(ČRo Plus) Vládou schválená novela trestního řádu dál vyvolává spory. Nejvyšší soud a Unie státních zástupců varují, že omezení pravomocí odvolacích soudů může vést k průtahům v trestním řízení. „Co mě spíše trápí je způsob, jakým k tomu ministerstvo spravedlnosti přistupuje,“ kritizuje poslankyně a bývalá ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS).

Paní Decroix, myslíte si, že současná praxe je opravdu protiústavní, jak říká Zdeněk Koudelka?

Tam je potřeba odlišovat několik věcí. Pan náměstek se vrátil do minulého režimu, já si myslím, že by nám stačilo se vrátit k nálezu Ústavního soudu.

Je skutečností, že nález Ústavního soudu se ve finále v praxi vykládá mnohem šířeji, než tehdy soudce zpravodaj vůbec mohl mínit. A do určité míry v některých případech opravdu může vést k tomu, že jakýmsi způsobem porušuje princip dvojinstančnosti.

To znamená, že já v jádru debatu o tom, že tato praxe přesahuje něco, co bychom asi chtěli, aby v trestní justici fungovalo, vítám a považuji za legitimní. Co mě spíše trápí na celé té kauze je způsob – možná spíš forma – jakým k tomu ministerstvo spravedlnosti přistupuje.

Teď se budu snažit úplně přejít kauzu Andreje Babiše (ANO). Samozřejmě, když přinášíme takovouto změnu a máme obžalovaného pana premiéra, tak to vyvolává velké otazníky.

Ale tady je ještě důležité říct, že ministerstvo spravedlnosti už za mého předchůdce Pavla Blažka (ODS) plánovalo větší reformu trestního řízení. Nyní ji převzal pan ministr Jeroným Tejc (za ANO) a reforma celého trestního řádu je v běhu.

Potom mi absolutně nedává smysl – a dokonce bych řekla, že to působí politické a justiční škody – když se chceme bavit o něčem, co může být legitimní otázkou a ministerstvo to přináší jako jeden paragraf jinak poměrně technické trestní novely.

Z toho, co říkáte, je ta debata legitimní. Do jisté míry námitky, které tu zmínil pan Koudelka, připouštíte. Na druhou stranu ale předešlá vláda Petra Fialy (ODS) chtěla jít přesně opačným směrem a uvažovala o posílení pravomocí odvolacích soudů. Bylo to zdůvodňováno hlavně tím, že je potřeba soudní pře zrychlit. Čili vy jste v tomto směru změnila názor?

Já jsem nezměnila názor. Já toto všechno považuji za tu legitimní debatu. Všichni hledáme vyváženost mezi tím, jakým způsobem zabránit dlouhému, opakovanému, dnes se používá tento termín, soudnímu ping-pongu.

Na druhé straně proti tomu stojí velmi legitimní a velmi důležitý zájem na zachování dvojinstančnosti. A to nejdůležitější vždy je, že nad tím vším má stát princip presumpce neviny.

Na to můžeme hledat různá řešení. A různá řešení se promítají i v diskusích. Jedno z řešení bylo – a je stále diskutované – že v okamžiku, kdy odvolací soud změní zprošťující rozsudek na rozsudek odsuzující, by tam mělo být právo odvolání.

Novela, nebo reforma?

Připadá vám, že novela, kterou připravilo ministerstvo spravedlnosti, je vychýlená nějakým směrem? Nebo má ten balanc, vyvážení, o kterém mluvíte?

Mně tam chybí ten balanc. Já vlastně v principu proti samotnému ustanovení, a možná vás překvapím, nemám zásadní námitky.

Velmi mě trápí, že to zase poškodí justici, pokud pan premiér hovoří o soudních řízeních na objednávku a pak nám ministerstvo přináší zákon, který hovoří jenom o tomto. Ale my máme stavět celou trestní justici logickým, provázaným způsobem. A ne přinášet zákon, který přináší jedno ustanovení.

Moc hezky to popisuje Nejvyšší soud, to, co jsem chtěla citovat: „Namísto promyšlené, vzájemně provázané, koncepčně a terminologicky sjednocené připravené verze opravných prostředků se navrhuje dílčí změna, která může problémy trestné justice prohloubit.“

Já bych spíš apelovala na pana náměstka, nechcete toto jedno ustanovení vzít, nyní ho neschvalovat a učinit ho součástí celé reformy trestního řádu, kterou připravujete?

Eva Decroix

stínová ministryně spravedlnosti
stínová zmocněnkyně pro lidská práva
místopředsedkyně poslaneckého klubu PČR
krajská zastupitelka
předsedkyně regionálního sdružení
členka oblastní rady