Voliči mi rozumějí
17. prosince 2018

Petr Fiala: Voliči mi rozumějí

(MF DNES) Rok 2018 přinesl Fialově ODS vítězství v senátních volbách a funkci předsedy horní komory. Je tu ale „malý“ problém. Na ANO pořád ztrácí 20 procent. Předseda ODS Petr Fiala, pokud bychom nepočítali nováčky Piráty, je pořád hlavním rivalem Andreje Babiše. Aspoň se tak cítí. A sebevědomě mluví o tom, že chce Babiše za tři roky svrhnout. Pomoci mu v tom má volební slib, že Česko posune mezi deset nejlepších zemí světa. Fiala v jednom z posledních velkých politických rozhovorů MF DNES v roce 2018 hodnotí uplynulý rok.

Říkáte, že chcete být protiváhou ANO, ale rozdíl mezi vámi je stále mezi 15 až 20 procenty. Bojujete o druhé místo s Piráty. Není to málo?
 
Především je potřeba se podívat na výsledky voleb – a ty mluví jednoznačně. Posílili jsme v komunálních volbách a vyhráli jsme senátní volby. Tady se ukazuje, že posilování politické alternativy, o které mluvím, je zjevné. Ale když se bavíme o těch průzkumech veřejného mínění, dovolím si zmínit jednu věc, která nabyla tragikomických rozměrů. Jestliže se rozdíly u jedné politické strany liší o sedm procent, tak nevím, co mám brát vážně. Ale je tady jedna tendence: hnutí ANO má zhruba tolik, co mělo ve volbách.
 
To je vzhledem k tomu, že skoro každý týden vyplave nějaká kauza, do které je Andrej Babiš zapleten, spíš s podivem, ne?
 
Lidé, kteří se dostali k moci podobně jako Andrej Babiš – tedy Robert Fico, Viktor Orbán nebo Jaroslav Kaczyński – po prvním roce měli mnohem lepší výsledky. To znamená, že na politické scéně máme posun v tom, že se dvě nejsilnější opoziční strany, ODS a Piráti, přibližují hnutí ANO. A to je novinka. Ukazuje to, že hnutí ANO zdaleka není tak úspěšné, jak to vypadá.
 
Jak chce ODS čelit vládě, která přichází s dárky, jako je levnější jízdné pro seniory, vyšší minimální mzda nebo pětitýdenní dovolená, a lidé na to zjevně slyší?
 
Na to slyší levicoví voliči. Nakonec, hnutí ANO je dnes nejsilnější levicovou stranou. Sám jste teď, pane redaktore, popsal některá levicová opatření, která chystá. Hnutí ANO dělá vládu v nejužší spolupráci s komunisty, kteří jsou dnes prakticky jeho frakce, a s ČSSD. Ale pro pravicové voliče, které reprezentuje ODS, přece toto nejsou žádné hodnoty.
 
Lidé, s kterými mluvím, chtějí, aby se snížily daně, aby se snížila byrokracie, aby jim stát neházel klacky pod nohy. Chtějí, aby tady byly silnice, po kterých se dá jezdit, nebo chtějí slyšet nějaký rozumný návrh důchodové reformy. Slyšel jste někdy nějakou vizi v tomto směru od Andreje Babiše? Ne, nemá žádný plán.
 
ODS si lidé v nejlepších letech spojovali vždy s nějakým jasným heslem. Nejčastěji to byla rovná daň. S jakým heslem chcete, aby si vás lidé spojovali v příštích letech?
 
Ať si nás lidé spojují s číslicemi 100, 10, 1. Naší ambicí a první ambicí v roce stého výročí naší samostatnosti musí být, abychom patřili mezi deset nejlepších zemí světa. To je konkrétní politický cíl. Andrej Babiš si sice tento můj politický cíl přečetl a začal opakovat, ale opakuje ho v prázdných frázích.
 
Avšak zatímco rovná daň byla jasný cíl, který se dal zvládnout během jednoho volebního období, toto zvládnete těžko.
 
