V péči o duševně nemocné stát selhává
17. května 2021

Lenka Kohoutová: V péči o duševně nemocné stát selhává

(Lidové noviny) Téměř bez povšimnutí prošel nedávno zdravotním výborem sněmovny přílepek, který zakotvuje do zákona o sociálních službách tzv. Centra duševního zdraví. Ta nejsou v Česku úplnou novinkou. Během uplynulých let jich v rámci chystané reformy psychiatrické péče a pod střechou ministerstva zdravotnictví vzniklo několik desítek a pomáhají klientům s duševním onemocněním vracet se do běžného života. Jejich potřebu potvrzují odborníci napříč obory a proti jejich zřizování a posilování nelze říct ani popel. Nyní se ale po rouškou zdravotnického zákona mají stát i novou sociální službou pod resortem ministerstva práce a sociálních věcí. A to už problém je a vážný.

Chaotická změna

Za prvé se tak děje poslaneckým přílepkem (přestože nachystaným ministerstvem zdravotnictví), který neprošel diskusí a chybí mu jakékoliv zdůvodnění. Nevíme, kolik těchto center vznikne, pro jaké klienty budou určena, jaké služby a v jakém rozsahu budou poskytovat a jak přesně budou začleněna do celkového systému sociálních služeb.

To není teoretická otázka, ale zcela praktická věc. Už dnes lidé s různými psychiatrickými poruchami a onemocněními kvůli chybějící provázanosti pendlují mezi nemocnicemi a sociálními službami, chybějí akutní lůžka, ale i návazné specializované sociální služby nebo třeba dětští psychiatři. Ředitelé domovů pro lidi s mentálním postižením pak čelí tlaku na přijímání klientů, kteří mezi jejich zdi vůbec nepatří. Jako ředitelka jednoho z nich dobře vím, jak jeden člověk s agresivním nebo jinak problémovým chováním může rozvrátit jinak poklidné domácnosti našich dlouhodobých klientů. Proto také vnímám zoufalství svých kolegů z oboru, kteří už roky volají po systémových opatřeních, která by takovým situacím předcházela. Nahodilé začlenění Center duševního zdraví zaměřených na terénní a ambulantní služby do sociálního systému to nespraví.

Především ale není jasné, kolik to celé bude stát. Pokud tato legislativní úprava projde, povede to v praxi k tomu, že se peníze na provoz těchto center nebudou brát pouze z kapsy resortu zdravotnictví, ale také z kapsy ministerstva práce a sociálních věcí. A pokud chce vláda Centra duševního zdraví financovat ze současného balíku peněz na sociální služby bez současného příslibu tyto zdroje navýšit, znamená to logicky, že se finance budou muset sebrat jinde. Bude se šetřit na službách pro seniory? Nebo se sáhne na peníze určené na pomoc rodinám s handicapovanými dětmi? Nevíme.

Ministryně mlčí

A nevíme to mimo jiné proto, že ministryně Maláčová mlčí. Těžko říct, zda o tomto návrhu vůbec ví, a pokud ano, proč se k němu doposud nevyjádřila. Přitom jde o bizarní situaci, kdy jedno ministerstvo zasahuje do klíčového zákona ministerstva druhého. Je to podobné, jako by naopak ministryně práce a sociálních věcí chtěla převzít vedení nad částí nemocnic nebo měnit úhradové vyhlášky a ceny léků. Mlčel by v takovém případě ministr zdravotnictví? Právě v oblasti sociálních služeb bohužel resort práce a sociálních věcí selhává dlouhodobě. Namísto dlouho slibovaných koncepčních úprav sociálních služeb a jejich financování posílá ministryně do sněmovny – narychlo před volbami – dílčí novely a v případě Center duševního zdraví si dokonce nechává diktovat od jiného resortu. Aby bylo jasno. Centra duševního zdraví potřebujeme. Ale spolu s nimi i celkovou reformu psychiatrické péče, na níž budou ve vzájemné spolupráci pracovat lidé ze zdravotní i sociální sféry. Nahodilý návrh rozšířit sociální služby o Centra duševního zdraví bez zajištěného financování ale žádnou reformu nepředstavuje. Je to výstřel do tmy, který bez dalších změn a návazností vyjde naprázdno.

Lenka Kohoutová
členka programového týmu pro důchodovou reformu, sociální a prorodinnou politiku

Více o autorovi