Interpelace na ministra průmyslu a obchodu ve věci zajištění energetické soběstačnosti ČR
(www.psp.cz) Ústní interpelace poslance Jana Zahradníka na ministra průmyslu a obchodu a dopravy Karla Havlíčka ve věci zajištění energetické soběstačnosti ČR.
Jan Zahradník:
Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, já jsem v odpolední části interpeloval pana premiéra ve věci náhrady chybějící energie ze zavřeného uhlí a neexistujícího jádra plynem. A teď k vám mám některé doplňující otázky. Vzhledem k tomu, že uhlí má skončit z důvodu snižování emisí, je klíčové, zda z tohoto pohledu dává nahrazení českého uhlí plynem dováženým z Ruska smysl.
Je totiž velké riziko, že nedává. Je známo, že malé úniky nespáleného zemního plynu atmosféry mohou zcela vymazat veškeré úspory získané nahrazením uhlí zemním plynem. Podle studie AGU Advances stačí, aby do atmosféry unikly tři procenta vytěženého zemního plynu, aby byly zcela vymazány úspory vypuštěných skleníkových plynů oproti spalování uhlí. To je takový úvod.
A teď moje otázky. Dokážete definovat, jak velkou část tuzemského systému centrálního zásobování teplem bude dle vašich předpokladů vykrývat zemní plyn namísto uhlí? Kolik bude stát výstavba plánovaného objemu plynových zdrojů tepláren či elektráren? O kolik by se po realizaci těchto plánů zvýšil objem dovozu zemního plynu? Odkud tento plyn budeme dovážet? Z Ruska nebo z Norska? Odkud tedy. A jak by se po realizaci těchto plánů zvýšila energetická závislost České republiky? Je v tomto smyslu plánovaná nějaká kvalifikovaná studie, anebo to zkusíme jen tak na první dobrou a uvidíme, jak to dopadne. To jsou moje otázky. Děkuji.
Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček:
Dobrý den, ještě jednou. Děkuji za ty otázky. A musím říct, že v oblasti energetiky si velmi vážím vašeho přístupu, považuji ho za racionální, odborný a vždycky podložený fakty, takže myslím, že na většině věcí se shodneme. Tady je celá řada poměrně detailních otázek, které bych skoro doporučoval, že by se mohly otevřít v rámci uhelné komise, kde se potkáváme, protože tam jsou i ostatní kolegové.
Já teď tady nemám, protože jsem nevěděl přesně, na co se budete ptát, úplné detaily. Ale co se týká plynu, tam se obávám, že se nevyhneme tomu plynu v těch následujících letech. Protože ne se obávám, já jsem si jistý, že se mu nevyhneme. Jestliže dekarbonizovat - a můžeme se teď bavit jak přesně bude nastaven ten jízdní řád, který jsme podle mě férově na té uhelné komisi nastavili, tak než připravíme zdroje nové - a víte, že podpora Dukovan, nebo resp. budování Dukovan bude někdy v roce 36 a dále, co se týká obnovitelných zdrojů, tak to budeme dělat někde na úroveň 22 % celkově do roku 30. To znamená, budeme si muset nějakým způsobem pomoct. A v té oblasti teplárenství, kde máme, nepletu-li se, 60 % zdrojů z uhlí, tak přejít jen tak jednoduše na biomasu nebo odpady, je v podstatě nemyslitelné.
Tam právě nás bude čekat ta, řekněme přestupová doba plynu. A teď se můžeme bavit o tom, jestli to bude přestupová doba na patnáct let, dvacet let, pětadvacet let. Z čeho mám určité obavy je z přístupu EU a Evropské komise, která nám se zdviženým prstem jasně říká: dolů s uhlím. To bych chápal, byť to musí být rozumné. Současně ale říká, tak krčí rameny nad jádrem, ale v zásadě bych řekl, že se začíná trochu lepšit ta pozice Evropy vůči jádru. Ne proto, že by měla ráda jádro, ale protože bez emisí Evropa bez jádra je nerealizovatelná. No ale teď ta doba mezi bude znamenat nějakou přestupovou periodu, a ta podle mého názoru bude vázaná na plyn. My máme kompletní strategii, já vám jí rád představím - přeměny českého teplárenství, kde právě je ta přechodová doba na plyn.
Je k tomu nezbytné schválit to, co děláme teď ve sněmovně, to je zákon o podpoře obnovitelných zdrojů, kde máme i nastíněnou podporu, mimo jiné právě českého teplárenství. Bylo by špatné, aby jakákoliv další vláda cukla z toho, co tady vytyčujeme my, a to je udržení centrálního systému vytápění, protože ta absolutní decentralizace podle našeho názoru by v tuto chvíli nebyla šťastná. My umíme centrální vytápění, mají ho i jiné země, např. severské země, pouze musíme přejít na jiný zdroj, a to uhlí po nezbytně nutnou dobu bude určitě zajímavým.
Souhlasím i s tou biomasou a v nějaké době nepochybně i odpady. Ptal jste se na to, kolik nás to bude stát. V tuto chvíli předpokládáme, že podpora pro následujících řádově deset let bude asi 50 mld. korun v rámci teplárenství, kde znovu říkám, bude i ten plyn. Jestli ten plyn budeme brát více ze zdrojů východních, nebo ze zdrojů severních, nebo třeba prostě postupně budeme využívat i zkapalněný plyn ze Spojených států, protože se tady bude určitě chystat na to infrastruktura, teď neumím procentuálně popsat. Ale v každém případě stojí za to vždycky zmínit všem těm, kteří nás upozorňují na vazbu na tu či onu zemi, že samozřejmě na tom plynu ta Evropa je závislá na tom Rusku dneska. To prostě je fakt a těžko s tím v tuto chvíli něco uděláme, ať se to někomu líbí nebo ne. Víte, že se buduje Nord Stream 2. De facto se posiluje závislost na ruském plynu. A v danou chvíli pro nás je důležité sledovat kapacity naše, to znamená, abychom ten plyn vůbec byli schopni zde v rámci infrastruktury distribuovat, což bychom měli zvládnout, a současně se připravovat na to období po uhlí, a to si myslím, že děláme. A jinak to můžeme na té uhelné komisi probrat.
Jan Zahradník:
Jenom velmi stručně, pane předsedající. Děkuji za odpověď. Rozumím tomu, že ty otázky jsou poměrně speciální. Já spíš zkusím vymyslet k tomuto tématu písemnou interpelaci, kde by bylo dost času na to se tím zabývat, a možná pak bychom mohli i společně se na to podívat v té uhelné komisi, pokud tedy bude pracovat. Pan premiér naznačil odpoledne, že počítá s jejím dalším využíváním. Děkuji.
poslanec
