Novinky Mediální výstupy

Partie

(CNN Prima News) Hostem nedělního diskusního pořadu Partie CNN Prima News byl místopředseda ODS a koordinátor programového týmu pro školství Martin Baxa.

Celý rozhovor s Martinem Baxou můžete zhlédnout na CNN Prima News.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Ještě jednou krásné nedělní odpoledne, vítejte u Partie. Ve středu se do lavic vrátí první skupinka dětí, těch nejmenších, prvňáci a druháci. Je to dobře? A jak se školy dívají na nový protiepidemický plán? Mými dalšími hosty v druhé hodině jsou paní Kateřina Valachová, místopředsedkyně školského výboru z ČSSD bývalá ministryně školství. Dobrý den.

Kateřina VALACHOVÁ, místopředsedkyně sněmovního výboru pro vědu a vzdělávání /ČSSD/:
Dobrý den.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Do Plzně zdravím pana Martina Baxu, člena školského výboru a místopředsedu Občanské demokratické strany. Dobrý den.

Martin BAXA, místopředseda strany, poslanec a koordinátor programového týmu pro školství /ODS/:
Dobrý den z Plzně.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Po Skypu pan Michal Černý, prezident Asociace ředitelů základních škol. Dobrý den, pane řediteli.

Michal ČERNÝ, prezident, Asociace ředitelů základních škol:
Dobrý den.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pane řediteli Černý, začnu u vás, jak se školy dívají na návrat dětí lavic prvňáčků a druháčků, jaké máte reakce na návrat od učitelů i rodičů?

Michal ČERNÝ, prezident, Asociace ředitelů základních škol:
Na ty prvňáčky a druháčky, tam jednoznačně si myslíme, že to je opravdu velice správný krok, protože ta výuka těch malých dětí je v té distanční formě velmi problematická. Co se týče pak návratu dalších dětí, tak samozřejmě tam už se to trošičku dělí, protože část učitelů má určité obavy z nějakých zdravotních rizik, část rodičů má obavy za a) ze zdravotních rizik, za b) z nošení roušky, takže tam už je to takové složitější. Ale u těch malých dětí tam jednoznačně to vítáme a těšíme se na to.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
A od rodičů prvňáčků a druháčků nemáte nějaké obávané reakce z toho, že nechtějí děti dát do škol, že se bojí, jak to bude, že se bojí nákazy, že se možná bojí těch hygienických opatření a roušek při hodinách?

Michal ČERNÝ, prezident, Asociace ředitelů základních škol:
Ano, část rodičů samozřejmě takto reaguje, není to teda nějaká významná část, ale zase není úplně nevýznamná. Já si myslím, že tady já bych osobně byl pro opravdu dohodu ve smyslu nějakého zdravého rozumu, pokud se někdo skutečně velmi bojí, nebo má nějaký velký odpor k některým těm věcem a je ochoten se svého dítěte ujmout v tom smyslu, že nám s tím vzděláváním prostě pomůže, vezme si ho starost, tak já určitě bych tyto děti prostě po tuto dobu uvolnil z výuky omluvil, považoval bych to za relevantní omluvenku. Ale samozřejmě bychom nějakým způsobem se domluvili, jak bude kontrolovat, jak ta výuka doma u toho dítěte probíhá. Nenutil bych je za každou cenu do školy v tomto případě.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Děkuju. Paní poslankyně Valachová, je návrat prvňáčků a druháčků ve středu bezpečný?