Dá se to zvládnout rychle, když se udělají podstatné kroky. Překáží nám v tom nedostatečná infrastruktura. Máme tady jediného ministra z Babišovy vlády, kterého si lidé pamatují – ten se jmenuje Dan Ťok. A pamatují si ho proto, že je absolutně neúspěšný.
 
Nejsou mezi těmi nejlepšími zeměmi často skandinávské sociální státy s vysokými daněmi?
 
Nevím, proč bychom se na to měli takto dívat. Cesty, jak se k tomu dostat, jsou různé. A my víme, v čem zaostáváme. Doba jednoduchých hesel v politice typu rovná daň je pryč, lidé chtějí řešení jejich problémů.
 
Takže podle vás je rovná daň vágnější heslo než to, že máme patřit mezi deset nejlepších zemí světa?
 
Moji voliči nechtějí jedno řešení. Chtějí to, co vám říkám. Že tomu nerozumíte vy, pane redaktore, není podstatné. Podstatné je, že tomu rozumějí moji voliči.
 
Obdivuji vaše sebevědomí. Zatím to tedy z těch průzkumů nevypadá, že by tomu tak rozuměli.
 
To není žádné sebevědomí. Viděl jste výsledky senátních voleb? Ty jsme vyhráli, jako je ODS vyhrávala v nejlepších dobách. Takže mi tady nemluvte o nějakých průzkumech, ale podívejte se na fakta.
 
Výsledky senátních voleb jsou ale zpravidla jiné než výsledky sněmovních. Rozhodují osobnosti v jednotlivých regionech, nemyslíte?
 
Počkejte na parlamentní volby, kdy budeme stát před rozhodnutím, jestli Českou republiku povede nadále hnutí ANO, nebo ODS. Děláme všechno pro to, abychom lidi přesvědčili, že náš cíl patřit mezi deset nejúspěšnějších zemí světa je reálný a můžeme ho rychle dosáhnout.
 
Jak rychle?
 
Pokud na tom začneme pracovat, jsem přesvědčen, že za jedno, dvě volební období tam můžeme být. Musíme se posunout. Nemůžeme být na 150. místě, pokud jde o délku stavebního řízení, nebo na 120. místě, pokud jde o podmínky pro podnikání. Neříkám, že budeme ve všem v první desítce, ale celkově by tomu tak být mělo. Jinak samozřejmě navrhujeme zjednodušení a rušení daní a dvě sazby DPH. Chceme zrušit daň z nabytí nemovitostí atd. Ale musíme mít politický cíl, a ne lítat od nápadu k nápadu, jak to dělá hnutí ANO.
 
Pomoci by vám mohla KDU-ČSL. Lidovci o spolupráci s vámi mluví a nejčastěji zaznívá scénář, že byste si to mohli vyzkoušet spolu v krajských volbách 2020. Jste pro?
 
Všechny úvahy o tom, jak ještě víc spojit síly, jsou namístě. Nechci mluvit o nějakém sjednocování nebo integraci. Ale úvahy o volebních a povolebních koalicích logiku dávají. Konečně, máme zkušenost z úspěšné spolupráce se Stranou soukromníků. Ale zatím nejsme tak daleko, aby to mělo sílu novinových titulků.
 
Neobáváte se, že vám plány na přivedení Česka mezi deset nejúspěšnějších zemí světa zhatí nástup ekonomické krize?
 
Ani nejrenomovanější ekonomové podle mě nevědí, co přijde. Dobrá zpráva pro všechny je, že ekonomice se pořád daří. A k tomu se přidává špatná zpráva, že toho zatím nevyužíváme. Jestli má vláda k dispozici meziročně navíc 150 miliard korun a ona je všechny utratí a ještě připraví rozpočet se 40miliardovým deficitem, pak se všichni v této zemi musí bát, co přijde, až nastane ekonomická krize.
 
