13. ledna 2018

Projev předsedy ODS na 28. kongresu ODS

Projev Petra Fialy, předsedy ODS na 28. kongresu Občanské demokratické strany.

Vážené delegátky a vážení delegáti, dámy a pánové, milí přátelé,

dovolte mi nejprve poděkovat našim hostům, že mezi nás přišli – i za jejich vystoupení. Pozvali jsme vás s upřímným zájmem o dobré vztahy a věřím, že se podle toho budete u nás dobře cítit.

Vítám i zástupce médií. Přeji vám, abyste podobně jako my tady, politici ODS na našem kongresu, dokázali správně rozeznat podstatné od nepodstatného. Důležité od nedůležitého. A pravdivé od falešného.

Věřím, že si všimnete atmosféry našeho kongresu. Když se podívám na zde přítomné delegátky a delegáty, na jejich motivaci a odhodlání, tak o síle a dobrém vyznění tohoto kongresu vůbec nepochybuji.

Děkuji také všem členům a pracovníkům ODS, kteří toto naše setkání zde v Ostravě připravovali.

Vítejte všichni na 28. kongresu Občanské demokratické strany.

Je tu jedna věc, kterou musím – jak se říká – vytknout před závorku, tedy zmínit hned na začátku. Protože v této chvíli se na nás dívají nebo nás slyší i lidé mimo tento sál. Máme také možnost poslat zprávu Občanské demokratické strany i prostřednictvím on-line médií. A v této věci jde o čas.

Obracím se na občany České republiky, kteří včera ani dnes ještě nebyli volit v prezidentských volbách: Prosím vás, zvažte to. Věnujte tomu prosím pozornost. Nenechte rozhodnutí na jiných ani neodkládejte svůj hlas až na druhé kolo. Nedopusťte překvapení, které se pak ani vám nebude líbit.

Zabraňte překvapení v prvním kole a pomozte prosadit do druhého kola co nejlepšího kandidáta, který přinese šanci na změnu v úřadu prezidenta České republiky.

Jsme na začátku jubilejního stého roku moderní české státnosti, naší republiky. Buďme tedy jejími odpovědnými občany a důstojnými pokračovateli.

Ani my v tomto sále nemáme všichni stejného prezidentského favorita. A tak je to v tomto případě logické. Prezidentskou volbu nerozhodnou politické strany ani jejich přímá pomoc či podpora. Rozhodnou ji občané.

Ale myslím si, že tak, jak se ani tady neshodneme úplně všichni na ideálním nástupci v úřadu prezidenta, tak se určitě téměř všichni shodneme na tom, že současný prezident si potřebuje odpočinout.

Shodneme se na tom, že současný způsob výkonu funkce prezidenta naši společnost rozděluje. Tady nejde o to, s kterými názory prezidenta souhlasím a s kterými ne.

Z úřadu, který v naší demokratické tradici vždy reprezentoval noblesu – a pokud výstřednost, tak maximálně výstřednost intelektuální – z takového úřadu udělal bohužel současný prezident pokleslou reality show a ke konci mandátu místy i tragikomedii.

Také musím bohužel říci, že samotným panem prezidentem a jeho okolím jsou občas zpochybňovány některé klíčové strategické zájmy České republiky. A že osobní politické hrubiánství má navrch nad jejich prosazováním.

Na začátku svého mandátu pan prezident symbolicky vrátil na Hrad kromě národní vlajky i vlajku Evropské unie. O takovém gestu si můžeme sice myslet cokoli, ale respektovali jsme ho a čekal bych, že bude něco taky znamenat.

Ale položím vám otázku: kolikrát a v kolika hlavních městech Evropské unie za poslední dva tři roky hlava našeho státu reprezentovala a prosazovala naše národní zájmy? Naše zájmy na dvoustranné úrovni i naše zájmy v Unii, prostě zájmy České republiky. O to přece jde v politice, protože politika není jen nějaká olympiáda bonmotů.

Je mi líto, že tato kritická slova musím vyslovit. Netěší mě to jako předsedu Občanské demokratické strany. Netěší mě to jako politologa a historika. A netěší mě to jako občana České republiky. Vždy jsem byl vůči panu prezidentovi zdrženlivý, protože respekt k instituci prezidenta a hlavě státu, slušnost i jistá zdrženlivost patří k mému přesvědčení konzervativního politika i člověka.

Rozhodnou samozřejmě občané, my všichni budeme jejich rozhodnutí respektovat a budeme mít k úřadu prezidenta za každých okolností patřičnou úctu.

Ale za sebe i za ODS říkám: Další mandát pro prezidenta Miloše Zemana není v nejlepším zájmu České republiky. Další mandát pro současného prezidenta nenaplní očekávání dobrého výkonu funkce hlavy státu. Další mandát pro současného prezidenta nesplní nároky, které na hlavu státu musíme klást.

