeme. Mezitím jsme se stali nejsilnější politickou stranou na pravici. Byli jsme druzí ve volbách do Evropského parlamentu i v krajských volbách. V každých volbách se rozdíl mezi námi a hnutím ANO zmenšuje. Když se na ty výsledky podívám, tak si myslím, že to špatné není. Andrej Babiš vysál sociální demokracii a komunisty. Na pravé straně jsem se rozhodli netříštit hlasy a nabídnout voličům silnou alternativu. Dnes má koalice Spolu reálnou šanci vyhrát volby. To je rozumná pragmatická konzervativní politika. Setkávám se často v médiích se skepsí, ale ve skutečnosti je ODS jedinou z transformačních stran, která ve Střední Evropě přežila.
V programu SPOLU mě zaujalo, že chcete u spotřebních daní zohledňovat škodlivost. Už máte jasno, kde byste spotřební daň zvyšovali nebo snižovali?
Její výše je na debatu expertů, jaká je škodlivost u loterií či látek, které způsobují návyk. Zavazujeme se jinak, že lidem nebudeme zvyšovat daně. Prosazujeme také novinku v podobě daňové brzdy. Stanovili bychom hranici složené daňové kvóty, která by nemohla dál růst. Pokud by vláda chtěla nějakou daň zvýšit, jinou by musela snížit. To by byla obrovská ochrana pro občany a podnikatele, že se stát nemůže jen tak rozhodnout zvýšit daně. Z diskusí s podnikateli vyplývá, že nejvíce volají po stabilitě. Kolikrát jim ani nejde o konkrétní výši daně, ale chtějí hlavně stabilitu. Proto slibujeme, že daně budeme měnit jednou za volební období.
Proč chcete zavést digitální daň?
Digitální daň představuje srovnání podnikatelského prostředí. České firmy, které v této oblasti podnikají, platí daně, zatímco zahraniční společnosti ne. To pokřivuje trh. Řešení nemůže být jen v České republice, protože firmy zase utečou jinam. Proto musí jít o celoevropské řešení. A to kvůli ekonomickým dopadům na vztahy s USA. V tomto ohledu je naprosté šílenství, jak chtěla vláda, přijít s tím, že zavede v ČR digitální daň. To je nesmysl.
Myslíte si, že se v rámci OECD či EU v dohledné době podaří najít shoda na způsobu a výši digitální daně?
Rozdíl mezi populistickou a odpovědnou politikou je, že odpovědný politik přizná, že jde o složitý problém. Andrej Babiš říká, že zavede daň a vyřeší to. Já říkám, že když nebude řešení takové, že budou firmy platit i v jiných zemích, tak to budou řídit z jiných států. Nedosáhneme vůbec ničeho. Takhle se to nedá dělat. Je to ale skutečně složité. Musí se dohodnout hodně zemí a způsobuje to komplikace ve vztazích s USA.
Uveďte jeden příklad, kde byste chtěl ořezat výdaje státu?
Musí to být vždy kombinace opatření. Pokud chcete jeden příklad, uvedu neinvestiční dotace podnikatelským subjektům. Tam jsou desítky miliard korun, kde lze ušetřit. To jsou dotační tituly, které stát vypisuje každý rok. Loni to bylo přes sto miliard korun. Jak jezdím po Česku, tak se speciálně malých a středních firem ptám, jestli čerpají národní dotace a neinvestiční dotace. Prakticky vždy je jejich odpověď ne. Čerpají je jen velké společnosti. Musí se ale šetřit i na státní správě. Každoročně bychom byli schopní ušetřit 100 miliard, což je asi šest procent všech výdajů. Pokud řeknete rodině nebo firmě, aby ušetřila šest procent výdajů, tak to dokáže bez větších problémů. Dokázal by to i stát
Mimochodem ODS s hnutím ANO prosadila zrušení superhrubé mzdy, což znamenalo razantní výpadek příjmů státu a spory uvnitř koalice SPOLU. Napadá mě, jestli je pro vás problém pouze postava Andreje Babiše v hnutí ANO, ale v případě, že by se do jeho čela postavil například vicepremiér Karel Havlíček anebo Alena Schillerová, tak byste s ANO vládli?
ANO vysálo levici a teď kouká doprava. Musíme se ale podívat do historie. Ministerstvo financí prosadilo katastrofický rozpočet. To neříkám jen jako opoziční politik. Podívejte se na zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu. Jsou to nesmyslné populistické rozpočty.
Co kdybych vám řekl, že máme nejnižší nezaměstnanost v Evropě?
Ale máme druhé nejrychleji rostoucí zadlužení.
Co kdybych namítl, že jsme jedna z nejméně zadlužených zemí EU?
To si ale nedělejme iluze. V roce 2013 dlužil každý z nás 160 tisíc korun. Dnes každý z nás dluží 230 tisíc korun. A to máme za sebou sedm let neuvěřitelné konjunktury. Hnutí ANO přitom mělo osm let ministra financí. Zvýšilo přitom výdaje státu státu o padesát procent. Celkem šlo o 600 miliard korun za poslední čtyři roky. A to není jediný problém. Kdyby nebyly Vrbětice, Rusové jsou v tendru na Dukovany. Toto je politika, na kterou bych měl kývnout? Ne. ANO je populistické hnutí. Je neodmyslitelné od Andreje Babiše a jeho střetu zájmů. Prosadili jsme superhrubou mzdu. To je pravda. Měli jsme to v programu. Chtěli jsme snížení daně z příjmu na 15 procent. Veřejně jsem k tomu i Andreje Babiše vyzýval. Nic dlouho nedělali. Najednou na to přistoupili. My jsme byli rádi, protože jsme lidem slibovali víceméně rovnou daň a mohli jsme to splnit. Věřím, že kdykoli je možnost snížit daně, tak se mají snížit. Nyní navíc lidem hrozí zdražování. Za této situace má najednou každý občan o sedm procent čisté mzdy více. To si myslím, že byl fakt dobrý krok. Za to ANO chválím.
