Události, komentáře: České školství 2019
4. ledna 2019

Martin Baxa: Události, komentáře: České školství 2019

(ČT 24) Jak zlepšit kvalitu českého školství? Resortní ministr Robert Plaga /ANO/ chce kromě peněz pro učitele vylepšit i maturity, nebo proškrtat osnovy. Teď navíc předložil vlastní návrh pro obědy školákům zdarma. Jaké další recepty má ministr v plánu? Jak fungují ty stávající – třeba inkluze? A jak by mělo v Česku fungovat vysoké školství? Téma Událostí, komentářů ČT24 pro poslance a místopředsedu ODS Martina Baxu.

Celý rozhovor s Martinem Baxou můžete zhlédnout na ČT24.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Hned v pondělí čeká vládu diskuse na téma obědů, těch pro děti ve školkách a na prvním stupni. Otázka zní. Mají být zadarmo pro všechny a nebo jenom pro ty, jejichž rodiny berou přídavky? Šéf resortu k té umírněnější variantě.

Robert PLAGA, /ANO/, ministr školství, /zdroj: iDNES.cz/:
Nejsem přívržencem plošné varianty zavedení obědů zdarma. Ministerstvo má dotační program, který podporuje neziskové organizace. Ty hledají děti, které takovou pomoc potřebují. Byl bych radši za nějaký cílenější přístup k řešení současného problému, protože podle mě nejsou plošné obědy zdarma efektivní variantou. To ale rozhodně neznamená, že bych problém zpochybňoval.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Autor tohoto citátu teď živě tady u nás ve studiu, ministr školství Robert Plaga. Dobrý večer.

Robert PLAGA, ministr školství /ANO/:
Dobrý večer.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
A ve studiu vítám také Martina Baxu, poslance, místopředsedu ODS, člověka, který se školství dlouhodobě věnuje. I vám dobrý večer.

Martin BAXA, poslanec a místopředseda strany /ODS/:
Dobrý večer.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pan ministře, vy tedy navrhujete, aby obědy v mateřských a základních školách zdarma byly pro ty děti z rodin, které berou příspěvky, respektive přídavky, abych byl přesný. Týkalo by se to asi 170 tisíc dětí. Vaše kolegyně, teď myslím v plurálu ze sociální demokracie paní Valachová a následně i paní ministryně Maláčová, chtějí zase plošné obědy, ale pro děti do prvního stupně s tím, že ten jejich návrh je asi třikrát nákladnější, protože se týká jiného počtu dětí. Jakou si dáváte šanci sám sobě tedy, že s tímto návrhem uspějete?

Robert PLAGA, ministr školství /ANO/:
Já věřím, že ten návrh řeší ten problém lépe než ten návrh kolegyně Maláčové a paní poslankyně Valachové.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Z jakého důvodu?

Robert PLAGA, ministr školství /ANO/:
Myslím si, že je bez diskuze, že děti, které dostaly, a my jsme měli teď tři roky ten dotační program, který ukázal, že děti, které dostaly ty obědy, tak skutečně se lépe socializují a mají i lepší prospěch. Takže ta výhoda, která podle mě je spjata s tím, že to bude zacíleno přímo na děti, není jenom finanční, ale trefíme tu cílovou skupinu, kterou je potřeba trefit. To znamená ty děti, které potřebují obědy, potřebují se dostat do toho kolektivu, tak tím mým návrhem trefíme lépe než tou plošnou variantou, která je dle mého názoru neefektivní.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
On možná není spor o té podstatě jako takové, že děti by měly samozřejmě dostávat zdravou stravu a pokud možno nutričně co nejbohatší a tak dále, ale otázka je, jakým způsobem, co by měl platit stát, co by měly platit jiné instituce, co by měla platit rodina jako taková a tak dále. Slyšeli jsme ministryni financí, která říkala, že to není předjednáno v koalici. Je to tedy zatím jenom váš návrh, o kterém se budete snažit přesvědčit ostatní členy koalice teď v pondělí?

Robert PLAGA, ministr školství /ANO/:
Budu se snažit na vládě přesvědčit členy sociální demokracie, že ten návrh je dobrý a jako vládní návrh, aby byl podpořen vládou a šel do Poslanecké sněmovny, kde o něm bezpochyby bude ještě diskuze.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Ale tu podporu zatím předjednanou tedy nemáte, chápu to správně?