Vy, kteří jste ještě nebyli, jděte prosím hlasovat. Myslete při tom na naše národní zájmy. Myslete na to, že tu máme výsledky parlamentních voleb, po kterých 30procentní vítěz usiluje získat 100procentní pravomoci a jednobarevnou absolutní moc. Myslete na to, že se mu toto daří a může podařit pouze v případě, pokud zůstane po prezidentských volbách vše při starém.

Obracím se na většinu, která si přeje v úřadu prezidenta rozumnou protiváhu, abychom dnes udělali první krok. Abychom všichni společně přispěli ke změně na Pražském hradě.


Dámy a pánové, vážení přátelé,
setkali jsme se na našem kongresu především proto, abychom si řekli: jak dále. Kde se nacházíme my, Občanská demokratická strana. Kde se nachází Česká republika. V čem se tyto dvě klíčové instituce a v tomto případě se nebojme říct i pro nás hodnoty – Česká republika a Občanská demokratická strana – setkávají. Co tyto hodnoty spojuje. V čem dnes a pro nejbližší období spočívá vůči nim naše povinnost, kde jsou naše cíle, v čem je naše zodpovědnost.

Pokud základní otázka zní „jak dále“ – tak hned na úvod chci říci, že v něčem máme samozřejmě na výběr. Ale v něčem na výběr ve skutečnosti nemáme.

Například nemáme na výběr v tom, že voliči z nás v říjnových volbách do Poslanecké sněmovny udělali druhou nejsilnější parlamentní stranu. A znovu nejsilnější pravicovou stranu.

A já chci ještě jednou i z tohoto místa poděkovat každému našemu voliči, každému, kdo nám dal hlas. Chci našim voličům vzkázat, že si jejich důvěry vážíme a že se na to mohou spolehnout. A poděkovat chci i Straně soukromníků, s jejichž podporou jsme do voleb šli, jejichž spolupráce si vážíme a s nimiž počítáme jako s důležitým partnerem i nadále.

Jako předseda ODS jsem každý jeden den od voleb, při každém rozhodování myslel a myslím na mandát, který jsme od voličů dostali. Od každého voliče ODS. A tak to bude i dál, pokud dnes dostanu od kongresu ODS důvěru pokračovat:

Vždy budu mít na paměti, co je v nejlepším zájmu České republiky a zda děláme to, co od nás naši voliči očekávali, když nás volili. Zda nám rozumí, zda rozumějí tomu, co děláme. A jestli i my správně rozumíme mandátu, se kterým nás poslali je zastupovat a rozhodovat.

Chtěl bych našemu kongresu připomenout, že ve stejném čase před čtyřmi lety, před třemi lety, před dvěma lety a možná ještě i na začátku minulého roku si mnozí naši kritici a oponenti, mezi nimi i někteří politici, přáli a těšili se na to, jak za nás budou po parlamentních volbách 2017 definitivně držet minutu ticha. Aby bylo jasné: Nestěžuji si – pouze konstatuji.

Konstatuji, že jim to nevyšlo.

A tak namísto minuty ticha, na kterou se naši oponenti a konkurenti těšili, považuji teď za vhodné, aby z našeho kongresu zazněl jeden velký společný potlesk. Naše společné poděkování každému jednomu z 572 962 (pěti set sedmdesáti dvou tisíc devíti set šedesáti dvou) voličů Občanské demokratické strany. Potlesk jako poděkování za důvěru.

V souvislosti s volbami do Poslanecké sněmovny musím zmínit další důležitou okolnost. Totiž že voliči v posledních volbách – a to s jedinou výjimkou, kterou je právě ODS – nechali zkolabovat tradiční standardní stranický systém.

Můžeme to chápat, jak kdo chceme. Můžeme náš volební výsledek zlehčovat. Můžeme s ním být více spokojeni nebo méně spokojeni – to vše můžeme. Ale tato jedna věc je neoddiskutovatelná:

Tradiční standardní stranický systém u nás zkolaboval a ze standardních politických stran jediná ODS vyšla z tohoto kolapsu posílena a myslím, že mohu říci, že z něj vyšla se ctí.

A nemluvím jen o zisku hlasů. Mluvím i o tom, že jsme neudělali žádné podvody na voličích. Nepopřeli jsme naše hodnoty, aby se nám lépe získávaly hlasy. Naopak jsme se k našim hodnotám a principům vrátili a postavili je na první místo.

Neslibovali jsme nic jen proto, že to dobře zní. Naopak jsme měli důkladný a silný, první a dovolím si říci nejlepší a nejpodrobnější program ve volbách 2017.

Nevsadili jsme na levnou kartu strachu ani jsme neuhýbali. Nestrašili jsme lidi, ale nabízeli jsme jim řešení.

Když nám někdo řekl: pracuji tvrdě a poctivě, starám se o rodinu, dodržuji zákony, jsem řádným občanem, tak proč mě k tomu ještě stát otravuje..., mohli jsme mu říct: připravíme spolu program antibyrokratické revoluce – a také jsme to udělali.

