Novinky Mediální výstupy

Události, komentáře: Boj se suchem je neefektivní

(ČT 24) Boj proti suchu – podle vlády priorita. Kontrola NKÚ ale tvrdí, že zůstalo u slov, že úřady nedělají skoro nic, chybí zákony i koncepce. Co na to kritizovaná ministerstva? A jak to vidí opozice? Otázky Událostí, komentářů ČT24 pro ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO), náměstka ministra zemědělství Aleše Kendíka, bývalého ministra průmyslu Martina Kuby (ODS) a taky předsedy Zelených Petra Štěpánka.

Celý rozhovor s Martinem Kubou můžete zhlédnout na ČT24.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Česko podle Nejvyššího kontrolního úřadu nedělá zásadní kroky v boji se suchem. Inspektoři hodnotili dotační programy ministerstev životního prostředí a zemědělství. A taky plnění úkolů stanovených vládou v roce 2015. Jenom loni podle jejich závěrů způsobilo sucho škody za 24 miliard korun.

Václav KEŠNER, mluvčí, Nejvyšší kontrolní úřad:
Ta nová opatření stále v tuto chvíli zůstávají na papíře. Můžeme se konkrétně bavit například o propojování vodohospodářských soustav, můžeme se bavit o úpravách stávajících přehrad, ale samozřejmě i výstavbách těch nových, za posledních 25 let se v České republice nepostavila ani jedna přehrada.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Dotčené resorty kritiku odmítají. Ministerstvo životního prostředí podle Richarda Brabce podpořilo už tisíce projektů a kontroloři jeho očima mají hlídat hospodaření, nikoliv posuzovat vládní strategie.

Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/:
Třeba, máme velmi úspěšný projekt nových zdrojů pitné vody pro obce. Už pro 200 000 lidí jsme našli nové zdroje pitné vody.

Vojtěch BÍLÝ, mluvčí, Ministerstvo zemědělství:
Vyjma těch desítek programů, které běží dlouhodobě, jsme například v roce 2016 zavedli nový dotační program, který je zaměřený na budování a rekonstrukci malých rybníků. Od toho roku 2016 jsme takto již opravili nebo nově postavili přes 530 rybníků.

Michal KUBAL, moderátor:
Velké téma pro 3 muže zatím. Doufejme, že ten čtvrtý, Richard Brabec, ministr životního prostředí, se za chvilku připojí po telefonu. Ve studiu vítám Aleše Kendíka, náměstka ministra zemědělství. Dobrý den.

Aleš KENDÍK, náměstek ministra zemědělství pro sekci vodního hospodářství:
Dobrý večer.

Michal KUBAL, moderátor:
Petra Štěpánka, předsedu Zelených. Dobrý večer i vám

Petr ŠTĚPÁNEK, předseda strany /Zelení/:
Dobrý den.

Michal KUBAL, moderátor:
Zdravíme i Martina Kubu z ODS, bývalého ministra průmyslu. Dobrý večer.

Martin KUBA, bývalý ministr průmyslu /ODS/:
Hezký večer.

Michal KUBAL, moderátor:
A Richard Brabec by měl být teď už s námi připojený po telefonu. Dobrý večer, pane ministře, slyšíme se?

Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/:
Dobrý večer, ano slyšíme, zdravím vás všechny do studia, samozřejmě i televizní diváky.

Michal KUBAL, moderátor:
Pane ministře, je boj proti suchu vládní prioritou a je vládní prioritou i v praxi nebo jenom na papíře, jak dneska tvrdí NKÚ?

Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/:
Samozřejmě, že je právě vládní prioritou především v praxi. A to, že je vládní prioritou v praxi, tak to je krásně vidět na tom, že my děláme reálně tisíce opatření, tisíce projektů, na které si můžete sáhnout. To nejsou věci na papíře, jak tvrdí NKÚ. Já skutečně jsem byl v šoku, musím říct, že mně hnulo žlučí, ty závěry NKÚ, ale spíš zase ten způsob třeba té tiskové zprávy, kde to vypadalo, že se nic neděje. Ale my se musíme uvědomit, že naopak se nic nedělo před rokem 2014. My jsme ty resorty z hlediska přípravy na sucho zdědili v dost zoufalém stavu, tam nebylo prostě nic. A všechny materiály, ale nejenom koncepce, ale především ty konkrétní projekty, a těch jsou doslova tisíce, rybníků, opatření v krajině, opatření nových zdrojů pitné vody pro stovky tisíc lidí, nové vodovody, nové rozvody a tak dále, to jsou konkrétní projekty, které skutečně existují. Takže já...

