Novinky Mediální výstupy

Projekt hodnocení hotelů otevírá prostor korupci

"Pokud máme vytvářet štíhlý a efektivní stát, tímto způsobem se ho nedobereme."

 

Ministerstvo pro místní rozvoj přichází s projektem hodnocení kvality hotelům za 150 miliónů korun. Vy jste nedávno v jednom z rozhovorů ale tvrdil, že takovým tzv. měkkým projektům nefandíte. Diskutovali jste jej už na vládě? 

Pro mne bylo zjištění, že MMR chystá takový projekt, naprosto nepochopitelné. Za prvé si nemyslím, že tohle má dělat stát. Jde o segment, který má řešit trh, nebo profesní asociace, a ne dělat z daní poplatníků takovéhle sociální inženýrství, kdy budeme školit tři stovky nějakých hodnotitelů, kteří budou jezdit po hotelech a hodnotit, jak se k nim personál chová. Co přijde příště? Možná budou uředníci za 200 miliónů z veřejných peněz objíždět restaurace a hodnotit, kde jak dobře vaří. To je absurdní princip. Otevírá se jen další prostor pro korupci, že někoho lze hodnotit lépe, když bude hodnější. Pokud se má ODS vracet k tomu, že jasně a srozumitelně hájí svůj konzervativně liberální program, tak u takovéhoto projektu prostě musí od ní jasně zaznít, že je to nesmysl! 

Ministr Kamil Jankovský na rozdíl od vás ale zastává názor, že je to úloha státu. S tím viditelně nesouhlasíte. 

Naprosto zásadně! Vrací nás to k diskusi, kde se má střetávat pravice a levice, co vlastně má a nemá vykonávat stát za veřejné prostředky. Jako pravicový politik si nemyslím, že tohle má dělat stát. Taková hodnocení už existují, dělají je sami návštěvníci hotelů i profesní organizace. Pokud máme vytvářet štíhlý a efektivní stát, tímto způsobem se ho nedobereme. Stát má za peníze daňových poplatníků plnit jiné služby. Projekt hodnocení hotelů naopak otevírá prostor pro korupci, ať už zneužitím těchto peněz, nebo tím, že hodnotitelé budou někoho preferovat. 

Ministerstvo průmyslu a obchodu usilovalo o přealokaci peněz do tzv. tvrdých projektů, za něž se dá stavět nebo investovat ve firmách. Proč to nejde? 

Je to bohužel o tom, že EU vám nařídí, že některé peníze musí být na tzv. měkké projekty a nedá se za ně stavět. Osobně to považuji za nešťastné. Jde přesně o ukázku plýtvání evropskými dotacemi. Podívejme se, jaké mají evropské státy problémy – řeší otázky zaměstnanosti, udržení konkurenceschopnosti průmyslu a přitom se evropskými penězi plýtvá na takovéhle nesmysly. Dlouhodobě tvrdím, že takovéhle měkké projekty často do ekonomiky nic nepřinesou. Když už dotace využíváme, měly by být čerpány na infrastrukturu státu, měst a obcí, silnice, školky, chodníky, hřiště, nebo na podporu firem, když vyvíjí něco, s čím na trhu pak uspějí. Zeptejte se českých manažerů, jak by jim pomohlo třeba i 10 miliónů na vývoj inovace ve firmě. 

V rozpočtu je i 68 miliónů na propagaci a marketing. Není to nadsazená suma? 

To je další věc, ekonomika projektu. Když se podívám na rozpočet marketingu, tak je tam oněch 68 miliónů korun, které zmiňujete. Školení hodnotitelů pak přijde na 48 miliónů korun a vytvoření televizního pořadu na 18 miliónů korun. Takže někdo vybere 300 hodnotitelů a ty bude školit, oni pak budou jezdit po hotelích a někdo tomu za 70 miliónů bude dělat marketing. Vůbec bych se nedivil, kdybychom tady za dva roky řešili, že z toho někdo nějaké peníze zneužil a došlo tady ke korupci, neboť boj s ní je taky o tom, nevytvářet pro ni takovéto příležitosti. 

(Autor: Vladimír Vácha)