Když nám někdo řekl: pracuji tvrdě a poctivě, tak proč nemohu mít užitek z rostoucí ekonomiky..., mohli jsme mu říci: tady je náš plán na razantní zjednodušení a snížení daní a zvýšení příjmů.

Když nám někdo řekl: dodržuji zákony, jsem řádným občanem, ale mám strach z toho, co se děje kolem..., mohli jsme mu říci: tady je náš plán pro bezpečné Česko. Ne řeči, ne strašení, ne bludy, ne naivní touhy o věčném míru a lepším světě, ale kvalifikovaný plán silné obrany a bezpečnosti.

Když nám někdo řekl, že sice nevidí alternativu k Evropské unii, ale nevidí ani možnost, že by takto dále mohla Evropská unie efektivně fungovat, spolupracovat a přežít..., mohli jsme mu říci: tady je náš plán, který zajistí českým občanům všechno to, co je v jejich zájmu a v zájmu České republiky. A naším cílem doma je najít pro tento plán i silnou vnitropolitickou dohodu.

A když se nás někdo nakonec zeptal: No dobře, to je všechno hezké, ale toto všechno zapomenete, když dostanete možnost jakkoliv a s kýmkoli naskočit do vlády druhý den po volbách..., mohli jsme mu říci: tady je naše Vyšehradská deklarace, toto je náš závazek – a na nás se můžete spolehnout.

Dámy a pánové,
toto všechno jsme udělali a bylo to naše vědomé rozhodnutí. Na tom všem bylo i hodně práce. Bylo v tom i hodně zdravé tvrdohlavosti, když jsme začali krok po kroku vracet tradiční pravicové politice původní smysl. Jsem přesvědčen, že to byla správná služba České republice. A toto nám vrátilo politickou váhu, toto nás vrátilo zatím na druhé místo mezi politickými silami.

V tomto stavu jsme dnes na našem kongresu - a máme znovu na výběr, na výběr ze dvou možností. Jsem přesvědčen, že ani následující volbu netřeba obejít jako samozřejmost, protože je to základní a důležitá volba. Zní takto:

Zda tento mandát, tuto cestu opustíme, hodíme za hlavu, a řekneme si, že dělat standardní, tradiční, slušnou, hodnotovou, programovou, konzervativní politiku – politiku normální politické strany – že to je ztracená hra, slepá ulička. Vždyť se podívejte kolem sebe, jak na síle nabraly účelové strany, experimenty, výtahy do Parlamentu založené na nejvýše pěti frázích, z nichž větší polovina nemá žádný obsah.

A dnes a zítra si řekneme: dobře, udělali jsme dost, bylo to fajn..., ale celkově nastal konec standardních tradičních stran v Česku a přišel čas politických experimentů, marketingových projektů a politického výtržnictví.

A tedy když chceme dále růst a rychleji růst, tak jestli nebude lepší se od nich poučit, odkoukat také trošku toho výtržnictví, přimíchat, „vygůglit“ nějaká dobře znějící radikální hesla, přeložit je do češtiny, trochu všechny vystrašit a vydávat to za porozumění duchu doby... Ano, to můžeme udělat – a ať už pak v české politice nezůstane kámen na kameni.

Nebo – a to je druhá možnost – přijmeme fakt, že v říjnu minulého roku nám jako jediné standardní straně dali voliči podstatně více důvěry než naposledy – že nám ji dali naši věrní voliči, že nám ji dali voliči, kteří se k nám vrátili, ale že nám ji dali i noví voliči.

Že nám dalo hlas znovu i mnoho mladých lidí – a tomu jsem obzvlášť rád. A že nám dali hlas i proto, že jsme na trend experimentů, silných slov, ale slabých programů neskočili.

Že jsme je oslovili s programem, hodnotami, slušnou a poctivou pravicovou politikou. A toto je naše úloha, toto je naše služba České republice a toto je mandát, ke kterému jsme se jako ODS přihlásili.

Já jsem pro tuto druhou možnost.

Když je kolem chaos a věci se obracejí vzhůru nohama – tak zde budeme my, kdo budeme připomínat, co je normální. Když se stále více šíří levicové myšlenky a když sociálně-politické inženýrství obchází Českou republiku už i z takových politických stran, které se označují za středové nebo dokonce pravicové, zůstává zde ODS, která vrací pravicové politice pravý obsah.

Když se ti, co by o sobě rádi slyšeli, že jsou krajní pravice, protože to zní dnes módně, ale ve skutečnosti jsou jen obchodními projekty vlivových skupin, když se tedy tito rádobypravičáci pod mediální maskou krajní pravice programově setkávají s krajní levicí – jsme tu my, Občanská demokratická strana, jako jediná autentická demokratická pravice, která lidem nabízí pravicové hodnoty a rozumnou politiku.

Jsme konzervativci, takže ani nebudeme přihlížet a s pochopením kývat hlavou, že taková je doba, kdy jeden tvrdí, že je třeba změnit volební systém, aby s necelými 30 procenty hlasů mohl vládnout celému státu.