Michal KUBAL, moderátor:
Přesto NKÚ dneska napsal, že jste v podstatě nezměnili dotační programy pro boj proti suchu, že jste žádné nové vypisovali, že všechno zůstává u toho, tak jak bylo předtím.

Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/:
Prosím vás, tak to je krásně prokazatelná nepravda, když teda budu eufemistický a nebudu používat ostřejší výrazy, protože NKÚ pak v té zprávě, když si ji pročtete detailně, tak oni hovoří pouze o dešťovce, což je teda nový projekt, náš nový program, ale samozřejmě my máme třeba i program nových zdrojů pitné vody pro menší obce. Teď jsme za 2 roky udělali více jak 400 těch projektů pro takřka 200 000 obyvatel, kteří se díky tomu napojili na nové zdroje pitné vody. Máme nový program hospodaření se srážkovou vodou pro obce. Tam jsou také už desítky projektů, pilotních projektů, jak využít dešťovou vodu ve městech, obcích, jak s ní zalévat, jak ji prostě udržet. To znamená, máme opravdu nové programy, zdaleka nejenom dešťovka, ale hlavně se do těch stávajících programů, do těch dotačních programů, které existují, tak jsme do nich dali společně s Ministerstvem zemědělství daleko více peněz, přesouvali jsme tam peníze z jiných zdrojů. To jsou miliardy korun navíc. Tak já prostě, já ten život asi vidím zcela jinak než NKÚ. A tohle mě mrzelo, protože samozřejmě je to naše vládní priorita. A znovu říkám, každý občan České republiky se může podívat na ty tisíce projektů, které jsme od té doby udělali. To nejsou žádné papírové války.

Michal KUBAL, moderátor:
Pane náměstku, NKÚ také kritizuje nedostatečnou legislativu. To se týká zejména vašeho resortu. Proč se vodní zákon, který by upravoval zároveň nejenom, řekněme, povodňovou situaci, ale i situaci v době sucha, dostal do vlády až v roce 2019 v létě?

Aleš KENDÍK, náměstek ministra zemědělství pro sekci vodního hospodářství:
Protože tomu předcházela poměrně široká diskuse meziresortní...

Michal KUBAL, moderátor:
Pětiletá?

Aleš KENDÍK, náměstek ministra zemědělství pro sekci vodního hospodářství:
Ne pětiletá...

Michal KUBAL, moderátor:
Slyšeli jsme, že opatření proti suchu začala v roce 2014.

Aleš KENDÍK, náměstek ministra zemědělství pro sekci vodního hospodářství:
V roce 2015 vláda přijala koncepci pro boj se suchem, kde byl uložen úkol Ministerstvu zemědělství a Ministerstvu životního prostředí zpracovat návrh novely, takzvané suché novely, vodního zákona, která by právě reagovala na problematiku sucha. Tak, jako máme hlavu o povodních, která byla zpracována po roce 1997 a 2002, tak v tuto chvíli je nachystaná tato takzvaná suchá hlava. Abychom...

Michal KUBAL, moderátor:
Proč to trvalo tak dlouho?

Aleš KENDÍK, náměstek ministra zemědělství pro sekci vodního hospodářství:
Trvalo tomu opravdu vyjasnění všech kompetencí i všech dopadů, které může mít tato nová legislativa, která bude přijata, nejenom na jednotlivé resorty, ale na všechny uživatele té vody i na všechny samosprávy, ať krajské, tak i místní. To znamená, předcházela tomu poměrně velká diskuse, proto, aby ten legislativní proces následně už byl snazší a nemuseli jsme všechny ty problémy řešit potom následně v tom legislativním procesu.

Michal KUBAL, moderátor:
Další kritizovaný bod, neexistující úpravy boje proti erozi. Vyhláška konkrétně zpřesňující pravidla pro hospodaření na erozí ohrožených pozemcích.

Aleš KENDÍK, náměstek ministra zemědělství pro sekci vodního hospodářství:
To se týká takzvané protierozní vyhlášky, tak ta je v kompetenci Ministerstva životního prostředí. To znamená, my jsme k tomu dávali připomínky tak, aby vůbec mohla být uvedena v praxi. Ten návrh té vyhlášky, protože úplně nekorespondovala s evropskými pravidly protierozní ochrany půdy, a proto se protáhla příprava té vyhlášky. Nicméně ta vyhláška sice v tuto chvíli ještě není, ale říkám, je to kompetence Ministerstva životního prostředí, ne Ministerstva zemědělství. Ale nicméně i mimo tu vyhlášku Ministerstvo zemědělství zavedlo několik opatření, která zlepšují chování zemědělců.