Robert PLAGA, ministr školství /ANO/:
Myslím si, že ta podpora bude, přestože ji předjednánu nemám.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane Baxo, je pro vás návrh ministra školství v něčem přijatelný?

Martin BAXA, poslanec a místopředseda strany /ODS/:
Pojďme si jenom říct, jak celé to téma vzniklo. Paní ministryně Maláčová ze sociální demokracie najednou vystřelila bez konzultace s panem ministrem školství návrh, aby byly obědy plošně zdarma a pak se teprve specifikovalo pro jaké skupiny. A pro mě je to teda samozřejmě další důkaz toho, jak tato vláda nefunguje dobře. Já jsem přesvědčen o tom, že návrh sociální demokracie na plošné obědy neřeší ten problém. Je to vlastně postaveno na plošném přístupu, kdy takovou podporu dostanou i ti, kteří tu pomoc nepotřebují.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
A jaký návrh to tedy řeší?

Martin BAXA, poslanec a místopředseda strany /ODS/:
Návrh pana ministra je určitě v tom principu lepší v tom, že je zacílenější. Já jsem osobně přesvědčen o tom, že funkčně stávající systém, kdy se podporuje jak už skrz programy ministerstva školství nebo skrz neziskové organizace to, aby dostávaly zaplacené obědy děti zdarma, které je potřebují. Ten návrh pana ministra má samozřejmě jednu podle mého názoru vážnou vadu. V důvodové zprávě je napsáno, že by měl vytvořit 1600 nových pracovních pozic, ať už v administrativě nebo v obslužném personálu přímo v těch kuchyních, což jsou lidé málo placení a je velmi obtížné je získat. Nicméně ten princip je jednoznačný odmítnout plošné placení obědů, ale to, aby nejlépe tím stávajícím systémem dostali pomoc ti, kteří ji opravdu potřebují. A souhlasím s tím, že ten problém existuje a že děti by měly mít zajištěné školní stravování.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane ministře, jste ochoten tenhle ten návrh, s kterým půjdete do vlády a slyšeli jsme, že to nemáte ještě předjednáno definitivně, nějakým způsobem upravit tak, abyste vyšel vstříc tomu, co říká opozice? Aby to nebyla jenom věc, kterou protlačí vaše strana, vaše hnutí spolu se sociální demokracií potencionálně s komunisty Poslaneckou sněmovnou, ale aby to bylo něco, na čem se dokáže shodnout velká část politické reprezentace?

Robert PLAGA, ministr školství /ANO/:
Já myslím, že je potřeba si ještě říct jednu věc. Už v dnešní době 60 % nákladů, které ty obědy stojí, tak nese zřizovatel a stát. A u cílené skupiny, a to je ten můj návrh, u přímo zacílené skupiny dětí, které si skutečně nemohou ty obědy dost často dovolit, se snažíme, aby ta dotace byla stoprocentní. Já si myslím, že je to věc, o které se bude na půdě Poslanecké sněmovny diskutovat a může tam dojít ještě k nějakým modifikacím, ale lepší zacílení než přes přídavek na dítě, si myslím, že nenajdeme.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
A stejná otázka pro vás. Za jakých okolností byste byl ochoten podpořit tenhle ten nebo vaše strana tenhle ten vládní návrh, pokud by byl nějakým způsobem upraven tak, aby ta podstata zůstala, ale bylo to přijatelné pro vás?

Martin BAXA, poslanec a místopředseda strany /ODS/:
My v každém případě odmítáme ten návrh sociální demokracie v tom plošném zajištění obědů zdarma. Mimochodem náklady na to jsou 6 miliard korun. A jestli se bavíme dneska o podfinancování českého školství, tak se ptám, jestli vládní koalice bez problémů najde 6 miliard korun na plošné obědy zdarma a nikoliv na jiné záležitosti ve školství. Určitě by…

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Slyšeli jsme ministryni financí, která říkala, že to není předjednáno na tento rok, takže určitě s tím nepočítají.

