Události, komentáře
13. května 2022

Eva Decroix: Události, komentáře ČT24

(ČT 24 ) Hostem diskusního pořadu Události, komentáře ČT24 byla první místopředsedkyně poslaneckého klubu ODS Eva Decroix.

Celou debatu s Evou Decroix můžete zhlédnout na ČT24.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan kritizoval záměr Finska a Švédska vstoupit do NATO. Podle něj by přijetí skandinávských zemí do Severoatlantické aliance byla chyba. Nové členy státy NATO musí schválit jednomyslně. Turecko tak může vstup vetovat.

Václav ČERNOHORSKÝ, zpravodaj ČT, Instanbul:
První reakce po dnešních slovech tureckého prezidenta byly, proč něco takového říká veřejně, a co bude Turecko chtít za podporu členství Švédska a Finska v Severoatlantické alianci? To je linka, kterou naznačila i šéfka švédské diplomacie, která řekla, že její země si je vědoma toho, že ratifikační proces může být využíván ke sledování nějakých domácích politických cílů. Ankara a Stockholm jsou dlouhodobě na nože kvůli aktivitě Švédska v kurdské otázce. Naposledy loni Ankara vehementně kritizovala přímá jednání mezi členy švédské vlády a čelními představiteli kurdské autonomie na severovýchodě Sýrie, zatímco Ankara je považuje za teroristy, pro Švédsko a také další západní země jsou to spojenci v boji se samozvaným Islámským státem.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
A Události, komentáře jsme otevřeli dvojicí hostů mužů a pokračujeme dvojicí hostů žen, jimiž jsou
Eva Decroix, členka zahraničního výboru Poslanecké sněmovny za ODS. Dobrý večer.

Eva DECROIX, první místopředsedkyně poslaneckého klubu a členka zahraničního výboru PS PČR /ODS/:
Já vás zdravím, dobrý večer.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
A taktéž na dálku zdravím Jaroslavu Pokornou Jermanovou, místopředsedkyni zahraničního výboru za hnutí ANO, i vám dobrý večer.

Jaroslava POKORNÁ JERMANOVÁ, místopředsedkyně zahraničního výboru PS PČR /ANO/:
Hezký večer vám, i divákům.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Až bude česká Sněmovna, Senát taky, ale jste tady jako zástupkyně Sněmovny, tak se pojďme bavit o sněmovně, hlasovat o rozšíření Severoatlatické aliance, pokud Finsko a Švédsko skutečně tu žádost podají, projde tenhle ten návrh?


Eva DECROIX, první místopředsedkyně poslaneckého klubu a členka zahraničního výboru PS PČR /ODS/:
Já pevně věřím, že ano. A já dokonce i věřím, že tomu tak bude brzy.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Co když paní Pokorná Jermanová, hnutí SPD, které bylo tak kritické k dřívějším rozšířením Aliance, bude obstrukcemi blokovat tu sněmovnu, jako se jim to podařilo vcelku úspěšně i v těch uplynulých týdnech?

Jaroslava POKORNÁ JERMANOVÁ, místopředsedkyně zahraničního výboru PS PČR /ANO/:
Já nejsem zástupce SPD, já můžu mluvit jedině za hnutí ANO. A já se domnívám, že my vstup Švédska a Finska do NATO podpoříme.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Jak by, paní Decroixová, vstup Finska a Švédska podpořil českou bezpečnost, jak by ji posílil?


Eva DECROIX, první místopředsedkyně poslaneckého klubu a členka zahraničního výboru PS PČR /ODS/:
Vzhledem k tomu, že jakékoliv posílení Severoatlantické aliance je vlastně jako posílení všech jejích členů, tak pro Českou republiku je to dobrá zpráva. Já tam nevidím nic, co by bylo konfliktního nebo kontroverzního. Spolupráce se Švédskem je v té bezpečnostní lince, nejenom politické lince mezi Českou republiku a Švédskem dlouhodobě na velmi kvalitní úrovni. Švédsko se dlouhodobě účastní i misí NATO. Co se týče Finska, tak ta situace je velmi podobná. To znamená, pro mě je to rozhodnutí, které je samozřejmě pro tyto státy velmi důležité, protože po letech neutrality je to velký krok, ale pro nás je to pouze rozhodnutí, které je pozitivní, které lze uvítat.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Má cenu věnovat pozornost stále ještě reakcím Ruska na tohle rozšíření Severoatlantické aliance, které se mu logicky nelíbí a hrozí nejrůznějšími věcmi?