Kateřina VALACHOVÁ, místopředsedkyně sněmovního výboru pro vědu a vzdělávání /ČSSD/:
Já věřím, že prvňáčci a druháčci opravdu ve středu jsou v našich třídách a školách znovu otevřených v bezpečí. Já bych chtěla podpořit pana kolegu Černého v tom, co sdělil, ty moje informace, ze stran učitelů, ředitelů, ale i rodičů jsou úplně stejné. Jenom bych doplnila, že rodiče právě i prvňáčků a druháčků opravdu prosí tam, kde mají, řekněme, opravdu někoho velmi staršího v rodině nebo nemocného, aby tedy ředitelé byli nakloněni těm individuální dohodám a aby tady tam nadále probíhala případně nějaká dobrovolná individuální výuka. A také ty velké obavy, o kterých mluví kolega Černý, ty jsou zejména spojeny se speciálními školami, kde máme děti s lehkým, řekněme, zdravotním postižením, ale také těžkým, a tam se ukazuje, že bychom potřebovali, řekněme, více možností pro naše ředitele, aby mohli kombinovat individuální kombinovanou výuku distanční. A tady musím říct, že zejména tady slýchám obavy ze strany speciálních pedagogů, protože před týdnem jsme zavřeli speciální školy, protože víc jak polovina speciálních pedagogů na těchto školách měla problémy buďto přímo s tím, že jsou pozitivní s covid-19, nebo jsou v karanténě. Takže tam si tedy myslím, že ještě školský výbor ve středu, který jsme svolali, a já jsem zařadila tento bod, abychom to projednali, tak ještě přece jenom bude z ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ladit, jak bude pokračovat v těch následujících dnech a týdnech, řekněme, ten návrat do škol dále. Ale určitě, co se týká bezpečí prvňáků a druháků ve středu, tam bych klidnila emoce, ale neznamená to, že budeme spát na vavřínech. Koneckonců šéf lékařské komory reprezentuje názory lékařům zdravotních sester z první linie, musíme být obezřetní. A já bych byla pro to, abychom zajistili skrze koordinaci ministerstva školství a ministerstva zdravotnictví možnost bezplatného dobrovolného testování, zejména dospělých, to znamená učitelů a ne-učitelů ve školách, to si myslím, že musíme udělat.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Budeme se o tom bavit podrobně, paní poslankyně. Pane poslanče Baxo, váš názor, je to bezpečné, není to příliš unáhlené, nezhorší to epidemii, protože i takové obavy jsou?

Martin BAXA, místopředseda strany, poslanec a koordinátor programového týmu pro školství /ODS/:
Naše město zřizuje téměř 30 základních škol. A já jsem v těch posledních týdnech slyšel jednoznačné volání nejenom ze strany škol, ale i rodičů, sám jsem dostával řadu kontaktů, aby se první a druhé třídy prvního stupně základních škol otevřely. Je problém jednoznačně v tom, že z pedagogického hlediska zajistit distanční výuku těchto nejmenších dětí je mimořádně obtížné, tyto děti nemají návyky, které jsou potřebné k tomu, aby mohly ve školách fungovat a myslím si, že je to vlastně úlevný krok. To je ale hledisko pedagogické. Druhé hledisko je to, že toto otevření nebylo současně doprovázeno tím, aby bylo jasně řečeno, jaké jsou ty vnější epidemické podmínky, a proto já jednoznačně žádám, aby v případě těch dalších kroků, dalšího uvolňování škol bylo jasně řečeno, jaká kritéria vedou vládu k tomu, že se tyto školy budou otevírat. Ten zveřejněný epidemický systém v pátek, to znamená ten takzvaný PES pana ministra Blatného, ukazuje jenom některé základní údaje tak, jak by měly tedy školy se postupně otevírat, ale ne ve smyslu toho, že bychom slyšeli, zda to je opravdu bezpečné. Takže říkám ano, otevírejme školy, ale předtím musíme slyšet, na základě jakých kritérií to tak bude a co bude ta bezpečná hranice pro to, aby se mohly děti do škol vracet. V tuto chvíli já vidím jako naléhavé zejména to, aby se do škol vrátily děti, žáci a studenti, které čekají zkoušky, ať už jsou to jednotné přijímací zkoušky, maturitní zkoušky nebo závěrečné zkoušky, kde už je to opravdu naléhavé. A myslím si, že ty děti v současné době opravdu potřebují vidět to, jakým způsobem tyto zkoušky budou probíhat, kdy by se měly do škol vrátit a co stát udělá pro to, aby po těch měsících, kdy nemohli do školy chodit, jim ta situace byla patřičně vysvětlena a měli dobré podmínky k tomu, aby ty zkoušky zvládli.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Před zhruba hodinou tady ve studiu byli mými hosty bývalý ministr zdravotnictví, epidemiolog Roman Prymula a i zmiňovaný prezident České lékařské komory pan Kubek. A oba volali po tom, že by návrat dětí do škol, i ten, co bude teď ve středu, měl být doprovázen plošným antigenním testováním dětí i učitelů. Ministerstvo školství řeklo, že je to drahé. Nebylo by to na místě, pane Černý, protože pan Kubek argumentoval i tím, že učitelé patří mezi druhou nejohroženější skupinu a bojí se, aby nezačali být příliš nemocní, vážně nemocní a umírat?