Martin BAXA, poslanec a místopředseda strany /ODS/:
Určitě, ale říká to paní ministryně Maláčová, říká to paní poslankyně Valachová, takže to jsou vládní zástupci. Já jsem přesvědčen o tom, že šanci na úspěch by měl mít takový návrh, který zajišťuje nikoliv plošné, ale cílové zaměření. To znamená, opravdu pomoci těm, kteří potřebují. Nicméně bude muset například pan ministr, pokud se mu podaří ten návrh ve vládě protlačit, vysvětlit to, proč toto poměrně malé navýšení počtu placených obědu by měl doprovázet takový masivní nárůst administrativy i toho obslužného personálu. A znovu říkám, že je dneska vážný problém najít například kuchařky do školních jídelen, protože ty platy jsou extrémně nízké i to současné navýšení platů jim pomáhá jenom částečně. A je vůbec otázka, zda řešíme věc, která v současné době prostřednictvím neziskových organizací a dotačního programu ministerstva školství podle mého názoru v zásadě funguje.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
My nemusíme čekat na debatu v Poslanecké sněmovně, pan ministr dostane prostor, aby to vysvětlil klidně hned teď.

Robert PLAGA, ministr školství /ANO/:
Když se podívám na ten dotační program, tak meziročně tam dochází k nárůstu počtu dětí, které jsou prostřednictvím toho našeho programu dotčeny, respektive je jim poskytnuta ta podpora přes tři neziskové organizace a ukazuje se, že ten problém je širší. Proto přicházím já s touto variantou, která je významně levnější než ta plošná a je lépe zacílená.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pánové, pojďme dál, k dalšímu tématu, a to je inkluze. To znamená společné vzdělávání dětí s postižením i bez postižení. Navrhujete jisté změny ve vyhlášce, pane ministře. Jak ujistíte stoupence inkluze o tom, že ty změny nemají směřovat k tomu, abychom se dostali před bod nula? Pokud bude bodem nula považován začátek inkluze jako takové.

Robert PLAGA, ministr školství /ANO/:
Je potřeba si říct, co je začátek inkluze jako takové. Já myslím, že dost lidí bere jako začátek inkluze rok 2016, ale je potřeba říct, že společné vzdělávání je tady ještě od, tuším, roku 2007. A kde k němu byly podmínky na těch školách, tak k němu velmi plynulou cestou docházelo. A ta vyhláška skutečně nevrací tu situaci před bod nula. A to...

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
A v čem je tedy nová? Popište ten zásadní posun, který v tom je. Proč chcete, aby ta vyhláška byla teď od toho března, pokud by to bylo skutečně takhle rychle schváleno, nová.

Robert PLAGA, ministr školství /ANO/:
Inkluze, respektive rediagnostiky, ke kterým docházelo v průběhu posledních dvou let, tak ukázaly některé věci a ta nejdůležitější se týká asistentů pedagoga. Asistent pedagoga je připisován dneska a je individualizován tomu konkrétnímu dítěti a naším záměrem je, aby to byl ne asistent žáka, pokud to takhle zjednoduším, ale aby to byl sdílený asistent. To znamená, ta vyhláška směřuje k tomu, abychom efektivněji vynakládali ty prostředky na společné vzdělávání. Nikdo nezpochybňuje už vůbec ne ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, že společné vzdělávání se týká více než 70 tisíců dětí, z nichž převážná většina v těch běžných školách, v tom běžném vzdělávacím proudu byla už před tím začátkem inkluze, jak o tom hovoříte.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Chápu to správně, tak že by to nemělo vést k tomu, že by se děti měly vracet zpátky do speciálních škol, ty děti, které jsou teď součástí inkluze a mohou se vzdělávat na školách nespeciálních, řekněme, takhle. Další věc, která je velice důležitá. Já jsem dnes hovořil s jedním odborníkem na speciální vzdělávání. Ten říkal, že není problém v té vyhlášce jako takové, možná narážím na to, co jste právě řekl, ale že ministerstvo nestanovilo jasná pravidla právě pro koexistenci těch asistentů nikoliv žáků, jak jste správně řekl, ale asistenci učitelů a zároveň, že učitelé nebyli dostatečně proškoleni pro to, jak mají s těmi asistenty fungovat, že to jsou dost často staré struktury v uvozovkách, když to řeknu velmi vulgárně, které nechápou smysl téhle té inkluze jako takové. Váš názor?

