Novinky Mediální výstupy

Události, komentáře ČT24

(ČT 24) Hostem diskusního pořadu Události, komentáře ČT24 byla 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu ODS Eva Decroix.

Celou debatu s Evou Decroiox můžete zhlédnout na ČT24.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Bezpečnost, společný postup v rámci Evropské unie nebo nelegální migrace. Témata, o kterých se bavili čeští a polští ministři na zasedání vlád v Katovicích. Premiér Petr Fiala zmínil po jednání taky výstavbu plynovodu Stork II nebo dálniční spojení obou zemí. Předsedové vlád mluvili o silných vzájemných vztazích.
 

Mateuzs MORAWIECKI, polský premiér:
Ukrajina a státy, které hraničí s Ruskem, jsou dnes bezpečnostní zónou pro celou EU a NATO. Ty to musí pochopit a ocenit tam, kde jsou potřeba adekvátní finance.
 

Petr FIALA, předseda vlády a premiér /ODS/:
Česko a Polsko jsou země, na které nejvíce, pokud jde o přepočet na počet obyvatel, dopadla migrační nebo uprchlická vlna lidí, kteří utíkali z Ukrajiny, aby si zachránili svoje životy. A my musíme společně dosáhnout toho, aby ta solidarita, o které se v Evropě často mluví, aby se týkala i nás.
 

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Eva Decroix, členka zahraničního výboru Poslanecké sněmovny, členka ODS. Dobrý večer přeju.
 

Eva DECROIX, 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu a členka zahraničního výboru /ODS/:
Dobrý večer.
 

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
A Martin Kolovratník z hnutí ANO, místopředseda hospodářského výboru Poslanecké sněmovny. Dobrý večer i vám přeju.
 

Martin KOLOVRATNÍK, poslanec a místopředseda hospodářského výboru /ANO/:
Zdravím na dálku z Pardubic a děkuji za pozvání, dobrý večer.
 

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Dámo a pane. Když dáme stranou komplimenty a diplomacii, převažují pozitiva takovýchto setkávání vlád?
 

Eva DECROIX, 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu a členka zahraničního výboru /ODS/:
Jednoznačně, jednoznačně vzhledem k tomu, že Polsko je naším sousedem. A i vzhledem k tomu, v jaké době se nacházíme, tak jednoznačně převažují pozitiva, protože hledat spojence, a to je v zásadě předmětem politiky, a to má být cílem politiky. Takže jednoznačně převažují pozitiva.
 

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Pane Kolovratníku, ti ministři se scházejí samozřejmě i v Bruselu. Znají se, ale takto kompaktně vyjíždět, setkávat se se zástupci třeba i klíčových států. Má to přínosy, má to jenom svá pozitiva?
 

Martin KOLOVRATNÍK, poslanec a místopředseda hospodářského výboru /ANO/:
Tady se určitě s kolegyní shodneme. Připomenu, že tohle setkání v tomto formátu té mezivládní konzultace je zhruba osmé v té delší časové ose. Za současné vlády je to podruhé. Logicky Polsko je náš velký soused, máme s ním velmi, velmi dlouhou hranici, a když najdeme v těch tématech, kde s Polskem najdeme shodu, no tak samozřejmě ta naše síla vůči Bruselu, vůči Evropě je najednou mnohonásobně větší. Je to logicky dáno i velikostí té země. Takže tady jsme ve shodě, že ta pozitiva jsou dobrá, převažují. Ale hned si přidám i to kritické slovo, bohužel tam cítím řadu nevyřčených otázek a potencionálních problémů, a to je ve směru k V4, k té kompatibilitě V4, která se bohužel z našeho pohledu této vládě příliš nedaří.
 

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Když jste to nakousl, tak vyčerpal se tedy podle vás ten potenciál V4, jak uváděl třeba i prezident Pavel s tím, že bude muset najít nový obsah, kterým práci skupiny naplnit. Anebo vy tu kritiku máte z jiného úhlu pohledu?
 