Michal KUBAL, moderátor:
A to jsou třeba ty snížené dotace na velké plochy třeba řepky a podobných plodin...

Aleš KENDÍK, náměstek ministra zemědělství pro sekci vodního hospodářství:
Plochy těch monokultur, na těch 30 ha, těch silně erozně ohrožených půd, které od roku 2021 budou zavedeny v celé České republice. Ty, o kterých jsem tady hovořil, ta správná zemědělská praxe na tu protierozní ochranu, tak je zavedena více jak na dvojnásobku půd, rozvoji půdy, než měla být původně zavedena. To znamená, to jsou konkrétní opatření, která tady zazněla. Já bych jenom ještě s dovolením trošku okomentoval vůbec ten vstupní úvod této debaty, kdy kolega z Nejvyššího kontrolního úřadu sděloval, že zůstaly na papíře propojování vodohospodářských soustav. Není to pravda, v letošním roce byla zahájena rekonstrukce přivaděče Žermanice, Vyšní Lhoty, což je převod vody v rámci dvou dílčích vodohospodářských soustav, v rámci Povodí Odry. A příštím roce bude zahájena rekonstrukce přivaděče u Brna v rámci Povodí Moravy. Tyto údaje má NKÚ k dispozici.

Michal KUBAL, moderátor:
Ale bylo to letos. Zabýval se lety 2014 až 18 nebo 13.

Aleš KENDÍK, náměstek ministra zemědělství pro sekci vodního hospodářství:
Ano, ale příprava jakékoliv velké liniové stavby prostě není možné udělat ze dne na den. To znamená, tyto všechny údaje NKÚ má k dispozici a bohužel informuje o tom tak, jak informuje.

Michal KUBAL, moderátor:
Pane Štěpánku, není to nespravedlivá kritika ze strany NKÚ? Slyšeli jsme tisíce projektů stovky dalších akcí, příprava velkých staveb nebo rekonstrukcí.

Petr ŠTĚPÁNEK, předseda strany /Zelení/:
Velké stavby to je určitě to, o čem tahle vláda sní, ale ten problém je přesně na opačném pólu. Ono, když postavíte přehradu, tak tu vodu do ní odněkud musíte nachytat, a to na chytáte jen a jen z krajiny, jen a jen z přítoků. A tam je právě ten problém. Čili jakýkoliv přivaděč vody z jednoho Povodí do druhého, to už je jen vytloukání klínu klínem. Naopak potřebujeme, to je to, v čem ani jeden z pánů nemají odvahu do toho jít, my potřebuje měnit zemědělství, potřebujeme zásadním způsobem zmenšit obdělávané plochy, vrátit tam remízky mezi to, vrátit mokřady přestat napřimovat potoky, dokonce Ministerstvo zemědělství, dodneška uděluje dotace na to, aby vlastně betonovali koryta malých potoků, to je něco, o čem...

Michal KUBAL, moderátor:
Ministerstvo životního prostředí uděluje dotace...

Petr ŠTĚPÁNEK, předseda strany /Zelení/:
…a potom je ruší, to je dokonalý paradox. Ale v tomhle případě skutečně je to obrovská zpozdilost ze strany Ministerstva zemědělství. A my se potřebujeme také dostat do pohraničních hor, do lesů, kde vlastně je úplně nevhodná druhová skladba. A ta také způsobuje, že nám vlastně z těch hor nepřitéká, co by mělo. Naše hory byly tradičně bučiny s příměsí jedle, teď jsou to umírající smrkové monokultury, to jsou všechno věci...

Michal KUBAL, moderátor:
Ale to není záležitost této vlády...

Petr ŠTĚPÁNEK, předseda strany /Zelení/:
... tam se nemusí... To je to je záležitost samozřejmě...

Michal KUBAL, moderátor:
Mnoha vlád.

Petr ŠTĚPÁNEK, předseda strany /Zelení/:
Prosím?

Michal KUBAL, moderátor:
To je záležitost mnoha vlád, předpokládám.

Petr ŠTĚPÁNEK, předseda strany /Zelení/:
To je záležitost mnoha vlád, ale odvahu do toho nemá jít nikdo. A je potřeba...

Michal KUBAL, moderátor:
A těch 30 ---- snížení dotací...

Petr ŠTĚPÁNEK, předseda strany /Zelení/:
Tahle vláda má ale dneska obrovskou příležitost v tom, že kůrovec už toho lesa zničil tolik, že na jeho místo se mohou začít sázet původní dřeviny.