Robert PLAGA, ministr školství /ANO/:
Já mohu potvrdit to, že skutečně cílem nás všech v oblasti společného vzdělávání musí být, aby na těch školách působili proškolení lidé. A je pravdou, že ten masivní nárůst asistentů pedagoga, kteří v mnoha případech absolvovali pouze 140hodinový kurz, není podle mého názoru tím správným. My se musíme dostat do toho stavu, kdy asistent pedagoga bude osoba, která, co se týká speciálního vzdělávání, má skutečně kompetence široké, aby to dítě bylo ve správných rukou. A to nezpochybňuji práci asistentů pedagoga, kteří tam dnes jsou.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane Baxo, vy jste odpůrcem plošné inkluze jako takové. Jak byste si představoval tedy řešení?

Martin BAXA, poslanec a místopředseda strany /ODS/:
Pan ministr tady složitě vysvětluje a musí v jistém slova smyslu hasit požár, který založila jeho předchůdkyně paní ministryně Valachová, protože plošné a podle mého názoru direktivní až násilné zavedení plošné inkluze v roce 2016 způsobilo obrovské množství problémů. Pan ministr má pravdu v tom, že se desítky tisíc žáků opravdu společně vzdělávaly už v běžných školách před tím, než plošná inkluze byla zavedena. Ale to, co se odehrálo v roce 2016, byl opravdu úder tím naprosto nesprávným směrem. Tak inkluze je finančně velmi náročná, učitelé na ni nejsou připraveni, byla na ně vržena ta povinnost, aniž by měli dostatečnou příležitost k tomu se vzdělávat. Asistenti pedagoga, kteří začali být masově přijímáni, neměli dostatečné kompetence, vzdělání leckdy, ale jsou také velmi špatně placeni. Já jsem se...

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Dobře, ale jaké je tedy řešení?

Martin BAXA, poslanec a místopředseda strany /ODS/:
A já jsem se shodou okolností dneska ptal ředitelů našich základních škol v Plzni, kde vidíte největší problémy a oni jsou celkem snadno popsatelné. Je to extrémní byrokracie, která je s tím spojena. To, jak se musí složitě vykazovat ta jednotlivá podpůrná opatření, nekonečné papírování, to jakým způsobem chybí podpora těm učitelům i těm asistentům pedagoga. A já za tím vidím, a chci k tomu dodat jako důležité, také prostě nátlakovou aktivitu některých částí třeba neziskového sektoru k tomu, aby se vůbec zrušilo speciální školství v Česku. Jenom zmíním třeba to, že ve Finsku, které je naším vzorem často v oblasti vzdělávání, tak také existuje speciální školství. Já jsem měl pocit, že inkluze před rokem 2016 fungovala dobře. Samozřejmě některé věci bylo zapotřebí dořešit, ale ten zásah, který se udělal teď, který pan ministr se pokouší alespoň částečně modifikovat novelou té vyhlášky, byl prostě příliš velký a rozkolísal stabilitu českého školství.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
A pokud chápu ten problém nespočívá v tom, jestli rušit nebo nerušit speciální školství, to samozřejmě funguje a funguje i v těch státech, které mají s inkluzí daleko větší zkušenost. Otázka je, za jakých okolností, za jakých podmínek jsou ty děti posílány do speciálního školství, do jaké míry jsou vzdělávány s ostatními dětmi bez, bez postižení.