Michal ČERNÝ, prezident, Asociace ředitelů základních škol:
Já vnímám tady vysloveně absolutní rozpolcenost pedagogické veřejnosti, zhruba polovička učitelů, především ti, kteří se cítí ohrožení, by byli určitě pro toto plošné testování jak učitelů, tak žáků. A zase druhá polovina učitelů a ředitelů říká, že vlastně, když budeme dodržovat všechna ta pravidla, která máme dodržovat, ty 3 R a ty další věci a budeme si dávat pozor, tak by stačilo, kdyby to testování bylo pro nás umožněno, kdyby bylo dobrovolné, kdybychom prostě mohli v případě, že máme pocit, že je to potřeba, kdybychom prostě mohli nějakým přednostním způsobem rychle být otestováni. Tak my se v tomhle opravdu prostě nedohodneme.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
A testování dětí, pane řediteli, protože děti často bývají bezpříznakové, nejsou nemocné, ale jsou to ti driveři té epidemie, kteří mohou potom nakazit učitele, nakazit babičku, rodiče, a tak dále. Tak ty testovat, nebo ne?

Michal ČERNÝ, prezident, Asociace ředitelů základních škol:
Ano, to máte pravdu, ale tady se bavíme o dvou věcech. Testování učitelů a testování žáků. A pokud bychom testovali jenom učitele, tak nám celá ta skupina žáků vlastně jakoby z toho vypadla. A pokud bychom chtěli testovat ty žáky, tak samozřejmě je tady určitá skupina rodičů, kteří úplně nevidí rádi, že jejich děti budou testovány, i když si nemyslím, že to je úplně racionální přístup, tak nemůžu dělat, že tady ta skupina není. Takže si myslím, že by tady mohly nastat nějaké problémy s tím. Ale jinak já jsem hlavně velmi rád, že se o tom mluví, že konečně se říká nahlas, že ti učitelé v téhle situaci jsou ohroženou skupinou a že naše zdraví někoho zajímá. To jsme samozřejmě rádi úplně všichni.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Vy jste popsal, jak jsou na tom učitelé, že jsou rozpolceni v tom názoru. Váš názor je jaký, testoval byste plošně, nebo ne, pane řediteli?

Michal ČERNÝ, prezident, Asociace ředitelů základních škol:
Já osobně bych byl pro to dobrovolné testování, ale spousta mých kolegů mě teď proklíná, protože vím, že spousta kolegů, kterých si vážím, by pro to plošné testování bylo.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Paní poslankyně Valachová, stejná otázka na vás, byla byste pro plošné testování, které například Roman Prymula označil za nutnost, pokud ten návrat do škol má být bezpečný?

Kateřina VALACHOVÁ, místopředsedkyně sněmovního výboru pro vědu a vzdělávání /ČSSD/:
V případě těch prvňáčků a druháčků se skutečně domnívám, že by nám stačilo od toho příštího týdne nastavit to dobrovolné bezplatné pravidelné testování našich učitelů a učitelek. A současně připravit velmi dobře a skutečně je nutné komunikovat nejenom s učiteli, ale samozřejmě s rodiči, epidemiology a lékaři, jakým způsobem bychom mohli z hlediska bezpečnosti dětí při tom následném postupném návratu dalších a dalších dětí do škol, tak jak bychom mohli děti také testovat, protože na jednu stranu je potřeba si vzít příklad ze Slovenska, kdy i při tom plošném testování, které například prof. Prymula doporučoval i pro Českou republiku, byly děti do 10 let vyloučeny z tohoto testování, tady se samozřejmě určitě ukazuje, že právě u těch nejmenších dětí se zohlednilo, řekněme, nějaké psychosomatické, psychologické hledisko, které musíme u těch dětí zohlednit. Nicméně u těch dalších ročníků, pokud bychom nějak, řekněme, rychleji další statisíce a statisíce dětí nastupovaly do škol, tak tam už trošku si myslím, že ta pravidla 3 R - roušky, ruce, rozestupy, tak jak o tom mluvil kolega Černý, každý, kdo byl někdy na škole, ví, že to je nesmysl to dodržet, tak tam si myslím například výměnou za to, abychom u těch dětí, například na základní škole na druhém stupni nemuseli vždy vyžadovat roušky a podobně, tak myslím si, že výměnou komunikací, pečlivou přípravu, vysvětlení možnostmi mezi učiteli, rodiči a studenty a žáky, tak si myslím, že ty testy by měly být umožněny. A podotýkám, že například Kanada poslední 2 měsíce jde touto cestou a má velmi dobré výsledky, ale není možné samozřejmě zavelet někde tedy ze Strakovky - teď testujeme všechny děti. To nejde, musíme samozřejmě toto připravit, ale, jak říkám, pro ten příští týden bezplatné dobrovolné testování učitelů a samozřejmě velmi dobře připravit, jak ten systém bude fungovat dál, řekněme, máme ještě na to minimálně podle mého soudu 2 týdny. Ale rozhodně bych tedy neopomíjela šéfa České lékařské komory, který hovoří za zdravotníky v první linii a v žádném případě bych neopomíjela význačného epidemiologa, pana prof. Prymulu, to si nemůžeme vzít nikdo za zodpovědnost. A jenom, nevím, jestli to padlo v té první části Partie, opravdu učitelé jsou po zdravotnících druhou tedy nejpočetnější skupinou, covid-19 prodělalo 16 000 kolegů a kolegyň, takže před tímto nemůžeme zavírat oči, musíme je chránit.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Ano, padlo to tady, paní poslankyně. Pane poslanče Baxo, plošně testovat děti a učitele ano nebo ne, pomohlo by to?