Eva DECROIX, první místopředsedkyně poslaneckého klubu a členka zahraničního výboru PS PČR /ODS/:
Pozornost jim určitě musíme věnovat, je spíš otázka, jak si je vyložíme. A vy jste použil to slovo hrozí, ano, Rusko v poslední době hrozí, dovolím si říct, až vydírá, vlastně klade si podmínky, co mohou a nemohou dělat ostatní členské státy, nicméně Finsko i Švédsko jsou suverénními státy. My víme, že politika otevřených dveří je dlouhodobě prosazovaná politika NATO. To znamená, já si nemyslím, že bychom měli ať už my, nebo kterékoliv jiné členské státy NATO se ohlížet na stanovisko Ruska ohledně vstupu Švédska a Finska do NATO. Samozřejmě, pokud by byla jakákoliv možnost s Ruskem standardně diplomaticky vyjednávat, tak ta situace by byla jiná, ale víme, že tomu tak není.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Paní místopředsedkyně, měli bychom mít obavy z reakcí Ruska na tenhle plán Švédska a Finska, byť tedy není ještě vyřčený definitivně, zejména ze strany Švédska, u Finska to byl prezident s premiérkou, měli bychom z těch hrozeb mít obavy?

Jaroslava POKORNÁ JERMANOVÁ, místopředsedkyně zahraničního výboru PS PČR /ANO/:
Já si myslím, že obavy vůči Rusku musíme mít pořád. Ale na druhou stranu je potřeba i s nepřítelem v tuto chvíli vyjednávat, protože jinak než vyjednáváním neukončíte spory. Protože válečný konflikt může trvat dlouho, teď myslím Ukrajinu, a může to stát spoustu zbytečných životů. A co se týče vstupu Finska nebo Švédska, tak musím zopakovat to, co tady říkala moje kolegyně, že jsou to suverénní státy, mají na to právo, je potřeba říct, že jsou součástí obranných mechanismů Evropské unie a mají právo vstoupit do NATO a je potřeba vyjednat podporu, je potřeba diplomaticky jednat i s Tureckem, které je dlouhodobě spojencem Ruska, je potřeba na to nezapomínat a je opravdu o to intenzivněji potřeba jednat.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Když už jste otevřela to Turecko, tak jak čtete jejich dnešní nebo prohlášení prezidenta Erdogana, který říká, že se nekloní ke vstupu Švédska a Finska do Aliance?

Jaroslava POKORNÁ JERMANOVÁ, místopředsedkyně zahraničního výboru PS PČR /ANO/:
Já myslím, že s tureckým prezidentem máme velké zkušenosti z minula, určitě bude svoji podporu podmiňovat nějakými podmínkami, výhodami pro Turecko, ale já doufám, že NATO, zástupci NATO, Finsko hlavně a Švédsko si tu podporu vyjednají, protože já si myslím, že NATO vstupem Švédska a Finska se rozroste o velmi kvalitní partnery, a já si myslím, že ti jsou potřeba.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Vy jste říkala, že si bude klást nějaké podmínky, mě by právě zajímalo, co si myslíte, že Turecko může v téhle situaci chtít? Za co bude chtít třeba ten potenciální souhlas s rozšířením zobchodovat? Jak to vnímáte vy? To je základní otázka.