Martin BAXA, poslanec a místopředseda strany /ODS/:
Pane redaktore, částečně, jestli to můžu jenom komentovat, bezpochyby ale existuje ne úplně nevlivná část odborné veřejnosti, která prostě cíleně útočí na speciální školství. A musíme si říct, že třeba žáci, kteří mají podpůrná opatření čtvrtého a pátého stupně, tak je opravdu velká otázka, zda by pro ně nebylo prospěšnější, pro ně samotné, když by absolvovali vzdělávání ve speciálních školách. Ale odhlédnu-li od toho tlaku na rušení speciálního školství, který tady podle mě v nějaké části je, pan ministr nepatří do té skupiny, což já jako chci ocenit, ale vedle toho by mělo ministerstvo školství, pan ministr tlačit na to, aby se inkluze zjednodušila, aby se omezil ten počet těch nařízení, která jsou s tím spojena, aby se prostě ten systém rozvolnil a pokud možno se více inspiroval tím, co bylo před rokem 2016.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Ano. Pánové, těch témat, která musíme probrat a která se týkají školství je několik. Pojďme teď dál. Marcela představí další kritický bod českého školství, a to jsou platy učitelů.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Představím a ráda. Poslední statistika ministerstva školství je z roku 2017. Na jeho konci se naposledy zvedly platové tabulky a to zhruba o 15%. V regionech průměr tak poprvé překonal 30 tisíc. Na tuto hranici, ale stále nedosáhly učitelky a učitelé v mateřských školách, kteří brali 27 tisíc. Na základních a středních školách to bylo o 5, respektive o 6 tisíc víc a na vyšších odborných školách potom skoro o 7. Výrazně víc si můžou vydělat pedagogové na veřejných vysokých školách, ale až po tom, co dosáhnou vyšších akademických hodností. Asistenti na univerzitách mají jen o něco málo vyšší příjem než v mateřinkách. Nad úroveň mezd na základních školách se dostanou až po získání doktorského titulu. Po udělení docentury se platy dostávají průměrně na 57 tisíc a u profesorů až k 75.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
K našim hostům ve studiu teď přibyl Pavel Pafko, lékař, vysokoškolský profesor, člověk, který se dlouhodobě věnuje školství. Ostatně má to společné s ostatními hosty. Dobrý večer i vám.

Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika 1. LF UK a FN Motol:
Dobrý večer.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pojďme se podívat nejdřív na ty ony platy. Samozřejmě, že víc peněz není všespásných, ale můžou nějakým způsobem vyřešit ten, pokud to možná trochu přeženu a schválně to přeženu, abychom se o tom bavili, exodus učitelů ze školství jako takového?

Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika 1. LF UK a FN Motol:
Já si myslím, že platy učitelů jsou základním problémem a zůstanu u zdravotnictví, v kterém jsem celý život. Dneska získat člověka, aby se stal učitelem, asistentem, později docentem, profesorem, je velmi obtížné, protože ve zdravotnictví jako zaměstnanec ministerstva zdravotnictví si vydělám víc než jako zaměstnanec univerzity. Jistě má pravdu pan ministr, že univerzity mají své platové jaksi řády. No, ale lidé se dívají naprosto prakticky na to, mám-li si vydělat jako lékař víc než jako asistent nebo docent teda jako učitel lékařů, no tak samozřejmě radši dělám lékaře.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
A kde vidíte příčinu tohohle stavu? Proč jsou pedagogičtí i nepedagogičtí zaměstnanci tak špatně, relativně špatně lépe řečeno ohodnoceni?

Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika 1. LF UK a FN Motol:
To já vůbec nevím, proč to tak je. Ale já jenom vím, že to tak je. A vím, že mnozí učitelé třeba na právnické fakultě, technici mají ještě další zaměstnání, kterými vydělávají pro své rodiny peníze. A to učení je pro ně jaksi něco navíc, bych řekl. Je to smutné, je to velmi smutné.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane ministře, my jsme platy ve školství řešili xkrát a budeme to řešit ještě xkrát, takže jenom stručnou reakci z vaší strany. Co děláte vy pro to, abyste zabránil odchodu těch kvalitních, zejména a zároveň přilákal potenciálně kvalitní učitele a pedagogické pracovníky do školství jako takového?

Robert PLAGA, ministr školství /ANO/:
Ten první krok, a ono už to tady padlo, který může vrátit atraktivitu učitelského povolání, tak je skutečně navýšení těch platů. A já musím říct, že po navýšení, které proběhlo v minulém roce, toho objemu, který jde do regionálního školství, tak se podařilo vyjednat a schválit rozpočet pro rok 2019, který počítá s 15% nárůstem prostředků do regionálního školství. 10 % jde přímo do tarifů, to znamená, to uvidí všichni učitelé v té lednové výplatě a samozřejmě těch 5% nemůžu zaručit každému, nemůže stát zaručit každému, ale je nutné řediteli dát ten balík prostředků, aby ocenil ty kvalitní učitele.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane Baxo, co by vláda v téhle té věci měla dělat a nedělá?

