Novinky Mediální výstupy

Projev k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2022

(www.psp.cz) Ministr financí a první místopředseda ODS Zbyněk Stanjura vystoupil před poslanci s projevem k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2022.

Vážená paní místopředsedkyně, vážení kolegové, vážené dámy, vážení pánové.

Dovolte mi, abych vás jménem vlády seznámil s návrhem státního rozpočtu na rok 2022. Kdybych ho měl charakterizovat jednou větou, tak ta věta by zněla: Zodpovědné protiinflační vládnutí bez zvyšování daní.

Nejprve mi dovolte pár obecných poznámek, o čem je vlastně první čtení státního rozpočtu. Dnes se společně zaměříme na ty základní parametry tak jako v minulých letech. To znamená, úkolem Poslanecké sněmovny je buď schválit nebo odmítnout základní parametry rozpočtu, to znamená celkové příjmy, celkové výdaje a bohužel deficit státního rozpočtu.

Když se podíváme na ta čísla, tak musím konstatovat, že navržený schodek rozpočtu je takřka o 100 miliard nižší než ten, který navrhla minulá vláda a který máme v systému jako sněmovní tisk 32, pokud mě paměť neklame. Navržený schodek státního rozpočtu je o 140 miliard nižší než byl výsledek hospodaření v roce 2021, a je o 220 miliard nižší než byl navržený schodek schválený Poslaneckou sněmovnou pro rok 2021. Jenom připomínám, pro ten schodek 500 miliard hlasovaly poslanecké kluby komunistů, socialistů a hnutí ANO. My jsme slíbili, že navržený schodek rozpočtu bude nižší než 300 miliard korun.

Když se podíváte do těch čísel, rychlou analýzou zjistíte, že pokud by nebyly dodatečné - já jim říkám inflační - příjmy, a pokud by nebyly dodatečné výdaje v té samé logice, tak bychom skutečně náš slib splnili a navržený schodek by byl pod 300 miliard korun. Zároveň díky těm dodatečným příjmům zvládneme i dodatečné výdaje. Dodatečné příjmy tvoří 62 miliard korun, toto číslo vychází z lednové makroekonomické predikce a zapojili jsme 42 miliard dodatečných výdajů, z nichž polovina jde na mimořádnou valorizaci důchodů. To přesné číslo známe od pondělka, od úterka. My jsme na to alokovali 21 miliardy korun. V pondělí Český statistický úřad oznámil a publikoval výši lednové inflace, která je bohužel takřka 10 %, 9,9 %. Na základě toho Ministerstvo práce a sociálních věcí bezprostředně zpracovalo návrh na řízení vlády o mimořádné valorizaci důchodů. A přestože vláda na to má 50 dnů, tak ve středu, dva dny poté, co toto číslo bylo publikováno, vláda schválila toto nařízení z dílny Ministerstva práce a sociálních věcí. Mohu oznámit, že průměrný důchod, podotýkám slovo průměrný, to znamená ne pro každého našeho penzistu, se zvýší od 1. června 2022 o 1017 korun.

Teď mi dovolte oficiálně na mikrofon říct ta čísla, která všichni znáte, která jsou uvedena v tom sněmovním tisku. To znamená, vláda navrhuje, aby celkové příjmy byly 1613,2 miliardy proti původnímu návrhu 1551 - to je těch +62; celkové výdaje 1893,2 miliardy proti 1927,6 z toho minulého návrhu a deficit jednoduchou matematickou operací, když od příjmů odečteme výdaje, je 280 miliard proti tomu původnímu návrhu, který byl 376,6 miliardy. Jak už jsem řekl, návrh rozpočtu obsahuje úspory ve výši 77 miliard. A protože výdaje státu se člení na dvě základní kategorie, běžné a kapitálové výdaje, takže v běžných výdajích jsou úspory 62 miliardy, v kapitálových výdajích 15 miliard. Možná nejprve okomentuji ty kapitálové výdaje, protože na první poslech bez hlubšího rozboru to číslo nezní pozitivně. Nicméně chci říct, že jediným vodítkem, kterým všichni členové vlády posuzovali investice ve svém resortu, bylo to, zda jsme schopni tuto investici realizovat v letošním roce nebo minimálně podepsat kontrakt v letošním roce.