Martin BAXA, místopředseda strany, poslanec a koordinátor programového týmu pro školství /ODS/:
Já si dovolím jenom jeden krátký komentář k tomu, co jsme tady říkali o ochraně učitelů. Naše město třeba pořídilo pro všechny učitele i nepedagogické pracovníky v mateřských a základních školách speciální ochranné roušky, které umožní na straně jedné, aby mohli dobře učit a na straně druhé, aby je bezpečně chránily proti případné nákaze v těchto třídách. Ale pokud pan prof. Prymula říkal, že by naléhavě doporučoval plošné testování, tak já se teda musím proti tomu zásadně ohradit, protože on byl až donedávna členem vlády, která není schopna zajistit ani podstatně početně jednodušší věc, jako je plošné testování seniorů a zaměstnanců v pobytových zařízení sociálních služeb. Já jsem si ho tady minulých 14 dní jako primátor Plzně vyzkoušel, kdy byl vydán vládní rozkaz, že se musí provést toto testování a vedle toho ale nebyly k tomu vydány žádné prováděcí předpisy, trvalo dlouho, než se vůbec zjistilo, jakým způsobem by to testování mělo být provedeno, prostě panoval v tom naprostý chaos. A paní redaktorko, pokud my mluvíme, nebo pan prof. Prymula mluví o plošném testování žáků v České republice, tak musíme říct to číslo, je to necelých 1,5 milionu, což je číslo žáků základních a středních škol dohromady, tak si myslím, že pokud tato země, pokud tato vláda Andreje Babiše není schopná zajistit tak jednoduchou věc proti tomu, jako je testování v pobytových zařízeních sociálních služeb, pak nevím, jak by to mělo jít o těch žáků. Ale k té otázce samotné. Studie ze zahraničí jsou v tomto ohledu různorodé, některé ukazují, že opravdu by bylo to testování zapotřebí, jiné se tomu brání. Zkušenost z východní Asie, ze zemí, jako je Tchaj-wan nebo Jižní Korea hovoří trošku jinak, tam mluví o tom, že je zapotřebí opravdu důsledně testovat a trasovat ve všech populacích tak, aby byl i každý jednotlivý případ nákazy nebo potenciální nákazy oddálen. Pokud by tento systém, systém trasování a testování fungoval důsledně i v úrovni prvního stupně základních škol, druhého stupně základních škol, v případě otevření i středních škol, tak si myslím, že jsme schopni velmi účinně šíření covidu bránit. Přece nemůžeme tady teď říkat ústy pana prof. Prymuly, aby se zavedlo takto masivní plošné testování, když víme, že stát to schopen zajistit není a na straně druhé, pokud dospějeme k tomu, že by měly být školy otevřeny, tak je podle mého názoru zapotřebí o to důsledněji a o to pečlivěji trasovat a testovat tak, aby, jak už jsem říkal, každý jednotlivý případ byl zachycen. A vedle toho já souhlasím s tím, co už tady zaznělo, že by měla být nabídnuta možnost bezplatného testování učitelům, kteří se logicky cítí ohroženi, kterým my můžeme nějak pomoci, ale to dobrovolné bezplatné testování by jim určitě pomohlo také.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Je jenom pro úplnost a korektnost, to plošné testování v domovech, v pobytových zařízeních pro seniory schválila až vláda, kdy byl ministrem pan Jan Blatný. To jenom poznámka. Pane řediteli Černý, kolik těch dětí podle vašich údajů a informací se neúčastní toho distančního vzdělávání, zkrátka kolik dětí má problém, protože nemá počítač, nemá internet, nemá dostatečně motivované rodiče, nebo jakékoliv jiné důvody?