Michal KUBAL, moderátor:
Pane náměstku, bojíte se sáhnout do zemědělství tak, aby to skutečně pomohlo Česku, které je sužované suchem?

Aleš KENDÍK, náměstek ministra zemědělství pro sekci vodního hospodářství:
Já si myslím, že se nebojíme a že to pan ministr Toman i dokazuje tím, že přišel jako první ministr s tím, že se bude limitovat rozsah obdělávané půdy pro jednu monokulturu. Já bych tady jenom chtěl trošku uvést na pravou míru...

Petr ŠTĚPÁNEK, předseda strany /Zelení/:
Nemluvíme o 30 hektarech, lesích, holinách, je možná od půl hektaru do dvou hektarů, porovnejte si to.

Aleš KENDÍK, náměstek ministra zemědělství pro sekci vodního hospodářství:
Já bych možná jenom zareagoval na to, že betonujeme drobné vodní toky, prostě není to pravda. Ten program, o kterém se zmínil i Nejvyšší kontrolní úřad, tak ten spočívá jednak v úpravě drobných vodních toků a je primárně zaměřen na zastavěné území obcí, kde ti starostové prostě tam mají drobní vodní tok, je tam vodohospodářský majetek ve vlastnictví státních podniků, povodí nebo Lesů České republiky Ten vodní tok tam způsobuje další erozi, ohrožuje to místní komunikace, ohrožuje to lidská obydlí. To znamená, to jsou čistě tyto zásahy, mimo intravelán obcí se toto neděje. V rámci tohoto dotačního titulu, zaznělo tady už také, bylo obnoveno nebo postaveno od roku 2016 přes 500 malých vodních nádrží, které zadrží víc jak jeden a čtvrt milionu krychlových vody v krajině. Veškeré velké nádrže se nenapouštějí, jenom v krajině... ty se napouštějí, pokud to takhle lze nazvat, z dešťových srážek. A jak víme, tak ty dešťové srážky v tuto chvíli se nechovají úplně normálně, a proto je potřeba mít i ty velké nádrže.

Michal KUBAL, moderátor:
Než se dostaneme k ministru životního prostředí, pojďme dát ještě prostor opozici. Pane Kubo, jak to vidí ODS? Daří se vládě prosazovat účinné nástroje, pomáhá Česku proti suchu?

Martin KUBA, bývalý ministr průmyslu /ODS/:
Ono je to vidět z těch reakcí na ty vaše dotazy, pane redaktore. Teď si vlastně vyměňuje pan ministr názory s NKÚ, každý se na to dívá úplně jinak. Já se přiznám, že nesleduju úplně do detailu Ministerstvo životního prostředí, ale vidím třeba zprávy, které vydává NKÚ k Ministerstvu průmyslu a obchodu k čerpání třeba dotací v oblasti inovací, které nesměřují skutečně tam, kam by měly. Já myslím, že ty nálezy NKÚ, tak jak já je třeba vidím, jsou poměrně objektivní. A ukazuje se, že se vládě zdaleka nedaří to, co prezentovala. My to budeme řídit rychle, operativně, protože pak vám tady vlastně pan náměstek z Ministerstva zemědělství vysvětluje, že se 5 let připravuje nějaká legislativa, aby to bylo dobře...

Michal KUBAL, moderátor:
Čtyři.

Martin KUBA, bývalý ministr průmyslu /ODS/:
Nebo 4, dobře. Tak to je rychlost, to jsem ani nečekal. Aby to bylo dobře prodiskutováno. Čili ona ta neefektivita toho státu v podstatě v reakcích na tu situaci, ať už je to tedy sucho nebo za chvíli se budeme bavit o energetice, je poměrně významná. Já si myslím, že to, co řešíme v oblasti sucha, zadržování vody v krajině, je skutečně dlouhodobý výsledek toho systému hospodaření v zemědělství, který je třeba změnit. A jak moc pružně na to ministerstvo reaguje, si musí udělat prostě diváci obraz z těch odpovědí sami. Ono se to někdy pro ně těžko posuzuje. Pan ministr Brabec prostě musí opakovat, že má tisíce projektů, spousty projektů. NKÚ něco popsal. Já znovu říkám za MPO vždycky, když se podívám na tu jejich zprávu, tak ona v sobě určité základy toho, že to tak je, prostě má. A může být poučením, protože často třeba peníze na inovace, byť jsou to tisíce projektů a tváří se, že mají výbornou auditní stopu, tak nakonec vedou k velkým firmám, nesměřují tam, kam by směřovat měly. A nemám důvod tady prostě zpochybňovat nález NKÚ a považuju ho za třeba věc, která může být k debatě, protože ta voda v krajině a to sucho je věc, kterou prostě řešit musíme, a vláda na to musí reagovat. A já tedy mám z těch reakcí pocit, že by měla mnohem pružněji a lépe.