Martin KOLOVRATNÍK, poslanec a místopředseda hospodářského výboru /ANO/:
Já si myslím, že ten potenciál se nevyčerpal a nám to přijde velmi líto. Bohužel ta, řekněme, nechuť nebo problém s formátem V4 vidíme už v DNA této naší koaliční vlády. Připomenu podle našeho názoru velmi skandální slova předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové, která se před volbami v Maďarsku velmi kriticky vyjadřovala vůči nebo proti Viktoru Orbánovi, vlastně zasahovala do vnitřní politiky Maďarska. Tak to těm vztahům rozhodně nepřispěje. A pokud jste pozorně poslouchali to dnešní vyjádření premiéra Fialy, on tak jako velmi diplomaticky naznačil, že v otázce migrace máme jinou strategii, ale společný cíl. Ale tam podle našeho názoru pan premiér velmi, velmi mlží. A postoj třeba právě Polska a Maďarska vůči tomu migračnímu paktu je jasný, tvrdý a rázný a Česká republika tady lavíruje. Ministr Rakušan úplně otočil kormidlem. Tady tu shodu nenajdeme, a to je velká slabina naší vlády a velká chyba naší vlády.
 

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Paní poslankyně, k V4. Já jenom ale připomenu v souvislosti s tím, co teď padlo, že 5. července vlastně Brusel vydal zprávu, že nejvíc problémů s právním státem stále vidí právě v Polsku a v Maďarsku, to jenom k tomu. Co má být náplní té V4? Jestli se máme držet toho, že se budeme s partnery ve V4 prostě bavit jenom o tom, na čem se shodneme, jestli těch témat neubývá, jaká je kapacita tohoto uskupení?
 

Eva DECROIX, 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu a členka zahraničního výboru /ODS/:
Musíme si také ale říct, jaké jsou alternativy, pokud si řekneme, že se máme bavit, anebo nemáme bavit, nebo respektive to jsou ty dvě věci, které jsou na stole, tak pro mě jednoznačně převažuje, že se se sousedy a obecně v rámci V4 máme bavit. To, že se nejdříve budeme bavit o tom, co je nám blízké a co nám může být jako oboustranně prospěšné, zaznělo to tady. Je to opravdu dnes energetika. Na prvním místě. Propojovat dálnice na druhém místě, hledat společná témata, která se nás týkají ve vztahu k Ukrajině, uprchlická krize. Ano, můžeme mít možná odlišné strategie právě třeba v otázce migrace, ale stále jsme dva státy, které jsou velmi dotčené celou uprchlickou krizí. To znamená, pokud budeme společně jednat s Evropskou unií třeba právě o navýšení podpory států, jako je Česká republika a Polsko na podporu uprchlíků, tak to opětovně dává smysl. Samozřejmě, že tam ve stínu mohou zůstávat témata, která může být složité otvírat. Je to právní stát, pro mě osobně je to třeba ta protipotratová politika, kterou vnímám ne jako pozitivní, ale jako velmi negativně. Ale pokud se zase nazpátek vrátíme k tomu, jestli v rámci V4 se bavit nebo nebavit, tak když se přestaneme setkávat a přestaneme se bavit, tak tím současně i ztrácíme možnost hledat ty společné cesty a třeba ovlivňovat anebo hledat nějaká řešení na ten právní stát.
 

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Paní poslankyně, a jakou vidíte šanci, tak jak o tom dnes hovořili oba premiéři, že přesvědčíme partnery v Evropské unii, aby poskytli další peníze právě v souvislosti s tím, kolik uprchlíků z Ukrajiny právě přijímá Česká republika a Polsko? Je ta šance, že dostaneme dodatečné prostředky na ty náklady s tím spojené?
 

Eva DECROIX, 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu a členka zahraničního výboru /ODS/:
Já ji neumím hodnotit, pokud bych ji měla hodnotit na nějakém, nevím, jestli je pětiprocentní, desetiprocentní. Důležité ale je, že nepojede Česká republika sama do Bruselu a nebude říkat, máme tady možná ne problém, ale něco potřebujeme, ale hledáme spojence pro to, aby ten hlas byl silnější.
 

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Jak moc, pane poslanče, je to zpolitizované, když polský premiér řekne, že trest za nepřijatelného ilegálního imigranta je 20 000 eur? A za přijetí jednoho uprchlíka obdržíme stokrát menší částku?
 

Martin KOLOVRATNÍK, poslanec a místopředseda hospodářského výboru /ANO/:
Já si myslím, že to zpolitizované není a Poláci prostě umí tyhle věci říkat jasně, natvrdo a napřímo. A tady se vrátím k jedné věci z loňského roku. Premiér Fiala a naše předsednictví mělo velkou šanci si o ty peníze, poměrně velkou částku říct právě za ty uprchlíky nebo za tu pomoc Ukrajině a neudělalo to a teď de facto za nás, za naše zájmy bojuje právě Polsko tou svojí jasnou rétorikou.
 