Jaroslava POKORNÁ JERMANOVÁ, místopředsedkyně zahraničního výboru PS PČR /ANO/:
To já nevidím panu prezidentovi Turecka do hlavy. To bych tady věštila z křišťálové koule, a to opravdu dělat nebudu. Nicméně zažili jsme v minulosti situaci, kdy Evropské unii vyhrožoval uprchlíky, které má na svém území. Já doufám, že takhle vyhrocená situace to nebude, ale bude to určitě nějaká ekonomická podpora či něco podobného pro Turecko.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Paní Decroix, jak vy tohle čtete? Co může Erdogan, je to čerstvé prohlášení ze dneška, co může chtít? Je to vyjednání si nějakých konkrétních věcí výměnou za to, že potom přistoupí na to? Ostatně to je taktika, kterou vidíme i v Evropské unii například ze strany Maďarska, možná se k němu za chvilku ještě dostaneme. Co může Turecko chtít?


Eva DECROIX, první místopředsedkyně poslaneckého klubu a členka zahraničního výboru PS PČR /ODS/:
To bych předjímat nechtěla, na to je ta zpráva příliš čerstvá. Ale k pozici Turecka, ona je malinko, tady zaznělo, že dlouhodobě spolupracuje s Ruskem. To zřejmě ano. Na straně druhé Turecko třeba v tomto konfliktu stálo taktéž na straně Ukrajiny, kdy Turecko přijalo mnoho uprchlíků, Turecko dlouhodobě podporovalo i Ukrajinu vojensky. A požadavky Erdogana, jeho stanovisko, zazněly tam vlastně dva body, které já jsem zaznamenala. Je to to tzv. pálení koránu, které nedávno proběhlo během demonstrací ve Švédsku, což je otázka velmi ožehavá, protože víme, že švédská premiérka víceméně jej neodsoudila, prohlásila, že je to nějaká svoboda slova, to je zřejmě na nějaké diplomatické jednání, jakým způsobem k tomuto přistoupit, jestli je to nějaký…, jak se nyní používá. Tam si dokážu představit, že tu islámskou komunitu to mohlo nějakým způsobem pobouřit. A pak je tam ta druhá otázka, která zazněla v reportáži předtím, která se týká těch separatistických, ta se domnívám, že bude mnohem složitější, a neumím teď odpovědět, jestli vůbec v tomto ohledu je možné najít nějaký kompromis, použiju váš termín, jestli je možné co obchodovat.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Tyhle věci jsou ale, jak se zdá, namířené primárně rovněž z Turecka. Takže o to komplikovanější možná ten obchod asi bude.


Eva DECROIX, první místopředsedkyně poslaneckého klubu a členka zahraničního výboru PS PČR /ODS/:
Přesně tak. Ono v zásadě vzhledem k tomu, že všechny členské státy NATO musí ratifikovat vstup nových členů, tak bylo možné předpokládat, že některý z členských států vnese do tohoto jednání své vlastní národní zájmy. Nyní bude předně na ostatních členských státech a dále na představitelích NATO i na představitelích těch vstupujících států, vlastně vyjednat takovou situaci, aby ta celková situace NATO, otázka bezpečnosti, celku, převážila nad těmi zájmy Turecka jakožto národními zájmy.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Paní Pokorná Jermanová, váš kolega Jaroslav Bžoch napsal na Twitter: „V rámci NATO dělají členské státy, co můžou, ale Evropská unie začíná zaostávat. Nevím, na co lídři členských států čekají.“ Máte také pocit, že Evropa zaostává a že stále na něco čekají?

Jaroslava POKORNÁ JERMANOVÁ, místopředsedkyně zahraničního výboru PS PČR /ANO/:
Myslíte ve vztahu k Ukrajině? Tam určitě ano, já si myslím, že jsme zaostávali už před vypuknutím toho incidentu, před vypuknutím války na Ukrajině. Já to říkám dlouhodobě, s Ukrajinou se mělo intenzivněji pracovat, měly být zahájeny přístupové pohovory. Jáá sama zastupuju Českou republiku ve výboru regionů a tam máme pracovní skupinu pro Ukrajinu, ale žádné intenzivnější kroky se neděly. Teď jsou přijímané různé deklarace, vytváří se podpora finanční pro Ukrajinu, ale je potřeba mnohem rychleji, intenzivněji ty kroky realizovat. Takže opravdu pokulháváme v Evropské unii za NATO.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
To nejde jenom o deklarace. Evropská unie se vcelku bezprecedentně dokázala shodnout dosud na pěti balících sankcí, které byly schváleny, ten šestý je teď ve vzduchu, který se týká embarga na dovoz ropy, tohle je na chod Evropské unie relativně tedy ve vztahu k historii docela dost.