Nebo že skládat většinovou vládu je nějaký demokratický přežitek.

Nebo že je třeba škrtnout polovinu Parlamentu, protože systém brzd a protivah je prostě něco jako otravný hmyz.

Že parlamentní demokracie je žvanírna.

Nebo abychom referendem rozhodovali, kudy povede kanalizace či dálniční přivaděč.

Nebo že politika zvolíme do Parlamentu na čtyři roky a pak ho budeme dvakrát ročně odvolávat nebo potvrzovat v nějakém referendu.

Už jen čekám, kdy nám někdo řekne, že si bude nosit na politická jednání webkameru a politický voyerismus budeme vydávat za transparentnost.

A ani nás o demokracii nebudou poučovat strany, které nemají všech členů ani tolik, kolik se nás tu setkalo na tomto kongresu.

Ano, to všechno se děje, ale já jsem přesvědčen, že toto všechno je dočasné a že toto všechno pomine. Nemyslím si, že naše demokracie je ve stádiu smrtelného ohrožení. Není. Nemyslím si, že panika a silná slova něčemu dobrému pomáhají. Nepomáhají.

Ale ani to nepomine samo. A i na tuto, jako na každou podobnou situaci, platí slova Ronalda Reagana: Nevěřím v osud, který na nás dopadne, bez ohledu na to, co děláme. Věřím na osud, který na nás dopadne, když neděláme nic.

Proto se nezalekněme kolapsu standardní politiky v České republice – ale naopak jí vráťme dobré jméno a vráťme její sílu. Nenecháme se splést pokusy relativizovat nebo bagatelizovat to, co je přirozené a normální, ale budeme trvat na normálnosti a zdravém rozumu.

A proto vám navrhuji, abychom z našeho kongresu poslali silnou zprávu:

Občanská demokratická strana vrací standardní poctivé politice smysl, postupně jí vrací sílu – a my jí její přitažlivost a sílu vrátíme. Můžete se spolehnout, my na této cestě vytrváme.

Občanská demokratická strana ctí tradice naší demokratické státnosti a republikánských principů. Váží si svobody a lidské iniciativy. Pracovitosti a osobní odpovědnosti. Ctí tradice naší kulturní, civilizační a politické příslušnosti k Západu. Hlásí se ke konzervativním pozicím, liberální ekonomice a principům kapitalismu, což se už mnozí i stydí vyslovit. My ne.

A můžete se spolehnout, že při tom všem – a nejen v roce stého výročí – budeme připomínat a řídit se i slovy našeho prvního prezidenta Tomáše G. Masaryka: Pokud má naše demokracie nedostatky, musíme překonávat ty nedostatky, a ne překonávat demokracii.

My jsme Občanská demokratická strana – a na nás se dnes můžete spolehnout.

Dámy a pánové, vážení přátelé,
když jsem se před 4 lety stal předsedou ODS – bylo to vlastně na začátku předchozího volebního období Poslanecké sněmovny – tak jsme společně s mnoha z vás zachraňovali právo na existenci ODS a prakticky holý politický život. Dělali jsme pro to hodně, ale pamatuji si i na frustraci mnoha z vás, protože jsme byli také hodně ignorováni.

Minulý rok jsme nabídli silný program pro silné Česko, pracovali jsme společně tvrdě a dlouho, byli jsme s lidmi a mezi lidmi – a dnes jsme v úplně jiné situaci. Z ní se odvíjí moje představa o dalším směřování ODS, tedy chcete-li, moje nabídka do dalšího období.

Moje první nabídka dnes zní: V následujícím období plně obnovíme étos Občanské demokratické strany jako silné a spolehlivé reformní pravicové strany. Moderní strany pro moderní stát. Pro Česko, které je silné, efektivní a bezpečné.

Jsme znovu silnější a ještě více postavíme odbornost proti experimentům. Postavíme reformní poctivost a důslednost proti kupování si voličů sliby a polovičními řešeními. Postavíme ještě silnější obranu proti sociálním experimentům a rozpínavosti státu tam, kde stát nepatří.

Protože to, co se zde děje, to je více či méně tiché prosazování a rozšiřování pochybných levicových řešení, kterým je ukradena naše budoucnost. Máme peníze – tak je rozdělíme a rozdáme svým voličům ... a je nám jedno, co bude za rok, za pět let, za deset.

Předchozí vláda, ale i vláda, kterou nyní sestavilo ANO, jsou vlády pouze do výborného počasí. Jsou to vlády bez myšlenek na budoucnost, a když vidíme, jak odhadují své rozpočty, nechci si ani představovat, jak by zvládli příchod krize. Toto je nezodpovědné chování a naším úkolem je hájit poctivé a rozumné řešení. Nyní je čas, kdy máme investovat do budoucnosti, ne ji projídat.