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
A není nepatřičné to spojovat?
 

Martin KOLOVRATNÍK, poslanec a místopředseda hospodářského výboru /ANO/:
Já si nemyslím, že to je nepatřičné spojovat, zkrátka pomáháme, máme s tím náklady a myslím si, že ode mě, od nás aspoň za hnutí ANO nikdy neuslyšíte nějakou rétoriku, že je to na úkor našich lidí a podobně. Nic takového my neříkáme a nikdy říkat nebudeme, ale přece je v pořádku pak chtít, řekněme, bít se za svá práva a snažit se mít na té úrovni Evropské unie větší finanční podporu, abychom mohli třeba i pomáhat více, lépe, dále. A třeba i to, co jsme tady zmínili, posílit tu společnou obranu té jedné hranice těch hranic, to jsou společná témata. Ale opravdu my máme prostě pocit, že česká vláda, česká koaliční vláda, ta současná je vůči Bruselu příliš servilní, bojí se mluvit napřímo a neformuluje ty věty nebo ty naše požadavky tak, jak by měla. A často to za nás dělají v tomto případě právě Poláci.
 

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Měla by česká vláda, v uvozovkách v tomto smyslu přitvrdit? A stejná otázka. Není nepatřičné, a to se ptám na váš názor na polský postoj, spojovat ty dvě věci, migrační pakt a žádost o dodatečné prostředky na uprchlíky? Na uprchlíky z Ukrajiny, tak.
 

Eva DECROIX, 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu a členka zahraničního výboru /ODS/:
Dobře, děkuju. A nesmíme ale zapomínat a vytrhávat z toho celého migračního paktu jenom tu, v uvozovkách, sankci. Nesmíme zapomínat na to, že v rámci celého toho balíčku tak, jak byl domluven, jsou současně domluveny, já řeknu slovo, odměny nebo finanční prostředky právě pro státy, které uprchlíky přijaly. A to jsou ale prostředky, které poputují po nějaké době do České republiky, to znamená, že tam není domluvena jenom nějaká sankce, ale samozřejmě Evropská unie i přispívá těm státům, ona už přispěla. Samozřejmě můžeme hodnotit, jestli měla přispět více, jestli je ta podpora dostatečná. Ale já zatím nemám pocit, že by Česká republika ekonomicky byla tratná na tom, že jsme přijali uprchlíky. To znamená, to je potřeba. A mě malinko mrzí a myslím si, že to není úplně dobré, pokud se tady bavíme, hovoříme o zahraniční politice, což je tato cesta pana premiéra, tak malinko do toho přenášet takové ty naše vnitrostranické spory, si myslím, že nám úplně jako České republice nesvědčí.
 

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
A jak to bude s obranou v případě otázky, která dnes taky padla? A zmiňoval ji polský premiér, pane poslanče, a to, že Wagnerova skupina v Bělorusku je ohrožením Polska, ale vůbec i celého východního křídla Severoatlantické aliance, má aliance nějak reagovat?
 

Martin KOLOVRATNÍK, poslanec a místopředseda hospodářského výboru /ANO/:
Já myslím, že tady opozice a koalice budeme ve shodě a ty teze, které byly vyřčeny dnes a i před mnoha dny, že zkrátka máme mít jednu jednotnou, řekněme, tu východní hranici NATO a obrana třeba právě Polska, Slovenska, těch zemí zkrátka, které jsou, řekněme, v té první linii, je naší obranou společnou, nás všech, tak tady jsme v naprosté shodě. A já ty věty potvrzuji, které ve vaší reportáži zazněly. Zaznamenal jsem i úvahu Poláků o tom, že výdaje na obranu by měly být jaksi vyčleněny nebo měly mít trošku jiný způsob hodnocení při hodnocení toho celkového dluhu z celkového státního deficitu. A bylo tam řečeno, že více a více zemí se k tomu přiklání. Neznám teď oficiální stanovisko české vlády, ale třeba i tato teze se mi líbí a určitě bychom ji podpořili. Ale opět se musím vymezit vůči jedné větě, kterou jsem zaznamenal v těch reportážích a nechápu ji. Opět premiér řekl, předchozí vlády zanedbávaly naši bezpečnost, nezvyšovaly výdaje do obrany a tak dál. Zase je to nějaká výmluva na předchozí vlády a kdokoliv si může na té časové linii ověřit dostupná fakta, že za té předchozí i před předchozí vlády, aspoň minimálně těch dvou, se postupně ta trajektorie zvyšovala a ty výdaje do obrany u nás byly vyšší a vyšší. Takže jenom prosím pana premiéra, vím, že paní poslankyně za to nemůže, možná to může těžko hájit, ale ať zbytečně se nenaváží do předchozí vlády, protože tady můžeme být ve shodě.
 