Jaroslava POKORNÁ JERMANOVÁ, místopředsedkyně zahraničního výboru PS PČR /ANO/:
Já se omlouvám, já v těchhle věcech jsem možná trošku netrpělivější než ostatní. Já si myslím, že už máme také koukat na to světlo na konci tunelu a tzn. připravovat podpůrné programy pro to, aby se Ukrajina vlastně zvedla po ukončení toho konfliktu, a měli bychom s ní začít jednat o tom, za jakých podmínek přistoupí k Evropské unii, zda vůbec, v jakém horizontu, jaké podmínky bude muset plnit. A to zatím na stole nic konkrétního neleží. To, že se přijímaly sankce, to je určitě dobře a ano, máte pravdu, je výjimečné, že tak rychle se shodla většina nebo všechny země Evropské unie. Ale já myslím, že bychom měli dělat ty další kroky, protože Evropská unie je v tomto pomalá a Ukrajina na tom bude velmi špatně. A já doufám, že co nejdříve ten konflikt bude ukončen. A pak je potřeba Ukrajině pomoct a na to musíme být připraveni. A na to připraveni rozhodně v tuto chvíli nejsme.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
K tomu jenom dodám, že Evropská komise už prohlásila, že v červnu se bude právě zabývat tím dotazníkem, který přišel z Ukrajiny, a mimo to samozřejmě na separátních kolejích se rozjíždí projekty obnovy nejenom na úrovni Evropské unie, ale samozřejmě Mezinárodního měnového fondu, Světové banky a tak dál. Ale tohle je vedlejší věc. Pojďme se jenom, paní Decroix, podívat ještě na ten šestý balík sankcí, který byl sice navržen Evropskou komisí, ale stále ještě nebyl schválen všemi, protože zejména Maďarsko možná s ním má ideologičtější problém než ten slovenský nebo český, který se zdá být techničtější. Jak bychom se tedy měli k Maďarsku chovat?


Eva DECROIX, první místopředsedkyně poslaneckého klubu a členka zahraničního výboru PS PČR /ODS/:
Je potřeba upřesnit, proč s ním má Maďarsko problém. Maďarsko má problém především s tou částí těch sankcí, která se týká embarga ropy, kdy v zásadě Maďarsko se k tomu staví tak, že byť tam tři státy, to znamená my, Slovensko a Maďarsko, měly výjimku, a teď nevím, jestli to bylo do roku 2024, ale Maďarsko říká, někdy jsem zaregistrovala, že je to pro ně ekonomická atomová bomba nebo něco takového. To znamená, já si dokážu představit předně další vyjednávání s Maďarskem, jestli je to pro ně opravdu jakoby ekonomicky natolik neúnosné. Protože ta celková zpráva, která jde z Evropské unie, je za a nutnost další jednotnosti, a přece jenom ta ropa je jako důrazným signálem pro Rusko. To znamená, jak bychom se měli dále chovat, tady jsme opravdu v rámci té diplomacie, vyjednávání v rámci Evropské unie. To znamená dále jednat s Maďarskem, pokusit se najít tu shodu tak, aby ten šestý balík sankcí byl co nejúčinnější.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Paní Jermanová Pokorná, dostává se Maďarsko do silné izolace, jak tvrdí v čerstvém prohlášení ministr Bek? A až se Česko stane předsednickou zemí Evropské unie, což bude co nevidět, za několik týdnů, jak bychom se měli k Maďarsku chovat?