Michal ČERNÝ, prezident, Asociace ředitelů základních škol:
Já vám úplně přesné číslo neřeknu, je to o hodně méně, než to bylo na jaře, ale je to, myslím si, do 5 % dětí, nebo možná ještě o něco méně, ale ty děti jsou, bohužel i teď na podzim takové děti jsou.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pane řediteli, kdy vy vidíte nějaký nejzazší možný termín návratu všech žáků a studentů do škol, jinými slovy, kdy začne být problém, pokud nezačnou děti chodit do školy?

Michal ČERNÝ, prezident, Asociace ředitelů základních škol:
To je složité. Co se týče těch malých dětí, to už jsem jednou řekl, ty první, druhé třídy, tam jsem pro co nejrychlejší návrat do škol, protože tam já ten problém opravdu vidím. U těch starších dětí, tam je velká skupina dětí, které by mohly distančně studovat klidně i několik měsíců a nic hrozného by se nestalo, byly by tam nějaké, samozřejmě myslím z hlediska toho, že by to byly nějaké fatální následky na jejich vzdělávání, samozřejmě, že příjemné to asi úplně není pro všechny. Ale je tady taky významná skupina dětí právě, o kterých jste mluvila, které mají z nejrůznějších důvodů nějaký problém s tou výukou, nechci to nějak jako jednostranně popisovat, a tato skupina dětí samozřejmě čím dál tím víc bude zaostávat za těmi svými spolužáky, kteří jsou na tom lépe a čím dál tím více se tyhle nůžky mezi touhle tou skupinou a těmi, kteří se dálkově vzdělávají, slušně budou rozevírat. Takže nemyslím si, že by, kdyby to trvalo třeba hypoteticky do konce školního roku, tak já věřím, že tady bude velká skupina dětí, která by se nějakým způsobem prostě vzdělala, ale zároveň tady bude taky poměrně velká skupina dětí, která na tom potom už by byla opravdu velmi špatně. Já se domnívám, že kdyby, že takový nejzazší rozumný termín, kdy bychom rádi ty děti těch školách opravdu už viděli, by byl tak leden roku 21.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Paní poslankyně Valachová, vy máte v hlavě nějaký takový termín, za který už vidíte, že bude mít školství ty děti, celá generace školáků problém, pokud se nevrátí do školy?

Kateřina VALACHOVÁ, místopředsedkyně sněmovního výboru pro vědu a vzdělávání /ČSSD/:
Já jsem komunikovala s kolegy z Karlovy univerzity, kteří dělali velmi detailní průzkum, zejména tedy u rodičů, jak vypadala nebo nevypadala nebo vypadá, nevypadá distanční vzdělávání, kolik dětí může být vyloučeno. A kupodivu opravdu podle těch jejich zjištění se jedná až o 80 tisíc dětí, což je samozřejmě velký počet. A i když vláda masivními prostředky podpořila nákupy počítačů, tedy zejména směrem tedy školám, ale školy zase se povětšinou snažily zajistit toto i tam, kde zkrátka rodiny neměly tyto možnosti, tak je důležité říct, že mít počítač, to je takový úplný základ, ale ještě to pořád neznamená, že probíhá distanční vzdělávání. Ukázalo se, že řada rodičů, byť své děti milují, tak mají sami nějaké limity, například v cizích jazycích, v dalších předmětech, aby pomohli stoprocentně distanční vzdělávání spolu s učitelem uskutečnit tak, aby žádné tedy rozdíly, nerovnosti mezi dětmi nevznikaly. Takže já teda bych byla ráda, abychom do konce roku měli nějaký jasný plán, na rovinu je dost jedno, jaké množství dětí bude dále distančně vzděláváno, jaké se vrátí do škol, ale pro oba tyto případy bychom měli mít jasný plán spolupráce ministerstva školství, ministerstva práce a sociálních věcí, místních samospráv, jakým způsobem zajistíme to, aby opravdu všechny děti to, co případně zanedbaly, mohly dohnat. A tady mám velkou radost z toho, že se hlásí všechny mládežnické organizace, vychovatelé ze školních družin, je tady opravdu velká míra, řekněme, nabídek, jak pomoci učitelům a učitelkám ve školách například v rámci neformálního vzdělávání v odpoledních hodinách, jak zkrátka dětem pomoci, ale chybí z mého pohledu trochu koordinace ze strany ministerstva, mládeže a tělovýchovy a určitě společně s Martinem Baxou, protože to není o koalici a o opozici, je to o našich dětech, ty žádné stranické knížky nemají, budeme ten příští týden žádat po ministerstvu, aby tyto plány představilo a abychom měli jasno, co se bude dít. A v těch nejbližších týdnech bych si přála, aby se do škol vrátili deváťáci a také ti, co se připravují na maturitu a závěrečné zkoušky, protože si myslím, že tohle je v tuto chvíli ta druhá nejpotřebnější skupina. Jinak to vidím a mám zase od učitelů, rodičů i ředitelů podobné názory zpátky z terénu, jak řekl kolega Černý, pokud budeme mít všechno pečlivě připraveno a začneme v lednu, tak to zvládneme.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pane poslanče Baxo, stejná otázka na vás, paní poslankyně zopakovala ty priority, které se shodují i s vašimi - návrat deváťáků a dětí, školáků, kteří mají před sebou důležité zkoušky, máte v hlavě nějaký termín, kdy pak už české školství děti, studenti budou mít problém, pokud se nevrátí do školy?