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Ale ta fakta jsou taková, že teď budeme na nějakých 2 %, ale Poláci až na čtyřech, pane poslanče. Takže tam je ještě vlastně obrovský prostor pro jednání opozice a koalice a výběr směru v tomto smyslu, třeba i spolupráce na přezbrojování jednotlivých armád až 4 %. To možná i proto ten požadavek vyčlenit to a jinak počítat, nicméně 4 % HDP, to je masivní financování obrany Polska.
 

Martin KOLOVRATNÍK, poslanec a místopředseda hospodářského výboru /ANO/:
To je ohromná částka. Tady ale připomenu, že zkrátka vycházíme z jiného základu a Poláci dlouhodobě, já nejsem odborníkem na zahraniční politiku, vycházím ze svých znalostí, zkušeností, zkrátka mají i možná nepříjemné nebo mnohem horší historické zkušenosti, než jsme měli my. Takže všichni víme, že oni do té obrany už v předchozích letech dávali mnohem více. A teď udělali nějaký skok. Asi kdybychom si ty dva grafy dali vedle sebe, tak ten skok, ten poměrný skok je i u České republiky stejný, jenom, co jsem řekl před chvílí, vycházíme zkrátka z jiné základny. A myslím si, že ta 2 % v současné době i s problémy, které má český rozpočet, jsou dostatečná, přijatelná.
 

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Paní poslankyně, máme spolupracovat i na tom přezbrojování armád?
 

Eva DECROIX, 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu a členka zahraničního výboru /ODS/:
Určitě. Tak jako ale pan kolega není odborník na zahraniční politiku, tak já určitě nejsem odborník na přezbrojování, to znamená, když odpovím...
 

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Ale přesto, dvě procenta, což je velký úspěch vlády, bude to zakotveno samozřejmě a je v legislativě. Ale Polsko dává a chce dávat čtyři.
 

Eva DECROIX, 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu a členka zahraničního výboru /ODS/:
To je přesně ten ohromný krok. Ale tady já myslím, a vůbec to není ani jako stranické vyjádření, ani politické, to je prostě fakt. My jsme opravdu zaspali, my jsme zaspali, my jsme dlouhodobě podcenili. Nebylo to módní, nehodilo se to v rámci politických bojů věnovat prostředky do naší bezpečnosti. To znamená, já vnímám 2 % dnes jako první, ale opravdu jako důležitý krok, protože tím zamezíme těm bojům, které zde byly v minulém volebním období, té neochotě, těm politickým půtkám, jestli se má dát víc na to, nebo na to. Ale samozřejmě, že 2 % samy o sobě nestačí. Ty musí být doplněny veškerými ostatními prostředky, ať už je to třeba obranná smlouva s USA, která nám opětovně pomůže mít zde jakousi silnější bezpečnost právě ve spolupráci s ostatními. Nebo jsou to jakékoliv jiné formy spolupráce v rámci východního křídla nebo spolupráce s Polskem, které aktuálně, a my se tam můžeme jenom inspirovat, dokonce ono to zaznělo i v proslovu pana premiéra, že 4 % my dnes můžeme jenom závidět.
 

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Pane poslanče, teď vaše parketa. Doprava. Ale já začnu komentářem Zuzany Kubátové ze Seznam Zpráv. Ta nedávno napsala tohle: „Po vstupu do Evropské unie Polsko rozjelo stavební boom a do letošního léta zvětšilo síť dálnic a rychlostních silnic z původních zhruba 780 km na téměř 5000. Česko naproti tomu od začátku milénia dokázalo vybudovat jen něco přes 600 km nových autostrád.“ A teď dovětek podobný. Odstup teď hrozí v energetice, kterou probereme za chvíli. Tak ani nic z toho nejde za vládami, kde sedělo hnutí ANO?
 