A našli jsme investice za zhruba 15 mld. korun, které nejsou připraveny tak, abychom je mohli s klidným svědomím zařadit do státního rozpočtu. Hlavní důvod je, že jsme v deficitu. Pokud bychom tam - a mohli jsme to udělat - tyto investice zahrnuli, půjčovali bychom si na něco, o čem dopředu víme, že letos nespotřebujeme. Myslím, že nikdo z nás, nikdo z občanů, by si nevzal půjčku na něco, o čem ví, že v letošním roce si prostě nekoupí nebo že to nebude investovat. I tak zůstaly investice, navržené investice ve výši 213 mld. korun. A jenom připomenutí, z výsledků hospodaření státního rozpočtu k 31. 12. 2021 loni byly navržené investice přibližně ve výši 189 mld.

To znamená těch 203 mld. navržených kapitálových výdajů je o 14 mld. vyšší, než byl plán roku 2021 ve schváleném rozpočtu, a protože se loni bohužel nepodařilo vyčerpat všechny investice, ten závěrečný účet je 177 mld., tak je o 26 mld. vyšší, než byla skutečnost roku 2021. Všechna ministerstva garantovala svým ministrům a ministryním, že to číslo je realistické a že jsou schopni těch 203 mld. efektivně a rozumně investovat v letošním roce. Uvidíme zhruba za deset a půl měsíce, zda se jim to povedlo, pokud ne, tak se budeme ptát těch, kteří to tvrdili, jak je to možné, že jsme ty peníze rozpočtovali zbytečně.

Když si zjistíme celkové výdaje loňského rozpočtu a celkové kapitálové výdaje, tak dojdeme k číslu, že to bylo zhruba 9,3 % všech výdajů státního rozpočtu, těch 203 mld. je přibližně 10,7 % všech výdajů. My jsme opět slibovali, že se pokusíme v každém roce mít minimálně 10 % výdajů investičních. Tento návrh rozpočtu tento náš závazek a tento náš slib obsahuje. Myslím si, že pokud bude zájem dnes anebo při druhém čtení, tak jednotlivé členky a členové vlády jsou schopni podrobně vysvětlit, které ty investice identifikovali ve svém rozpočtu, že nejsou připraveny tak, aby se mohly v letošním roce uskutečnit.

Teď se chvíli budu věnovat těm úsporám v oblasti běžných výdajů, to je ta druhá kategorie výdajů státního rozpočtu, ta, která je mnohem vyšší. Pokud si odečteme 1893 minus 203, tak dojdeme k číslu, obrovskému číslu 1690 mld. Jinými slovy běžné výdaje, běžné výdaje jsou vyšší než všechny příjmy státního rozpočtu, a to o 77 mld. korun. My jsme nebyli schopni z časových a legislativních důvodů tento neblahý trend více zastavit a otočit. Je nám jasné, že to se nemůže opakovat dlouhodobě, protože bychom veškeré investice plus další běžné výdaje měli na dluh, a to si myslím, že udržitelné prostě není. A těch 1690 mld. už je poníženo o těch 62 mld. úspor, které jsme našli. To znamená v okamžiku, kdy bychom ty úspory nehledali, by ten poměr, ten přesah běžných výdajů nad veškerými příjmy státu byl takřka 270 mld. korun.