Martin BAXA, místopředseda strany, poslanec a koordinátor programového týmu pro školství /ODS/:
Já si předně myslím, že by se v tuto chvíli neměly ukvapeně říkat nějaké termíny, tak jako byl už tehdy třeba ten slibovaný termín 2. listopadu pro návrat dětí prvního stupně základních škol do výuky. Tam je totiž ten problém v tom, že potom to vyvolává u rodičů i žáků, učitelů nereálná očekávání a potom klesá důvěra v to, jakým způsobem vláda rozhoduje. Já mimochodem, když jsem mluvil v tom svém předchozím vstupu o neschopnosti vlády zařídit testování v domovech pro seniory, tak jsem měl na mysli celou zodpovědnost vlády, nikoliv jenom to, jenom pana ministra Prymulu. Ale zpátky k vaší otázce. Já jsem přesvědčen o tom, že musí být jasně určen nějaký časový harmonogram, který by měl vycházet z nějakých konkrétních dat o tom, jak se bude vyvíjet epidemická situace a do té doby by měl být kladen veliký důraz na to, aby se, v uvozovkách, vychytaly problémy, které má distanční výuka ve vztahu k těm, pro které je to mnohem složitější, protože opravdu jenom počítače na to nestačí, byť vláda nepořídila třeba počítače pro učitele středních škol, což já považuji za velkou chybu, ale to, že prostě dochází k tomu, že část dětí, nejenže není připojena, ale pokud připojeny jsou, tak s tou výukou mají velké problémy. Jeví se tady jako nejlogičtější, aby se děti co nejdříve všechny do škol vrátily, ale pokud nechceme dávat data, která není možná dodržet a pokud neumíme v tuto chvíli, což já považuju za velikou chybu, predikovat, jaký ten plán bude, tak je zapotřebí se soustředit na to, aby se odstraňovaly problémy v distanční výuce. My máme znovu z Plzně ze základních škol zkušenost, že lze často jakoby dílčí individuální cestou komunikace školy s tím jednotlivým žákem v této věci pomoci. Chtěl bych při této příležitosti velice poděkovat pedagogickým fakultám v České republice, studenti pedagogických fakult se velmi ochotně nabídli a dneska pomáhají třeba v těchto záležitostech u nás v Plzni, ale i jinde velmi intenzivně. To znamená, říkejme, pokud se ještě děti do škol nevracejí, pomáhejme v odstraňování problémů distanční výuky, byť distanční výuka nikdy tu prezenční plnohodnotně nahradit nemůže. A já tlačím na to, aby vláda řekla jasný plán, kdy by se děti do škol mohly vrátit na základě nějakých měřitelných kritérií, nikoliv vystřelovat náhodné datumy, které pak nebudou dodrženy.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Ještě máme poslední zhruba 3 minuty, poprosím vás proto o krátkou odpověď, jak hodnotit děti v této těžké době vůbec, slovně, striktně známkovat, všechny tyto varianty jsou, pane řediteli Černý.