Martin KOLOVRATNÍK, poslanec a místopředseda hospodářského výboru /ANO/:
No, za vládami, kde se dělo hnutí ANO, naopak jde ten progres, ten postup a připomenu, že...
 

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Ale bavme se o tom srovnání, tak progres může být vždycky, když je tam znaménko plus, ano. A ten boom polský a ten progres český, to je přece nesrovnatelné.
 

Martin KOLOVRATNÍK, poslanec a místopředseda hospodářského výboru /ANO/:
Já tady připomenu legislativu, zákony, na kterých jsem osobně pracoval a mohu vám prozradit, že já osobně společně s Karlem Havlíčkem jsme právě o tomhle jednali s polským ministrem dopravy, panem Adamczykem. Bylo to někdy v letech 19, 20 a naprosto průlomovou zásadní novelu tzv. liniového zákona, který tohle všechno odblokoval, ten historický problém jsme připravili právě v tom minulém volebním období a ten zákon dneska funguje. To každý ví.
 

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Dobře, ale český i polský řidič se ptá, pane poslanče, proč těch kilometrů je o tolik míň? Proč jsme nebyli schopni těch kilometrů postavit víc než Poláci, to opravdu tomu bránila legislativa?
 

Martin KOLOVRATNÍK, poslanec a místopředseda hospodářského výboru /ANO/:
Ano, opravdu tomu bránila legislativa a opět tady nechci být já politický nebo kritizovat ještě minus minus další vlády, ale ve dvou větách připomenu to období temna v české dopravě někdy v letech 10-13 za pana Bárty, kdy oni totálně, a byla to koaliční vláda s ODS, zabrzdili, přiškrtili výdaje do dopravy. To za prvé. A za druhé, v té době stát absolutně nebyl schopen vykoupit žádné pozemky a připravit dálnice. My jsme během těch dvou volebních období dvakrát změnili tady ten liniový zákon. Kdo je z oboru, to velmi dobře zná. Je to ta takzvaná, my tomu pracovně říkáme polská metoda vyvlastnění, kdy právě strategické stavby státu se mohou odblokovat a okamžitě stavět, aniž by čekali na ty soudy. Typický příklad dálnice D35 tady ve východních Čechách. I ta D11, která vede právě do Polska, se velmi, teď u Jaroměře už se staví, zrychlila díky těm změnám v legislativě. A prosím, je to vysvětlení, není to výmluva, má to prostě setrvačnost. Jestliže v letech 18, 19 a 20 změníte zákony na výkupy pozemků. No, tak logicky ty stavby se začnou rozbíhat o nějaké 2, 3, 4 roky později. A teď se to opravdu děje a Česká republika teď staví jako nikdy předtím. To je prostě neoddiskutovatelný fakt. Opět Poláci v těch změnách legislativy zřejmě byli rychlejší a povedlo se jim to asi o nějaké volební období dřív.
 

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Paní poslankyně, opravdu to nešlo rychleji a teď doufáte taky a věříte premiérům, že 2028 budeme spojeni?
 

Eva DECROIX, 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu a členka zahraničního výboru /ODS/:
Já nechci doufat a věřit, já bych ráda pracovala na základě nějakých faktů. Vůbec, co se týče věcí, jako je doprava, které jsou poměrně hmatatelné, spočitatelné a o něco, o něco je lze opřít. Já se tady musím jenom usmívat, protože je to vždycky tak, že nesmíme vládě nic vyčítat, ale když tady prostě jako vidíme, že se nepostavilo nic, tak za to zase opětovně nemůže vláda ANO, protože nic nešlo. A u sousedů to šlo, ale samozřejmě ačkoliv oni byli u vlády, tak se ty zákony změnit nemohly.
 

Martin KOLOVRATNÍK, poslanec a místopředseda hospodářského výboru /ANO/:
Teď se staví stovky kilometrů.
 