Michal KUBAL, moderátor:
Pane ministře, dotkli jsme se erozní vyhlášky, která stále chybí, ta je v kompetenci vašeho úřadu. Zároveň jsme tady slyšeli kritiku efektivity Ministerstva zemědělství při přípravě té suché hlavy vodního zákona. Je vláda efektivní opravdu v boji proti suchu?

Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/:
Stejně my dovolte, abych se úplně ve zkratce jenom teď vyjádřil k tomu, co padlo jak ze strany Zelených, tak z ODS. Tak především to, že tady hrozí sucho stejně jako povodně, říkali vědci už před 20 lety v České republice. Nikdo zjevně je neposlouchal. Samozřejmě ODS měla dost času na to, aby začala bojovat suchem. Nedělo se vůbec nic. Reálné kroky v boji se suchem jsme začali dělat až my v roce 2014. Přišli jsme do vlády, za Sobotkovy vlády tenkrát v roce 2014, první projekty ještě s bývalým ministrem Jurečkou. A nyní tedy s ministrem Tomanem. Jsou to opravdu tisíce konkrétních projektů, je jich celkem 14 000 jenom za Ministerstvo životního prostředí. Další tisíce projektů má Ministerstvo zemědělství. Takže to je jenom k tomu, o tom, co se tedy dělá, co se nedělá. Takže my určitě jsme akční, rozhodně nejsme zpozdilí. Jenom, kdyby ti před námi začali před 20 lety už reagovat, tak jsme mohli být jako celá Česká republika úplně někde jinde. Teď samozřejmě honíme ten vlak.

Michal KUBAL, moderátor:
Tohle je častý argument... Pojďme... A taky je to, řekněme, názor proti názoru. Pojďme si stanovit něco, pokud je to vůbec možné, protože v té zprávě NKÚ také zaznělo, že jsou nedostatečně stanovené cíle. Jak byste konkrétně vy stanovil cíl toho boje proti suchu, aby byl měřitelný, a zároveň, abyste byl spokojený?

Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/:
Děkuju za tuhle otázku, protože ona je úplně klíčová. A já jenom na to zareaguju tak, že ty naše programy, které děláme, samozřejmě děláme za oba resorty, ale založili jsme národní koalici boje proti suchu, kde máme špičkové experty, jak z akademické sféry, tak z praxe, kteří nám samozřejmě radí. To znamená, to nejsou výmysly Brabce nebo Tomana nebo Jurečky. Jenom. To je skutečně výsledek práce desítek expertů ze všech oblastí. A musíme si uvědomit, že čelíme bezprecedentní situaci, jak třeba v kůrovcové kalamitě, tak i z hlediska prostě sucha. A celá řada těch konceptů se doslova zkouší za pochodu. To znamená, dneska jsou všichni takzvaně chytří, jak by to mohlo být, kdyby... Ale musíme si uvědomit, a to vám dneska řeknou i odborníci, klimatologové, experti na vodní hospodářství, že prostě největší průlom, který oni vidí ve spolupráci obou resortů, je to, že historicky se spolu prostě hádaly resorty, zda mají přednost přehrady, zda mají přednost velké, řekněme, vodní nádrže nebo mokřady. My jsme se shodli na tom a realizujeme, a to je ten základní závěr, že Česká republika musí dělat všechno. To znamená, my děláme tisíce menších vodních nádrží...

Michal KUBAL, moderátor:
Ano, to jsme slyšeli. Co by mělo být na konci. Co by mělo být konkrétně na konci? Řekněte mi, co by mělo být na konci? Mělo by to být tak, že přestanou růst škody? Jako se to dělo opět, cituji...

Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/:
Já vám řeknu, co by mělo být na konci jako základní věc. V oblasti zásobování pitnou vodou je naprostou prioritou, aby všichni občané České republiky měli přístup ke kvalitní pitné vodě, což dneska samo o sobě už vůbec samozřejmě není, řekněme, jednoduché a samozřejmé. A i ti, kteří měli, tak pro ně nové zdroje pitné vody zajišťujeme. To znamená, to je v oblasti pitné vody. V oblasti zajištění vody v krajině nebo obecně tak je základem, aby to sucho, řekněme, nepřekročilo do toho stadia takzvaného socioekonomického sucha. Kdy už to má zásadní dopady na hospodářství. To znamená, musíme být tolik vody, abychom udrželi průmysl, abychom udrželi zemědělství, aby nedocházelo prostě k výpadkům dodávky vody obecně do hospodářství. A to nejde jenom o pitnou vodu, ale samozřejmě prostě i dodávky užitkové vody. A přirozeně z hlediska životního prostředí, abychom měli dost vody i pro jaksi potřeby přírody, pro biotopy. A to je něco, co vypadá jednoduše, ale vůbec jednoduché není. A jediná cesta k tomu vede, a je to běh na dlouhou trať, abychom dělali průběžně všechna opatření, jak ta velká, tak ta malá. Ta velká opatření, nové přehrady, můžou třeba trvat 10 až 15 let. Vybudování velké přehrady. Ale my právě proto děláme tisíce těch menších opatření, která trvají třeba 3 až 6 měsíců, a proto vlastně paralelně jedeme všechno najednou. To je závěr a doporučení expertů.

Michal KUBAL, moderátor:
Důležité téma, budeme ho samozřejmě sledovat. Pane ministře, pane náměstku, děkuji. S dalšími dvěma pány se podíváme na další téma, které úzce souvisí s ochranou životního prostředí, s klimatem, a to sice otázkou energetiky. Marcela má pár čísel k této problematice.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Začněme pohledem na to, z čeho Česko teď vyrábí elektřinu. Na prvním místě zůstává hnědé uhlí se 43 procenty. Jádro se podílí zhruba ze třetiny. Obnovitelné zdroje prozatím 11 procenty, no a v kategorii ostatní zdroje dominují černé uhlí a zemní plyn. Právě uhlí ovšem má ustoupit. S tím počítá státní energetická koncepce. Toto už je, měli bychom vidět kruh, ano, vidíme ho právě teď. Co jeden kruh, to je tedy jedna uhelná elektrárna. Ta narůžovělá barva ta signalizuje nově vybudovaná zařízení, žlutá potom ta, co jsou v provozu. A bílošedá značí brzké uzavření. Trend v Evropě je patrný, stejně tak je zjevné, co převládá v Číně a Indii. Obě tyto země patří k největším stavitelům jaderných bloků, na rozdíl třeba od Švýcarů, Belgičanů nebo Němců, kteří naopak oznamují ústup od tohoto zdroje. No a Německo nedávno zmínil ve Sněmovně i prezident Miloš Zeman, když upozornil na rostoucí ceny elektřiny. A dal je do souvislosti se stagnací tamního hospodářství. Země pracuje na razantním zezelenání své energetiky. Kromě útlumu jádra chce zavřít i uhelné elektrárny a významně investuje právě do obnovitelných zdrojů.

Miloš ZEMAN, prezident České republiky:
V Německu je nejdražší cena elektřiny v Evropě. Nu a plánované odstavování elektráren se už dnes promítlo do nulového růstu německé ekonomiky. Říkám to proto, protože bych si přál, aby naši zemi nezachvátilo obdobné klimatické šílenství.

Michal KUBAL, moderátor:
Pane Kubo, vládne v Evropě klimatické šílenství?

Martin KUBA, bývalý ministr průmyslu /ODS/:
Je pravda, že energetika je v téhle chvíli politikem, které je ovlivňováno určitou politickou ideologií, kterou do ní každá politická strana nebo daný politik vnáší. Bohužel je problém, že energetika je také věc, která funguje na normálních fyzikálních principech. A ne všichni ti diskutéři si to uvědomují. Ne všichni si uvědomují, že něco jiného je instalovaný výkon, a řeknou: tak nahradíme všechen ten výkon uhelných a jaderných elektráren solárními panely, ono to bude prima. A ti lidé si neuvědomují, že ty soláry ale nevyrábí tolik hodin v roce, že dokážou vyrábět jenom v určitý moment. Neuvědomují si třeba, že ty soustavy jsou mezi sebou propojené. To znamená, pokud se vyrábí hodně elektrické energie z těch obnovitelných zdrojů v Německu, tak to není zrovna chvíle, kdyby se k nám mohla příliš dovážet, protože ono se jí bude vyrábět v té chvíli taky u nás hodně, protože budeme mít velmi podobné klimatické podmínky. Tam je řada prostě jasných věcí. Ti lidé si neuvědomují, že žijeme v nějakém klimatickém pásmu, kde prostě musíme počítat s tím, že v některých obdobích prostě solární panely nebo větrné elektrárny u nás zdaleka nemůžou pokrýt tu výrobu té elektrické energie. Máme velkou průmyslovou základnu, která potřebuje jakoby, řekněme, to velké...

Michal KUBAL, moderátor:
Tak jádro, řekněme? Jádro?

