20. dubna 2020

O koronaviru pozitivně

(Právo) Bude to znít cynicky, ale několik pozitivních stránek koronavirová situace má již dnes. První pozitivní vliv je, že z médií téměř zmizely alarmistické zprávy o konci světa kvůli klimatickým změnám. Tak jak ještě před třemi měsíci byly hlavní zprávy ve všech a zejména ve veřejnoprávních médiích o suchu a záplavách, vymírání druhů či roztávání ledovců, dnes vše přebil koronavirus. Gretu vystřídali na prvních stranách novin počty nakažených, uzdravených, mrtvých a pozitivní příběhy lidí z „první line".

Greta a její tým se naposledy snažili zaujmout veřejnost prohlášením, že také ona prodělala covid-19, ale to již bylo pro média i veřejnost naprosto nezajímavé. V době přímého ohrožení životů evropských obyvatel se ukázalo, že celé šílenství za záchranu klimatu je způsobeno zejména vysokou kvalitou životní úrovně a všeobecným dostatkem v západoevropském světě.

V době hojnosti lidé projevovali ochotu přijímat zdražení elektřiny, pohonných hmot, aut a dalších komodit ve jménu záchrany planety. V době hospodářské krize zřejmě i Evropané hromadně odmítnou její prohloubení, záměrně způsobené zdražováním mnoha základních komodit z důvodu úspory CO2.

Druhým významným pozitivem je částečná deglobalizace. Již před dvěma lety vyzval americký prezident Donald Trump tamní průmyslníky, aby se „vrátili z Číny domů“. Současná krize donaha odhalila totální evropskou, resp. světovou závislost na produkci z Číny. Několik evropských ředitelů nemocnic včetně ředitele nemocnice Motol Ludvíka pojmenovalo jednu z příčin (parafrázuji): Deset let mně protikorupční organizace kontrolují každý nákup ochranných pomůcek a dalšího vybavení, zda nakupuji za nejlevnější cenu, až jsem během těch deseti let přesunul veškeré nákupy do Číny, protože čínským výrobcům nemohou ti evropští cenově konkurovat." I když toho vedení Evropské unie na rozdíl od USA zatím nebylo schopno, po ukončení koronakrize si členské státy zcela jistě vynutí nějakou ochranu národního, resp. evropského průmyslu. Je ostatně veřejným tajemstvím, že se Unií požadované snižování produkce CO2 plnilo také přesunem výroby právě do Číny, která samozřejmě svoji produkci CO2 zvyšovala.

Třetím trochu nechtěným pozitivem je totální zaspání vedení EU, resp. Evropské komise a její předsedkyně v počátku šíření koronaviru Evropou. Není primárně v popisu práce EU řešit pandemii, ale Komise v plné nahotě ukázala fakt, že její členové jsou odložení druhořadí evropští politici, a v situaci reálného ohrožení životů občanů tak zcela převzaly iniciativu vlády národních států. A Unie se poté vrátila ke svému osvědčenému postupu, k tištění a rozdávání peněz. Lze pouze doufat, že si Evropané, resp. nejvyšší představitelé národních států a národní parlamenty tuto situaci uvědomí a konečně zahájí tolik nutnou debatu o reformě EU a návratu k jejím kořenům.

Mezi pozitiva se dá počítat i to, že tisíce úředníků přerušilo své kontroly a nic se nestalo! Nikdo kontroly a úředníky nepotřeboval. Vláda odložila EET, některé daně, poplatky či kontrolní hlášení – a opět, svět se nezhroutil! Snad se i tato vláda, která za posledních šest let přijala třicet tisíc nových zaměstnanců státu a zvedla mandatorní výdaje o desítky miliard, zamyslí nad tím, že podmínky oživení ekonomiky a podnikání musí uvolnit, a ne šněrovat.

I tato krize má svá pozitiva. Hleďme proto do budoucnosti optimisticky!