Jaroslava POKORNÁ JERMANOVÁ, místopředsedkyně zahraničního výboru PS PČR /ANO/:
Já musím říct, že Maďarsko je součástí V4, nedávno proběhlo společné jednání parlamentů, výboru pro evropské záležitosti a tam se Maďaři určitě necítili a ani se nechovali, jako že jsou mimo nějakým způsobem, že se s nimi nekomunikuje, naopak. Ano, a já potvrzuji to, co tady říkala paní kolegyně, že oni chtějí výjimku mnohem větší, než chceme my nebo Slovensko, ale to je právě prostor pro vyjednávání. A já si nemyslím, že bude Maďarsko v izolaci. Akorát to vyjednávání s ním je složitější a na delší dobu. Takže já si rozhodně nepřeji to, aby se Maďarsko do nějaké izolace dostalo, protože je součástí střední Evropy a je potřeba s ním mluvit.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Otázka, jestli se do toho Maďarsko dostává samo, nebo jestli bychom ho měli do té izolace dostávat my. Na to se právě ptám. Já vím, že pro vás je to citlivější otázka vzhledem k úzkým vazbám mezi bývalým premiérem Babišem a současným premiérem Viktorem Obránem.

Jaroslava POKORNÁ JERMANOVÁ, místopředsedkyně zahraničního výboru PS PČR /ANO/:
Pane redaktore, já se omlouvám, pane redaktore, prosím vás, nepodsouvejte mi tyhle věci.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Já vám nic nepodsouvám, to je fakt. To jsou fakta, která říkám.

Jaroslava POKORNÁ JERMANOVÁ, místopředsedkyně zahraničního výboru PS PČR /ANO/:
A vůbec to pro mě není složitá záležitost. Ale já nemám úzké vztahy s panem Orbánem. A já budu hovořit to, jak to cítím a jak to vidím. A z mého pohledu a můj názor je takový, že s Maďarskem je potřeba hovořit a je potřeba ty hrany obrušovat, i když to je někdy složitější. A pokud Maďaři tvrdí, že je to pro ně složitější, a mají s tím zásadní problém, tak je potřeba o tom opravdu jednat. Každopádně v tuhle chvíli je to tak, že Maďarsko je součástí střední Evropy, V4 a my s nimi musíme jednat.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Paní Decroix, prosím.


Eva DECROIX, první místopředsedkyně poslaneckého klubu a členka zahraničního výboru PS PČR /ODS/:
Prosím, jenom velmi krátce. Je totiž určitá kontroverze i v tom stanovisku, které vyjadřuje paní kolegyně, kdy na jedné straně říká: musíme jednat rychleji a pochybuje o tom, jestli Evropská unie jedná dostatečně aktivně, proaktivně. A na straně druhé jsou tedy státy, které určitým způsobem brzdí ten posun Evropské unie. Brzdí právě tu rychlost a tu intenzitu, s jakou my potřebujeme vystupovat. A tady já bych souhlasila s tím, že Maďarsko je právě ten stát, který se dostává jakoby samo malinko na tu druhou kolej, protože jde spíš tím druhým směrem. Já jsem to už vyjadřovala někde jinde, samo se dostává spíše jakoby na tu ruskou stranu svým postojem. Není to naše vůle, to znamená, tam my můžeme vyjednávat, ale nemůžeme změnit jejich stanovisko a bohužel to jako brzdí nás všechny.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
A my budeme samozřejmě velmi pozorně sledovat, jak česká vláda nebo Česko, lépe řečeno, se stane předsednickou zemí Evropské unie, jak bude s Maďarskem vyjednávat. Doufám, že se možná i k téhle debatě v tomhle složení sejdeme někdy jindy v Událostech, komentářích. Jaroslava Pokorná Jermanová a
Eva Decroix. Dámy, děkuju mnohokrát za to, že jste byly hosty Událostí, komentářů, a pěkný večer. Díky moc.

Jaroslava POKORNÁ JERMANOVÁ, místopředsedkyně zahraničního výboru PS PČR /ANO/:
Děkuji. Děkujeme za pozvání. Hezký večer.


Eva DECROIX, první místopředsedkyně poslaneckého klubu a členka zahraničního výboru PS PČR /ODS/:
Mějte se krásně, na shledanou.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Díky, na shledanou.

Eva Decroix

Eva Decroix

1. místopředsedkyně poslaneckého klubu PČR
členka výkonné rady
krajská zastupitelka
zastupitelka statutárního města
předsedkyně regionálního sdružení
členka oblastní rady

Více o autorovi