Kde jsme našli ty úspory. Užší provozní výdaje, zaužívaný pojem v metodice státního rozpočtu. Kdybych to měl jednoduše vysvětlit, to jsou klasické provozní výdaje, nájmy, energie, koupené služby, všechno, co znáte ze svých domácností nebo ze svých firem. Tam jsme našli napříč resorty 13 mld. korun. Říkali jsme, že budeme snižovat zejména neinvestiční české dotační programy pro podnikatele. V tomto směru jsme udělali letos první krok. Nejvýznamnější položka v této oblasti je snížená dotace na obnovitelné zdroje energie o 8 mld. korun.

Dále jsme přistoupili k redukci proti tomu návrhu, který poslala vláda do Poslanecké sněmovny, celkových výdajů na platy státních zaměstnanců a ty se snížily zhruba o 9 mld. korun proti návrhu ze sněmovního tisku 32. Co je důležité ovšem říci v této oblasti, když porovnáte celkové výdaje na platy proti roku 2021, jsou vyšší o 7 mld. v rozpočtu a protože pro mě z nepochopitelných důvodů, ale berme to jako fakt, v této položce zůstaly řádově jednotky miliard z loňského roku, tak ty mzdy v objemu porostou pravděpodobně o 9 až 10 mld. proti roku 2021. Jenom podotýkám, že to nařízení vlády Andreje Babiše, které jsme revokovali dvanáct dnů po uvedení do funkcí, tato vláda připravila a schválila po prohraných volbách, ne dopředu, tomu bych rozuměl. Připomínám slova bývalé ministryně z loňského března, kdy říkala: nikomu nic, ani policistům, ani hasičům, ani vojákům. A tento názor minulá vláda změnila po prohraných volbách. My jsme k tomu přistupovali zodpovědně a věřte nám, že nemáme žádnou radost, že jsme nemohli přidat v tarifech všem státním zaměstnancům. Nemáme z toho radost, ale více než to, co vláda schválila, si prostě dovolit nemůžeme, protože i toto zvýšení jde na dluh. Jak jsem říkal, vlastně stovky miliard běžných výdajů jsou nad všechny příjmy státního rozpočtu. Radost z toho nemáme.

Cesta z toho ven je v zásadě jako heslo jednoduchá, v realizaci mnohem složitější. Musíme přistoupit k legislativním změnám, musíme zeštíhlit stát, musíme rušit agendy, formuláře. Není možné, abychom měli tak velkou byrokracii. Pak budeme moci přistoupit k redukci počtu tabulkových míst a tudíž budeme mít méně státních zaměstnanců, přesto mohou mít vyšší platy. A i mezi státními zaměstnanci platí to, co platí všude. Máte skvělé státní zaměstnance, ti mají mít skvělé platy, pak máme průměrné zaměstnance, ti by měli mít průměrné platy a pak máme ty ostatní a tam je to docela logické, jaké platy by měli mít.

Bod, který budí velkou kontroverzi, to je třeba přiznat, je rozhodnutí vlády zachovat platby za státní pojištěnce na úrovni roku 2021. Rovnou odpovím na kritiku, že se to neopírá o změnu legislativy. Odpovím ano, tato kritika je oprávněná a pravdivá, nicméně sami asi uznáte, doufám, že i z opozičních lavic, že za těch 77 dnů se nedá připravit, projednat a schválit zákon ani v Poslanecké sněmovně, ani v Senátu. Příští týden, nejpozději přespříští týden bude tento návrh předložen vládě, pak bude poslán do Poslanecké sněmovny a z rozhodnutí vlády já tento návrh zákona budu obhajovat v obou komorách Parlamentu České republiky.

K tomu ale opět musím říct dvě základní věci, dva základní vzkazy. Za prvé, to rozhodnutí nemá žádný vliv na zvýšení platů zdravotníků o 6 %. Žádný vliv. To znamená platy budou zvýšeny o těchto 6 %. Za druhé, na společném jednání s panem ministrem zdravotnictví a vedením všech zdravotních pojišťoven jsme byli ubezpečeni, že toto rozhodnutí nemá žádný dopad na rozsah a kvalitu poskytované zdravotní péče. Současně jsme jim slíbili, že budeme společně hledat - ministr zdravotnictví a já - mechanismus automatické valorizace platby za státní pojištěnce. Až ho najdeme, předložíme návrh zákona vládě a poté i vám a kolegům v Senátu, protože si myslíme, že pokud najdeme správný valorizační vzorec, tak to přinese tu požadovanou stabilitu do systému zdravotního pojištění.