Martin BAXA, poslanec a místopředseda strany /ODS/:
Pan ministr zmínil tady to navýšení, ke kterému došlo, ale je s tím spojeno několik ale. První ale je to, že Poslanecká sněmovna v roce 2017 jasně řekla, že platy by měly být navýšeny od září. Tento příslib splněn nebyl. Učitelé očekávali, že se od září navýší platy, nedošlo k tomu, byly navýšeny od ledna. Na podzim vláda hovořila o tom, že se platy navýší o 15 % a teprve potom se začalo hovořit, že je to 10 % do tarifu a pouze 5 % tedy nebo 5 % do těch nadtarifních složek. Ale co já považuji za největší problém, a mimo jiné pana premiéra 21. prosince oslovila Asociace ředitelů základních škol České republiky, je to, že to navýšení není, jak se říká lidově, namalováno v rozpočtových výhledech. To znamená, ve schváleném rozpočtu na rok 2019 je oněch 15 %, o kterém mluvil pan ministr, ale na rok 2020 a na rok 2021 už tam ty peníze nejsou. Ttakže učitelé jsou opět vystaveni nejistotě, zda to zvyšování platů bude pokračovat. A dnes říká jeden z předních expertů na vzdělávání a na financování školství Daniel Münich, že aby se učitelské povolání stalo atraktivní tak, jako je v jiných zemích OECD, kdy Česko je předposlední v nejvyspělejších státech světa ve výši platů pedagogů, tak by to navyšování mělo pokračovat 7, 8 let. Dneska mají učitelé jistotu ano 10 % tarifu, ale na další roky se neví, a to já považuji za úplně jako vážný problém.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane ministře, velmi krátce, reagujte, prosím.

Robert PLAGA, ministr školství /ANO/:
Velmi krátce. Ten dluh, který ke školství máme, vznikal velmi dlouhou dobu cirka 15 let. Já jsem strašně rád a nepůjdu do této konfrontace. Já jsem strašně rád, že Poslanecká sněmovna dneska konsensuálně chce a je ochotna navyšovat i v dalších letech platy učitelů v regionálním školství, ale já dodávám i prostředky pro vysoké školy, a to je klíčové, abychom se dostali na ty hodnoty, které jsou v programovém prohlášení vlády, ale všechny ostatní strany ve Sněmovně se přihlásily také.

Martin BAXA, poslanec a místopředseda strany /ODS/:
To podporují, souhlasím.

Robert PLAGA, ministr školství /ANO/:
Takže já věřím, že té hranice těch 45 tisíc průměrného platu v regionálním školství do konce volebního období dosáhneme společnými silami.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Tak máme teď to zaznamenáno, my vám to připomeneme samozřejmě.

Robert PLAGA, ministr školství /ANO/:
Děkuju.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane profesore, vedle těch peněz, které jste zmínil, že jsou klíčovým problémem pro tu atraktivitu, lze atraktivitu pedagogického povolání, učitelství prostě zvýšit ještě nějakým jiným způsobem? Jak do toho dostat lidi, kteří jsou kvalitní, kteří by pomohli tomu školství, protože já předpokládám, pokud nezasejeme něco teď, tak za 20 let to prostě nesklidíme, je to tak?

Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika 1. LF UK a FN Motol:
Víte, když jsem lákal některé kolegy, aby se stali asistenty teda zaměstnanci školství, tak jsem jim zdůrazňoval, že budou mít dva měsíce prázdnin, což je atraktivní. Ale víte, co mi odpověděli? Odpověděli, z toho rodinu neuživím. To je celé. Já bych dál neztrácel čas s tím, ty finance vnímám jako zásadní problém. Ty všechny ostatní jsou jaksi naprosto druhořadé.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
A přesto bych.

Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika 1. LF UK a FN Motol:
Pokud vůbec nějaké jsou.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Přesto bych jeden zmínil, protože je také problémem, který vy zmiňujete ve svém působení, a to je inflace vysokoškolských titulů. Říkáte také, že lidé ve snaze dosáhnout nějakého titulu...

Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika 1. LF UK a FN Motol:
No, ano.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
…jako takového studují zaměstnání, které potom není navázáno na pracovní trh, že i univerzity dost často produkují lidi, kteří se potom neuplatí na tom trhu a tak dále. Jak tohle to změnit?

Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika 1. LF UK a FN Motol:
Tady nepochybně ve vysokém školství nahradila kvalitu kvantita. Dneska má každé větší město nějakou fakultu a název té fakulty je takový, že většina lidí ani neví, co vlastně ti absolventi, kde budou působit v té společnosti. Je to úděsné. Víte, Čapek v roce 1920 teda před 100 lety řekl, že reformu školství je třeba začít reformou vysokého školství a to proto, že vysoké školství produkuje ty učitele, kteří budou učit na středních a základních školách. Ale měnit vysokoškolský systém tak, jak se tady změnil, je úplná katastrofa. Když jedete na eskalátoru v metru a vidíte bakalářské studium za rok nebo dva a teď každý má před jménem Bc. nebo magisterský titul, pro mě je to úsměvné. Ty školy často nemají učitele a jsou takzvaní ‚flying professors‘, kteří jezdí, už jsou to často i důchodci a vydělávají si tím, že na různých školách vezmou místo a udělají nějaké přednášky nebo semináře. Je to nedůstojné. Já k tomu nemám co dodat.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pánové, ještě krátká reakce od obou vás a potom budeme muset tohle to téma ukončit. Pane ministře.

Robert PLAGA, ministr školství /ANO/:
Jelikož jsem působil jako náměstek pro vysoké školy, vědu a výzkum, tak zkusím být stručný. Já myslím, že se blýská v posledních letech na lepší časy. A co se týká soukromých vysokých škol, tak ten počet se snížil ze 47 na 35. Co se týká tlaku na veřejné vysoké školy, které skutečně byly v tom minulém období, masifikace českého školství let 2008, 2010, nuceny k tomu, aby braly co nejvíce studentů, tak v posledních dvou letech jsme sňali ten tlak, aby nemusely brát tolik studentů a přitom navyšujeme peníze na vysoké školy, což může vést a bude vést k nárůstu platů a ke zvýšení kvality na veřejných vysokých školách. A co se týká cílené podpory. Pedagogické fakulty od roku 2015 jsme a fakulty vzdělávající učitele, jsme cílenou podporu nad rámec standardních peněz navýšili ze 40 na 200 milionů korun. To je ta investice do učitelů, kteří pak musejí přijít do toho terénu na ty konkrétní školy.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane Baxo, budete mít právo posledního slova?

Martin BAXA, poslanec a místopředseda strany /ODS/:
Já jenom krátce. Já jsem učil 15 let na střední škole. Ty platy učitelů jsou samozřejmě jako naprosto klíčové. Bez radikálního zvýšení platů ten systém nemůže dlouhodobě fungovat. Ale je to i několik dalších věcí. Je to velká byrokratizace, která zasahuje školství, je to nízká podpora, kterou mají dnes ředitelé škol, kteří by měli být nejenom manažery těch škol, ale i lídry pedagogického vzdělávání. Je to problém společenské prestiže učitelského povolání a zájmu o pedagogické fakulty. Já vítám to, že se posiluje finanční zajištění na pedagogických fakultách, ale já jenom říkám jednu věc, já jsem přesvědčený o tom, že české školství se nachází teď na prahu potenciálního velkého problému a pokud nenastane jasná cílená silná změna spočívající ve zvýšení peněz, zvýšení prestiže, změn ve vzdělávání, nemluvili jsme o státních maturitách, přijímacích zkouškách na jednotné přijímací zkoušky na střední školy a další témata, tak se ocitneme v krizi. A já to považuju za velmi varovný signál i pro budoucnost našeho státu.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Vězte pánové, že těchto témat, která já jsem měl připravena, je celá řada. Tohle budiž důkazem. Nedostali jsme se k maturitám, nedostali jsme se k dalším věcem. Pane profesore, velmi krátce, jestli můžu poprosit, ano.

Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika 1. LF UK a FN Motol:
Jenom chci, aby si diváci odnesli určitou informaci. V roce 1990 bylo 27 tisíc vysokoškolských přijatých studentů a v loňském roce to bylo 53 tisíc, ale maturantů jsme měli loni jenom 51 tisíc.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
A to je ta kvantita, která svědčí o tom…

Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika 1. LF UK a FN Motol:
Takže vysoké školy nabízejí místa, která vlastně přesahují počet maturantů.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pánové, děkuji mnohokrát za váš čas. Hezký zbytek večera, hezký víkend.

Robert PLAGA, ministr školství /ANO/:
Děkujeme.

Martin BAXA, poslanec a místopředseda strany /ODS/:
Díky za pozvání.

Martin Baxa

Martin Baxa

místopředseda strany
poslanec PČR za ODS
1. náměstek primátora města Plzně

Více o autorovi