Když jste tedy v tomto ohledu pragmatik, nevyslyšíte vábení ke spolupráci s ANO po volbách?
My ale chceme změnu. Nechceme pokračovat s kosmetickými úpravami. To není o nějakém Petru Fialovi, který si něco vymýšlí. Celá ODS chápe, co se zde odehrává. Máte zde STAN, který je nám blízko, a pak Piráty, kteří jsou nám poměrně daleko. Je to nová levice. Samozřejmě nás trochu děsí jejich nápady s daněmi a rezervovaný postoj k NATO. Musíme ale přinést změnu, abychom zabránili vzniku vlády populistů s extrémisty. To je pragmatické i hodnotové.
Když jsem si přečetl programovou kapitolu k životnímu prostředí, je vidět velmi výrazný posun k „eko“ a „bio“ přemýšlení. Musela ODS při tvorbě programu hodně ustupovat?
Jsme skeptičtí k ideologickému přístupu k ekologickým otázkám. Určitě ale ODS není skeptická k ochraně životního prostředí. Jenom bych připomenul, že za vlád ODS v 90. letech se Česká republika výrazně posunula v kvalitě životního prostředí. Zásadně se zlepšila čistota vzduchu a vody. ODS na to dbala. Dnes každá moderní konzervativně-liberální strana na životní prostředí klade obrovský důraz.
Ve spolupráci s Českou společností ornitologickou a základními školami spustíme anketu, která vybere nový symbol Česka, českého národního ptáka. Proč je to podle vás potřeba?
Program obsahuje i místa, která mají k něčemu upoutat pozornost. To má vést k zájmu o životní prostředí. Je to hravá forma. Jestli to bude pták s modrým zbarvení peří, tak se zlobit nebudu. Na ornitologické otázky je ale u nás expert místopředseda Alexandr Vondra. Ten by určitě měl nějaký tip. Já se v ptactvu tolik nevyznám.
V zahraniční kapitole mne zaujala věta: Posílíme naše institucionální a expertní zázemí ve vztahu k Německu. Co tím myslíte?
Vztahy s Německem je nutné různým způsobem rozvíjet a posilovat. Potřebujeme nejen česko-německé vztahy, ale také vztahy se spolkovými zeměmi. Někde to je, jako v případě Saska a do jisté míry i Bavorska. Je potřeba mít expertní skupiny, abychom byli připraveni na krizové situace, jako je uzavírání hranic či omezování pohybu přes hranice. Tam to v minulosti skřípalo, přitom mnoho lidí cestuje do Německa za prací. Z ekonomického hlediska je Německo pro Česko zásadní ekonomický partner. Jsme otevřená exportní politika. Potřebujeme, aby to fungovalo hladce. Pokud chceme také něco prosazovat v EU, potřebujeme k tomu partnery. Máme spojenectví se zeměmi V4. Byl bych ale rád, kdybychom dokázali vytvořit ještě širší skupinu středoevropských zemí, protože by náš hlas byl silnější. V EU potřebujete i vztahy k silným hráčům, kterým na spolupráci s námi záleží. Z tohoto hlediska bychom měli ještě úžeji spolupracovat s Německem, abychom naše národní zájmy dokázali prosazovat.
Je zaměření na Německo důsledkem Brexitu?
Náš přirozený spojenec, kterým byla Velká Británie, jenž měl s námi dost podobný náhled na EU, je pryč. Musíme evropskou politiku přizpůsobit tomu, že Evropa je jiná. Není to tak, že budeme dělat, co chce Německo, ale že budeme rozvíjet vztahy, abychom byli schopní naše zájmy prosazovat. Zaměření na jednu zemi nemůže fungovat. Například v oblasti jaderné energetiky musíme hledat spojence jinde, abychom jádro udrželi.
V koalici panuje na prohloubení vztahů s Německem shoda?
Máme pocit, že by se daly vztahy na různých úrovních rozvinout lépe, aby to více odpovídalo zájmům České republiky. Jak říkám, musíme hledat i jinde. Měl jsem například radost, když Spolu nedávno podpořil rakouský kancléř Sebastian Kurz. Vyjádřil i potřebu prohloubení spolupráce. Zrovna Rakousko je příklad nám blízké, sousední, středoevropské země, která má na řadu věcí v Evropě podobný pohled jako my. Naše vztahy přitom v minulosti nebyly vždy úplně nejlepší. V EU nemůžeme nic prosadit sami. Německo dnes výrazně určuje, co se v unii odehrává. Francie je ale zase spojenec v oblasti jádra jako jednoho z akceptovaných zdrojů energie. Nemáme úplně vhodné přírodní podmínky pro obnovitelné zdroje. Náš energetický mix musíme dotvářet jádrem. Celkově musí být naše politika v Evropě aktivnější. Bohužel teď máme premiéra, který má střet zájmů a konflikt s Evropskou komisí. To nás oslabuje.
Má ODS či koalice SPOLU kandidáta na prezidenta?
Je to důležité téma do budoucna, ale je to až další krok. Nyní se věnujeme parlamentním volbám, pak se budeme věnovat prezidentským.
(Autor: Martin Shabu)
Rozhovor vyšel na serveru Lidovky.cz.
předseda ODS
