Důstojný život nejen pro kůrovce
7. listopadu 2018

Jan Zahradník: Důstojný život nejen pro kůrovce

(MF DNES) Šumava bývala zelená. Bylo to území obydlené minimálně od středověku Čechy a Němci. Byly zde sklářské hutě, pily, cesty mezi vesnicemi a koncem 19. století se začal rozvíjet turismus. Zkrátka žádný nedotčený prales. Přesto se vedou o Šumavu spory mezi ortodoxními ekologisty a lidmi, kteří na Šumavě stále žijí. Neochota ke kompromisu mezi ochranou a rozvojem Šumavy ze strany ekologických aktivistů vedla k podání žaloby k Ústavnímu soudu. Ten však nedávno návrh 25 senátorů na zrušení částí zákona o ochraně přírody a krajiny zamítl. Bohužel. Zdůvodnění bylo, že soudu nepřísluší rozhodovat o míře ochrany přírody.

 
Stížnost dále směřovala ke zbytečně velkému zásahu do práv krajských a obecních samospráv, do jejich práv vlastnit a spravovat majetek a také do práva svobody pohybu občanů. Přeloženo pro laika: šumavské obce a lidé žijící na území národního parku mají daleko menší možnost sami rozhodovat, co se na jejich území bude dít. Ale titíž lidé mají stejné sny a touhy jako lidé mimo park. Rozhodnutí soudu respektuji, i když je pokládám za špatnou zprávu pro obyvatele i návštěvníky Šumavy. Jsem stoupencem rozumné ochrany šumavské přírody, kde se přísně chrání její nejcennější části, ale nesmíme zapomínat, že na Šumavě žijí kromě chráněných rostlin a zvířat také lidé. A ti také mají právo na důstojný život, ne pouze kůrovec.
 
Fanatismus, ani zelený, nepřinesl nikdy nic dobrého. Aktivisté chtějí z principu ovlivňovat váš život, protože mají pocit, že vědí lépe než vy, co je pro vás dobré. A tvrdí, že pokud by obce mohly ovlivňovat život na svém území, stavěly by se v národních parcích akvaparky nebo golfová hřiště. Podívejte se, kolik takových staveb vzniklo v sousedním Bavorsku. Moc jich není. Je třeba věřit Šumavákům, kteří mají zájem na tom, aby to u nich vypadalo hezky a jezdili k nim turisté.
 
Navíc v případě nepřiměřených zásahů do života šumavských obcí hrozí jejich vylidňování. Nemohu souhlasit se zdůvodněním Ústavního soudu, že vylidňování menších obcí je širším sociologickým jevem a nelze je úzce spojovat s existencí národních parků. Třeba v Nové Peci, odkud se za posledních osm let odstěhoval každý šestý obyvatel, je důvodem vysoká nezaměstnanost způsobená omezováním cestovního ruchu, protože vedení Národního parku Šumava brání ve výstavbě lanovky z Klápy na Hraničník. Ta by přinesla nová pracovní místa. Je to paradox: na rakouské straně je lyžařský areál, ale u nás nelze povolit ani jednu lanovku.
 
Jako řešení proto vidím prosazení speciálního zákona o Šumavě, který by zrušil některá zbytečná omezení pro místní i návštěvníky a umožnil rozumný rozvoj. Šumava je totiž národním parkem, kde žijí lidé.
Jan Zahradník

Jan Zahradník

poslanec
expert pro životní prostředí

Více o autorovi