Když se podíváme na dodatečné výdaje 62 miliard, máte to popsáno docela detailně a poctivě ve sněmovním tisku, hned vysvětlím, proč tomu říkám dodatečné inflační příjmy. Nemáme z toho žádnou radost. Ale je poctivé přiznat, že díky inflaci očekáváme zhruba o 35 miliard vyšší příjmy ze sociálního pojištění, resp. tím pádem z mezd a platů, zhruba o 18 miliard vyšší příjmy, než bylo odhadováno, z DPH. U některých dalších daní naopak počítáme s poklesem proti tomu plánu. Nicméně ta čísla nestanovila vláda. Opsali to tam, makroekonomická predikce z ledna letošního roku, kde je odhad i inflace, růstu a podobně. To kdyžtak podrobně řeknu zřejmě z časových důvodů až po vystoupení pana prezidenta. A všechny peníze z makroekonomické predikce jsme vzali a zapojili do státního rozpočtu.

Chci říct, že podle zákona si stát zřídil nezávislou instituci Národní rozpočtovou radu, jejíž hlavním úkolem je vlastně vydávat stanoviska o hospodaření státu a taky k zákonům, které mohou mít velký dopad do veřejných rozpočtů. To stanovisko, kdybych ho měl zjednodušeně interpretovat, možná to nechám na předsedu rozpočtového výboru, aby podrobněji informoval, protože jak paní předsedkyně Eva Zamrazilová, tak další člen Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl se účastnili aktivně jednání rozpočtového výboru a konstatovali toto: po čtyřech letech dochází k potřebnému, nutnému obratu v rozpočtové politice vlády. V zásadě ten návrh přivítali s konstatováním, a je to konstatování i mnoha ekonomických expertů ve veřejném prostoru v debatách, že je to jenom začátek a že další a nelehké kroky nás teprve čekají, mimo jiné proto, abychom se dostali k tomu stavu, že nebudou běžné výdaje vyšší, nebo minimálně tak velký rozdíl mezi běžnými výdaji a celkovými příjmy státního rozpočtu. Navíc tuto prognózu posoudil výbor pro rozpočtové prognózy, tuto predikci. A ten ji označil jako realistickou. A podle informací náměstků ministra financí a lidí, kteří se dlouhodobě účastní tohoto jednání, tak říkají, že to bylo snad poprvé, co oni si pamatují, že to hodnocení, že je to realistický scénář, že to bylo jednomyslné.

Předpokládám, že o výši dodatečných příjmů nebude velká politická debata. Podle mého názoru a podle názoru celé vlády to jsou objektivní data, objektivní čísla.

Z dodatečných výdajů jsem už mluvil o mimořádné valorizaci. To je zhruba polovina těch 42 miliard, které jsme zapojili do návrhu státního rozpočtu. Další dodatečné výdaje, a vezmu je asi podle výše, které v původním rozpočtu nebyly. Některé z nich tam nemohly být, třeba ta mimořádná valorizace, to je potřeba si říct. O některých jsem přesvědčený, že už tam být měly. Vzhledem k výši inflace, vzhledem ke zvyšující se základní úrokové míře jsme do návrhu zvýšili odhad výdajů na státní dluh s ohledem na obezřetnost o 5 miliard korun, ze 45 na 50 miliard korun. Ještě před šesti lety na této položce bylo 40 miliard korun. Společně, mám pocit, že všemi hlasy v Poslanecké sněmovně bez ohledu na to, zda členky a členové poslaneckých klubů sedí v opozičních nebo vládních lavicích, jsme schválili novelu o příspěvku na bydlení, která prošla i Senátem a kterou podepsal pan prezident. Tam jsme odhalili dodatečné výdaje ve výši 3 miliard s tím, že vláda v tomto návrhu zákona i díky všem členům Poslanecké sněmovny dostala novou pravomoc, aby případně, pokud ty ceny budou nadále růst více, než se předpokládá, mohli změnit základní čísla, od kterých se odvíjí příspěvek na bydlení.