Martin KUBA, bývalý ministr průmyslu /ODS/:
Jádro je naprosto jasné. A z mého pohledu je velká chyba téhle vlády, že v roce 2013 došlo k zastavení tendru na jadernou elektrárnu Temelín, a od té doby se vlastně neudělalo vůbec nic. Mě právě fascinuje, když jsem poslouchal pana ministra Brabce, jak oni vlastně ví, že všichni před nimi všechno zkazili, oni jsou vlastně první, kteří tady něco dělají. Ale tady se všichni bavíme o jádru a tahle vláda, ať už ve složení ČSSD a ANO, anebo teď ANO a ČSSD, prostě 6 let v tomhle neudělala jakýkoliv posun. 6 let je opravdu velká doba. Všichni víme, že jádro je téměř jediný bezemisní silný zdroj, který český průmysl potřebuje. A 6 let tady přešlapujeme na místě. Nemáme doteď jasno o způsobu financování. To je podle mého velká škoda. My v České republice máme jedinou racionální variantu v téhle chvíli, je to jádro, co nejvyšší podíl navýšení toho jádra, a v téhle chvíli, pokud chceme navyšovat obnovitelné zdroje, tak v žádném případě ne obrovské lány na polích, ale na konkrétních střechách objektů, aby se ta elektřina v místě vyráběla, tam také ukládala a tam také spotřebovávala. Ono je to strašně důležité pro ty přenosové a distribuční soustavy. Ale je třeba se o tom bavit racionálně a trochu rozumět těm fyzikálním principům. V tomto smyslu je někdy ta debata opravdu zbytečně ideologická a ona potom nedává ekonomický a fyzikální smysl.

Michal KUBAL, moderátor:
Pane Štěpánku, kde podle vás je ta hranice? Jednak samozřejmě se snažit o zelenější energii a zároveň neohrozit ekonomiku tak, aby nedošlo k nějakému, řekněme, kolapsu tuzemské...

Petr ŠTĚPÁNEK, předseda strany /Zelení/:
Já nejdřív opravím to úvodní tvrzení o ideologii, protože ten současný ústup od uhlí není hnán ideologií, ale vědou. Vědci dneska dokážou úplně jasně propočítat, jaké jsou dopady spalování fosilních paliv, jaké jsou dopady na zeměkouli, a dokážou to dokonce převést i v predikci, ve stupních Celsia, která se pohybuje někde od dvou do 4 stupňů Celsia podle těch scénářů. To je první věc.

Michal KUBAL, moderátor:
A jak to uhlí nahradit v české kotlině?

Petr ŠTĚPÁNEK, předseda strany /Zelení/:
A druhá věc je samozřejmě, tady to podnebí není tolik jiné než třeba v Německu. To přiznal i tady kolega. Takže my můžeme úplně stejným způsobem rozvíjet obnovitelné zdroje energie. A slunce a vítr, ty foukají prakticky každý den. A dá se z nich dostat energie hodně. Současná vláda to podceňuje...

Michal KUBAL, moderátor:
Dost energie... a bude to dost energie?

Petr ŠTĚPÁNEK, předseda strany /Zelení/:
Bude to dost energie v dlouhodobém horizontu. A jenom ten příklad, tady je několik milionů střech a prakticky na žádné z nich nejsou zdroje fotovoltaiky. Když přejdete hranici, já jsem byl nedávno, jsem jel na kole jednoho z měst poblíž hranic a jen jsem přejel hranici, tak s trochou nadsázky na každé stodole jsou solární panely, jak na ohřev vody, tak na výrobu elektrické energie. Takže až někdo přijde s těmihle skeptickými řečmi, tak první, ať využije ten potenciál, který tady je. A potom se můžeme bavit o tom, co nestačí.

Michal KUBAL, moderátor:
Pane Kubo, hned se k vám dostaneme. Ještě jedna otázka, jádro ano nebo ne? Je to podle vás čistý zdroj?

Petr ŠTĚPÁNEK, předseda strany /Zelení/:
Jádro už je dneska mrtvá záležitost, je to dobíhající zdroj energie. V podstatě s výjimkou Číny už se prakticky nikde nestaví. Velká Británie, Finsko, Francie dělají elektrárnu ve Francii, dokonce se snaží dostavět jenom jeden reaktor a nejsou toho schopni. Prodražuje se to, předražuje se to. Zdržuje se to. Ani jedna z těch elektráren nejede. Takže to by byl ten nejdražší způsob, jak energii vyrobit. Zeptejte se dneska, když důchodcům přidávají dvě stovky, kde by na to vzali peníze.