Budeme zdravě tvrdohlaví. Budeme politicky slušní. Budeme stát programově při lidech, kteří věří ve vlastní síly a svobodu. V tomto budeme neústupní – a do příštích voleb do PS, a to musí být náš plán, si už budeme chtít od voličů vyžádat přímý silný mandát pro vytvoření vlády.

Chci říct, že vidím jako reálné, abychom v příštích parlamentních volbách – zvlášť pokud budou v řádném termínu – zachovali minimálně dynamiku našeho růstu o 50 procent voličů oproti předchozím volbám. A to je dnes moje druhá nabídka, pokud mi dáte důvěru: Pracovat a dále vést ODS se sílící dynamikou našeho růstu.

Bude to chtít ještě hodně práce. Bude to náročné pro vedení strany. Bude to náročné pro kluby ve Sněmovně i v Senátu. Bude to výzva pro všechny. Ale my to dokážeme – protože jsme už ve skutečnosti začali. Zatímco ostatní slibují, jak budou pracovat, my jsme už například předložili do Poslanecké sněmovny balík několika zákonů. A zatímco pan premiér, kudy chodí, tudy vykládá, že má zájem o vládu s ODS, tak on a jeho jednobarevná vláda hnutí ANO skoro všechny tyto návrhy zamítli. To je třeba také vědět.

Bereme to na vědomí. My dokážeme rozeznat politické řeči a politické skutky.

Ale chci vzkázat i mimo tento sál:

Můžete se spolehnout, my se nevzdáme. Dnes je zde Občanská demokratická strana opět i pro ty pravicové voliče, kteří nad standardní politikou – a nad ODS zvlášť – lámali hůl. Nebo si mysleli, že ji mohou nahradit nějaké líbivější či pohodlnější projekty. Konstatuji, že se mýlili. Obnovujeme respekt a obnovujeme sílu pravice! Na to se můžete spolehnout.

Vážené delegátky a delegáti,
je pravda, že zatím nemáme znovu dostatečně silný mandát, abychom diktovali tempo a směrování České republiky rozhodujícím způsobem. Ale také je pravda, že se nám už podařilo něco velmi hodnotného.

Byli jsme to my, kdo protlačil do předvolebních diskusí – a tímto způsobem dokonce i do programů konkurenčních politických stran – taková témata, jako je například snižování daní, zvyšování příjmů nebo rušení přebujelé byrokracie. Trojnásobně silnější strany tato témata ignorovaly, dokonce se jim bránily, ale neubránily. Téměř všichni se k nim museli před volbami přihlásit. A nyní už se tato témata nedají smést ze stolu. My to ani nedovolíme.

Byli jsme to my, ODS, kdo významným způsobem posiloval postoj k evropským tématům, včetně eura a otázek kolem migrační krize. Pamatujeme si, jak současný premiér dlouho hledal – a často i měnil – svou pozici a k ​​jasnějším vyjádřením byl doslova dotlačen. A obáváme se, že uhne znovu.

Byli jsme to my, kdo jsme zvedli prioritu vzdělání a investic do zanedbané infrastruktury, kterou minulá vláda hanebně podcenila a měla snad nejhorší výsledky v dějinách. Tak špatné, že je kritizoval i premiérův spojenec prezident Zeman.

Byli jsme to my, kdo prosazoval téma bezpečnosti, které má v programu ODS svůj konkrétní obsah. Protože o bezpečnosti netřeba mluvit a strašit, ale je třeba jednat.

Bohužel z relevantních politických stran jsme to za podpory Soukromníků pouze my, kdo důsledně bojuje za ochranu a podporu živnostníků, protože v minulé vládě neměli žádného svého zastánce a vítěz voleb měl a má úplně jiné priority. Ale byli jsme to my, kteří bojovali a narušili velkolepý plán Velkého bratra EET – a to jak politicky, tak i na ústavním soudu. Dnes vidíme, jak sebevědomí autorů EET splasklo a musí přemýšlet, jak a v čem couvat. A podobné to bude s kontrolním hlášením a dalšími nesmysly, které mají jen oslabit a zlikvidovat živnostníky a drobné podnikatele.

A my se ani této agendy nevzdáme. Bez ohledu na osoby, konstelace a varianty, které nakonec vzniknou – my budeme tyto věci s novou silou prosazovat. Budeme organizovat obranu proti státním zásahům do života lidí. A budeme v čele ofenzívy za moderní stát.

Například plány na digitalizaci státní byrokracie nesmí skončit tak, že povinnost na papíře se přetransformuje do povinnosti on-line. Nebo že snižování daní se odbude nějakou kosmetickou úpravou. A že důchodová reforma skončí jen kupováním přízně aktuálních důchodců.

Protože tomuto se na úrovni vládnutí říká stagnace – a ODS touto cestou nepůjde, protože my jsme znovu sebevědomá strana nutných reforem, tradičních hodnot, ale i moderně spravovaného státu.