Byli jsme dlouhodobě kritizováni za to, že jsme ještě nespustili kompenzační programy podnikatelům. Tak si řekněme, že v původním návrhu státního rozpočtu byla na kompenzace podnikatelům jedna velká nula. Jedna velká nula. A ti, kteří dali nulu, nás ještě kritizují, že když jsme schválili kompenzace v rozsahu 5 miliard, že je to špatně. Tak si porovnejme nulu a 5 miliard a každý z nás si může odpovědět, co je pro ty, kterým vláda ztížila, nebo zakázala podnikání v určitém časovém období, co je lepší, jestli nula, nebo 5 miliard.

Dodatečný výdaj - odvod do Evropské unie plus 2 miliardy, vycházíme i z loňské zkušenosti, kdy se v průběhu roku nařízený odvod zvýšil. Nicméně, jak jsme publikovali před několika dny, Česká republika je nadále v pozici čistého příjemce. Když porovnáte povinné platby a příjem z evropských fondů, jsme v pozici čistého příjemce.

Z větších dodatečných výdajů bych ještě zmínil dofinancování soukromých a církevních škol, které podle mě už v tom návrhu rozpočtu být mělo a nebylo, 850 milionů korun. A zvýšili jsme výdaje státu na předsednictví o 400 milionů korun s tím, že pokud se ta částka ukáže, že nebude dostatečná k tomu, abychom důstojně a se ctí zvládli evropské předsednictví, tak jsme připraveni tam ty výdaje navýšit.

To jsou, bych řekl, základní fakta, základní data k návrhu rozpočtu. Jsem určitě připraven odpovídat na konkrétní dotazy či podněty. Myslím si, že podrobnější debata nás čeká mezi prvním a druhým a pak hlavně v rámci druhého čtení, kdy předpokládám, desítky pozměňovacích návrhů.

A na závěr mi dovolte, abych vás jménem celé vlády České republiky požádal o schválení základních parametrů rozpočtu. A musím říct, že se těším na debatu dnes, v druhém i ve třetím čtení.

A poslední poznámka, která s tím sice nesouvisí úplně, ale tu souvislost každý z nás vidí. Jsme zhruba 50. den v rozpočtovém provizoriu. Rozumím tomu, že žádný ministr financí kterékoli vlády si nepřeje, abychom byli v rozpočtovém provizoriu. A naše vláda je vlastně první, která po změně zákona o rozpočtových pravidlech pracuje v rozpočtovém provizoriu. Zodpovědně mohu prohlásit, všechny resorty dostaly tolik peněz, kolik chtěly. Neexistuje žádná překážka toho, aby stát plnil své funkce i v rámci rozpočtového kritéria. Ano, občas byl nějaký drobný problém, občas bylo nepochopení, občas to byl alibismus, neochota připravit se na novou situaci, která je úplně nová. Ale i tyto drobné zádrhely jsme úspěšně vyřešili. A pokud se nám podaří dodržet ten harmonogram, který jsme před chvílí schválili, tak je předpoklad, že bychom mohli mít závěrečné hlasování o návrhu státního rozpočtu kolem 10. března. Návrh zákona je napsán tak, že vstupuje v účinnost v okamžiku publikování ve Sbírce zákonů. Takže máme předpoklad, že rozpočtové provizorium by mohlo skončit nejpozději v polovině března a pak bychom už mohli hospodařit podle schváleného rozpočtu.

Děkuji za pozornost. A ještě jednou, těším se na debatu o státním rozpočtu na rok 2022.