Vy jste vyzval k odstoupení paní ministryni Dostálovou po té její aféře. Zatímco před osmi lety odstupovali ministři často, v éře ANO se neodstupuje. Nepůsobíte skoro naivně?
 
Mně je jedno, jak to vypadá. Pro mě je důležité, jestli to je správné. Na to ať si lidé zvykají. Já nedělám věci proto, jak vypadají a že mně zatleská pět novinářů z té či oné kavárny, jak se teď tak populárně říká.
 
V případě paní ministryně Dostálové to není také nic osobního, a jestliže je vyšetřována jako jedna z hlavních podezřelých a byla u ní provedena domovní prohlídka, tak co víc ještě chceme? Ano, možná se něco posunulo, ale neposunulo se to, co je správné a co správné není. Ona navíc paní ministryně se nezabývá jen tak něčím. Ona má na starosti strukturální fondy. Ona se musí zabývat důsledky těch podezření, která ulpěla na premiérovi Andreji Babišovi. Není to takový podivný začarovaný kruh?
 
My jsme se potkali posledně na Národní 17. listopadu. Do jaké míry vás znepokojuje, že společnost je rozdělená a rozhádaná? Její část musí ještě tři roky vydržet s (ze svého pohledu) neoblíbeným prezidentem a premiérem...
 
Je pravda, že jsou tu politici, kteří systematicky tu společnost rozdělují. To je třeba prezident Miloš Zeman, který to dělá snad i programově. Pak je tu Andrej Babiš, který má jeden problém za druhým. Nutí všechny, aby se zabývali jeho problémy, vymezovali se vůči nim a řešili je. Protože trvá na tom, že za každou cenu bude premiérem, tak to společnost rozděluje dál. Společnost se bude nadále rozdělovat na ty stoupence, kteří ještě věří Babišovi, a na ty, pro které je nepřijatelný v pozici premiéra.
 
Vnímání těch kauz se posunulo tak, že to najednou určité části voličů nevadí. Babiš stále vítězí. Není tohle nový trend?
 
Nevymlouvejme se a neházejme to na voliče. Jestli to někomu nevadí, tak je to možná část mediální scény, která po tom nejde tak důsledně, jako dřív šla. Nejpodstatnější přece je, co se děje v té příslušné politické straně. Důležité je i to, co nazýváme vnitrostranickou demokracií. A ve všech těch předcházejících případech šel ten tlak i zevnitř té strany. A co vidíme dneska? Pokrytectví, zbabělost, mlčení. ANO je hnutím jednoho muže.
 
Myslíte, že ještě máte šanci svrhnout tu vládu hlasováním o nedůvěře do roku 2021, nebo už jste ztratil iluze, když je koalice jednotná?
 
Neztratil jsem iluze. Když přijde znovu vážná kauza, tak navzdory tomu, že jsme neuspěli, do toho půjdeme. Já navíc ten náš neúspěch vidím jako relativní věc. Samozřejmě, kdyby opozice měla víc hlasů než vládní většina, tak není opozicí, ale vyhrává.
 
Ten institut nedůvěry vyjadřuje vážné znepokojení. Těch hlasů pro vyslovení nedůvěry bylo víc než těch, které vládu držely. 92 ku 90. To, že to Andrej Babiš ustál ústavně a zůstal premiérem, to nikdo nezpochybňuje. Politicky to prohrál.
 
Na co se na Vánocích těšíte nejvíc, jestli se tedy těšíte?
 
Že se budu moci věnovat pár dní v klidu své rodině. Já mám Vánoce rád. Na to se opravdu těším. Pro mě jsou to svátky důležité a radostné.
 
Budete se dívat na vánoční poselství prezidenta?
 
Možná vás překvapím, ale to já nedělám. Ale budu se na něj muset podívat dodatečně kvůli novinářům, kteří budou chtít mou reakci.
 
(Autor: Jakub Pokorný, Ondřej Leinert)
Petr Fiala

Petr Fiala

předseda ODS

Více o autorovi