Když ale chceme nabírat na síle, když chceme jako strana růst, musíme se umět postavit i k tématům a výzvám, jaké zajímají například dnešní už dospělé děti – děti rodičů, kteří jsou nebo byli voliči ODS. Předpokládám, že jim vštípili svoje hodnoty, a my jim musíme nabídnout rozumný program i v agendě, která je zajímá.

A to je moje další, třetí nabídka:

Nemíním přenechat agendu a věci, které zajímají mladší lidi, politické konkurenci. Nemíním také například celou agendu srozumitelné efektivní a transparentní státní a veřejné správy přenechat politické konkurenci, teoretikům a možná některým nadšencům. Protože i v této věci je kompetence u nás, v mnoha případech na komunální úrovni – a i výsledky jsou u nás – a my musíme dát i v této oblasti o sobě vědět.

Pokud dostanu důvěru, míním také iniciovat rozšíření témat, ve kterých bude ODS silná.

A stejně tak – a to je moje dnešní čtvrtá nabídka – jsem připraven osobně garantovat program, kterým nabídneme systematickou spolupráci mladým a nejmladším. ODS má dostatek předpokladů – a bude mít i silnou vůli – stát se stranou přitažlivou pro mladé talenty. Už ve volbách v roce 2017 jsme byli stranou pro významnou skupinu mladých lidí – hned na druhém místě za Piráty. Naší ambicí musí být, abychom se stali pro mladé lidi první volbou.

Vážení delegáti, vážené delegátky, milí přátelé,

dříve zřejmě málokdo věděl, co je OLAF, tedy Evropský úřad pro boj proti podvodům, teď už tento úřad zná snad každý v České republice. Máme zde takovou zvláštní situaci, že zprávu Evropského úřadu pro boj proti podvodům o Čapím hnízdě známe i neznáme. Zprávu tohoto úřadu dostaly k dispozici nejprve pouze noviny blízké premiérovi, aby mohly napsat, že zpráva o dotačním podvodu se premiéra netýká, což mimochodem tvrdí i on, že se ho netýká, ale ještě ji nečetl... A protože si ji musí přečíst, tak se posouvá jednání mandátového a imunitního výboru... A protože se posouvá toto jednání, tak se posouvá i jednání o důvěře, či nedůvěře vládě a tak dál...

Dostali jsme se do situace, která nemá v tradici naší republiky při jednání o důvěře vlády obdoby a která je nejen nepřehledná, ale hlavně neobvyklá, nestandardní a podivná.

Já ale na rozdíl od jiných politiků nebudu komentovat ani zprávu OLAF ani kauzu Čapího hnízda a nechám to vyšetřovacím orgánům, ať dělají svoji práci.

Ale nikdo po nás nemůže chtít, abychom se tvářili, že to, co se nyní v České republice děje, je normální. Nejde jen o tuto kauzu, jde o celkové jednání vítěze voleb. 

Máme tu premiéra, který nám tu dva a půl měsíce vykládá, jak on bude pracovat, tedy v českém politickém newspeaku „makat“, zato ale zcela rezignoval (mohl bych samozřejmě místo toho říct „vykašlal se“ a bylo by to v titulku, ale... já se vytrvale budu držet svého politického stylu), tedy rezignoval na to, aby svou vládu sestavil tak, aby pro ni získal podporu.

Přitom každý ví, že vláda bez důvěry je politicky a ústavně pouze – kratší nebo delší dobu – čekatelem na svůj konec. A vláda s nejistou netransparentní většinou v Parlamentu nemůže mít žádné velké plány, protože Česká republika je stále ještě parlamentní demokracií.

Je přece zjevné a skoro každému jasné, že prvním a hlavním úkolem každého nového premiéra je sestavit vládu tak, aby získala většinu v Parlamentu a tedy důvěru. Pouze současný premiér se po celou dobu tvářil, jako by se ho to netýkalo.

A ten vývoj ukazuje, že plán vlastně neexistoval, že předseda vlády žádný plán vlastně neměl.

Ne, my se nebudeme tvářit, že toto je normální. Nebudeme mlčky přihlížet tomuto přezíravému postoji k pravidlům parlamentní demokracie, vůči duchu naší Ústavy, a vůči běžným a základním pravidlům demokratické politiky. Kdo chce, ať to dělá. Kdo chce, ať se k této hře přidá, ať tomu pomáhá. Kdo chce, ať to toleruje. Ale Občanská demokratická strana to určitě nebude.

Před volbami jsem poctivě upozorňoval na pravděpodobnost koalice ANO, KSČM a SPD – oni takovou hlasovací koalici pro uspořádání poměrů ve sněmovně i udělali. My jsme před volbami upozorňovali na mocenský pakt prezidenta a předsedy ANO, i na to, že předseda ANO chce vládnout sám a nelze to podceňovat. Ukázalo se, že jsme nepřeháněli ani nestrašili. Měli jsme pravdu. Jenže předseda ANO chce vládnout sám i s volebním výsledkem, který mu na to nedává mandát.