Eva DECROIX, 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu a členka zahraničního výboru /ODS/:
Takže je to mrzuté. Já bych zopakovala to, co jsem řekla u obrany. Opětovně jsme zaspali a škodí nám to na všech úrovních. Já myslím, že kdokoliv jezdí, já jezdím pravidelně z Jihlavy. Je to zřejmé, jak vypadá naše infrastruktura. Pan kolega se tady zlobí, ale konstatování, že minulé vlády zaspaly. A já tady teď nebudu rozebírat, jestli to byly vlády, ta poslední vláda nebo ty dvě vlády nazpátek, ale my jsme měli na ideové konferenci krásně zpracovaný ministrem dopravy, takový graf, kde bylo vidět, jak rychle rostly dálnice v Polsku, kde byly někde před 10 lety a jak se ta síť krásně rozšířila a jak my jsme se neposunuli opravdu nikam. To znamená, tady to konstatování.
 

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Tak jestli tomu bránila legislativa, jak říká pan Kolovratník.
 

Eva DECROIX, 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu a členka zahraničního výboru /ODS/:
Tak jenom prosím, když tomu brání legislativa, tak od toho tady máme poslance, kteří v minulém volebním období měli právě většinu ze strany ANO a od toho tady máme vládu, aby legislativu změnila. Ale pokud se nám bude vláda, tady v tomto případě minulá, vymlouvat na to, že jí bránila legislativa. Prosím. To je kočka, co si kouše ocas, takhle to jakoby nemůže fungovat.
 

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Ona, jak jsem naznačila, Zuzana Kubátová.
 

Martin KOLOVRATNÍK, poslanec a místopředseda hospodářského výboru /ANO/:
Paní poslankyně, to je lež, lež a lež, vy jste tam nebyla v té Sněmovně. Tady proti tomu se musím ohradit a já nevím, jestli lžete záměrně, nebo tomu nerozumíte. Znovu zopakuji, za vlády hnutí ANO s námi poslanci ve sněmovně jsme dramaticky dvakrát, bylo to v roce 18 a 21, změnili klíčový liniový zákon. Vyhrálo to soutěž roku a začalo se stavět, v tom minulém období se začalo stavět, my jsme odstartovali skoro 200 km těch dálničních staveb a teď běží další. Martin Kupka na ně navazuje a je korektní, na rozdíl od vás, v tom, že říká teď to, co se staví, bylo připraveno předchozí vládou. Vy jste v té Sněmovně nebyla i s poslanci ODS, tehdejší opozice, TOP 09 a dalšími, jsme se společně jako poslanci dohodli napříč politickým spektrem a ty změny zákona jsme prosadili.
 

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Ještě k energetice. Prosím, pane poslanče.
 

Eva DECROIX, 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu a členka zahraničního výboru /ODS/:
Já možná jenom, já se omlouvám, paní moderátorko. Ale úplně není možné.
 

Martin KOLOVRATNÍK, poslanec a místopředseda hospodářského výboru /ANO/:
Jedna věta. Od 1. 7. měl fungovat stavební zákon, který tato vláda opět odložila o rok. To je vše.
 

Eva DECROIX, 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu a členka zahraničního výboru /ODS/:
Dobře. Tak, pane kolego, prosím, jestli se chcete hádat, tak je potom možná dobré někdy přijet do toho studia, protože takhle to není úplně komfortní, abychom na sebe vzájemně reagovali. Pokud mě chcete obviňovat, že lžu, tak, prosím, jenom je potřeba poslouchat, co jsem říkala. Já jsem říkala, že je nesporným faktem, že v zásadě za poslední vlády i za posledních několik vlád se prostě Česká republika v dopravě neposunula tak, aby to někdo viděl.
 

Martin KOLOVRATNÍK, poslanec a místopředseda hospodářského výboru /ANO/:
To není pravda.
 

Eva DECROIX, 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu a členka zahraničního výboru /ODS/:
Jestli jste schválili liniový zákon, to je výborný, ale prosím, podívejme se, kolik postavilo Polsko dálnic a kolik jsme postavili my.
 

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Tak a já jsem ta čísla tady zmiňovala, vybrali jste konkrétně kilometry, nezaměřili jsme se tolik na legislativu.
 

Eva DECROIX, 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu a členka zahraničního výboru /ODS/:
Zásadně se ohrazuji proti vašemu neoprávněnému obviňování.
 