Michal ČERNÝ, prezident, Asociace ředitelů základních škol:
Tady je potřeba vidět jedna věc. Slyšíme od pedagogických odborníků, především z fakult, teoretiků, že by se mělo v tomto období hodnotit především formativně, což je, dejme tomu, určitý typ slovního hodnocení, což určitě z psychologického a pedagogického hlediska by bylo velmi hezké, velmi dobré. Problém je, že naprostá většina českých pedagogů to neumí a není tak jednoduché, tohle nejsou věci, které se dají naučit za den, za týden, a tak dále. Z toho důvodu se domnívám, že se nevyhneme tomu, aby se děti známkovaly a tudíž je potřeba samozřejmě sebrat nějaké podklady pro to pololetní vysvědčení, a proto je určitě třeba najít nějaké cesty, jak je oznámkovat i v tomto období, nebo připravit si nějaké podklady, na základě kterých je bude moci oznámkovat. Ty školy, které si troufnou na formativní hodnocení a přechod na formativní hodnocení, nebo ho už provádějí, tak určitě tam to se dá jenom pochválit, ale nemyslím si, že to bude nějak mnoho škol, protože prostě to formativní hodnocení neumíme a mnozí ani nejsme přesvědčeni vlastně o tom, že by, že vlastně nám, že je správné, spousta učitelů si myslí, že ty známky se svojí jakousi funkcí vnější motivace vlastně jsou důležité, proto nevidím tohle jako něco, co by se dalo prosadit, proto určitě jsem pro známky, omlouvám se...

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Děkuju, děkuju. Pane poslankyně, poprosím vás o 2 věty k této, k této záležitosti známkovat...

Kateřina VALACHOVÁ, místopředsedkyně sněmovního výboru pro vědu a vzdělávání /ČSSD/:
Já doplním to, že řada učitelů a učitelek sice známkuje, ale dává třeba více možností pro zvládnutí různých testů, to znamená, když se to nepovede, tak je další pokus, nezapisuje se někde ta horší známka, nebo dávají různé váhy různému ověřování znalostí. Takže já si myslím, že naši učitelé a učitelky si s tím dokázali poradit to poměrně dobře tak, aby děti nestresovali, ale zároveň měli na základě čeho hodnotit. A já, protože i myslím, že tady nejsme, abychom dělali kritiku a hráli na koalici a opozici, tak jenom chci říct, že jsme nashromáždili za poslední 14 dní řadu informací z terénu, z té první linie, učitelské první line od ředitelů, rodičů, a tak dále a budeme se obracet s výzvou na pana ministra, aby bylo jasné, co všechno je potřeba dopracovat během toho příštího týdne tak, abychom byli všichni v pohodě. A věřím, že ministerstvo do konce listopadu předloží novelu školského zákona do sněmovny, která naladí to, co ještě naladěno není.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pane Baxo, já vás poprosím už jenom o jednu odpověď, o jednovětou odpověď.

Martin BAXA, místopředseda strany, poslanec a koordinátor programového týmu pro školství /ODS/:
Já jsem si jistý tím, že ať učitelé hodnotí sumativně nebo formativně, tak že budou hodnotit s přihlédnutím k tomu, jaké byly těžké okolnosti současného vzdělávání a věřím tomu, že to hodnocení bude probíhat férově a tak, aby ty děti vlastně mohly mít příležitost hodnotit to, co se jim podařilo během prvního pololetí zvládnout.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Děkuji vám všem, že jste byli hosty Partie. Kateřina Valachová, poslankyně ČSSD. Martin Baxa, poslanec za ODS. Pan Michal Černý, prezident Asociace ředitelů základních škol. Na shledanou.

Kateřina VALACHOVÁ, místopředsedkyně sněmovního výboru pro vědu a vzdělávání /ČSSD/:
Zdravím všechny učitele, především mateřských škol, které stále fungují. Na shledanou.

Martin BAXA, místopředseda strany, poslanec a koordinátor programového týmu pro školství /ODS/:
Děkujeme a přejeme hezký zbytek neděle. Na shledanou.

Michal ČERNÝ, prezident, Asociace ředitelů základních škol:
Na shledanou.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
A vy, milí diváci, mějte se hezky. Přeji vám hezký zbytek neděle a budu se vás těšit opět za týden na Primě a CNN Prima News v 11 hodin.