Na tomto místě chci, aby tady jasně zaznělo: Já osobně ani ODS nebojujeme proti osobě předsedy hnutí ANO. My v tomto sále jím nejsme posedlí a víme, že český parlament, česká vláda a česká demokracie zde byla před ním a bude tu i po něm. My ale ochraňujeme pravidla. Ústavu. Právo voličů. A teď už nejen našich voličů.

ODS respektuje fakt, že bez hnutí ANO nelze sestavit většinovou ani žádnou jinou politicky realistickou demokratickou vládu. Respektujeme mandát hnutí ANO od voličů. Ale hnutí ANO nedostalo od svých voličů – a domnívám se, že ani od voličů jiných politických stran – žádný mandát na jednobarevnou menšinovou vládu.

Pokud se předsedovi hnutí ANO nechce vládnout v koalici nebo neumí vládnout v koalici, tak to je samozřejmě možné. Tak ať tedy tento úkol přenechá někomu jinému.

Ale opakuji: on osobně ani hnutí ANO nedostali od voličů České republiky žádný mandát na jednobarevnou vládu. To je podle mě také nezpochybnitelný fakt. Tento fakt by měly respektovat všechny politické strany, měl by ho respektovat prezident republiky. Občanská demokratická strana takovou vládu nepodpoří ve druhém ani ve třetím ani v žádném jiném kole.

Dalším faktem je – a to odpovídám i na otázky, které mnohdy směřovaly k ODS – že předseda ANO – ani již jako předseda vlády – neprojevil žádnou seriózní vůli k většinové koalici. To je třeba vědět, to si třeba stále pamatovat a to je třeba si uvědomit.

Skutečnost je taková, že hnutí ANO si pro uspořádání Poslanecké sněmovny zřídilo již zmíněnou koalici s SPD a KSČM. Tato koalice i s podporou Pirátů zajistila hnutí ANO úplný monopol nad managementem sestavování vlády. Bereme to na vědomí.

Pro druhé důležité rozhodnutí od voleb – tedy pro rozpočet – mělo hnutí ANO dokonce dvě koalice: tuto, kterou jsem jmenoval, a tu vládní z předchozího období. A obě jim fungovaly. Bereme to na vědomí.

Dalším povolebním faktem je, že Občanská demokratická strana se v žádné z těchto koalic hnutí ANO nevyskytovala.

Pokud jde o vládu a případnou nějakou vládní koalici, tak jediné, co hnutí ANO ty zhruba 2,5 měsíce dělalo, bylo to, že nastavovalo politické a mediální pasti. Ano, i vůči ODS. Ano, i vůči jednotlivcům v ODS. Ano, i vůči tomuto kongresu.

Chci poděkovat všem kolegům ve vedení strany, v poslaneckém klubu, ve výkonné radě i republikovému sněmu, že jsme tyto hry prohlédli, že jsme na ně dokázali reagovat, že jsme dokázali přijímat rozhodnutí rychle a ta nejdůležitější i jednomyslně.

Hnutí ANO promarnilo 2,5 měsíce a nevyužilo je na jakékoliv seriózní jednání.

Jsme bohužel znovu na začátku a jsou zde jen dvě možnosti, jak se z této situace dostat.

Pokud příští týden vláda – jak je pravděpodobné – nezíská důvěru, tak předseda vlády v demisi velmi rychle musí představit důvěryhodný a realistický plán dalšího postupu, jak chce dospět k většinové vládě nebo vládě s většinovou podporou.

Pokud ovšem všechny politické strany setrvají na svém stanovisku, že trestně stíhaná osoba nemůže být členem vlády, tak bude muset vládu sestavovat někdo jiný. To všechno je možné, to všechno je otevřené, o tom všem je možno jednat.

S čím se ale nelze smířit a co nelze považovat za normání, to je současný stav, do nějž nás Andrej Babiš s prezidentem Zemanem dovedli. S takovým stavem se nelze smířit.

Milé kolegyně, milí kolegové,
byl bych rád, kdybychom z našeho kongresu odcházeli s ambiciózním cílem k letošním komunálním a senátním volbám – označil bych to za stranicko-politický cíl ODS číslo 1.

Chci vám navrhnout dvě věci.

První, aby v komunálních a senátních volbách bylo naší strategií vítězství. Co to znamená? Postavme silné kandidátky tam, kde můžeme vyhrát. Spolupracujme s ideově blízkými stranami tam, kde můžeme být součástí vítězství nad levicí a populisty.

Nabídněme kandidáty, kteří mají důvěru veřejnosti a realistickou představu o volebním úspěchu. Hrajme na vítězství, řekněme si zásadu, že účast nestačí. Vím, že všude to není možné a někde se to nepovede, ale musíme mít znovu tuto vítěznou politickou mentalitu, abychom dosáhli úspěchu.

Druhá věc, kterou vám chci navrhnout – a takto bych rád – pokud dostanu od vás důvěru – utvářel strategii ODS do těchto voleb – a to je centrální linka kampaně ODS nejen pro senátní, ale také komunální volby.