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Prosím ještě, paní poslankyně, energetika. Já jsem to četla, Zuzana Kubátová ze Seznam Zpráv dodala větu, že podobný odstup, jako tedy v dopravě, hrozí teď v energetice. A Polsko podle některých komentářů opravdu Česko může předehnat, doslova cílí na to, aby se stalo jadernou velmocí, takže z nuly půjde na jadernou velmoc a do roku 2043 chce spustit šest velkých reaktorů.
 

Eva DECROIX, 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu a členka zahraničního výboru /ODS/:
Pro diváky a obecně je to tak, že v okamžiku, kdy my jsme přebírali tento stát. A vy tady v zásadě, teď jsme se dostali ke třetímu tématu a všechny, když je shrneme, tak ten stát, já si dovolím použít takový nepěkný termín, byl vybrakovaný.
 

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Ale já to nechápu. Jak to, že Polsko se rozhodne a jde tak rychle. A my samozřejmě teď se tady bavíme.
 

Eva DECROIX, 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu a členka zahraničního výboru /ODS/:
My dlouho, dlouho přešlapujeme. Bavíme se tady. Podívejme se, jak dlouho nám trvaly Dukovany. Já jsem z Vysočiny, to znamená, sledujeme to velmi, velmi pozorně, jakým způsobem se mělo stavět, kdy se mělo začít stavět, kdy bylo možné začít stavět. A co se stalo za minulé vlády? Pan kolega mi možná zase řekne, co všechno udělali, ale ten výsledek konkrétní tady není, my se tady budeme teď přetahovat jako politici, co všechno se zvládlo a kdo lže a kdo nelže. Ale když se opravdu, když vyjdeme z tohoto studia, podíváme se ven. Vy to máte nyní před sebou podložené čísly, tak v posledních 8, 10 letech my jsme opravdu jako republika stagnovali, ať už je to na úrovni dopravy, ať už je to na úrovni energetiky, ať už je to ale i na úrovni některých třeba jako jiných občanských práv, ať už je to na úrovni jiné infrastruktury. Teď to budeme dohánět. Díky Bohu za to, že máme sousedy, se kterými stále jsme schopni navazovat a udržovat takové vztahy, abychom byli schopni někdy i čerpat z toho, že jsou dopředu, ale současně samozřejmě my to musíme nyní dohánět, jak dlouho nám to bude trvat. Těžko říct.
 

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Pokud jde o Polsko, pane poslanče, tak to nejde o dohánění, ale dokonce i o hrozbu toho, že nás předstihne.
 

Martin KOLOVRATNÍK, poslanec a místopředseda hospodářského výboru /ANO/:
Ale samozřejmě já chci věřit, že paní poslankyně svým slovům sama nevěří a použít teda termín, že převzali stát vybrakovaný, je opravdu sprostá lež.
 

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Pojďme k jádru, prosím, pojďme k jádru, pane poslanče.
 

Martin KOLOVRATNÍK, poslanec a místopředseda hospodářského výboru /ANO/:
Pojďme k jádru, u toho jádra. Tendr má tato vláda připravený, může v něm pokračovat, v tom rozšíření českých jaderných bloků, má podporu opozice. Tady my nic obstruovat nebudeme, naopak pomůžeme. A jen znovu připomenu, paní kolegyně, jste u té vládní odpovědnosti rok a tři čtvrtě, na podzim to budou dva roky, je to celé na vás. A jeden konkrétní příklad, ministr Síkela sliboval energetický zákon k nám do hospodářského výboru o té tzv. komunitní energetice. Je to něco trochu jiného než jádro, je to rozvoj těch solárních systémů pro obce, společenství atd. Sliboval ho letos na jaře, že bude hotový a teď jsme se dozvěděli, že možná formou mimořádné schůze ho přinesete na konci srpna do Sněmovny. Tolik k výsledkům vaší práce.
 

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Dobře, pane poslanče, je to jiná věc. A ještě jednu větu k tomu, že za pana ministra Havlíčka se tady dost řešili i bezpečnostní otázky, pokud jde o jádro. Ale o tom už dejme potom jinou diskusi někdy jindy. Martin Kolovratník, hnutí ANO, Eva Decroix, ODS. Děkuju.
 

Eva DECROIX, 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu a členka zahraničního výboru /ODS/:
Já vám také děkuji. Na shledanou.
 

Martin KOLOVRATNÍK, poslanec a místopředseda hospodářského výboru /ANO/:
Děkuji za pozvání a klidný večer, na shledanou. Díky.