Michal KUBAL, moderátor:
Říkal jste solární, větrné elektrárny dlouhodobě. Co to znamená, dlouhodobě by stačilo...

Petr ŠTĚPÁNEK, předseda strany /Zelení/:
Dlouhodobě v horizontu desítek let, což je to, co potřebujeme...

Michal KUBAL, moderátor:
To mezidobí by --- ty uhelné a jaderné elektrárny, které by dojížděly.

Petr ŠTĚPÁNEK, předseda strany /Zelení/:
Ne, ty se budou postupně zavírat a postupně bude nastupovat obnovitelné zdroje. Přesně tak.

Michal KUBAL, moderátor:
Pane Kubo, vy jste s tím nesouhlasil.

Martin KUBA, bývalý ministr průmyslu /ODS/:
Pár reakcí. Já především tedy nerozporuji to, že máme ustupovat od uhlí. To je věc, s kterou já plně souhlasím, pouze říkám, že od něj máme odstupovat racionálně, rozumně. Tak, abychom neohrozili fungování té soustavy. To, že ta debata je iracionální, tady pan Štěpánek předvedl právě v pár argumentech. Jestli tvrdí, že tady u nás v České republice fouká úplně stejně jako na severu na Baltu, tak je to první naprostý nesmysl, který prostě tak není. Tady nemůžeme stavět větrné farmy, jako můžou stavět na severu Německa. Také je nutno říct, že Německo má velký problém po tom, aby tu energii přeneslo na jih, přenáší ji často přes naši distribuční soustavu. A ukládá si ji třeba ve vodních elektrárnách v Rakousku. To jsou mnohem složitější věci, o kterých pan Štěpánek, bohužel jako mluvit nechce. A v tom je ta debata ideologicky jako nesmyslná. Ona musí respektovat všechny ty fyzikální principy. Já v solární energetice a v její akumulaci podnikám. Vidím to dnes a denně u našich klientů. Jestli mi bude pan Štěpánek tvrdit, že česká energetika s tím průmyslem, který tu má, nepotřebuje jádro, nepotřebuje uhelné elektrárny, bude mít pouze solární a pár větrníků, tak já jsem velmi zvědav, jak na tenhle zdroj energie nastartujeme třeba 2. února, kdy bude mlha a nebude svítit sluníčko a nebude foukat, jak na to rozběhneme všechny ty škodovky, všechny ty průmyslové podniky. To je prostě naprostý nesmysl. A jenom k tomu, jak se používá, a to tam pan Štěpánek taky ukázal, ono se dá vyrobit elektřiny z větru hodně, existuje studie Akademie věd z roku třeba 2008, která popisovala optimistický, pesimistický scénář vývoje větru. A ta třeba říkala, že v roce 2018, 20 tady budeme mít nějakých třeba 0,9 gigawatt instalovaného výkonu a 2,4 terrawatt se bude vyrábět z větru. To byl nejpesimističtější scénář. A v roce 17 se vyrábělo sotva 0,5 terrawatthodiny. Tak je problém, že tu energii opravdu nemůžeme přenášet, ty větrníky mají spíš po cestě dál…

Petr ŠTĚPÁNEK, předseda strany /Zelení/:
Přesně, protože vaše vlády tohle brzdily. Vaše vlády to brzdily, my postupujeme tempem, kterým postupuje třeba Německo nebo Nizozemí.

Martin KUBA, bývalý ministr průmyslu /ODS/:
... počkejte, pane Štěpánku, my tady nevládneme... My tady nevládneme od roku 2013. Já chápu, že je zásadní problém české politiky dneska se dá shrnout do toho, že tady vůbec někdy vládla ODS, a vy všichni byste to dělali výborně. To říká hnutí ANO taky a v jádře jsme se neposunuli. A nutno ještě říct, že přece energetika není jenom o ceně tržní. To jádro je přece zdroj, ta energetika je také geopolitickým rozhodnutím, jestli budeme závislí na tom, že kohoutek od plynu drží nějaký vládce v jiném státě, anebo jestli tu budeme mít energetiku, kterou dokážeme sami ovlivňovat. Dokážeme si...

Michal KUBAL, moderátor:
Teď jsme se dostali opravdu hodně daleko. Pánové, děkuji. A je to téma, ke kterému se určitě budeme vracet, protože souvisí nejenom s tou geopolitikou, samozřejmě. Pánové, díky, hezký večer.

Martin KUBA, bývalý ministr průmyslu /ODS/:
Hezký večer, děkuju.

Petr ŠTĚPÁNEK, předseda strany /Zelení/:
Na viděnou.