O co půjde? Komunální sféra – naše města a obce – mají každé svá očekávání a svůj potenciál, svoje specifika. Ale pak mají i společné problémy. A naši kandidáti nabídnou nejen programy pro své město a obec – my jako ODS nabídneme řešení, která jsou společná, a budeme je prosazovat: Máme silný poslanecký klub v Poslanecké sněmovně, máme silné zastoupení v Senátu, máme novou energii a jako strana nové postavení na politické scéně. A máme velké znalosti a cenné zkušenosti z reálného života samosprávy.

Tak jak jsme loni prosadili témata snižování byrokracie, zvyšování příjmů a snižování daní – a my těmto tématům nedáme zapomenout... – tak postavíme program a zavážeme se ho prosazovat, kupříkladu zejména v následujících oblastech:

Za prvé. Spravedlivé financovaní za vykonávané služby. Stát musí zvýšit platby za služby, které pro něj vykonávají obce a města. Přestat přidávat další a další povinnost bez finančního vyrovnání. Cílovým stavem je plná úhrada těchto nákladů. Poslanci a senátoři ODS v minulých letech aktivně přispěli k navýšení peněz pro obce a města. A budeme nadále navrhovat rušení nespravedlivých národních dotací a převedení ušetřených financí do rozpočtů samospráv.

Za druhé. Zjednodušení stavebního řízení. Dnes je to brzda a na odbrzdění jako by nikdo neměl odvahu. Ukážeme tuto odvahu, pojmenujeme změny a budeme prosazovat změny. Nabídneme voličům: Dejte nám důvěru v komunálních volbách, my vám garantujeme tlak na zlepšení prostřednictvím Parlamentu. Čím budeme po komunálních volbách silnější, tím bude náš tlak na změny v Parlamentu účinnější.

Za třetí. Byrokracie. Připravíme zvláštní seznam zbytečností, nesmyslné administrativní zátěže – a jejich zrušení se stane programem ODS na všech úrovních.

Za čtvrté. E-government. Využijeme zkušenost našich zastupitelů, starostů a primátorů a proti módním heslům postavíme užitečný a realistický program pro obce a města. Říkám realistický, to znamená komfortní moderní služby pro všechny – tedy také pro lidi, kteří už nečíhají na každou novou aplikaci do svého chytrého mobilu.

Za páté. Školství. Je to priorita ODS. Tak jako v mnoha oblastech jsme v oblasti školství silní programově i personálně. Nabídneme konkrétní program, za kterým budou stát kandidáti ve městech a obcích, ale i poslanci ODS ve sněmovně a naši senátoři.

Samozřejmě na akcentech a detailech budeme ještě pracovat – ale toto je moje představa vytvoření společné části programu. Musí zde být společné a plné nasazení ODS ve prospěch budoucích kandidátů na zastupitele ve městech a obcích.

Máme lidem v komunálních a senátních volbách co nabídnout a musíme udělat všechno pro to, abychom uspěli. Je to důležité pro nás, pro občany i pro Českou republiku.

Vážené paní delegátky, páni delegáti, dámy a pánové,
na závěr vám chci ještě jednou poděkovat za práci v uplynulých letech. Nemohu všechny jmenovat, ale děkuji vedení strany, mým vzácným kolegům… vytvořili jsme dobrý tým a já si toho vážím.

Děkuji orgánům ODS, volebnímu štábu, expertům…

Nemohu zde všechny osobně jmenovat, ale to neznamená, že si nejsem dobře vědom vaší motivace, vaší podpory, vašeho přínosu a vaší práce.

Děkuji i všem členům a sympatizantům, kteří neztratili víru a tvrdě pracovali na tom, aby se ODS vrátila tam, kam patří – do čela české pravicové politiky, do čela české poctivé politiky, do čela české hodnotové politiky a v neposlední řadě do čela politiky slušné. Ukázali jsme, že je to možné, a chci, abychom v tom pokračovali.

Chci, abychom stavěli na tom, co umíme nejlépe – přinášet témata, přinášet řešení, přinášet lidi a přinášet reálné výsledky. Dokázat, že politika se dá dělat i bez laciného divadla a podvodných praktik, bez strašení a vydírání.

Dnes jsme už opět slyšet. Dnes jsme opět vidět, dnes je s námi třeba opět počítat.

Dnes můžeme našim voličům říci, že vracíme politice pravý smysl a vracíme pravicové politice váhu i respekt.

Můžeme slíbit naším voličům, že jejich hlas je a bude znovu slyšet.

Můžeme a budeme se ucházet i o hlasy dalších voličů, protože dnes je jasné, že volit a podporovat ODS má smysl.

Chceme silné demokratické Česko a silné Česko potřebuje silnou Občanskou demokratickou stranu.

Toto je moje nabídka do dalšího období a já budu vděčný za vaši podporu.

Petr Fiala

předseda ODS