Novinky Mediální výstupy

Senátor nesmí ztratit kontakt s praxí a realitou

(jcted.cz) V čele strakonické nemocnice stojí osmnáctý rok. Před tím v ní dvacet let pracoval jako pediatr. A jako malý v jejím areálu jezdil na tříkolce, když rodiče lékaři měli zrovna službu. Doslova v ní vyrostl – v lékaře, manažera, vedoucího týmu, celoživotního sportovce a také patriota. Patriota regionu, jehož zájmy by rád hájil v horní komoře Parlamentu České republiky. Doktor Tomáš Fiala, ředitel Nemocnice Strakonice a.s., se v podzimních volbách bude ucházet o post senátora za region Písecka, Strakonicka a Vimperska.

Proč jste se rozhodl kandidovat do Senátu?

Vede mě k tomu především zájem o věci veřejné a snaha zúročit dosud nabyté zkušenosti. Vnímám Senát jako demokratickou pojistku v politickém systému ČR. Je možné v něm některé chybné zákony upravit a změnit. V Senátu by měli být hlavně lidé, kteří už mají něco za sebou a jsou ochotni pro svůj kraj pracovat. Jsem celoživotní nestraník vyznávající liberálně- konzervativní hodnoty. Právě na základě toho mě oslovila jihočeská ODS s nabídkou kandidatury a já tuto nabídku přijal. Ale i tak kandiduji především sám za sebe!

Jaké priority byste v Senátu chtěl hájit?

Rád bych zůstal v oboru a věnoval se zdravotnictví. Myslím, že tam mám co nabídnout. S mými spolupracovníky jsme strakonickou nemocnici personálně i přístrojově výrazně posunuli. Díky moderní zdravotní péči a dobrým životním podmínkám populace stárne, přibývá seniorů. Někteří jsou ve vysokém věku odkázáni na pomoc druhých a často i ústavní péči, jejíž kapacita je ale nedostačující. Proto budu v Senátu prosazovat posílení sítě sociálních zařízení, včetně terénních a odlehčovacích služeb. Také proto strakonická nemocnice našla prostor pro Domácí hospic sv. Markéty a domov Kotva pro klienty s Alzheimerovou nemocí. Za důležité považuji, aby v regionu zůstávali mladí lidé, kteří zde najdou dobré podmínky pro profesní i rodinný život. Proto jsou nutné investice do infrastruktury, cestovního ruchu, regionálního školství, sportu a ochrany přírody.

Nemocnice ve Strakonicích za poslední roky ušla velký kus cesty. Opustil byste ji po případném úspěchu ve volbách?

Jsem především doktor a manažer. V politice bych usiloval o rozvoj ekonomicky zdravých nemocnic se skvělými zaměstnanci ve prospěch pacientů. Odchodem z nemocnice bych ale ztratil potřebný kontakt s praxí, s realitou, se zaměstnanci a přáteli. To nechci. Sem patřím a vždycky patřit budu. Ředitelem ve strakonické nemocnici jsem osmnáctý rok. Pokud budu zvolen senátorem, rád bych v této práci pokračoval. Mám kolem sebe skvělý tým spolupracovníků a tak vím, že by to bylo možné.

Strakonická nemocnice nebývala zrovna synonymem pro skvělou péči. Jak se vám to povedlo změnit?

Není to jen moje zásluha. Patří za to dík všem sestřičkám, doktorům a dalšímu personálu. Podařilo se nám nemocnici postupně modernizovat, vybudovat společný pavilon pro operační obory, výrazně vylepšit přístrojové vybavení, ale hlavně získat dobré zaměstnance. Umožnit jim profesní růst, poskytnout dobré pracovní zázemí. Jenom spokojený zaměstnanec nemocnice může „vyprodukovat" spokojeného pacienta. V letech 2009 a 2019 jsme dokonce vyhráli v celostátní anketě, která sleduje právě spokojenost pacientů, motivovanost zaměstnanců a finanční zdraví organizace. Stali jsme se nejlepší nemocnicí v České republice.

Ale i na sehraný tým dopadnou neočekávané nebo nestandardní situace. Jak se strakonická nemocnice vyrovnala s koronakrizí?

Každá nemocnice má připravené nejrůznější scénáře pro různé nenadálé krizové situace. I tak ale bylo nutné reagovat rychle a za pochodu se učit. Jako druhá nemocnice v Jihočeském kraji jsme v březnu ve Strakonicích zprovoznili odběrové místo a naše certifikovaná laboratoř od té doby provedla na 9000 testů na Covid-19. Velké množství z nich i pro pacienty z okolních, především příhraničních, okresů.
Museli jsme přeorganizovat systém služeb. Zdravotnické týmy se rozdělily tak, aby se potkávaly co nejméně, pokud možno vůbec. Všichni pacienti procházeli takzvaným třídícím centrem. Na speciálně zřízeném lůžku byli hospitalizováni pacienti byť s minimálním podezřením na nákazu Covid-19. Nakonec se z 90 hospitalizovaných nemoc potvrdila jen u 3 z nich. Koronavirová pandemie byla a je velkou zkouškou a zároveň výzvou, které zaměstnanci nemocnice čelí. A děkuju jim, že zkoušku zvládají. Uvidíme, co nás v souvislosti s koronavirem čeká v následujících dnech a měsících. Věřím, že na nárůst nemocných jsme připraveni.

Jak nejraději dobíjíte baterky?

Mám to štěstí, že mě má práce baví. Když si potřebuju vyčistit hlavu, tak sportem. Nejraději mám tenis a basket, nebráním se ani cyklistice, fotbalu nebo turistice. Celých 25 sezon jsem byl klubovým lékařem týmu extraligových strakonických basketbalistek a jsem členem výboru Tenis klubu Strakonice. V roce 2014 jsem se stal mistrem České republiky v tenisové čtyřhře mužů 50+. Samozřejmě bych to všechno nezvládl bez dobrého rodinného zázemí. Mám čtyři děti a jsem už čtyřnásobný dědeček. Tuto roli si nejraději užívám na chalupě na Vacovsku.

Rozhovor vyšel na serveru jcted.cz.