Vidím však, že Asad je u moci čtvrtý rok války v Sýrii. Musí mít tedy podporu alespoň části společnosti, která za něj pořád bojuje. 
 

Jeho odpůrci říkají, že má na rukou krev, ale kdo ji v současné, resp. bývalé Sýrii a Iráku dnes nemá? Ke "krvi na rukou" je potřeba dodat, že před válkou žilo v Sýrii v klidu a míru asi tři sta tisíc křesťanů. A protože tam již nežijí, soudím, že Asadovi odpůrci mají na rukou více a zejména křesťanské krve než on. 
 

Česká republika má v Sýrii svoji velvyslankyni, která zastupuje i další země EU. Profesionální diplomatku paní Evu Filipi. U koho je akreditovaná? U vlády Bašára Asada, nebo u některé z dvou a půl tisíce ozbrojených skupin, které v regionu válčí? Kdo jí a jejímu úřadu poskytuje již čtyři roky ochranu? 

Mám-li si vybrat mezi Islámským státem a Asadem, tak raději Asada. Ostatně vzpomínáte na doby, kdy jsme arabským vládcům, ať již Muammaru Kadáfímu, Saddámovi Husajnovi a dalším, vytýkali, že mají politické vězně? Ano, měli ve vězení islámské fundamentalisty, kteří je chtěli svrhnout. 
 

Jako demokraté jsme arabské nedemokratické vládce pomohli svrhnout a dosáhli jsme osvobození islámských fundamentalistů. Nejsem si však jist, zda to byl dobrý plán. Bývalé režimy byly zcela jistě odporné, ale v porovnání s dnešní situací byly stabilní. 
 

Není asi jednoduché vládnout v arabském světě. Když vidíme, jaké běsy vyplodil Islámský stát a válka v Sýrii, arabský vládce zřejmě nemůže být demokrat evropského střihu. Smiřme se s tím. Ostatně to samé se dá říci o Rusku, Číně a mnoha dalších zemích. 
 

Obávám se, že stanovují-li si některé země jako podmínku jednání o ukončení války v Sýrii okamžitý odchod Bašára Asada, prohlubují problém, zvyšují počet obětí a také počet uprchlíků. Uznávám ale, že i současná ruská akce v Sýrii může počet uprchlíků také zvýšit. Kdo z nás opravdu rozumí tomuto regionu? Kdo zná budoucnost?